Diskuse s wikipedistou:ŠJů/archiv 2015

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Chotiměř (Blížejov)! v Seznam kulturních památek v okrese Domažlice

Ahoj ŠJů, ty delaš neco v strane "Seznam kulturních památek v okrese Domažlice". Tam je chyba. Tam je Chotiměř než obec, ale ten Chotiměř (a take ten link) je v okres Litoměřice, to musi byt Chotiměř (Blížejov) než cast od obec Blížejov a take pod to sekce. Ty pamatky jsou spravne v Chotiměř (Blížejov). Chotiměř (Blížejov) neni obec. Promin muj špatne česky. --Allexkoch (diskuse) 6. 1. 2015, 17:51 (CET)

Ahoj Alexi. Děkuji za upozornění. Doplnil jsem rozlišovač a přemístil jsem Chotiměř pod obec Blížejov. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2015, 18:16 (CET)

Šablona:Památky v Česku

Ahoj, udělal jsem menší úpravu v šabloně - viz Diskuse k šabloně:Památky v Česku, kdyby se někde náhodou objevil problém, tak to hned revertni, ale doufám, že nemůže. Otázkou je ještě, zda tam zadat napevno to měřítko.. --Jirka Dl (diskuse) 13. 1. 2015, 20:11 (CET)

Dík, užitečný nápad. Snad by s tím neměl být žádný problém. --ŠJů (diskuse) 13. 1. 2015, 23:37 (CET)

Alinkov

Zdravím, všiml jsem si, že jsi výrazně rozšířil text o areálu dvora Alinkova. Protože se obsah článku týká i mé osoby, rád bych podal některá upřesnění, protože jsi zřejmě vycházel z několika nesourodých údajů na internetu. V závěru loňských prázdnin jsme byl požádán pracovníky památkové péče Jihomoravského kraje o základní posudek k areálu dvora Alinkova, kterým jsem se zabýval už delší dobu, a to jako profesionální zpracovatel stavebně historických průzkumů. Ohledně Alinkova se tehdy začal angažovat J. Pajer, který začal vyvíjet tlak na pracovníky Krajského úřadu a Národního památkového ústavu v Brně, aby od současného soukromého majitele buď stát, nebo Krajský úřad Jihomoravského kraje areál zakoupili, za značné náklady obnovili a dali jej k dispozici J. Pajerovi ke zřízení muzea novokřtěnců. Argumentoval přitom tvrzením, že právě novokřtěnci byli stavebníky objektů, přičemž se opíral pouze o několik zmínek v novokřtěnecké kronice z přelomu 16. a 17. století. Ta však zachycovala jako jedno ze sídel novokřtěnecké komunity pouze ves Čermákovice, v žádném případě nehovoří o areálu Alinkova. Ojedinělá zmínka o mlýně, která je dle Pajera jednoznačným dokladem ztotožnění sídla komunity s Alinkovem, rovněž neobstojí, neboť v těsné blízkosti Čermákovic existovalo ještě v první polovině 17. století několik mlýnů. Ve výzvě. zaslaném na podzim pracovníkům památkové péče NPÚ a KÚ a dalším argumentuje, že jeho názor je jediný správný, přičemž se opírá o tvrzení, že "on to ví". A všichni, kdo mají jiný názor, jen dokládají, že tomu nerozumí. Přičemž archívní i architektonické doklady nejsou dle Pajera důležité. Text výzvy mám k dispozici. Na základě žádosti pracovníků Krajského úřadu jsem vypracoval jednostránkovou zprávu, kde byla jako jedna z variant (protože tehdy ještě nebyl průzkum objektu zahájen) zmíněna i možnost vazby na novokřtěnce. Rozhodně nelze tuto zprávu spojovat se stavebně historickým průzkumem, jak tvrdí Pajer. Zpráva byla následně zaslána spolu s dalšími podklady na Ministerstvo kultury, kde bylo zahájeno řízení k prohlášení nemovitosti kulturní památkou. Ovšem ne jako stavba novokřtěnců, ale jako renesanční hospodářský areál. To vyvolalo ze strany J. Pajera další tvrdý útok, jeho výhružné emaily útočily na pracovníky NPÚ, Krajského úřadu i na mne. Pro uklidnění "válečného stavu", který Pajer vyvolal, byla zahájena především ze strany NPÚ celá řada aktivit, směřující ke komplexní dokumentaci objektů. Souběžně proběhl na dochovaných stavbách základní stavebně historický průzkum spolu s komplexním zaměřením a důkladnou archívní rešerší. Přitom byly získány jednoznačné důkazy, dokládající existenci šlechtického statku Alinkova se sídlem a pivovarem již v době, kdy zde dle Pajera měli sídlit novokřtěnci. Zveřejnění těchto zjištění opět posílilo válku a útoky ze strany Pajera, který napadal nejen moji osobu, ale všechny další specialisti a odborníky, kteří se průzkumu radou či pomocí účastnili. K nim náleží i osoba kolegy Navrátila, který není Sadílek, ale někdo zcela jiný. Ostatně ztotožnění Alinkova s renesančním šlechtickým sídlem s hospodářským zázemím je starého data, objevuje se i v některých drobnějších pracích z průběhu 80. let 20. století a již přede mnou ke stejnému závěru přišla řada dalších badatelů. Nebudu svůj příspěvek dále natahovat. Jen ještě několik poznámek k uvedeným útokům na moji osobu a zmíněným útočníkům. J. Pajer není a nikdy nebyl archeolog, ale etnograf. Jak mi sami přední moravští archeologové potvrdili, jeho "archeologické" aktivity dříve tolerovali, protože, jak mi výslovně řekli, obdivovali jeho nadšení pro věc. Ovšem dnes, kdy je situace zejména po legislativní stránce zcela jiná, představují Pajerovy divoké výkopy na Alinkově za použití bagru hrubé porušení památkového zákona, protože k provádění archeologických výzkumů musí být vydáno povolení Ministerstva kultury a to se vydává jen vědeckým institucím a památkovým organizacím. Navíc areál Alinkova se nachází na registrovaném pravěkém sídlišti, které Pajerovy výkopy mohly značně poškodit. Už bylo zahájeno náležité řízení (více informací mohou poskytnout pracovníci památkové péče KÚ JMK, příp. Městského úřadu v Moravském Krumlově). Rozhodně nejsem teoretik, což potvrdí všichni, kdo moji práci znají. A mám hodně zastánců mezi významnými archeology, historiky či historiky umění. O rozsahu rovněž hovoří i množství publikovaných i rukopisných prací, které jdou do stovek. Ovšem ti druzí, jejichž praktické schopnosti jsou hodně omezené, závidí. Se závistí se setkávám na každém kroku, především poté, co jsem začal vydávat řadu knižních publikací. Jednou z reakcí je i Tebou citovaný odkaz na web ČSBD. Autorem tamního útoku je zoufalec, který takto reaguje na čerstvě vyšlou publikaci o hradu Bukovu - Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. On sám nedokázal ani dokončit studium archeologie a snažil se v oboru prosadit opakovanými výhrůžkami nejen mně, ale i pracovníkům Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem a tamního Městského úřadu. Protože jsme jej náležitě odpálkoval, reaguje způsobem sobě vlastním, tedy vulgárním napadáním. Podobně jako Pajer. V případě Alinkova mi nejde o vyřizování účtů, ale pouze o to, aby byla cenná lokalita náležitě zhodnocena a zachována, ovšem bez tendenčního přikrášlování historie pro podporu něčích soukromých zájmů. J. Sadílek

Dobrý den. Nemám ambice řešit věcné ani osobní spory mezi archeology. Jen bych vás poprosil, pokud budete do článku vkládat nějaké informace, abyste vždy nezaujatě a objektivně popsal stanoviska různých stran, popřípadě průběh jejich sporů, a jednotlivá tvrzení - zejména ta, která druhá strana zpochybňuje – vždy uváděl s odkazem na příslušný zdroj dokládající, kdo s daným tvrzením příšel. Ještě bych Vás poprosil, abyste do článku doplnil, zda Vaše studie k tématu Alinkova byla někde řádně publikována, popřípadě jakou formou. Mně se ji zatím nepovedlo nikde dohledat. --ŠJů (diskuse) 21. 1. 2015, 20:16 (CET)

Přejmenování kategorií s články o biskupech a arcibiskupech

Bohužel je tato diskuse opakovaně vandalizována a moje diskusní příspěvky jsou opakovaně pozměňovány a falšovány, takže prozatím celou diskusi mažu, vrátit a obnovit ji mohu nejdříve po 24 hodinách. --ŠJů (diskuse) 23. 1. 2015, 09:42 (CET)

Osobní útoky, kultura vyjadřování a biskupové

Vážně je nutné označovat oponenty za nechápavé a nevzdělatelné? Vážně je takový problém na dotaz slušně a věcně odpovědět? Při pohledu do kategorie s požadovanými přejmenováními je vidět jen hromada kategorií a žádná z nich nemá na viditelném místě zdůvodnění. Jistě, při hromadném návrhu to člověka leckdy nenapadne, ale pak se nesmíš divit, když to někomu není jasné. I já, ač obeznámen se skutečností, že arcibiskup je v podstaě jen druh biskupa, jsem si nebyl jistý, proč je navržen přesun. Později vznesené argumenty jsou už rozumně zdůvodněné a lze o nich diskutovat, ale netřeba se hned navážet do ostatních. A lépe přenést relevantní diskusi k některé z konkrítních aktegorií. Bohužel to není poprvé, co se necháváš unést vášněmi. Prosím, mysli na to. JAn (diskuse) 23. 1. 2015, 12:00 (CET)

