Encefalitida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence, až kóma), halucinace, či afázii; v některých případech nastává smrt.

Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou bývá nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické (prvoci – mozková malárie, atd.) onemocnění. Encefalitida je často také doprovázena zánětem mozkových blan – meningitidou – meningoencefalitida, nebo zánětem míchy – myelitidou – encefalomyelitida, meningoencefalomyelitida, aj.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Purulentní neboli hnisavé encefalitidy[editovat | editovat zdroj]

(stafylokoky, streptokoky)

  • život ohrožující (bez léčby smrtelné)
  • bakteriální, amébová etiologie
  • krátké inkubační období – v řádu několika dnů
  • prudký začátek, horečky, silné bolesti hlavy,
  • hluboké poruchy vědomí, meningeální příznaky

Serózní, aseptické neboli nehnisavé encefalitidy[editovat | editovat zdroj]

Mírnější s. encefalitidy
Závažné s. encefalitidy
Atypické encefalitidy

Diagnóza, léčba a prognóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru, včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické a rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy.

Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stádiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou, nebo mírně sníženou hladinu glukózy (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis).

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva, atd.), případně JIP
  • za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie
  • herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy

Prognóza a trvalé následky[editovat | editovat zdroj]

Mírnější encefalitidy, mezi něž umisťujeme např. klíšťovou meningoencefalitidu, většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním, nebo pohybovou koordinací. V ojedinělých případech mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické, či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění, nejčastěji demenci, a poruchy hybnosti, jakými jsou např. paréza, paralýza, či chorea.

subakutní sklerotizující panecefalitida
subakutní zarděnková panencefalitida
  • klinickým obrazem se podobá SSPE
progresivní multifokální leukonecefalopatie
  • etiologie: virus CJ (latentní výskyt u většiny populace),
  • odumírání bílé hmoty mozkové, demyelinizace
  • postihuje imunodeficientní jedince (AIDS, aj.)
  • vzácné, prognóza je obvykle nepříznivá
  • demence, poruchy zraku, osobnosti, motoriky
  • úmrtí do 3 až 6 měsíců
AIDS demence komplex
  • etiologie: poškození bílé hmoty mozkové, subkortikální atrofie, HIV infekce mikroglií, makrofagických a mononukleárních element. Při některých příležitostech nazýván, jako HIV encefalopatie, či HIV neurokognitivní porucha
  • postihuje 5 – 20 % AIDS pacientů, prodromální příznaky se občas projevují iritabilně-manickými poruchami nálady
  • poruchy motoriky, pozornosti, bradyfrenie, demence, poruchy chování, extrapyramidové příznaky, parézy, křeče, inkontinence, psychózy
  • smrtelné, úmrtí do 1 až 2 let

Související články[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.