Grand Prix Švýcarska 1951
1.. závod v sezóně 1951 | |
---|---|
Detaily závodu | |
Datum | 27. květen 1951 |
Oficiální název | XI Großer Preis der Schweiz |
Místo | Circuit Bremgarten, Bern, Švýcarsko |
Délka trati | 7,28 km |
Délka závodu | 42 kol, 305,76 km |
Pole position | |
Pilot | Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
Čas | 2:35,9 |
Nejrychlejší kolo | |
Pilot | Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
Čas | 2:51,1 (v 33. kole) |
Stupně vítězů | |
První | Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
Druhý | Piero TaruffiFerrari |
Třetí | Giuseppe FarinaAlfa Romeo |
Grand Prix Švýcarska 1951 (XI.Großer Preis der Schweiz) byla úvodním závodem druhého ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1, historicky osmá grand prix a zároveň osmý závod vozů F1 v roce 1951. Závod se uskutečnil 27. května na okruhu Bremgarten. V předchozích sedmi závodech excelovalo Ferrari, jež vyhrálo zásluhou Villoresiho v Syrakusách a v Pau, Ascari přidal vítězství v San Remu a Parnell v BRDC International Trophy. V Bordeaux si pro prvenství dojel Louis Rosier v Talbotu, dvě vítězství získalo Maserati, nejprve v Richmond Trophy exceloval Princ Bira a posléze v Paříži o sobě nechal slyšet úřadující šampion Giuseppe Farina.
Kvalifikace
[editovat | editovat zdroj]Pruběh závodu
[editovat | editovat zdroj]Účastníci
[editovat | editovat zdroj]Startovní listina čítala 27 jmen, z nichž se před startem odpojila čtveřice pilotů s vozy Simca, Robert Manzon, Maurice Trintignant, André Simon, Francis Rochat, dále Peter Stæchelin jenž přivezl starší Ferrari 166 a Gianbattista Guidotti, jenž pro Alfu Romeo pouze testoval. Tým Alfa Romeo SpA nasadil modifikovaný vůz pro obhájce titulu Giuseppe Farinu, Juana Manuela Fangia, Consalva Sanesiho a Toulo de Graffenrieda. Výkon motoru vozu Alfa Romeo 159, byl navýšen na 400 koní, po zkušenostech z předešlého roku dostala Alfetta větší palivovou nádrž. Lepší stabilitu v zatáčkách a tím i lepší ovládaní vozu, zajišťovala nová přední náprava, která zároveň zlepšoval přenos výkonu motoru na kola vozu.Na voze se objevila i nová zadní náprava De Dion.
Ferrari vstoupilo do sezóny s novým vozem, který nesl označení 375, jehož dvanactiválcový motor disponoval výkonem 380 koní, tedy o dobrých dvacet koní méně než Alfa Romeo. Technici Ferrari u svého vozu kalkulovali s mnohem menší spotřebou než měla konkurenční milánská automobilka. Scuderia Ferrari přivezla vozy pro ostřílenou dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi, v týmu je doplnil ještě Piero Taruffi. Další Ferrari přivezl britský pilot Peter Whitehead, jednalo se o model 125 a švýcarský jezdec Rudi Fischer představil vůz 212.
Talbot se po problémech v závěru předešlé sezóny prezentoval pouze u menších týmů nebo soukromých jezdců. Na trati Bremgarten bylo možno vidět všechny tři modifikace vozu Talbot-Lago T26C (T26C, T26C-DA, T26C-GS). Jediný britský tým byl HW Motors, připravil vůz HWM 51 pro debutanty George Abecassise a Stirlinga Mosse. Nečekaně malé zastoupení mělo Maserati, dva vozy přivezl tým Enrico Plate, za volantem byl Louis Chiron a Harry Schell. Zajímavý vůz, Veritas Meteor, představil domácí pilot Peter Hirt.