Není plně nezbytné tak nikoho označovat (takové konstatování, natož taktní naznačení, bych ale ještě nepovažoval za únos vášněmi), ale v zásadě asi je potřeba, abychom si na Wikipedii uměli nějak poradit i se situací, kdy by se tu takoví editoři vyskytli, aby nám tu zcela nezablokovali rozumnou práci. Pokud se dotyčný urazí už i jen konstatováním, že nemám dostatečné speciální schopnosti mu něco vysvětlit, tak to se pak těžko hlídá, aby se někdo neurazil a nešprajcnul. On je problém, pokud někdo ty slušné a věcné odpovědi z nějakého důvodu jakoby nevidí (teď se tedy musím držet abych to nedával do souvislosti ani se schopnostmi, ani s vůlí). Viš, já se opravdu domnívám, že ten, kdo řeší návrhy na přejmenování kategorií, by zvlášť v tomto případě měl pochopit, co je důvodem návrhu, pokud ten návrh dostatečně mluví sám za sebe a není třeba ho komentovat. Protože v těch případech, kdy komentář de facto není potřeba, nakonec nepomůže, jak se zdá, ani polopatická argumentace, ani velmi podrobná diskuse. Ono aby bylo možné smysluplně diskutovat, tak k tomu opravdu je nezbytný i nějaký základ, abych tak při vší uctivosti řekl, předpokladů. Tak pro dnešek zatím konec, musím padat do práce - a půl dne jsem tady zabil úplně zbytečným tlacháním. --ŠJů (diskuse) 23. 1. 2015, 12:20 (CET)

vicinální

Dobrý den, vážený kolego. Použil jste v článku o silnicích slůvko " vicinální ". Budiž. Můžete však běžnému čtenáři wikipedie stručně vysvětlit, co to slůvko znamená? Bohužel, na wikipedii jsem o tom nenašel zmínku. Ve Slovníku cizích slov jsem našel, že to znamená " místní ", proto jsem to tam napsal. Pokud to znamená snad něco jiného, bylo by vhodné to čtenářům sdělit. Mohl byste to udělat? Moc děkuji. Se srdečným pozdravem--Jan kozak (diskuse) 4. 2. 2015, 15:55 (CET)

Dobrý den. Myslím, že není úplně šťastný nápad, abychom se oficiální právní termíny pokoušeli překládat do češtiny, pokud je náhodou někdo nezná. Samostatný článek Vicinální silnice tu opravdu ještě nemáme - možná proto, že jde o reálii Slovenska a Podkarpatské Rusi, nikoliv českých zemí, ale pokud byste použil vyhledávací funkci, ať už zde na Wikipedii, nebo na Googlu, určitě byste něco našel. V české legislativě se vždy nazývaly vicinálními silnicemi (popřípadě byl používán slovakismus "vicinální cesty"), takže vytvářet nějaké novodobé překlady nepovažuji za vhodné - tím spíš, pokud by to vedlo k záměně za modernější kategorii komunikací, která je určena pro komunikace jiného charakteru. --ŠJů (diskuse) 4. 2. 2015, 16:06 (CET)

Mimochodem, Vicinální dráhy v Belgii taky nepřekládáme do ještě větší češtiny. --ŠJů (diskuse) 4. 2. 2015, 16:07 (CET)

Ještě jednou dobrý den. Nějak jsem se asi přehlédl,nevím. Ale v současné době v souvislosti se silnicemi v Česku se ten termín nepoužívá. Proto jsem přesvědčen, že to není "oficiální právní termín." Takže jednoduché vysvětlení toho termínu by nebylo ke škodě věci. A jen tak mimochodem, v tom článku Vicinální dráhy v Belgii je ten pojem vysvětlen. Ale ten článek se přeci netýká silnic v Čechách. S pozdravem --Jan kozak (diskuse) 4. 2. 2015, 16:46 (CET)

Ta věta, ve které jste ten termín nahradil vaším pokusem o překlad, se netýkala dnešní České republiky, ale československého zákona z roku 1949, kterým byly některé typy nestátních silnic, mezi nimi i vicinální silnice, zestátněny. Z toho samozřejmě vyplývá, že po roce 1949 už na Slovensku žádné vicinální silnice neexistovaly. Jistě je možné v příslušných slovnících nebo encyklopedických článcích jednotlivá slova vysvětlovat. Ovšem pokud tuto kategorii silnic budeme někde zmiňovat, tak samozřejmě tím názvem, který oficiálně měla, tedy vicinální silnice. --ŠJů (diskuse) 4. 2. 2015, 17:47 (CET)

Samozřejmě. I když pořád téměř nikdo nebude vědět co to vlastně ta "vicinální silnice" je. A stačilo by jednoduše napsat do závorky nebo v další větě několika málo slovy co ten termín vlastně znamená nebo znamenal. Nemyslíte ? S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 4. 2. 2015, 18:14 (CET)

Vzhledem k tomu, že témat silnic III. třídy se to týká jen okrajově (větší část slovenských vicinálních silnic byla pravděpodobně v roce 1950 přeměněna na silnice III. třídy), asi by nemělo smysl to slovo rozebírat zrovna v článku o silnicích III. třídy. Lepším řešením asi je napsat o vicinálních silnicích samostatný článek a na něj odkázat. A i dokud ten článek ještě neexistoval, tak pokud v článku byl správný termín (vicinální silnice), tak ten, kdo by o jeho významu chtěl vědět víc, by ho mohl snadno najít v Googlu, v odborné literatuře apod. Je to poměrně nezaměnitelný a jednoznačný termín, takže celkem ani nehrozí nějaké nedorozumění. --ŠJů (diskuse) 4. 2. 2015, 18:24 (CET)

Hanspaulka a Baba

Ahoj, vidím, že se ti nelíbí spojení Hanspaulky a Baby - nejedná se o čtvrti, ale maximálně o ZSJ - to jen na úvod. Sám jsem nad tím přemýšlel a vůbec si tím krokem nejsem jistý. Důvodem bylo především to, že jsou dost propojené, jak historií, tak i v současností. Společná škola, společné spolky, společné kulturní akce. Samotný sv. Matěj je vlastně na Babě a ne na Hanspaulce. Mohu to rozkuchnout na dva články - zase nějaká extra práce by to nebyla - z Hanspaulky by pak asi vypadla ta nejstarší historie - i když i tohle je právě docela nejisté - to bylo to, proč jsem to vlastně sloučil - protože právě ta dávná historie byla také na pomezí obou - rád si nechám poradit.--Jirka Dl (diskuse) 4. 2. 2015, 22:56 (CET)

Ahoj. O čtvrti se samozřejmě jedná - jako čtvrť lze označit prakticky jakýkoliv celek v rámci města, menší i větší, který má nějakou svou identitu (jejím znakem bývá právě existence pojmenování), i když ne vždy musí mít úplně ostře vymezené hranice, pokud nejde o žádný úředně vymezený celek (a naopak, některé ZSJ charakter čtvrti ani nemají a jejich označení je spíš popisné, než že by šlo o skutečné vlastní jméno). Informace, které se týkají většího území než pouhé Hanspaulky, by asi měly být obsaženy spíš v článku Dejvice (který tedy nepojednává jen o starých Dejvicích, ale též o celých dnešních Dejvicích). Celkově je ten článek o Hanspaulce nějaký přerostlý, asi by to chtělo víc obsahu přemístit do specializovaných samostatných článků a tématický záběr poněkud pročistit a zúžit skutečně na vilovou čtvrť a to, co je její součástí (tedy asi maximálně do středověku). Archeologickou historii asi buď rozdělit do článků o jednotlivých nalezištích či sídlištích, nebo ji naopak pojmout šířeji, v kontextu celého Šáreckého a dejvického údolí. Ještě mě trkla ta sekce Ozbrojené konflikty, která místo aby byla zapracována do sekce historie, tak poněkud trčí mezi sekcemi týkajícími se dnešní Hanspaulky. --ŠJů (diskuse) 4. 2. 2015, 23:16 (CET)

Tak tu píšu a píšu do diskuse co udělám a koukám, že jsi toho většinu už udělal ty - díky moc. Tak já se to pokusím ještě doupravit a pak popřemýšlet o té staré historii. Usedlostem mám v úmyslu se věnovat do budoucna a udělat z nich samostatné články, do té doby bych ty základní informace nechal tady - zatím to není ani na pahýl.--Jirka Dl (diskuse) 5. 2. 2015, 06:43 (CET)

