Guazuma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxGuazuma
alternativní popis obrázku chybí
Guazuma ulmifolia s nezralými plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Podčeleď Byttnerioideae
Rod guazuma (Guazuma)
Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Guazuma ulmifolia v parku v indickém Hyderabádu

Guazuma[1] (Guazuma) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými dvouřadými listy a nenápadnými květy. Plodem je drobná, dřevnatá, bradavčitá nebo dlouze chlupatá tobolka. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v tropické a subtropické Americe. Guazumy rostou nejčastěji v sušších sekundárních tropických lesích na narušených místech, lze je však nalézt i v primárním pralese. Jsou nepříliš významným zdrojem dřeva používaného zejména jako palivo, slouží v domorodé medicíně a vysazují se jako stínící dřeviny. Nejběžnějším a nejznámějším druhem je Guazuma ulmifolia.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Guazumy jsou opadavé beztrnné keře a stromy dorůstající výšky až přes 30 metrů (zpravidla nižší). Starší stromy mohou mít vysoké kořenové náběhy. Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané, řapíkaté, tenké nebo poněkud kožovité, s vejčitou až oválně kopinatou, na bázi obvykle asymetrickou, na okraji zubatou čepelí. Žilnatina je od báze vícežilná. Odění je převážně složeno z hvězdovitých chlupů. Palisty jsou drobné, šídlovité a opadavé. Květy jsou drobné, pravidelné, oboupohlavné, stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových, stěsnaných nebo rozvolněných vrcholících. Kalich je složen ze 2 až 5 nazpět otočených, žlutozelených laloků. Koruna je pětičetná, žlutá nebo růžová, korunní lístky jsou kápovité, na bázi nehetnaté, nesoucí na vrcholu úzký, rozeklaný, jazykovitý přívěsek. Tyčinek je 15 a jsou srostlé do 5 skupin, na bázi srostlých v trubičku zvonkovitého tvaru. Mimo to je přítomno 5 trojúhelníkovitých staminodií střídajících se s korunními lístky. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý, srostlý z 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Nese jednu čnělku větvenou na 5 nitkovitých bliznových ramen. Plodem je drobná, kulovitá, mnohasemenná, dřevnatá tobolka. Plody pukají 5 štěrbinami nebo jsou nepukavé. Na povrchu jsou buď bradavčité nebo u druhu G. crinita pokryté dlouhými štětinami.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod guazuma zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v tropické a subtropické Americe. Nejrozšířenějším druhem je Guazuma ulmifolia, rozšířená od Mexika až po severovýchodní Argentinu a na Karibských ostrovech. Jen o něco méně rozsáhlý areál má druh Guazuma invira. Poslední druh Guazuma crinita se vyskytuje v Brazílii, Peru a Bolívii.[2][5] Guazumy jsou obecně rozšířené dřeviny sekundárního tropického lesa, a to zejména v oblastech s periodickým obdobím sucha. Na výživnějších půdách rostou i jako složka primárního tropického deštného lesa.[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Plody G. crinita mají na povrchu dlouhé štětinovité chlupy a jsou šířeny větrem, ostatní druhy mají plody bradavčité a rozšiřované zejména savci, kteří je konzumují.[3] G. ulmifolia je hostitelem poloparazitické rostliny Phoradendron quadrangulare z čeledi santálovité (Santalaceae).[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Guazuma je v rámci čeledi slézovité řazen do podčeledi Byttnerioideae. Před nástupem systému APG byl řazen do čeledi Sterculiaceae (lejnicovité).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Listy i plody Guazuma ulmifolia slouží místně jako krmivo pro dobytek. Plody obsahují malé množství sladké a vonné dužniny a v tropické Americe je vyhledávají zejména děti jako drobný pamlsek. Dřevo je bílé, pevné, snadno opacovatelné, není však trvanlivé. Používá se zejména jako palivo, někdy i k výrobě beden či bednění, na překližky, jako stavební dříví, ap. Z dřevěného uhlí se vyrábí černý střelný prach. Pevná vlákna z kůry se v některých oblastech používají ke zhotovování provazů. Strom je v Jižní Americe i jiných částech tropů (např. v Indii) vysazován jako stínící dřevina a do živých plotů.[7][8][9]

Druh G. ulmifolia má dosti široké využití v domorodé medicíně Jižní Ameriky a své místo si našel i v indické medicíně.[10][11] Byly prokázány cytotoxické a antibakteriální účinky. Odvar z kůry je používán při elefantiáze, jako adstringens průjmech a také při různých kožních chorobách. Šamani používají šťávu z plodů k usnadnění porodu.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 0-930723-47-4. (anglicky) 
  3. a b c GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  4. ROBYNS, André. Flora of Panama. Part VI, Sterculiaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1964, čís. 51. 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HEIDE-JORGENSEN, Henning S. Parasitic flowering plants. Leiden, Niederlands: Brill, 2008. ISBN 978 90 04 16750 6. (anglicky) 
  7. STANDLEY, Paul C. Flora of Costa Rica. Botany. 1938, čís. 18. 
  8. MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Sterculiaceae. Botany. Jun 1956, čís. 13(3), No. 2. 
  9. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  10. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 
  11. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  12. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]