Dragon (kosmická loď)
| Kosmická loď Dragon | ||
|---|---|---|
 Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3 | ||
| Popis | ||
| Výrobce: | SpaceX, USA | |
| Úloha: | Transportní lety na oběžnou dráhu Země | |
| Parametry | ||
| Délka kabiny | 3,1 m | |
| Délka nákl. prostoru | 2,7 m | |
| Celková délka lodi | 6,1 m | |
| Průměr lodi | 3,7 m | |
| Přetlakový prostor | 10 m³ | |
| Nepřetlakový prostor | 14 m³ | |
| Hmotnost prázdná | 4 200 kg | |
| Hmotnost nákladu | až 3 310 kg | |
| Hmotnost startovní | 7 510 kg | |
| Výdrž na dráze | 7 dní | |
Dragon je komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1] První pilotovanou lodí by měla být její nástupce, loď Dragon 2.
Kontrakt COTS
V soutěži vypsané v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.
Konstrukce lodi
Dragon
Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.
Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.
Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.
V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.
Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.
Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.
Dragon 2
Pilotovaná verze, dříve označovaná jako DragonRider nebo Dragon V2, určená k rotaci posádek na stanici ISS s kapacitou až 7 astronautů. Za tímto účelem bude základní loď Dragon doplněna systémem zabezpečení životních podmínek s kapacitou až 7 dní samostatného letu a dále raketovým záchranným systémem zajišťujícím bezpečnost posádky při závadě na nosné raketě v průběhu startu. Přistávat bude na 4 výsuvné teleskopické nohy. Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu.
Dne 6. května 2015 byl na základně Cape Canaveral proveden bezpilotní zkušební let – Pad abort Test – během kterého byla úspěšně otestována funkce integrovaného záchranného raketového systému lodi.
DragonLab
Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. První let této konfigurace není v současné době (červen 2018) známý.
Red Dragon
Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]
Harmonogram misí
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav | Hmotnost
Nákladu |
Čas strávený na ISS | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. prosinec 2010 | SpX-C1 | C101 | Úspěšná | 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi | ||
| 22. květen 2012 | SpX-C2+ | C102 | Úspěšná | 525 kg | 5d 16h | testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS |
| 7. říjen 2012 | SpaceX CRS-1 | C103 | Úspěšná | 905 kg | 17d 22h | 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 1. březen 2013 | SpaceX CRS-2 | C104 | Úspěšná | 677 kg | 22d 18h | 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 16. duben 2014 | SpaceX CRS-3 | C105 | Úspěšná | 2089 kg | 27d 22h | 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[3] |
| 21. září 2014 | SpaceX CRS-4 |
C106.1 | Úspěšná | 2216 kg | 31d 22h | 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší |
| 10. leden 2015 | SpaceX CRS-5 | C107 | Úspěšná | 2317 kg | 29d 03h | 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 14. duben 2015 | SpaceX CRS-6 C108.1 |
C108.1 | Úspěšná | 2015 kg | 33d 20h | 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 |
| 6. květen 2015 | Dragon 2 – Pad Abort Test | Úspěšná | - | zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2 | ||
| 22. červen 2015 | SpaceX CRS-7 | C109 | Neúspěšná | - | 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu | |
| 8. duben 2016 | SpaceX CRS-8 | C110.1 | Úspěšná | 3136 kg | 30d 21h | 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace |
| 18. červenec 2016 | SpaceX CRS-9 | C111.1 | Úspěšná | 2257 kg | 36d 7h | 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 19. únor 2017 | SpaceX CRS-10 | C112 | Úspěšná | 2490 kg | 23d 8h | 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 3. červen 2017 | SpaceX CRS-11 |
C106.2[4] | Úspěšná | 2800 kg | 27d 2h | 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4. |
| 14. srpen 2017[5] | SpaceX CRS-12 | C113 | Úspěšná | 2910 kg | 30d 22h | 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 1. listopad 2017[6] | SpaceX CRS-13 | C108.2 | Úspěšná | 2205 kg | 25d 21h | 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 2018. dubna 2 | SpaceX CRS-14 | C110.2 | Úspěšná | 2647 kg | 23d 1h | |
| 2018. června 29 | SpaceX CRS-15 | C111.2 | Probíhá | 2697 kg | ||
| 2018. listopadu 16 | SpaceX CRS-16 | Plánovaná | ||||
| 2019. února 1 | SpaceX CRS-17 | Plánovaná | ||||
| 2019. května | SpaceX CRS-18 | Plánovaná | ||||
| 2019. října | SpaceX CRS-19 | Plánovaná | ||||
| 2020. ledna | SpaceX CRS-20 | Plánovaná |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.
- ↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.
- ↑ Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-12].
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