Ještě bych nerad dělal zmatky - chtěl jsem vytvořit také stránku pro čtvrť Baba, ale je tam s těmi Babami pěkný chaos tak jsem přemýšlel jak ji nazvat - Baba (Dejvice) - Baba (vilová oblast)? Není to stejný pojem jako Sídliště Baba - to vzniklo až v 70. letech 20. století, ani Osada Baba - to je jen malá část. Ta výstavba tam měla být už od 1920, ale realizovala se jen část..--Jirka Dl (diskuse) 5. 2. 2015, 07:50 (CET)

Tak jsem založil článek Baba (kopec, Dejvice) (a na něj jsem přesměroval i heslo Baba (Dejvice)). Přesunul jsem do něj rozsáhlejší pasáže, které se týkají specificky Baby. Ještě by bylo potřeba do něj zapracovat různé drobnější informace, pokud už nejsou obsaženy v podrobnějších článcích o jednotlivých objektech. Co se týče kulturního dění na Babě, to bych asi ponechal v článku na Hanspaulce, protože máš asi pravdu, že to je propojené a Babané asi netvoří samostatnou kulturní komunitu, ale možná některé detaily bude dobré zduplikovat nebo přenést do článku o Babě. --ŠJů (diskuse) 5. 2. 2015, 10:05 (CET)

Soutěsky vs. kaňony

Vážený pane kolego, již v delší minulosti jste navrhl přesun a sloučení do článku Soutěska. Komunita zatím nikterak nereagovala. Já se zase zamýšlím nad chybějící kategorií "soutěsky". Navrhl jsem podle vzoru en-wiki přejmenování Kategorie:Kaňony na Kategorie:Kaňony a soutěsky. Zatím též bez reakce komunity. Mohu Vás požádat o Váš aktuální názor? Mám pocit, že to asi budeme muset rozhodnout sami. S přátelským pozdravem: Karel61 (diskuse) 10. 2. 2015, 17:12 (CET)

Po těch pěti letech už si ani nepamatuju, jak jsem tehdy na tenhle případ narazil. Nejspíš jsem řešil nějaké interwiki nebo odkaz na Commons, pokud už tehdy projekt Commons existoval. Bohužel ani jeden z těch dvou článků Soutěska a Kaňon neobsahuje ozdrojované informace o vztahu toho pojmu k druhému pojmu, takže zatím podklady k řešení nemáme. Pokud by ty dva pojmy byly synonymní nebo pokud by jeden z nich byl nadřazený druhému (ve smyslu hyperonymie), tak by název "Kaňony a soutěsky" vhodný nebyl, a pokud ty pojmy nejsou synonymní, tak by zase bylo lépe mit zvlášť kategorii pro soutěsky a zvlášť pro kaňony. Prvním krokem by ovšem mělo být dopracovat oba články tak, aby z nich bylo jasné, co ten který pojem znamená a jaký má vztah k ostatním pojmům. Na to já si netroufám. --ŠJů (diskuse) 10. 2. 2015, 17:27 (CET)

Díky za stanovisko. Podívám se na to blíže.Karel61 (diskuse) 10. 2. 2015, 17:55 (CET)

Kaplička

Dobrý den. K obsahu článku Kaplička celkem nic nemám, jen bych Vás rád upozornil na existenci pravidla tří revertů, které se Vám již podařilo překročit. --Valdemar (diskuse) 15. 2. 2015, 21:57 (CET)

Velká písmena

Ahoj, ještě mám dotaz - v článku Osada Baba jsi změnil ulici "Na Ostrohu" na "Na ostrohu" - co je důvodem? Podle českého pravopisu se po předložce píše vždy velké písmeno - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=186 - nebo je na cswiki nějaký jiný zvyk, který jsem přehlédnul?--Jirka Dl (diskuse) 22. 2. 2015, 07:26 (CET)

@Jirka Dl: O názvech ulic podle zákona o obcích rozhoduje obec, v tomto případě podle zákona o hlavním městě Praze tuším rada města. Onomastici a historici zastoupení v místopisné komisi města Prahy, jejichž názorem se většinou řídí rada města, zřejmě mají jiné odborné preference než paní Pravdová, šéfka oddělení jazykové poradny ÚJČ, a konzervativně se drží odborné varianty pravopisu. Tištěná Akademická pravidla připouštějí odbornou variantu pravopisu takovýchto názvů, byť paní Pravdová se dlouhodobě snaží tu variantu bagatelizovat a potlačovat a možná že ji zatajila i v internetové příručce, aby dodala větší váhu té populární zjednodušené variantě. Snažím se, aby názvy kategorií a adresy pravopisně pokud možno odpovídaly podobě názvů v oficiálním registru RÚIAN (až na drobné odchylky, například rozepsání zkratky "nám." atd.). Mapy.cz sice v mapovém podkladu používají pravopis Pravdové, ale v databázi objektů používají správnou oficiální podobu adres čerpanou z RÚIAN. Tištěné mapy z Kartografie Praha se tuším také stále drží oficiální podoby názvů. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2015, 07:40 (CET)

No, já to tušil, že to bude něco takového - díky za poučení - jasné, takže v případě nejasnosti se musí kouknout člověk do RÚIANu, nebo v mapy.cz koukat na název, který se najde, ne na název v mapě.--Jirka Dl (diskuse) 22. 2. 2015, 08:23 (CET)

Asi tak. Klasického pravopisu se zčásti nebo zcela drží například Praha, Brno, Teplice, Přerov, Olomouc, Prostějov, z menších obcí a měst třeba Lány, Stříbrná Skalice nebo Roztoky u Prahy. Ale občas se v jednotlivých městech najdou i různé anomálie. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2015, 08:38 (CET)

Šablona:Space

Dobrý den. K čemu je tato šablona? Šablona na vkládání mezery se mi jeví poněkud zbytečná. Ale jako autora se vás nejdříve ptám, jestli jí k něčemu nepotřebujete? Jinak jí navrhnu na smaz. S pozdravem --Vachovec1 (diskuse) 23. 2. 2015, 20:02 (CET)

Možno smazat. To byl nejspíš nějaký neúspěšný a nedomyšlený pokus, jak si vynutit mezeru tam, kde ji systém ořezává. --ŠJů (diskuse) 24. 2. 2015, 02:05 (CET)

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Fotoworkshop Hanspaulka a Baba

• Kdy: neděle 15. března 2015 od 9:00
  
• Kde: zastávka autobudu 131 "U Matěje"

Pokud máte zájem, zapište se a stránku pro případné změny sledujte. Nechcete-li v budoucnu tyto pozvánky dostávat, zapište se na blacklist.

--Gampe (diskuse) 13. 3. 2015, 07:03 (CET)

Katedrála sv. Víta

Mohl by vás zajímat návrh na zkrácení názvu článku Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. ––Matěj Orlický (diskuse) 6. 4. 2015, 18:39 (CEST)

kostel v Staré Sedliště snad chyba?!

Ahoj ŠJů, to jmeno kostela v Staré Sedliště v lemma: Seznam kulturních památek v okrese Tachov je snad chyba? Vsechno to je kostel sv. Prokopa a Oldřicha a ne Nepomuk. Fotek je pravo a Category možno take chyba. --Allexkoch (diskuse) 14. 5. 2015, 12:06 (CEST)

Máš pravdu, je to chyba. Byla už v nejstarší verzi seznamu. Asi tehdy byla ta chyba i v MonumNet. --ŠJů (diskuse) 14. 5. 2015, 14:04 (CEST)

Fotky Český Krumlov

Ahoj, koukal jsem, žes přidal některé mé fotky do "Seznamu kulturních památek v Českém Krumlově". Postupně nahrávám fotky, které jsem nafotil před dvěma týdny. Snažím se dodržovat všechny tvé kategorizační pokyny, tak doufám, že už to dělám správně. Mám jen jeden dotaz, zda má cenu dávat na Seznam kulturních památek v Českém Krumlově - Vnitřní Město fotky k položkám Masná 130 - 133, protože se jedná o fotky zadních traktů domů - měl jsem v úmyslu tam dát odkaz na commons a nechat to bez fotky, aby se ty domy opravdu vyfotily, až někdo půjde ulicí Masnou - já už to nestihnul. Jinak předpokládám že na Wikipedie:WikiProjekt Wiki Loves Monuments/Nevyužité obrázky ty mé fotky zmizí, až se znovu spustí skript.--Jirka Dl (diskuse) 10. 6. 2015, 08:08 (CEST)

Ahoj. Fotka zadního traktu domu je podle mého názoru lepší než nic. Až někdo vyfotí přední fasádu, může ty fotky v seznamu vyměnit. To je podobné jako když od některého domu máme jen fotku detailu, ale nemáme celkový pohled. Nevyužité obrázky jsou aktualizovány každé ráno kolem 7. hodiny. Fotky do seznamu jsem doplňoval s využitím poloautomatického skriptu, blíže jsem je nezkoumal. Názvy kategorií vypadaly přijatelně. --ŠJů (diskuse) 10. 6. 2015, 12:05 (CEST)