Závod
[editovat | editovat zdroj]V Bremgartenu byly Alfy v kvalifikaci znovu k neporažení a rozložily své sily do prvních dvou řad, tentokrát však s nimi sdílel první řadu i Luigi Villoresi na Ferrari. Třetí řadu obsadili Villoresiho stájoví kolegové Taruffi a Ascari, které doplnil Louis Rosier na Talbotu. Nedělní závod byl poznamenán hustým deštěm, který se snášel na již mokrou a kluzkou trať. Nejlépe odstartovaly Alfy, naopak Villoresi ztratil svou třetí pozici a nechal se předjet Sanesim. Pořadí v úvodních kolech se stabilizovalo na trojici Alfett Fangia, Farini a Sanesiho, které pronásledovala smečka vozů Ferrari. Na konci 23. kola musel Fangio k mechanikům doplnit palivo a přenechal vedení Farinovi, jenž se rozhodl k riskantní strategii. Rozhodl se vynechat jednu zastávku v boxech a snažil se dovézt svou Alfu do cíle, jenže v poslední části závodu jeho pneumatiky nevykazovaly takovou spolehlivost a především rychlost a tak se před něj dostal nejprve Fangio a dvě kola před cílem i Taruffi. Další bodovaná místa patřila dalším vozům Alfa Romeo, která tak v bodované pětce měla všechny čtyři vozy. Skvělý výsledek zajel Stirling Moss se slabým vozem Formule 2 HWM, ze 14. místa na startu dojel na 8. místě. Lepší posun startovním kolem zaznamenal jen Louis Chiron, který po startu z 19. příčky poskočil o rovných 12. míst a dojel na 7. místě.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Závod
[editovat | editovat zdroj]- 27. května 1951
- Okruh Bremgarten
- 42 kol × 7,280 km = 305,760 km
- 8. Grand Prix
- 4. vítězství pro « Juana Manuela Fangia » (nový rekord)
- 7. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 4. vítězství pro « Argentinu » (nový rekord)
- 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 24 »
- 4. vítězství z « pole positions »
Pozice | Č | Jezdec | Vůz | Kolo | Čas | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 24. | Juan Manuel Fangio | Alfa Romeo 159 | 42 | 2:07'53.64 | 0 | 1 | 8+1 | 2:51.1 |
2 | 44. | Piero Taruffi | Ferrari 375 | 42 | á 0:55.240s | 4 | 6 | 6 | |
3 | 22. | Giuseppe Farina | Alfa Romeo 159 | 42 | á 0:19.310s | 1 | 2 | 4 | |
4 | 28. | Consalvo Sanesi | Alfa Romeo 159 | 41 | á 1 kolo | 0 | 4 | 3 | |
5 | 26. | Toulo de Graffenried | Alfa Romeo 159 | 40 | á 2 kola | 0 | 5 | 2 | |
6 | 20. | Alberto Ascari | Ferrari 375 | 40 | á 2 kola | 1 | 7 | x | |
7 | 30. | Louis Chiron | Maserati 4CLT/48 | 40 | á 2 kola | 12 | 19 | x | |
8 | 14. | Stirling Moss | HWM | 40 | á 2 kola | 6 | 14 | x | |
9 | 8. | Louis Rosier | Talbot T26C-DA | 39 | á 3 kola | 1 | 8 | x | 3:09.0 (13.) |
10 | 4. | Phillipe Étancelin | Talbot T26C-DA | 39 | á 3 kola | 2 | 12 | x | 3:13.7 (14.) |
11 | 38. | Rudi Fischer | Ferrari 212 | 39 | á 3 kola | 1 | 10 | x | |
12 | 32. | Harry Schell | Maserati 4CLT/48 | 38 | á 4 kola | 5 | 17 | x | |
Ret | 16. | Peter Whitehead | Ferrari 125 | 36 | Havárie | 6 | 9 | x | |
13 | 2. | Johnny Claes | Talbot T26C-DA | 35 | á 7 kol | 5 | 18 | x | 3:24.9 (17.) |
14 | 40. | Guy Mairesse | Talbot T26C | 31 | á 11 kol | 7 | 21 | x | 3:27.0 (19.) |
Pozice | Č | Odstoupili | Vůz | Kolo | Příčina | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
Ret | 10. | Henri Louveau | Talbot T26C | 30 | Havárie | 12 | 11 | x | 3:06.9 (11.) |
Ret | 12. | George Abecassis | HWM | 23 | Magneto | 15 | 20 | x | |
