Přeskočit na obsah

Grand Prix Švýcarska 1951

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Švýcarsko Grand Prix Švýcarska 1951
1.. závod v sezóně 1951
Detaily závodu
Datum27. květen 1951
Oficiální názevXI Großer Preis der Schweiz
MístoCircuit Bremgarten, Bern, Švýcarsko
Délka trati7,28 km
Délka závodu42 kol, 305,76 km
Pole position
PilotArgentina Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas2:35,9
Nejrychlejší kolo
PilotArgentina Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas2:51,1 (v 33. kole)
Stupně vítězů
PrvníArgentina Juan Manuel FangioAlfa Romeo
DruhýItálie Piero TaruffiFerrari
TřetíItálie Giuseppe FarinaAlfa Romeo

Grand Prix Švýcarska 1951 (XI.Großer Preis der Schweiz) byla úvodním závodem druhého ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1, historicky osmá grand prix a zároveň osmý závod vozů F1 v roce 1951. Závod se uskutečnil 27. května na okruhu Bremgarten. V předchozích sedmi závodech excelovalo Ferrari, jež vyhrálo zásluhou Villoresiho v Syrakusách a v Pau, Ascari přidal vítězství v San Remu a Parnell v BRDC International Trophy. V Bordeaux si pro prvenství dojel Louis Rosier v Talbotu, dvě vítězství získalo Maserati, nejprve v Richmond Trophy exceloval Princ Bira a posléze v Paříži o sobě nechal slyšet úřadující šampion Giuseppe Farina.

Kvalifikace

[editovat | editovat zdroj]
Poř. * Jezdec Konstruktér Čas Rozdíl
1 24 Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 2:35.9
2 22 Itálie Nino Farina Alfa Romeo 2:37.8 + 1.9
3 18 Itálie Luigi Villoresi Ferrari 2:39.3 + 3.4
4 28 Itálie Consalvo Sanesi Alfa Romeo 2:40.3 + 4.4
5 26 Švýcarsko Toulo de Graffenried Alfa Romeo 2:41.8 + 5.9
6 44 Itálie Piero Taruffi Ferrari 2:45.2 + 9.3
7 20 Itálie Alberto Ascari Ferrari 2:46.0 + 10.1
8 8 Francie Louis Rosier Talbot-Lago-Talbot 2:52.7 + 16.8
9 16 Spojené království Peter Whitehead Ferrari 2:52.9 + 17.0
10 38 Švýcarsko Rudi Fischer Ferrari 2:54.1 + 18.2
11 10 Francie Henri Louveau Talbot-Lago-Talbot 2:56.2 + 20.3
12 4 Francie Philippe Étancelin Talbot-Lago-Talbot 2:57.3 + 21.4
13 42 Argentina José Froilán González Talbot-Lago-Talbot 2:57.3 + 21.4
14 14 Spojené království Stirling Moss HWM-Alta 2:58.4 + 22.5
15 6 Francie Yves Giraud-Cabantous Talbot-Lago-Talbot 3:00.3 + 24.4
16 52 Švýcarsko Peter Hirt Veritas 3:01.6 + 25.7
17 32 Spojené státy americké Harry Schell Maserati 3:02.4 + 26.5
18 2 Belgie Johnny Claes Talbot-Lago-Talbot 3:02.5 + 26.6
19 30 Monako Louis Chiron Maserati 3:03.8 + 27.9
20 12 Spojené království George Abecassis HWM-Alta 3:05.1 + 29.2
21 40 Francie Guy Mairesse Talbot-Lago-Talbot 3:12.0 + 36.1
DNA 34 Thajsko Prince Bira Maserati
DNA 36 Švýcarsko Antonio Branca Maserati
DNA 46 Švýcarsko Francis Rochat Simca-Gordini
DNA 48 Francie Robert Manzon /

Francie Maurice Trintignant

Simca-Gordini
DNA 50 Francie André Simon Simca-Gordini
Zdroj:[1]

Pruběh závodu

[editovat | editovat zdroj]

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]