Odkazy na památky a na jejich seznamy

Mám prosbu/dotaz. V tabulkách seznamů kulturních památek se zřejmě před nějakým týdnem objevila "sponečka" s odkazem na výpis souborů z Metainformačního systému NPÚ k příslušnému číslu Ústředního seznamu kulturních památek. Zajímaly mě souvislosti, ale neměl jsem jistotu, zda jsem se dobral správných údajů v historiích, konzultacemi (jagro, gampe) apod., tak jsem dotaz napsal i Pod lípu. Je to nepochybně užitečné opatření, které jsem opožděně "propagoval" i na blogu, ale rád bych znal souvislosti, případně další plány (např. by bylo vhodné, aby takto byl doplněn i odkaz na MonumNet u jednotlivých památek, pokud je to reálné). To vše samozřejmě s vědomím, že bude ve vazbě na v NPÚ rozpracovaný Památkový katalog docházet k nějakým dalším změnám. Zajímal jsem se o to i v souvislosti s otázkami po letošním ročníku soutěže WLM. Díky předem za nějaká upřesnění, případně za pobídku správným směrem k dosažení informací. --MONUDET (diskuse) 23. 6. 2015, 07:38 (CEST)

Sponečky s odkazem jsou umístěny právě u jednotlivých památek (tedy přiřazeny k rejstříkovému číslu památky), takže nevím co myslíte tím, aby byl doplněn i odkaz na MonumNet u jednotlivých památek. Pokud myslíte jednotlivé prostorově-identifikační body (paGIS a přírůstkové body), kterých může být k jedné památce přiřazeno více, tak na ty nelze na základě údajů z MonumNetu odkazovat, a ani ve veřejném rozhraní MIS jsem neobjevil způsob, který by ke konkrétní památce uměl vypsat kompletní seznam k ní přiřazených identifikačních bodů (lze zobrazit pouze seznam dokumentů k dané památce a u každého dokumentu tzv. detail s výčtem bodů se vztahem k danému dokumentu, a pak případně opačně seznam dokumentů vztahujících se k danému identifikačnímu bodu - takže k údajům o památkách, ke kterým není v MIS žádný dokument, se prakticky nelze dostat).

Souvislosti jsou takové, že rozhraní i datový obsah MonumNetu jsou dlouhodobě těžce zanedbané a mnohdy z veřejně dostupné položky MonumNetu nelze památku ani identifikovat, natož nalézt, a provozovatel MonumNetu zřejmě není schopen aspoň provizorně provést alespoň tu jednoduchou změnu, že by cosi jako ta naše sponka (propojení odkazem do MIS) bylo přímo v záznamu MonumNetu, takže když se objevila možnost, jak alespoň pro některé památky dohledat odkazem generovatelným na základě údajů MonumNetu podrobnější údaje v jiných systémech NPÚ, logicky byla tímto jednoduchým způsobem využita. Bohužel však URL odkaz lze využít pouze pro fulltextové hledání v MIS a zřejmě jej nelze použít pro parametrické hledání v MIS. Nezaznamenal jsem žádné náznaky toho, že by mezi Nadací Wikimedia ČR a NPÚ probíhala jakákoliv faktická jednání o praktických záležitostech týkajících se možnosti převodu nebo formátu dat. V zásadě platí, že jakmile NPÚ uvede do provozu jakékoliv rozumně použitelné veřejné rozhraní, pak teprve bude na tahu Wikipedie a bude moci něco začít plánovat. Za sebe mohu říct, že v této oblasti nemohu plánovat, ale nanejvýš vyslovovat nějaké své náměty, což už jsem dávno na stránkách projektu udělal, víceméně bez jakéhokoliv ohlasu. Asi tu nemáme nikoho, komu by se chtělo programovat nějaké složitější skripty.

Aktuálně pak se zřejmě budeme muset potýkat s tím, že Multichill asi nebude věčně věnovat nekonečné množství energie tomu, aby stále znovu upravoval a oživoval ErfgoedBota pokaždé, když někde na toolserverech někdo něco rozvrtá nebo změní, takže před týdnem skončilo vypisování Nevyužitých obrázků a Chybějících odkazů na kategorie, kdoví jestli ne definitivně. --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2015, 08:24 (CEST)

Velmi děkuji za Váš čas a podrobnost i přehlednost, též pro mě asi srozumitelnou. Odkaz ve smyslu sponečky u jednotlivé památky - to jsem myslel na odkaz na MonumNet, který je vkládán zpravidla v referencích v článku jednotlivé památky. Kdyby zde byl také odkaz na výpis do MIS, nemuselo by se pro něj zpět do tabulky. Snad se nemýlím.

Tedy např. takto: Stav bez odkazu na MIS: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=12684144#cite_note-1, stav po doplnění: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=12688723#cite_note-1. Jako neprogramátor odhaduji, že by to i zde do šablony mohlo být zahrnuto(?). --MONUDET (diskuse) 23. 6. 2015, 09:51 (CEST)

Už mi to došlo. To je tak, když jste napsal "u jednotlivých památek" místo abyste napsal "v článcích o jednotlivých památkách". Ano, bude stačit ten odkaz jednoduše doplnit do těch šablon, které se používají pro odkazy do MonumNetu: to jsou šablony {{MonumNet}} a {{KP}}, do šablony {{Památka}} asi spíš ne. Ovšem šablona {{MonumNet}} místo rejstříkového čísla památky používá číslo záznamu v MonumNetu, takže to vyhledávání v MIS bude dávat větší množství falešných výsledků (fulltextové vyhledávání nerozezná, jestli jde o IdReg nebo o některý z kódů územní identifikace, rejstříková čísla s lomítkem a pomlčkou jsou oproti tomu nezaměnitelná). --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2015, 10:21 (CEST)

Skvělé. Díky. --MONUDET (diskuse) 23. 6. 2015, 15:32 (CEST)

Ještě bych se rád zeptal, jestli by bylo možné v šabloně v tabulkách seznamů památek odkaz "sponka" upravit pro otevírání v novém okně. Zatím se otevírá ve stejném, takže se to liší od ostatních souvisejících odkazů. Je to možná jen kosmetické, anebo to technicky nejde. Tak či tak díky za pochopení. --MONUDET (diskuse) 24. 6. 2015, 07:49 (CEST)

Nevím, co myslíte tím, že se to chování „liší od ostatních souvisejících odkazů“. Mně se tedy všechny odkazy v tabulkách seznamů památek otevírají ve stejném okně: odkaz na článek o památce i na článek o sídelním útvaru, odkaz na záznam MonumNetu, odkaz na GeoHack (ze souřadnic), odkaz do kategorie Commons, odkaz na hledání v Commons i odkaz na průvodce načítáním souborů. A defaultně jsou tak nastaveny snad všechny odkazy ve wikiprojektech. Takže i z toho důvodu bych to považoval za standardní nastavení, a víceméně to vyplývá ze standardů přístupnosti (vizte např. [1]). Popravdě, ve wikisyntaxi to ani přesměrovat do nového okna neumím, možná to ani nejde. Pro otevírání v novém okně jsou uživatelé zvyklí používat pravé tlačítko myši (nebo např. levé tlačítko myši při současném tisknuti Shift, nebo stisk kolečka na myši). --ŠJů (diskuse) 24. 6. 2015, 15:44 (CEST)

Tak ano, díky. To jen já mám v nastaveních nastaveno otevírání externích stránek v novém okně, že mi to šetří klik. Každopádně velmi děkuji za modernizace šablon. --MONUDET (diskuse) 24. 6. 2015, 17:04 (CEST)

To bych ani modernizacemi nenazýval, jde jen o přidání užitečného odkazu. Prostě si jen usnadňuji práci a předpokládám, že co usnadní práci mně, to ji usnadní i ostatním. V tomto případě mi i pár lidí kliklo poděkování, jindy se zase člověk do vkusu a potřeb ostatních netrefí, a všem se nezavděčí nikdy. Já taky některá vylepšení od kolegů vítám, a z jiných jsem rozpačitý či rozladěný. Takový je život. --ŠJů (diskuse) 24. 6. 2015, 17:14 (CEST)

Ještě jsem si říkal, jak sleduji i neustálé vylepšování kolem seznamů památek, jestli by odkaz na MIS nemohl být i v seznamu přírůstků. https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Wiki_Loves_Monuments/Přírůstky. Většinou tam v době prohlášení aspoň nějaká identifikační fotka je. Od ní se pak dá přejít (i když tedy nótně složitě) do GIS. Ale uvidí se, co to udělá snad někdy v listopadu s tím slibovaným Památkovým katalogem. Nedovedu posoudit reálnost či složitost, tak se omlouvám a děkuji vůbec za Vaše velké přínosy v této sféře Wikipedie. --MONUDET (diskuse) 24. 7. 2015, 13:41 (CEST)

Přírůstky většinou prakticky okamžitě po připsání na seznam přírůstků přidávám i do příslušných seznamů, takže bych neviděl potřebu přidávat do seznamu přírůstků podrobnější údaje (a ta jednoduchá šablona s odkazem na číslo památky se používá i v textu v článcích, takže přidávat k ní svorku by narušovalo text. Ten seznam přírůstků má sloužit jen jako rychlá pomůcka k ověření "co od minule přibylo".