Ret | 6. | Yves Giraud-Cabantous | Talbot T26C | 14 | Vstřikování | 18 | 15 | x | 3:29.5 (20.) |
Ret | 18. | Luigi Villoresi | Ferrari 375 | 12 | Havárie | 3 | 3 | x | |
Ret | 42. | José Froilán González | Talbot T26C-GS | 10 | Olejová pumpa | 17 | 13 | x | 3:25.8 (18.) |
Ret | 52. | Peter Hirt | Veritas Meteor | 1 | Přívod paliva | 21 | 16 | x | |
Pozice | Č | Nestartoval | Vůz | Kolo | Příčina | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
DNS | 46 | Francis Rochat | Simca Gordini T11 | ||||||
DNS | 48 | Maurice Trintignant | Simca Gordini T15 | ||||||
DNS | 48 | Robert Manzon | Simca Gordini T15 | ||||||
DNS | 50 | Andre Simon | Simca Gordini T15 | ||||||
DNS | 50 | Peter Stæchelin | Ferrari 166 |
Nejrychlejší kolo
[editovat | editovat zdroj]- Juan Manuel Fangio, Alfa Romeo, 2:51.1
- 4. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
- 7. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
- 4. nejrychlejší kolo pro « Argentinu » Nový rekord
- 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 24 » vyrovnaný rekord
Vedení v závodě
[editovat | editovat zdroj]- « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 216 kol nový rekord
- « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 202 kol
- « Alfa Romeo » byla ve vedení 426 kol nový rekord
- « Argentina » byla ve vedení 216 kol. Nový rekord
- « Itálie » byla ve vedení 212 kol.
Kola | km | Jezdec | % |
---|---|---|---|
1.–23. kolo | 167,44 km | Juan Manuel Fangio | 54,8 % |
24.–28. kolo | 36,4 km | Giuseppe Farina | 11,9 % |
29.–42. kolo | 101,92 km | Juan Manuel Fangio | 33,3 % |
Postavení na startu
[editovat | editovat zdroj]- Juan Manuel Fangio 2:35.9 Alfa Romeo
- 5. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
- 7. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 5. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
- 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 24 »
- 4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
- 1x první řadu získali Luigi Villoresi »
- 20x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
- 2x první řadu získala « Ferrari »
- 14x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
- 8x první řadu získala « Argentina »
_______3_______ Luigi Villoresi Ferrari 2'39.3 |
_______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 2'37.8 |
_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 2'35.9 | ||
---|---|---|---|---|
_______5_______ Toulo de Graffenried Alfa Romeo 2'41.8 |
_______4_______ Consalvo Sanesi Alfa Romeo 2'40.3 |
|||
_______8_______ Louis Rosier Talbot 2'52.7 |
_______7_______ Alberto Ascari Ferrari 2'46.0 |
_______6_______ Piero Taruffi Ferrari 2'45.2 | ||
_______10_______ Rudi Fischer Ferrari 2'54.1 |
_______9_______ Peter Whitehead Ferrari 2'52.9 |
|||
_______13_______ José Froilán González Talbot 2'57.3 |
_______12_______ Philippe Étancelin Talbot 2'57.3 |
_______11_______ Henri Louveau Talbot 2'56.2 | ||
_______15_______ Yves Giraud-Cabantous Talbot 3'00.3 |
_______14_______ Stirling Moss HWM 2'58.4 |
|||
_______18_______ Johnny Claes Talbot 3'02.5 |
_______17_______ Harry Schell Maserati 3'02.4 |
_______16_______ Peter Hirt Veritas 3'01.6 | ||
_______20_______ George Abecassis HWM 3'03.8 |
_______19_______ Louis Chiron Maserati 3'03.1 |
|||
_______21_______ Guy Mairesse Talbot 3'12.0 |
Startovní listina
[editovat | editovat zdroj]Č. | Pilot (počet GP) | Tým | Šasi | Motor | Pneumatiky |
