František Ketzek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Ketzek
Narození21. června 1906
Bratislava
Úmrtí17. srpna 1978 (ve věku 72 let)
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor a libretista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Ketzek (21. června 1906 Bratislava – 17. srpna 1978 Praha) byl český malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor, operetní libretista, příležitostný filmový herec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bratislavě, mládí prožil v Kladně, v tomto městě také maturoval na reálce. V letech 1926–1931 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde byli jeho profesory Vratislav Hugo Brunner a Jaroslav Benda. Současně navštěvoval přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na ČVUT (1929–1931). Umění studoval též ve Francii a v Itálii.[1][2]

Německá okupace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1944 zařadilo protektorátní ministerstvo vnitra Františka Ketzeka, spolu s mnoho dalšími[pozn. 1], na seznam českého tzv. zvrhlého umění (Entartete Art) ve skupině zvrhlí malíři – hlavní pracovní činnost.[3]

Soud s Václavem Talichem[editovat | editovat zdroj]

Dirigent Václav Talich byl 21. května 1945 zatčen a držen v pankrácké věznici, protože byl podezírán z kolaborace s německými okupanty. Čestný soud Svazu českých výkonných umělců projednával 28. října 1945 Talichova obvinění, mezi jiným to, že měl v roce 1940 zveřejnit ve Večerním Českém slovu článek, na který reagoval z Londýna dokonce tehdejší exilový ministr zahraničí Jan Masaryk. František Ketzek vystouil jako svědek a uvedl, že článek byl podvržen a že on sám byl svědkem, že byl překládán z němčiny. Významným způsobem tím přispěl k Talichovu poválečnému očištění.[4][5]

Přátelé[editovat | editovat zdroj]

Otakar Štorch-Marien zmiňuje přátelství s Františkem Ketzekem ve svých pamětech,[6] šest jeho barevných litografií vydal v roce 1943.[7] Mezi další přátele patřil např. Zdeněk Slenář.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Díla Františka Ketzeka mají ve svých sbírkách galerie: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Oblastní galerie Liberec, Galerie umění Karlovy Vary, Památník národního písemnictví, Muzeum umění Olomouc, Galerie Středočeského kraje.[8]

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

V letech 1934–1964 ilustroval (podle údajů databáze NK ČR) 25 knih.

Ve 30. letech 20. století přispíval humoristickými kresbami (některé politicky zaměřené) do deníku České slovo.[9] V letech 1949–1950 ilustroval dětský časopis Mateřídouška.[10]

Opereta, film[editovat | editovat zdroj]

Filatelie[editovat | editovat zdroj]

František Ketzek byl filatelista, filatelistický znalec a funkcionář. V roce 1950 byl předsedou Filatelistické komise znalců, exponáty ze svých sbírek vystavoval v Československu i v zahraničí.[11]

Filatelii propagoval i v tisku (Květy, 12. 8. 1954 – článek s žertovnými ilustracemi autora).[12]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

František Ketzek je autorem pravděpodobně nejstaršího článku (Večerník Českého slova z 20. března 1940) o tzv. potápkách (swingová mládež v období 2. světové války) Odpoledne s potápkami – Slečna Kristýna zpívá před mikrofonem.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Na seznamu byli ze známějších umělců např. F. X. Böhm, Jan Černý, Karel Černý, Otakar Fuchs, Bedřich Hoffstädter, František Hudeček, Quido R. Kocian, Miroslav Kouřil, Kamil Lhoták, Jan Mareček (Dalibor), František Muzika, Arnošt Paderlík, Zdenek Seydl, Zdeněk Sklenář, Josef Směšný, Eduard Stavinoha, František Tröster, Václav Špála, Adolf Zábranský, Jan Zrzavý

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ František Ketzek [online]. Galerie Platýz [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha: Ivo Železný, 1947; 1950. Dostupné online. ISBN 80-237-3633-7. Kapitola Ketzek František. Dostupné po registraci. 
  3. ↑ PECH, Milan. Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava. Praha, 2012. Dizertační práce. Univerzita Karlova, FF. Vedoucí práce Petr Wittlich. s. 89. Dostupné online.
  4. ↑ Případ V. Talicha. Čechoslovák. 1945-12-14, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ KŘESŤAN, Jiří. Srdce Václav Talicha se ztratilo. Soudobé dějiny. Čís. XVI/1, s. 106–107. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Tma a co bylo potom. [s.l.]: Aventinum, 1993. Dostupné online. ISBN 80-7151-624-4. S. 174. (dostupné po registraci) 
  7. ↑ KETZEK, František. Šest barevných litografií [online]. Antikvariát Pražský almanach, 1943 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Registr sbírek umění: Ketzek František [online]. Rada galerií ČR a CITeM [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Např. KETZEK, František. Vždy galantní. S. 10. České slovo [online]. 1934-05-27. Čís. 143, s. 10. Dostupné online. 
  10. ↑ vyhledávání "František Ketzek". Mateřídouška. 1949, 1950. Dostupné po registraci. Dostupné online. ISSN 0025-5440. 
  11. ↑ PETŘÍK, Jaromír. Vzpomínka na téměř zapomenutého znalce a vystavovatele Františka Ketzeka [online]. Infofila, 2009-08-31 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ KETZEK, František. Filatelie - rekreace pracujících. Květy. 1954-08-12, s. 11. Dostupné po registraci. Dostupné online. ISSN 0023-5849. 
  13. ↑ František Ketzek. Večer. 1944-03-09, s. 2. Dostupné online. 
  14. ↑ BROŽ, Václav. Kdo je kdo v Československu. Praha: ČTK, 1970. Dostupné online. Kapitola Ketzek František, s. 27. Dostupné po registraci. 
  15. ↑ Swingaři a potápky v protektorátní noci [online]. Medzi knihami [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Ketzek&oldid=22391142“