A jinak bohužel - téměř vždy u nově prohlášených památek zkouším nahlížet do MIS a ještě nikdy jsem tam k nim žádnou fotku nenašel. Pomáhá jenom to, když si mapu GIS otevřu pomocí nějaké blízké jiné památky, protože v té mapě už přírůstkový bod zaznamenán a popsán bývá. Ale musím aspoň přibližně tušit, kde hledat, třeba podle parcelního čísla. --ŠJů (diskuse) 24. 7. 2015, 16:12 (CEST)

Díky. Tak jsem si to také vysvětloval. Jen jsem si říkal, že by bylo jaksi pohotové moci také přejít k památkám v obci apod., čili do nějaké té tabulky. Ale samozřejmě nejde určit do které - výpisů s danou památkou bývá víc. Ale i tak je to velice užitečné. Opět jsem to i propagoval na Facebooku.

To je pravda. Někdy tam ale je řada obrázků dřívějších. To je však skutečně rarita. Díky za všechnu tu užitečnou práci kolem toho. --MONUDET (diskuse) 24. 7. 2015, 22:17 (CEST)

WP:3RR

Zdravím, za porušení WP:3RR jsem udělil blok na 12 hodin, tedy stejný jako kolegovi BobMovi. Tvým čtvrtým revertem byla opětovná snaha prosadit vlastní verzi. Děkuji za pochopení.--Kacir 8. 7. 2015, 01:20 (CEST)

Samospráva

Dobrý den. Musím Vás opravit, co se týče Vaší editace zaměňující státní a veřejnou moc ([2]). Stát rozhodně není samosprávným, naopak samosprávné korporace jsou na státu relativně nezávislé – proto samosprávné. Jak státní orgány, tak orgány např. územní samosprávy však vykonávají veřejnou moc, jsou to dvě podskupiny obecného pojmu „orgán veřejné moci“. Snad je to již jasné. --Valdemar (diskuse) 24. 7. 2015, 19:07 (CEST)

Rozdíl mezi státní mocí a mocí ostatních územně-samosprávných jednotek veřejné moci, nižších než stát a státní mocí ustavených, samozřejmě znám. V užším kontextu (pokud se hovoří pouze o vnitřním uspořádání státu, nikoliv o samosprávném principu obecně) se opravdu mohou zjednodušeně pod označením "samosprávná jednotka" rozumět jen ty samosprávné jednotky, které jsou nižší než stát, státem zřízené - v tomto smyslu je zmiňuje i ústava. Ovšem je možné zpochybňovat samosprávnou povahu samotného státu? Domníval bych se, že samosprávnost (ba dokonce svrchovanost, tedy primární, absolutní samosprávnost) je jedním z nejzákladnějších znaků státu (a státní moc je samozřejmě jednou z forem veřejné moci). Státní správa je jednou z forem veřejné samosprávy, dokonce té nejvyšší, která je nadřazena regionální a místní samosprávě a ustavuje je. --ŠJů (diskuse) 24. 7. 2015, 20:21 (CEST)

V případě státu se skutečně nehovoří o samosprávě (vůči státu, v jehož rámci daný subjekt existuje), ale o svrchovanosti (vůči ostatním subjektům mezinárodního práva). Státní správa tak není součástí veřejné samosprávy, ale veřejné moci. --Valdemar (diskuse) 24. 7. 2015, 20:37 (CEST)

Budiž - zdá se, že slovo "samospráva" se skutečně nepoužívá pro absolutní samosprávu neboli svrchovanost, ale spíše jen pro samosprávu svěřenou neboli autonomii. --ŠJů (diskuse) 24. 7. 2015, 20:58 (CEST)

Pravopis obcí s několika díly

Ahoj, mám jeden dotaz, k názvům obcí/osad s několika díly - například Jirsko - máme Jirsko 1.díl a Jirsko 2.díl, každý část dokonce spadá do jiné obce. A dokonce jsem v praxi vyzkoušel, že dostat se z jedné do druhé je velmi obtížné :-) - o co mi ale jde je pravopis názvu - podle pravidel češtiny bych očekával, že by se měla psát mezi tečkou za číslovkou a slovem "díl" mezera. Na cs.wiki tam mezera důsledně není. Když jsem na to koukal na mapy.cz - tam mezeru mají, ale zjevně se vychází z oficiálních zdrojů - http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/408581 - kde opravdu mezera není.--Jirka Dl (diskuse) 29. 7. 2015, 10:37 (CEST)

Koukám, že jsem asi zapomněl odpovědět. Asi bychom v názvech článků měli přednostně používat oficiální registrované názvy, a to jak z hlediska pravopisu, tak z hlediska základní typografie. Ty je pak v běžném textu možno přizpůsobit běžným typografickým pravidlům, jako se to dělá i například u zkratek právní formy firem atd. Z hlediska členění obsahu Wikipedie pak je otázkou, jestli by ve většině případů neměl o osadě, která je rozdělená na díly, existovat spíše jeden společný článek, spíš než zakládat samostatné články pro díly osad o pěti chalupách. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2015, 22:57 (CEST)

WLM CZ 2015

Na různých místech jsem se pokoušel proklamovat potřebnost soutěže WLM 2015 a své rozhodnutí se navzdory nekonání ročníku do soutěže zapojit a vyzývat k tomu i ostatní. Fotku hodlám poslat, ale nemám praxi ve vytváření kategorií na Wikicommons - chápu, že to asi nebude věda, ale chtěl jsem požádat, jestli byste to třeba takto nemohl sám podpořit. Díky, pokud o tom aspoň uvažujete. Nebo jestli byste třeba k tomu nemohl získat někoho jiného. Anebo třeba mně poradit (bohužel ale se standardními návody mám nějaké fyzilogické či jaké potíže). Zatím bych zkusil jen uvést do popisu něco k příslušnosti k nekonanému ročníku soutěže. --MONUDET (diskuse) 31. 8. 2015, 20:59 (CEST)

Zdravím. Pokud vím, tak v těch zemích, kde se soutěž koná, tak je to vždy pod hlavičkou místní národní pobočky nadace Wikimedia. Pokud se česká pobočka rozhodla letos českou soutěž nekonat, tak se nekoná. Možná je to škoda, ale věřím, že jde o rozhodnutí po zralé úvaze a zhodnocení zkušeností z předchozích let. Není to zas taková ostuda - i Holanďané, zakladatelé soutěže, si loni dali na rok přestávku.

Pokud jde o můj názor, tak hlavní smysl soutěže WLM nevidím ani tak v soutěžení a vítězných snímcích, ale v tom, že byly pro trvalý užitek Wikipedie a jejích čtenářů systematicky vytvořeny seznamy památek a řada nástrojů pro jejich údržbu, včetně označování fotek a kategorií v Commons kódem památky a automatizovaných nástrojů pro jejich vyhledávání, doplňování do seznamů památek, kategorizaci atd., a že Wikipedie a Commons díky soutěžím získaly řadu stálých, celoročních přispěvatelů. Většina důležitých praktických nástrojů funguje (i pro české památky) celoročně, bez ohledu na konání soutěže.

Shromažďovat fotky z jednoho z dvanácti měsíců v roce do speciální kategorie, i když se letos česká soutěž nekoná, by mohlo být zajímavé pro nějaká statistická porovnání, ale označovat takovou kategorii jako kategorii soutěžních fotek by bylo nepravdivé a zavádějící. Krom toho nahrávací nástroj UploadWizard "ví", ve kterých zemích a ve kterém období se soutěž koná, a tedy stejně nebude české fotky letos vybavovat šablonou s tagem soutěže, která by ty fotky automaticky řadila do české kategorie soutěžních fotografií. Tedy jistě i v září je možné přispívat fotografiemi památek, je možné u příležitosti září udělat i nějakou propagační kampaň pro připomenutí této celoroční možnosti, ale soutěžní fotky to letos nebudou.

V historii tabulky Commons:Commons:Monuments database/Statistics se dá zjistit, kolik fotek ve kterém období přibylo do seznamů památek (ale letos v červenci a srpnu měla aktualizace výpadek a nejsem si jistý, jestli už pracuje bezchybně). A pokud by Vás zajímalo, kolik za ten měsíc přibylo do Commons fotek opatřených šablonou s ID české památky, tak stačí si zapisovat počet souborů v kategorii Commons:Category:Cultural monuments in the Czech Republic with known IDs. Nyní, hodinu a čtvrt před začátkem září, je v ní umístěno 9634 kategorií a 61148 fotografií. Když si zapíšete počty na konci září, snadno odvodíte, kolik jich mezitím přibylo. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2015, 22:49 (CEST)

Poznámka: 1. října odpoledne: 9739 kategorií a 62489 obrázků, tj. měsíční přírůstek 105 kategorií a 1341 obrázků. --ŠJů (diskuse) 1. 10. 2015, 15:45 (CEST)