---|---|---|---|---|---|
2 | Ecurie Belge | Johnny Claes (7 GP) | Talbot-Lago T26C-DA | Talbot 4.5 L6 | D |
4 | Privátní | Philippe Étancelin (7 GP) | Talbot-Lago T26C-DA | Talbot 4.5 L6 | D |
6 | Privátní | Yves Giraud-Cabantous (5 GP) | Talbot-Lago T26C | Talbot 4.5 L6 | D |
8 | Ecurie Rosier | Louis Rosier (7 GP) | Talbot-Lago T26C-DA | Talbot 4.5 L6 | D |
10 | Ecurie Rosier | Henri Louveau (2 GP) | Talbot-Lago T26C | Talbot 4.5 L6 | D |
12 | HW Motors | George Abecassis (1 GP) | HWM 51 | Alta L4 | D |
14 | HW Motors | Stirling Moss (1 GP) | HWM 51 | Alta L4 | D |
16 | Privátní | Peter Whitehead (3 GP) | Ferrari 125 | Ferrari 1.5 V12C | D |
18 | Scuderia Ferrari | Luigi Villoresi (4 GP) | Ferrari 375 | Ferrari 4.5 V12 | Pirelli |
20 | Scuderia Ferrari | Alberto Ascari (5 GP) | Ferrari 375 | Ferrari 4.5 V12 | Pirelli |
22 | Alfa Romeo SpA | Giuseppe Farina (7 GP) | Alfa Romeo 159A | Alfa Romeo 1.5 L8C | Pirelli |
24 | Alfa Romeo SpA | Juan Manuel Fangio (7 GP) | Alfa Romeo 159A | Alfa Romeo 1.5 L8C | Pirelli |
26 | Alfa Romeo SpA | Toulo de Graffenried (5 GP) | Alfa Romeo 159A | Alfa Romeo 1.5 L8C | Pirelli |
28 | Alfa Romeo SpA | Consalvo Sanesi (2 GP) | Alfa Romeo 159 | Alfa Romeo 1.5 L8C | Pirelli |
28 | Alfa Romeo SpA | Gianbattista Guidotti | Alfa Romeo 159 | Alfa Romeo 1.5 L8C | Pirelli |
30 | Enrico Plate | Louis Chiron (6 GP) | Maserati 4CLT-48 | Maserati 1.5 L4C | Pirelli |
32 | Enrico Plate | Harry Schell (3 GP) | Maserati 4CLT-48 | Maserati 1.5 L4C | Pirelli |
38 | Ecurie Espadon | Rudi Fischer (1 GP) | Ferrari 212 | Ferrari | Pirelli |
40 | Ecurie Belgique | Guy Mairesse (2 GP) | Talbot-Lago T26C | Talbot 4.5 L6 | D |
42 | Privátní | José Froilán González (3 GP) | Talbot-Lago T26C-GS | Talbot 4.5 L6 | D |
44 | Scuderia Ferrari | Piero Taruffi (2 GP) | Ferrari 375 | Ferrari 4.5 V12 | Pirelli |
46 | Privátní | Francis Rochat (DNS) | Simca Gordini T11 | Gordini L4 | E |
48 | Equipe Gordini | Robert Manzon (DNS) | Simca Gordini T15 | Gordini L4s | E |
48 | Equipe Gordini | Maurice Trintignant (DNS) | Simca Gordini T15 | Gordini L4s | E |
50 | Equipe Gordini | André Simon (DNS) | Simca Gordini T15 | Gordini L4s | E |
50 | Ecurie Espadon | Peter Stæchelin (DNS) | Ferrari 166 | Ferrari V12 | Pirelli |
52 | Privátní | Peter Hirt (1 GP) | Veritas Meteor | Veritas 2.0 L6 |
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V závodě debutovali Stirling Moss, Rudi Fischer, George Abecassis, Peter Hirt.
Stav MS
[editovat | editovat zdroj]- GP – body získané v této Grand Prix
* | Jezdec | Body | GP | * | Vůz | Body | GP | * | Stát | Body | GP |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Juan Manuel Fangio | 9 | 9 | 1 | Alfa Romeo | 18 | 18 | 1 | Itálie | 13 | 13 |
2 | Piero Taruffi | 6 | 6 | 2 | Ferrari | 6 | 6 | 2 | Argentina | 9 | 9 |
3 | Giuseppe Farina | 4 | 4 | 3 | Švýcarsko | 2 | 2 | ||||
4 | Consalvo Sanesi | 3 | 3 | ||||||||
5 | Toulo de Graffenried | 2 | 2 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grosser Preis der Schweiz [online]. oldracingcars.com [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.
Předchozí GP: Grand Prix Itálie 1950 |
Mistrovství světa Formule 1 1951 |
Následující GP: 500 mil v Indianapolis 1951 |
Předchozí ročník: Grand Prix Švýcarska 1950 |
Grand Prix Švýcarska | Následující ročník: Grand Prix Švýcarska 1952 |