Startovní listina čítala 27 jmen, z nichž se před startem odpojila čtveřice pilotů s vozy Simca, Robert Manzon, Maurice Trintignant, André Simon, Francis Rochat, dále Peter Stæchelin jenž přivezl starší Ferrari 166 a Gianbattista Guidotti, jenž pro Alfu Romeo pouze testoval. Tým Alfa Romeo SpA nasadil modifikovaný vůz pro obhájce titulu Giuseppe Farinu, Juana Manuela Fangia, Consalva Sanesiho a Toulo de Graffenrieda. Výkon motoru vozu Alfa Romeo 159, byl navýšen na 400 koní, po zkušenostech z předešlého roku dostala Alfetta větší palivovou nádrž. Lepší stabilitu v zatáčkách a tím i lepší ovládaní vozu, zajišťovala nová přední náprava, která zároveň zlepšoval přenos výkonu motoru na kola vozu.Na voze se objevila i nová zadní náprava De Dion.

Ferrari vstoupilo do sezóny s novým vozem, který nesl označení 375, jehož dvanactiválcový motor disponoval výkonem 380 koní, tedy o dobrých dvacet koní méně než Alfa Romeo. Technici Ferrari u svého vozu kalkulovali s mnohem menší spotřebou než měla konkurenční milánská automobilka. Scuderia Ferrari přivezla vozy pro ostřílenou dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi, v týmu je doplnil ještě Piero Taruffi. Další Ferrari přivezl britský pilot Peter Whitehead, jednalo se o model 125 a švýcarský jezdec Rudi Fischer představil vůz 212.

Talbot se po problémech v závěru předešlé sezóny prezentoval pouze u menších týmů nebo soukromých jezdců. Na trati Bremgarten bylo možno vidět všechny tři modifikace vozu Talbot-Lago T26C (T26C, T26C-DA, T26C-GS). Jediný britský tým byl HW Motors, připravil vůz HWM 51 pro debutanty George Abecassise a Stirlinga Mosse. Nečekaně malé zastoupení mělo Maserati, dva vozy přivezl tým Enrico Plate, za volantem byl Louis Chiron a Harry Schell. Zajímavý vůz, Veritas Meteor, představil domácí pilot Peter Hirt.

V Bremgartenu byly Alfy v kvalifikaci znovu k neporažení a rozložily své sily do prvních dvou řad, tentokrát však s nimi sdílel první řadu i Luigi Villoresi na Ferrari. Třetí řadu obsadili Villoresiho stájoví kolegové Taruffi a Ascari, které doplnil Louis Rosier na Talbotu. Nedělní závod byl poznamenán hustým deštěm, který se snášel na již mokrou a kluzkou trať. Nejlépe odstartovaly Alfy, naopak Villoresi ztratil svou třetí pozici a nechal se předjet Sanesim. Pořadí v úvodních kolech se stabilizovalo na trojici Alfett Fangia, Farini a Sanesiho, které pronásledovala smečka vozů Ferrari. Na konci 23. kola musel Fangio k mechanikům doplnit palivo a přenechal vedení Farinovi, jenž se rozhodl k riskantní strategii. Rozhodl se vynechat jednu zastávku v boxech a snažil se dovézt svou Alfu do cíle, jenže v poslední části závodu jeho pneumatiky nevykazovaly takovou spolehlivost a především rychlost a tak se před něj dostal nejprve Fangio a dvě kola před cílem i Taruffi. Další bodovaná místa patřila dalším vozům Alfa Romeo, která tak v bodované pětce měla všechny čtyři vozy. Skvělý výsledek zajel Stirling Moss se slabým vozem Formule 2 HWM, ze 14. místa na startu dojel na 8. místě. Lepší posun startovním kolem zaznamenal jen Louis Chiron, který po startu z 19. příčky poskočil o rovných 12. míst a dojel na 7. místě.