Díky. Chápu, že se soutěž nekoná, čili, že zaslané snímky nejsou soutěžní. Možná je chyba se pokoušet snímky nějak charakterizovat s využitím označení soutěže, protože to nemusí být volně šiřitelné. Pak doufám, že si prostě nikdo nevšimne. Je také možné, že to je zbytečný nápad až kapric. Z mé strany je to spíše výraz maximálního respektu a snahy stále na tuto potřebnou součinnost všech zainteresovaných upozorňovat. Je možné, že mé nesoutěžní snímky zůstanou posledními a jedinými. Tak vlastně nechci vyvolat jen zdržování a dohadování. Prosil bych tedy o případný zásah, pokud jsem zašel daleko, když jsem označil zatím nerealizovanou kategorií (název jsem volil podle řady dalších zemí, že je to celkem názorné a krátké) WLM CZ např. snímek https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Veltrusy,_pavil%C3%B3n_Marie_Terezie.jpg. Zde jsem do popisu uvedl, že se soutěž nekoná. To by se třeba dalo napsat i do údajů kategorie (že je to jen furiantské gesto). Ale je možné, že bude lepší to nechat jen v komentáři a kategorii vůbec nespouštět. S názorem, že by to i takto mohlo nějaký smysl dávat, děkuji předem za případné připomínky, výtky či varování. Pokus byl také motivován snahou mít i letos v kategorii chronologicky první zářez :-) --MONUDET (diskuse) 1. 9. 2015, 00:42 (CEST)

Na popisné stránce obrázku by PŘEDEVŠÍM mělo být uvedeno, co je na snímku. Údaje o tom, proč autor snímek pořídil nebo nahrál a do jaké soutěže ho přihlásil anebo nepřihlásil, jsou až druhotné - a popravdě řečeno, do POPISU snímku vlastně vůbec nepatří. A mimochodem, do kategorie soutěžních snímků se fotografie zařazují zásadně pomocí šablony, nikoliv přímo. Pokud ovšem taková soutěž existuje. Jinak má smysl především (naprosto normálně a nefuriantsky, tak jako po celý rok) fotky zařazovat do kategorií příslušných kulturních památek, a pokud možno je i opatřovat šablonou s identifikačním kódem památky, což je přes ikonku v seznamech památek plně funkční, doufám. Jinak je možné zakládat "uživatelské" kategorie nebo kategorie nějakých projektů celkem dle libosti, ale takové kategorie by měly být označeny tagem "hiddencat" jako skryté a neměly by mít matoucí název zaměnitelný se soutěžními kategoriemi WLM. Vlastně nic nebrání tomu, aby si jakákoliv skupinka lidí udělala jakoukoliv vlastní soutěž, ale ta by taky neměla nikoho uvádět v omyl. Co se týče příštího roku - myslím, že když se u vedení spolku včas přihlásí skupinka dobrovolníků schopná a odhodlaná soutěž se vším všudy zorganizovat, bude přijata s otevřenou náručí. Škoda že spolek Wikimedia ČR o svých pracovních a rozhodovacích procesech neinformuje transparentněji a průběžně a lépe nekomunikuje s komunitami editorů na českých projektech. --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2015, 02:32 (CEST)

Díky za obsažné sdělení i navádění, na které snad zareaguji správně. Jak říkám, nechci nikoho zdržovat, ani mást. Navrženou kategorii tedy zruším a pokusím se pokračovat v dřívějších "úvahách" a podnětech na jiných místech. Myslím, že návrh by i pro Wikipedii nosný byl, ale vidím, že jaksi systémové a technické souvislosti jdou nad rámec mých chabých znalostí. Tak aspoň doufám, že Vaše podrobné objasnění pomůže ještě někomu jinému, a třeba i pobídne možné zájemce o součinnost při dalším ročníku, lépe technicky vybavené, nežli já. --MONUDET (diskuse) 1. 9. 2015, 06:08 (CEST)

Článek Vlak

Ahoj, v článku Vlak jsme zřejmě měli editační konflikt, můžeš prosím zkontrolovat, jestli jsem tam omylem nic nesmazal? Byla to tahle editace. Díky, --Urbanecm (diskuse) 11. 9. 2015, 16:57 (CEST)

Vypadá to, že jsme editovali každý v jiném oddílu článku, takže si s tím MediaWiki poradilo. --ŠJů (diskuse) 11. 9. 2015, 17:01 (CEST)

Díky za zkontrolování. --Urbanecm (diskuse) 11. 9. 2015, 17:02 (CEST)

Stodůlky

Dobrý den, prosím o opravu referencí v hesle Stodůlky (chyba: název „dpkjinonice“ použit vícekrát s různým obsahem). (Tento případ nemohu opravit bez znalosti zdrojů, jinak bych to učinil sám.) Děkuji --Jvs 28. 10. 2015, 10:45 (CET)

Díky za upozornění, opravil jsem. Byla to chyba, shodný titulek reference pro dva rozdílné články. Myslím, že k odhalení a opravě chyby ani nebylo nutné zdroje znát, bylo to poměrně jasné už z názvů článků. --ŠJů (diskuse) 28. 10. 2015, 11:03 (CET)

Kategorizace pražských památek

Díky za rozkategorizování! Mohl by při plnění pomoct nějaký robot? Že by se mu třeba předhodil seznam článků, kde má kategorii změnit stejným způsobem? Anebo se to bude muset dělat ručně? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 11. 2015, 21:02 (CET)

Určitě by se hodilo, aby nějací boti trvale kontrolovali a doplňovali vzájemné vazby mezi seznamy památek, články o památkách a kategoriemi Commons. A určitě i spousta další užitečné činnosti pro boty by se našla. Nicméně tyhle náměty se snažím botistům vnucovat už nějaké tři roky, a zdá se, že se dosud nenašel nikdo, kdo by měl chuť, čas a dovednosti si to vzít za své. (A momentálně má výpadek i nizozemský bot, který vypisoval obrázky a commonscat k zařazení do seznamů památek.) Celkově mám pocit, že nyní u nás na české Wikipedii je kapacita tvůrců botů a botovodičů nějak vyčerpaná, a já sám bych musel vyvinout hodně úsilí, kdybych se chtěl něco doučit, abych na tomto poli mohl být také co platný, a své priority momentálně mám taky spíš jinde - už jsem se zahltil prací dostatečně. A od Nového roku má přestat fungovat MonumNet a být nahrazen nějakým novým systémem, a o tom ještě vůbec nevíme, jestli se nám na něj bude odkazovat aspoň tak snadno jako nyní na MonumNet - pokud tam nebudou fungovat odkazy přes URL pomocí rejstříkového čísla památky, tak jsme v loji.

Ty jednodušší případy článků v Praze už jsem stejně přeházel ručně, pokud na článek odkazovala položka v seznamu památek. Teď třídím ty články, na které odkaz v žádném seznamu památek nebyl, a u těch je většinou nutná poměrně pracná obsahová revize - některé z těch článků pojednávají pouze o součástí některé památky, a je potřeba ověřit podrobný rozpis součástí památky podle parcelních čísel atd., někdy jde o omyl a dotyčný objekt kulturní památkou ve smyslu zákona vůbec není (což je zřejmě případ malostranského Muzea české hudby), někdy je v článku památka pod zcela jiným názvem než v seznamu památek a často v článku chybí adresa objektu nebo je neúplná či uvedená v nějakém nestandardním formátu (milovníci památek například s oblibou používají opačné pořadí popisného a orientačního čísla). Tohle všechno by bot dělal už dost těžko. --ŠJů (diskuse) 26. 11. 2015, 21:19 (CET)

Ohledně změn v evidenci památek se aspoň budu v rámci těsných limitů snažit co nejdříve pobízet komunikaci. IT v NPÚ jsou vstřícní, ale přetížení. Ale je tu také ta smlouva o vzájemném pochopení nebo jak. Třeba z ní plynou pro NPÚ nějaké sliby, mně neznámé.

Musím přiznat, že stálé přesuny a vylepšení kategorizací mě zajímají. Nicméně jsou případy, kdy jsou zbytečné. Někdy mi není jasné, co se jimi má zpřesnit. Extrémním příkladem je, že památky prohlášené za Národní kulturní památky bývají často přesunuty z kategorie Kulturní památka do kategorie Národní kulturní památka. Ale to je hrozné nedorozumění (nevím, jestli se tu smí takové zuřivé výrazivo použít). Objekt, věc či jak nadále zůstává i kulturní památkou, a je nelogické, aby z výčtu kulturních památek vypadl. --MONUDET (diskuse) 26. 11. 2015, 22:29 (CET)

Vysvětlení: kategorie Národní kulturní památky v Česku je podkategorií kategorie Kulturní památky v Česku, takže daný článek i po přeřazení do správné kategorie (neboť jde o národní kulturní památku) stále zůstává v kategorii Kulturní památky. --Valdemar (diskuse) 26. 11. 2015, 22:38 (CET)

