Pavel Karous

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MgA. Pavel Karous Ph.D.
Narození8. června 1979 (42 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUMPRUM
Povolánípedagog
Významná dílaVetřelci a volavky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Karous (* 8. června 1979, Praha) je český sochař, pedagog a sklářský výtvarník zabývající se uměním ve veřejném prostoru.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pavel Karous se narodil 8. června 1979 v Praze.[2] Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě u Ronyho Plesla. V letech 1998-99 působil na UJEP v ateliéru Skla Ilji Bílka. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Prostorová tvorba u Mariana Karla.[3] V letech 2002 až 2003 byl na stáži na Univerzitě v Plymouthu v ateliéru sochy Andyho Clussana.[4][5] Nastoupil jako odborný asistent v ateliéru skla na VŠUP. V současnosti (2020) vede ateliér Sochy na Scholastice.[6]

Do povědomí veřejnosti se dostal díky svému projektu Vetřelci a volavky, mapujícím normalizační umění v ČSSR.[7] Na tento projekt později navázal i stejnojmenný dokument a poté série videí na Televizi Seznam Vetřelci a plameňáci. Zabývá se i scénografickými návrhy (např. pro hru Michala Pěchoučka Muži malují nebo hru Cybercomix).


Pavel Karous objímá Amfion. Plzeň 2015.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 – Velká mostecká stávka, kurátor: Luděk Prošek, Galerie Bunkr, Most
  • 2020 – Apps. OCCUPATION (dohromady s KundyCrew), Modern Art Gallery, kurátoři: Jan Vincenec, Kateřina Smejkalová, Praha
  • 2021 – Ve vzduchu plove jablůňka, Tři Ocásci, festival Meeting Brno, Brno

Společné[editovat | editovat zdroj]

Pavel Karous, Třetí avantgarda, ocel, dřevo, barva, Toyota Hillux, 2019, Neighbourhood Boogie Woogie, Žižkov
Aktualizace pomníku Marie Kudeříkové, Ve vzduchu plove jabloňka", Pavel Karous, festival Meeting Brno, 2021

Instalace ve veřejném prostoru[editovat | editovat zdroj]

Pavel Karous, scénografický objekt z divadelní hry Muži malují Michala Pěchoučka, 2009

Scénografie[editovat | editovat zdroj]

Architektura výstav[editovat | editovat zdroj]

  • 2011 – Stanislav Libenský Award, Císařská konírna na Pražském hradě, kurátor: Milan Hlaveš, Praha
  • 2012 – Ateliér skla (UMPRUM), DesignBlok '12, Praha
  • 2016 – Jižní město – od utopie k realitě“, galerie Chodovská tvrz, Praha

Design[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 – design Ceny Zlatý průduch za přínos pro lokální kulturu Street for Art, Praha – Jižní město
  • 2013 – design tenisového poháru Jana Noháče, Praha
  • 2014 – exteriérová světelná skleněná plastika Totem, mrak, polštář pro soukromou vilu na Proseku, Praha
  • 2017 – Skleněná mozaika a gobelín Oheň a kouř do zasedací kanceláře administrativní budovy na Maninách, Praha
  • 2020 – design Ceny Institutu dokumentárního filmu pro Karla Vachka za celoživotní dílo, kino Ponrepo, Praha

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Televizní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Karous životopis. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  2. Pavel Karous | Mé dětství v socialismu [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  3. Pavel Karous on Artyčok. Artyčok [online]. 2017-02-06 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  4. Pavel Karous | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  5. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. www.umprum.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  6. scholastika.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  7. o projektu Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]