  • 27. května 1951
  • Okruh Bremgarten
  • 42 kol × 7,280 km = 305,760 km
  • 8. Grand Prix
  • 4. vítězství pro « Juana Manuela Fangia » (nový rekord)
  • 7. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 4. vítězství pro « Argentinu » (nový rekord)
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 24 »
  • 4. vítězství z « pole positions »
Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 24. Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 159 42 2:07'53.64 0 1 8+1 2:51.1
2 44. Piero Taruffi Ferrari 375 42 á 0:55.240s 4 6 6
3 22. Giuseppe Farina Alfa Romeo 159 42 á 0:19.310s 1 2 4
4 28. Consalvo Sanesi Alfa Romeo 159 41 á 1 kolo 0 4 3
5 26. Toulo de Graffenried Alfa Romeo 159 40 á 2 kola 0 5 2
6 20. Alberto Ascari Ferrari 375 40 á 2 kola 1 7 x
7 30. Louis Chiron Maserati 4CLT/48 40 á 2 kola 12 19 x
8 14. Stirling Moss HWM 40 á 2 kola 6 14 x
9 8. Louis Rosier Talbot T26C-DA 39 á 3 kola 1 8 x 3:09.0 (13.)
10 4. Phillipe Étancelin Talbot T26C-DA 39 á 3 kola 2 12 x 3:13.7 (14.)
11 38. Rudi Fischer Ferrari 212 39 á 3 kola 1 10 x
12 32. Harry Schell Maserati 4CLT/48 38 á 4 kola 5 17 x
Ret 16. Peter Whitehead Ferrari 125 36 Havárie 6 9 x
13 2. Johnny Claes Talbot T26C-DA 35 á 7 kol 5 18 x 3:24.9 (17.)
14 40. Guy Mairesse Talbot T26C 31 á 11 kol 7 21 x 3:27.0 (19.)
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 10. Henri Louveau Talbot T26C 30 Havárie 12 11 x 3:06.9 (11.)
Ret 12. George Abecassis HWM 23 Magneto 15 20 x
Ret 6. Yves Giraud-Cabantous Talbot T26C 14 Vstřikování 18 15 x 3:29.5 (20.)
Ret 18. Luigi Villoresi Ferrari 375 12 Havárie 3 3 x
Ret 42. José Froilán González Talbot T26C-GS 10 Olejová pumpa 17 13 x 3:25.8 (18.)
Ret 52. Peter Hirt Veritas Meteor 1 Přívod paliva 21 16 x
Pozice Č Nestartoval Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
DNS 46 Francis Rochat Simca Gordini T11
DNS 48 Maurice Trintignant Simca Gordini T15
DNS 48 Robert Manzon Simca Gordini T15
DNS 50 Andre Simon Simca Gordini T15
DNS 50 Peter Stæchelin Ferrari 166

Nejrychlejší kolo

[editovat | editovat zdroj]
  • Juan Manuel Fangio, Alfa Romeo, 2:51.1
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
  • 7. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Argentinu » Nový rekord
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 24 » vyrovnaný rekord

Vedení v závodě

[editovat | editovat zdroj]
  • « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 216 kol nový rekord
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 202 kol
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 426 kol nový rekord
  • « Argentina » byla ve vedení 216 kol. Nový rekord
  • « Itálie » byla ve vedení 212 kol.
Kola km Jezdec %
1.–23. kolo 167,44 km Juan Manuel Fangio 54,8 %
24.–28. kolo 36,4 km Giuseppe Farina 11,9 %
29.–42. kolo 101,92 km Juan Manuel Fangio 33,3 %

Postavení na startu

[editovat | editovat zdroj]
  • 5. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
  • 7. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 5. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 24 »
  • 4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
  • 1x první řadu získali Luigi Villoresi »
  • 20x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
  • 2x první řadu získala « Ferrari »
  • 14x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
  • 8x první řadu získala « Argentina »


_______3_______
Itálie
Luigi Villoresi
Ferrari
2'39.3

_______2_______
Itálie
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
2'37.8
_______1_______
Argentina
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
2'35.9

_______5_______
Švýcarsko
Toulo de Graffenried
Alfa Romeo
2'41.8
_______4_______
Itálie
Consalvo Sanesi
Alfa Romeo
2'40.3


