Havířov (nádraží)
Havířov | |
---|---|
Historická staniční budova po přestavbě | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Město | Havířov |
Souřadnice | 49°47′29,04″ s. š., 18°24′46,08″ v. d. |
Havířov | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 334540 |
Trať | Ostrava-Svinov – Český Těšín |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
V provozu od | 1969 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravní koleje | 12 (+ 2 kusé) |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (4) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobus |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Havířov je železniční stanice ležící na trati z Ostravy do Českého Těšína. Z této stanice odbočuje trať společnosti PKP Cargo International ve směru do Prostřední Suché k bývalému dolu Dukla a dále.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První železniční stanice na území dnešního města Havířov vznikla v Šumbarku v roce 1910 na železniční trase zajišťující dopravu uhlí z kamenouhelných dolů. Po založení Havířova v roce 1955 vznikla potřeba nového nádraží, které bylo postaveno v letech 1964 až 1969 v současné poloze. V rámci rozšiřování a přestavby železniční sítě na Ostravsku byly současně postaveny také nová nádraží v Ostravě-Vítkovicích (1967), ostravské hlavní nádraží (1974) a železniční nádraží v Karviné.[1]
Nová havířovská nádražní budova v tzv. bruselském stylu byla postavena podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Podoba nádražní budovy byla vybrána v soutěži v roce 1959. Na návrhu se podílel také sochař Václav Uruba, který byl autorem plastiky Směrník v brutalistním stylu před vstupem do haly. Špatně udržovaná plastika byla v roce 2014 přenesena do depozitáře.[2] Následně byla plastika rekonstruována a v roce 2015 umístěna na prostranství před Městskou nemocnici Ostrava. Západní stěnu vstupní haly pokrývá barevná skleněná mozaika o ploše 65 m² sklářského výtvarníka a malíře Vladimíra Kopeckého.[3]
Na počátku 21. století se objevily snahy vedení města a Českých drah nádražní budovu v bruselském stylu zbourat. Důvodem byla předimenzovanost celé stavby. V roce 2019 bylo ale rozhodnuto, že hala zde zůstane, SŽDC vypsala soutěž na její rekonstrukci s odhadovanou cenou 116 milionů korun. Po rekonstrukci bude hala sloužit nejen cestujícím, ale také jako horolezecká stěna či squashové kurty. Má dojít k opravě střechy, zázemí pro zaměstnance, cestující a dojde k rekonstrukci okolí nádraží.[4] V září 2023 by měla začít i tříletá rekonstrukce samotné stanice, která má zahrnovat prodloužení podchodu do městské části Šumbark, opravy nástupišť a postavení bezbariérového přístupu. Celkové náklady na rekonstrukci činí 3,4 miliardy korun.[5][6]
Současný provoz osobní dopravy
[editovat | editovat zdroj]Vlaky ČD jsou integrovány v systému ODIS jako linky S9 a R61 a to jako tarifní zona 40. Město má ještě 2 zástávky – Havířov střed a Havířov-Suchá. V minulosti byla ještě i čtvrtá (nynější Horní Suchá).
Zastavují zde i vlaky RJ dopravce RegioJet na trase Praha – Ostrava – Havířov – Třinec – Žilina – (Košice). Od prosince 2011 jezdí vlaky v pravidelném dvouhodinovém intervalu (ve špičce také častěji), a to i do dalších stanic Ostravska (Český Těšín, Třinec, Návsí); jeden pár spojů začal zajíždět až do Žiliny. Od 11. října 2014 jezdil jeden spoj RegioJetu přes slovenské obce Štrba a Poprad do východoslovenských Košic. Od 14. června 2015 navíc přidal RegioJet dva noční spoje. Od 13. prosince 2015 nově jezdil jeden spoj RegioJetu do Zvolena. Tento spoj byl však od 28. února 2016 prodloužen z Vrútek do Košic a tím vzniklo spojení Košic s Prahou třikrát denně.[zdroj?]
Služby ve stanici
[editovat | editovat zdroj]V železniční stanici jsou k dispozici pokladny společností České dráhy a RegioJet.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Interiér nádražní haly v roce 2009
-
Hospoda Vagon ve staré nádražní hale
-
Mozaika sklářského výtvarníka a malíře Vladimíra Kopeckého ve staré nádražní hale
-
Nástupiště po částečné rekonstrukci
-
Podchod na nástupiště v roce 2015
-
Nová odbavovací hala
-
Interiér nové odbavovací haly
-
Přestupní terminál u nádraží
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STRAKOŠ, Martin. Vlakové nádraží [online]. Důl architektury [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Socha Směrník opustila Havířov. Zmizí i celé nádraží?
- ↑ Pavel Karous, Rodinný výlet do Havířova, Vetřelci a volavky
- ↑ SŮRA, Jan. SŽDC začne s opravou nádraží v Havířově. Původně mělo jít k zemi [online]. Zdopravy.cz, 2019-02-19 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠTALMACH, Darek. Po obnově haly čeká havířovské nádraží modernizace za 3,4 miliardy [online]. Praha: MAFRA, 2023-08-09 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Modernizace stanice Havířov má začít v září. Správa železnic vypsala tendr [online]. Praha: VLTAVA LABE MEDIA, 2023-04-01 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Havířov na Wikimedia Commons
- Odjezdy vlaků
- Denní provoz ve stanici