(po edit. konfliktu) Vzhledem k tomu, že článek na Wikipedii ne vždy objekt vymezuje úplně přesně stejně jako zápis KP nebo rozhodnutí o NKP, tak stejně jde v kategorizaci primárně hlavně o to, aby byl článek k nalezení tam, kde by ho někdo mohl hledat - nikoliv o nějakou přesnou definici stupně a hranic ochrany té které části. A vzhledem k tomu, že NKP de facto jsou vyšším stupněm KP, tak stejně kategorie NKP pro nějaký kraj či okres bude podkategorií kategorie KP pro stejnou oblast, takže už je pak většinou celkem jedno, jestli ta památka má zároveň dva druhy ochrany, nebo jen jeden. Takže na toho, kdo tu domněle duplicitní kategorizaci odstraňoval, bych se až zas tolik nezlobil - i když osobně jsem stejně jako Vy (MONUDET) názoru, že dvojí, jakoby duplicitní status ochrany by měl být reflektován dvojí (jakoby duplicitní) kategorizací objektu. Ale tady nyní byla řeč o třídění článků kulturních památek, kterých v kategorii pro celou Prahu bylo už skoro 600, do kategorií KP podle pražských čtvrtí. A na tom, doufám, nic sporného není. --ŠJů (diskuse) 26. 11. 2015, 22:41 (CET)

S tou Prahou máte určitě pravdu (i když by nemusela vadit ani souběžná přítomnost v čtvrtní i v celoměstské, byť nepřehledné kategorii). Ale mezi kulturní památkou a NKP se ani úředně, ani prakticky (nebo se to neliší?) nedá mluvit o hierarchii. A je snad až veselá představa, že po tomto povýšení přestanou zájemci o památky v dané lokalitě tu Národní vidět. --MONUDET (diskuse) 26. 11. 2015, 23:41 (CET)

Každopádně úplné odstranění z kategorie v pořádku taky není, protože v samotné kategorii Kulturní památky v Česku toho moc není. Myslím, že je více než vhodné mít jak správnou kategorii o národních kulturních památkách, tak o kulturních památkách v daném městě/kraji. --Valdemar (diskuse) 26. 11. 2015, 23:47 (CET)

Pokud by dané kategorie pro NKP měly stejně podrobné členění jako kategorie pro KP (například obojí by mělo kategorie do úrovní okresů), tak by mohlo mít smysl, když by článek byl zařazen jen v kategorii NKP dané oblasti. Jenže fakticky bude kategorizace KP vždy o krok dál, protože KP mají větší hustotu (tj. když NKP mají kategorie po krajích, tak KP v té době již po okresech či už i po městech), takže pak logicky musí být článek kategorizován pro obojí zvlášť. Ale i teď narážím na komplikaci, že ty pražské NKP, které nebyly zařazeny v kategorii pražských KP, jsem nyní neroztřídil do kategorií KP podle pražských čtvrtí. --ŠJů (diskuse) 27. 11. 2015, 00:10 (CET)

(po edit. konfliktu) Ta "souběžná přítomnost" by zrovna docela vadila. Tzv. modulárnost kategorizační struktury (tj. že obsah podkategorií se nevkládá zároveň do nadkategorií) je k udržení pořádku a přehlednosti zcela zásadně důležitá. Jinak by nikdo nemohl uhlídat, jestli každá položka, která je zařazená v příslušné čtvrti, je zároveň zařazená i v celoměstské úrovni, a naopak, zda každý článek zařazený do celoměstské kategorie je zároveň zařazen i v příslušné čtvrti. Kdybychom tento princip nedodržovali, tak to nebude kategorizační struktura, ale jen nahodilý a neudržovatelný systém značkování článků klíčovými slovy. A má-li kategorie více než 200 článků, pak už mizí i ta výhoda, že je v ní všechno najednou vidět. Nicméně právě z důvodu té přehlednosti a snadnější nalezitelnosti jsem i památky v centrálních pražských čtvrtích zatím kategorizoval jen podle čtvrtí, i když seznamy (z důvodu technických omezení MediaWiki) už jsou roztrhané podrobněji, až po základních sídelních jednotkách.

Národní kulturní památka je jak fakticky, tak z hlediska toho označení, tak do jisté míry i úředně vyšší formou (vyšším statusem) kulturní památky. Tedy stejně jako "památné stromy" jsou specifickou skupinou "stromů", tak "národní kulturní památky" jsou specifickou skupinou "kulturních památek". Byť z hlediska dnešní legislativy jde o dvě různé, jakoby na sobě nezávislé nálepky. Ale mám pocit, že to, co dosud nebylo prohlášeno kulturní památkou, snad ani nemůže být navrženo na národní kulturní památku, nebo se mýlím? Krom toho nezapomínejme ani na to, že vedle právnického termínu existuje i základní, obecný význam toho sousloví, z něhož ten legislativní význam druhotně vychází.

To, že "povýšením" se subjekt článku zanoří hlouběji do kategorizační struktury, namísto aby vystoupil blíže k jejímu kořeni, je nepříjemný paradox. Pokud nějaká obec bude povýšena na městys nebo město, tak ale z kategorie obcí daného okresu nezmizí, pouze se propadne do speciální "výběrové" podkategorie v té kategorii. Což lze chápat jak jako zhoršení dostupnosti, tak jako vypíchnutí a zvýraznění jejího významu, povýšení z nepřehledné masy do užšího výběru vyvolených. Podobně biskupové budou vždy podkategorií kněží (duchovních), císaři podkategorií panovníků, ústavní zákony podkategorií zákonů, národní kulturní památky podkategorií kulturních památek... --ŠJů (diskuse) 27. 11. 2015, 00:10 (CET)

Struktury jsou jedna věc, věcné souvislosti druhá. Prostě vyhlášením NKP se má KP dostat vyznamenání být v obou kategoriích. --MONUDET (diskuse) 27. 11. 2015, 00:22 (CET)

Právě tak, jak píšete v 00:10, jsem to myslel. Je-li kategorie pro národní kulturní památky na úrovni okresu a pro kulturní památky na úrovni města nebo dokonce městské čtvrti, měl by být článek v obou. Ale kdyby byly na stejné úrovni, tak jen v jedné, pro národní kulturní památky? Z hlediska práva to je jednoznačné (jde ovšem jen o můj pohled), zákon č. 20/1987 Sb. totiž v § 4 stanoví nejen podmínku, aby šlo o „nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“, ale také, že vláda za národní kulturní památky prohlašuje kulturní památky. Tento status by tedy měl předcházet. (po editačním konfliktu) --Valdemar (diskuse) 27. 11. 2015, 00:27 (CET)

C? Prostě při přidání kategorie NKP nemá logiku z tohoto podnětu cokoliv měnit v ostatních kategorizacích. --MONUDET (diskuse) 27. 11. 2015, 00:41 (CET)

Logiku to mít může, stejně jako je-li obec povýšena na město, tak má logiku ji odstranit z kategorie obcí daného okresu, i když všichni víme, že obcí stále zůstává. Ale stala se určitým konrétním typem obce, který má svoji vlastní podkategorii. Vlout správně argumentuje a dokládá, že národními kulturními památkami mohou být jen kulturní památky, a tedy je-li určitá skupina kulturních památek vyčleněna do speciální podkategorie, pak by už neměla zůstávat v té kmenové kategorii kulturních památek v dané oblasti. Ovšem právě proto, že legislativa s oběma statusy zachází do jisté míry jako s dvěma nezávislými nálepkami, a i proto, že často (dokonce se dá říct zpravidla) je každý ten status vymezen trochu jinak (obvykle bývá národní kulturní památkou jen cennější jádro kulturní památky, někdy zase naopak jedna národní kulturní památka zahrnuje více kulturních památek dohromady, a taky z výše uvedeného důvodu rozdílné úrovně podrobnosti obou kategorizací, můžeme ze dvou možných řešení zvolit v tomto případě to, které preferuje MONUDET. --ŠJů (diskuse) 27. 11. 2015, 00:53 (CET)

Nedávno jsem na to narazil, když jsem zjistil, že Muzeum východních Čech jako národní kulturní památka není z neznámých důvodů správně zakategorizováno. Moc jsem nad tím tehdy vlastně neuvažoval, ale teď když jsem narazil na vaši diskuzi, tak jsem měl jisté pochyby. Právě z těchto důvodů. Nicméně jestliže se oba odborně této oblasti věnujete, budu toto řešení samozřejmě respektovat. Díky. Zdravím, --Valdemar (diskuse) 27. 11. 2015, 08:26 (CET)

Čísla popisná a označení čtvrti v Praze

V Praze je zřejmě věc stanovena tak, že se lomítko s římskou číslicí psát nemá, ale je třeba spolu s čp. slovně uvést jméno čtvrti, tedy tak, jak jste to upravil u Paláce pánů z Kunštátu a Poděbrad. Nicméně je velmi dobrou orientační pomůckou u čp. tento pro někoho knižní údaj doplňovat; tedy např. zde čp. 222/I. V historických čtvrtích, původních městech, se logicky většina čp. opakuje. Pokud se tedy např. porovnávají vzájemně nějaké barokní paláce nebo třeba secesní domy v jednotlivých čtvrtích, lze je jednoznačně odlišovat touto sestavou čísel s lomítkem; jinak by bylo potřebné celé pojmenování čtvrti stále opakovat. Apod. Díky za pochopení. --MONUDET (diskuse) 30. 11. 2015, 07:24 (CET)

Poznámka pro náhodné příchozí (a pro mě, až to budu zase hledat): jde o reakci na okrajovou poznámku na stránce Diskuse s wikipedistou:Sandik#Kolovratský palác (Praha, Nerudova).