_______8_______
Francie
Louis Rosier
Talbot
2'52.7

_______7_______
Itálie
Alberto Ascari
Ferrari
2'46.0
_______6_______
Itálie
Piero Taruffi
Ferrari
2'45.2

_______10_______
Švýcarsko
Rudi Fischer
Ferrari
2'54.1
_______9_______
Spojené království
Peter Whitehead
Ferrari
2'52.9


_______13_______
Argentina
José Froilán González
Talbot
2'57.3

_______12_______
Francie
Philippe Étancelin
Talbot
2'57.3
_______11_______
Francie
Henri Louveau
Talbot
2'56.2

_______15_______
Francie
Yves Giraud-Cabantous
Talbot
3'00.3
_______14_______
Spojené království
Stirling Moss
HWM
2'58.4


_______18_______
Belgie
Johnny Claes
Talbot
3'02.5

_______17_______
USA
Harry Schell
Maserati
3'02.4
_______16_______
Švýcarsko
Peter Hirt
Veritas
3'01.6

_______20_______
Spojené království
George Abecassis
HWM
3'03.8
_______19_______
Monako
Louis Chiron
Maserati
3'03.1
_______21_______
Francie
Guy Mairesse
Talbot
3'12.0

Startovní listina

[editovat | editovat zdroj]
Č. Pilot (počet GP) Tým Šasi Motor Pneumatiky
2 Ecurie Belge Johnny Claes (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
4 Privátní Philippe Étancelin (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
6 Privátní Yves Giraud-Cabantous (5 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
8 Ecurie Rosier Louis Rosier (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
10 Ecurie Rosier Henri Louveau (2 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
12 HW Motors George Abecassis (1 GP) HWM 51 Alta L4 D
14 HW Motors Stirling Moss (1 GP) HWM 51 Alta L4 D
16 Privátní Peter Whitehead (3 GP) Ferrari 125 Ferrari 1.5 V12C D
18 Scuderia Ferrari Luigi Villoresi (4 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
20 Scuderia Ferrari Alberto Ascari (5 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
22 Alfa Romeo SpA Giuseppe Farina (7 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
24 Alfa Romeo SpA Juan Manuel Fangio (7 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
26 Alfa Romeo SpA Toulo de Graffenried (5 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
28 Alfa Romeo SpA Consalvo Sanesi (2 GP) Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
28 Alfa Romeo SpA Gianbattista Guidotti Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
30 Enrico Plate Louis Chiron (6 GP) Maserati 4CLT-48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
32 Enrico Plate Harry Schell (3 GP) Maserati 4CLT-48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
38 Ecurie Espadon Rudi Fischer (1 GP) Ferrari 212 Ferrari Pirelli
40 Ecurie Belgique Guy Mairesse (2 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
42 Privátní José Froilán González (3 GP) Talbot-Lago T26C-GS Talbot 4.5 L6 D
44 Scuderia Ferrari Piero Taruffi (2 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
46 Privátní Francis Rochat (DNS) Simca Gordini T11 Gordini L4 E
48 Equipe Gordini Robert Manzon (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
48 Equipe Gordini Maurice Trintignant (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
50 Equipe Gordini André Simon (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
50 Ecurie Espadon Peter Stæchelin (DNS) Ferrari 166 Ferrari V12 Pirelli
52 Privátní Peter Hirt (1 GP) Veritas Meteor Veritas 2.0 L6

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V závodě debutovali Stirling Moss, Rudi Fischer, George Abecassis, Peter Hirt.
  • GP – body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1 Juan Manuel Fangio 9 9 1 Alfa Romeo 18 18 1 Itálie 13 13
2 Piero Taruffi 6 6 2 Ferrari 6 6 2 Argentina 9 9
3 Giuseppe Farina 4 4 3 Švýcarsko 2 2
4 Consalvo Sanesi 3 3
5 Toulo de Graffenried 2 2
  1. Grosser Preis der Schweiz [online]. oldracingcars.com [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
Předchozí GP:
Grand Prix Itálie 1950
Mistrovství světa Formule 1
1951
Následující GP:
500 mil v Indianapolis 1951
Předchozí ročník:
Grand Prix Švýcarska 1950
Grand Prix Švýcarska Následující ročník:
Grand Prix Švýcarska 1952