Přeskočit na obsah

Finský záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Finský záliv
Družicový pohled na Finský záliv (vpravo nahoře); světlá tečka na samém východním konci je ostrov Kotlin
Družicový pohled na Finský záliv (vpravo nahoře); světlá tečka na samém východním konci je ostrov Kotlin
Maximální hloubka100 m
Šířka130 km
Délka390 km
Rozloha29 500 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekBaltské moře
Sousední celkyBaltské moře
Podřazené celkyNěvská zátoka, Vyborský záliv, Koporský záliv, Lužská zátoka, Narvský záliv
SvětadílEvropa
StátEstonskoEstonsko Estonsko, RuskoRusko Rusko, FinskoFinsko Finsko
PřítokyNěva, Luga, Narva,
Map

Finský záliv (finsky Suomenlahti, estonsky Soome laht, rusky Финский залив Finskij zaliv) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (provincie Kymenlaakso, Uusimaa a Vlastní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.

Číselné údaje

[editovat | editovat zdroj]

Je 390 km dlouhý a 70 (u vstupu) až 130 km (u Narvy) široký. Celkově zabírá rozlohu asi 29 500 km², což je asi 7 % rozlohy Baltského moře. Maximálně je hluboký 100 m u vstupu. Na východ hloubka klesá na 20 až 30 m západně od ostrova Kotlin. Východně od něj hloubka nepřekračuje 5 m. V Něvské zátoce dosahuje 3 až 4 m s výjimkou mořského kanálu, který spojuje petrohradský přístav s hlubinami dostatečnými pro námořní lodě.

Pobřeží

[editovat | editovat zdroj]

Severní břeh je velmi členitý, skalnatý, s množstvím ostrovů a skalisek. Východní a jižní břeh jsou převážně nížinné, složené z měkkých hornin. K nim pak méně nebo více blízko (místy až k zálivu) postupují základní horniny, které vytvářejí vysoký a srázný svah (Baltsko-ladožská terasa).

Zátoky a přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Něvská zátoka ve východní části je od roku 2011 oddělena Petrohradskou hrází od zbytku zálivu. Ústí do něj řeka Něva. Na severu leží Vyborský záliv a na jihu se do pevniny zařezávají Koporský záliv, Lužská zátoka (ústí do něj Luga) a Narvský záliv (ústí do něj Narva).

V zálivu je mnoho ostrovů (nepočítaje skaliska). Největší jsou Kotlin (s pevností Kronštadt), Moščnyj, Velký Tjuters, Malý Tjuters, Sommers, Gogland, Naissaar, Osmussaar. U břehů je mnoho mělčin oplývajících rybami.

Vlastnosti vody

[editovat | editovat zdroj]

Průměrná teplota vody na povrchu je v zimě okolo 0 °C, v srpnu 15 °C u vstupu do zálivu a 17 °C i více v Něvské zátoce. U dna je teplota 2 až 3 °C. Ledová pokrývka se objevuje u břehů na konci listopadu na východě a v polovině prosince na západě a tání začíná na západě na konci dubna a mezi skalisky končí v první polovině května. Slanost vody je na povrchu 3 až 6 ‰, v Něvské zátoce 2 ‰ i méně. Úroveň hladiny vykazuje pod vlivem větru a atmosférického tlaku silné výkyvy. K obzvláště velkým vzestupům hladiny (150 až 410 cm) dochází v Něvské zátoce a způsobují povodně v Petrohradě.

Přístavy

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní přístavy na břehu jsou Petrohrad, Vyborg (Rusko), Tallinn (Estonsko), Helsinky, Kotka (Finsko).

Chráněné oblasti

[editovat | editovat zdroj]

Největšími chráněnými oblastmi jsou Národní park Lahemaa (Lahemaa rahvuspark) na estonském pobřeží východně od Tallinnu a mořský Národní park Východní Finský záliv (Itäisen Suomenlahden kansallispuisto) u finského města Kotka.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]