Encefalitida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence, až kóma), halucinace, či afázii. Možná bolestivá smrt.


Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické (prvoci - mozková malárie, atd.) onemocnění.

Encefalitida, je často také doprovázena zánětem mozkových blan - meningitidou - meningoencefalitida, nebo zánětem míchy - myelitidou - encefalomyelitida, meningoencefalomyelitida, aj.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Purulentní neboli hnisavé e.[editovat | editovat zdroj]

(stafylokoky, streptokoky)

Serózní, aseptické neboli nehnisavé e.[editovat | editovat zdroj]

Mírnější s. e.
Závažné s. e.
Atypické e.

Diagnóza, léčba a prognóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru, včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické, rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy. Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stádiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou, nebo mírně sníženou (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis) hladinu glukózy.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • symptomatická (antipyretika, antikonvulziva, atd.) péče, případně JIP
  • za přítomnosti mozkového otoku - antiedematózní terapie
  • herpetické a nevirové encefalitis - specifické léčebné postupy

Prognóza a trvalé následky[editovat | editovat zdroj]

Mírnější encefalitidy, mezi kteréž umisťujeme, např. klíšťovou meningoencefalitidu většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním, nebo pohybovou koordinací, ve zřídkavých případech, mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické, či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění, nejčastěji demenci, a poruchy hybnosti, jakými jsou např. paréza, paralýza, či chorea.

subakutní sklerotizující panecefalitida
subakutní zarděnková panencefalitida
  • klinickým obrazem se podobá SSPE
progresivní multifokální leukonecefalopatie
  • etiologie: virus CJ (latentní výskyt u většiny populace),
  • odumírání bílé hmoty mozkové, demyelinizace
  • postihuje imunodeficientní jedince (AIDS, aj.)
  • vzácné, prognóza je obvykle nepříznivá
  • demence, poruchy zraku, osobnosti, motoriky
  • úmrtí do 3, až 6 měsíců
AIDS demence komplex
  • etiologie: poškození bílé hmoty mozkové, subkortikální atrofie, HIV infekce mikroglií, makrofagických a mononukleárních element. Při některých příležitostech nazýván, jako HIV encefalopatie, či HIV neurokognitivní porucha
  • postihuje 5 - 20% AIDS pacientů, prodromální příznaky se občas projevují iritabilně-manickými poruchami nálady
  • poruchy motoriky, pozornosti, bradyfrenie, demence, poruchy chování, extrapyramidové příznaky, parézy, křeče, inkontinence, psychózy
  • smrtelné, úmrtí do 1, až let


Související články[editovat | editovat zdroj]


Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.