Není třeba číslo popisné připojovat bezprostředně k názvu čtvrti, přestože by člověk měl vědět, že s ním fakticky tvoří párový, tedy komplementární údaj. Standardní zápis adresy je dnes takový, že se za názvem ulice uvádí číslo popisné/číslo orientační, i když je vhodné uvést i název čtvrti. Vizte například vyhlášku č. 359/2011 Sb., § 6, Způsob zápisu adresy: „v prvním řádku se uvede název ulice, číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační, přitom číslo orientační se uvede za číslo popisné a oddělí se lomítkem, Jedná-li se o adresní místo v nepojmenované ulici, první řádek se neuvádí a za názvem části obce se uvede číslo popisné nebo evidenční.“ V poštovní adrese už je to standard nejméně dobrých 40 let. A už ani v těch občankách se ten archaický oddělený způsob psaní čísel nepoužívá. Smysl to má snad jen v nějaké databázi ve formě tabulky. Naopak je podivné uvádět tu římskou číslici duplicitně s názvem čtvrti, například "dům č. p. 225/I na Starém Městě". Pražské čp. končící /I přece logicky ani nemůže být jinde než na Starém Městě, a je-li čtvrť určena slovně, jak je dnes obvyklé, už je nadbytečné ji navíc specifikovat tou římskou číslicí, kterou dnes už nebude znát nikdo kromě pár staromilců, a víc než polovina těch římských čísel od roku 1922 změnila význam a přestala být komplementární s popisnými čísly.

Čísla popisná se v rámci jedné evidenční části města pochopitelně opakovat nemohou a ani neopakují – právě tím je část obce definovaná, že má vlastní řadu čísel popisných. Používání těch římských čísel má smysl tam, kde je označování všech nebo některých částí města římskými číslicemi dosud oficiálně užívané (např. Děčín, Liberec, Příbram I až Příbram IX, centrální části Mladé Boleslavi, Klatovy I až Klatovy V, Rakovník I a Rakovník II). V Praze už jde opravdu jen o nostalgickou reminiscenci na předminulé století. --ŠJů (diskuse) 30. 11. 2015, 07:53 (CET)

P.S.: V Praze jsou bohužel názvy čtvrtí z map a tím i z povědomí vytlačovány těmi samosprávnými městskými částmi, které mají svoje úřady a svoje politiky, takže dnes už prakticky nejde sehnat normální tištěný plán města, kde by hranice čtvrtí byly zakresleny. Kartografie Praha je naposledy zobrazovala někdy v roce 2007, a už všechno vydává taky bez hranic. A pak chtějte po lidech, aby například věděli, že ta půlka Libně, co je "za mostem" v Praze 9, nejsou žádné Vysočany, ale naopak nádraží Praha-Libeň že je ve Vysočanech. --ŠJů (diskuse) 30. 11. 2015, 08:09 (CET)

Uvádění adres s názvem ulice + čp./čo. vede leda k nejasnostem, protože nemalá část lidí neví, co má psát napřed. Logické je psát u názvu ulice číslo orientační. Samozřejmě pitoreskní jsou zvyklosti z panelákových sídlišť, kde se lid nepochopitelně většinou smířil s tím, že se nepíší čo., ale čp. Nicméně uznávám, že k psaní čp. s lomítkem a římským číslem čtvrti v Praze nemohu nikoho nutit. Nejde ale o libost, nýbrž o ohromné usnadnění např. při hledání v dokumentaci fulltextem... --MONUDET (diskuse) 30. 11. 2015, 10:22 (CET)

Ta část lidí, která nezná zcela běžnou konvenci, jak se dnes správně píšou domovní čísla, zřejmě nebude už vůbec vědět, co znamená to římské číslo, které součástí dnešní oficiální platné adresy vůbec není (už asi sto let). A "ohromným usnadněním" a pomocí při vyhledávání fulltextem je spíš to, pokud se používá standardní formát adresy (ulice + čp./čo.). S lomítkem a římským číslem čtvrtí najdete spíš jen nějaké historické texty staré těch 100 až 150 let, popřípadě fotky pořízené těmi několika málo staromilci, kteří se náhodou drží konvence z té doby. Jinak celkově nelze říct, že by zvyk upřednostňovat popisná čísla byl specifický pro lidi z paneláků. Naopak, paneláky jsou většinou z novější doby, kdy už se orientační čísla přidělovala hned současně s popisnými, zatímco ve starší zástavbě byla orientační leckde přidělována až dodatečně. Možná máte na mysli spíš některá menší městečka, kde kdysi systém orientačních čísel měli, ale během 20. století ho přestali udržovat a novým budovám už čo. nepřidělují. (Mimochodem, pitoreskní = "barvitý, malebný" od italského pittore = malíř.) --ŠJů (diskuse) 30. 11. 2015, 14:49 (CET)

Parlament České republiky - sídlo

Zdravím,

abych se vyhnul revertační válce na odkazovaném článku, přicházím do vaší diskuze. Opakovaně umisťujete článek do kategorie Kategorie:Národní kulturní památky na Malé Straně, která je určena pro národní památky, tedy v zásadě nemovité objekty. Článek o Parlamentu popisuje toliko orgán, o sídle samotném tam není ani slovo. Je to dáno tím, že parlament společně nezasedá a nejedná takřka nikdy - pro tyto případy se vždy speciálně upravoval nějaký sál. Parlament se skládá ze dvou komor a ty již sídla a budovy mají. Tyto jsou zpracovány jako samostatné články. Například budovy senátu jsou zde: http://www.senat.cz/informace/z_historie/palace/index.php?ke_dni=5.12.2015&O=10 a řádně označené články jsou Malý Fürstenberský palác, Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská), Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská zahrada, Valdštejnský palác. Pro poslaneckou sněmovnu se mi obdobný seznam nepodařilo narychlo nalézt, nicméně článek o parlamentu v našem případě nemá nic společného s budovami, kde parlament sídlí(není tam pomalu žádná zmínka). Řadit jej tedy do takové kategorie mi přijde nevhodné.--Fafrin (diskuse) 5. 12. 2015, 10:48 (CET)

Také zdravím. Standard je, že o fyzickém objektu (budově, stavbě, továrně) máme tentýž článek, jako o podniku či instituci, která v té budově sídlí, pokud s ní je dlouhodobě spojena a dává jí identitu. Jistě, mohli bychom i článek o Národním divadle nebo o Křižíkově dráze na Letné v Praze rozdělit vždy na dva - jeden o právnické osobě, druhý o budově. Ovšem naprostá většina podniků, škol, úřadů, obcí atd. je poměrně úzce spjatá se svou budovou, sídlem, územím atd. Takže dokud se obsah článku nerozroste natolik, že je načase jej rozdělit do jednotlivých podtémat, tak je obvyklé o celém tématu pojednat najednou v jednom článku.

Měl byste pravdu, pokud byste tvrdil, že článek Parlament České republiky je v hodně nedokonalém stavu. Většina obsahu článku se vůbec netýká České republiky ani parlamentu, a ten odstavec, který se Parlamentu České republiky týká, není vlastně ani tolik o parlamentu, jako spíš jenom o jednom článku ústavy. Pokud v celém článku není ani sebemenší zmínka o tom, kde vlastně vůbec ten parlament sídlí, kde působí, jak je organizován, (že má taky nějakou stálou kancelář atd.), tak pak bude zásadní problém asi v tom. Pokud v článku o parlamentu není ani slovo o sídle parlamentu, tak je to prostě fatálně neúplný článek.

Jednotlivé paláce užívané parlamentem jsou vyhlášené kulturními památkami. Avšak národní kulturní památkou je vyhlášen právě jen jejich celek, a to právě jako "sídlo Parlamentu České republiky", nikoliv jen jako jakýsi soubor několika malostranských paláců. Jednotlivé paláce národními kulturními památkami nejsou (to byla chybná kategorizace). A o takovém souboru paláců nemá smysl vytvářet jiný společný článek, protože tím, co sídlo parlamentu jako celek popisuje, by měl být právě článek o Parlamentu České republiky. Zatímco v případě Národního muzea, Národního divadla nebo Federálního shromáždění ještě poměrně dává smysl oddělit článek o hlavní budově od článku o instituci, v případě Parlamentu České republiky právě proto, že nemá jen jednu hlavní budovu, by takové řešení nebylo příliš rozumné. --ŠJů (diskuse) 5. 12. 2015, 14:32 (CET)

Shrnutí předchozích tří odstavců do jedné věty. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 12. 2015, 14:54 (CET)

O národní kulturní památce ustavené zákonem by se možná mělo psát víc než jedna věta. To už bychom mohli do jednoho řádku zredukovat celý článek, kdybych chtěli být za každou cenu struční. --ŠJů (diskuse) 5. 12. 2015, 15:07 (CET)

Možná. Chtěl jsem tím říci, že vysvětlení v článku by mělo mít přednost a toto by stačilo jako minimum a současně asi i jako vysvětlení kolegovi Fafrinovi. Nějak Vám při tom zplošťování Odkazů ujelo jejich pořadí. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 12. 2015, 15:18 (CET)

To s těmi odkazy byl zřejmě nějaký omyl, původně jsem je nechtěl zplošťovat ani měnit jejich pořadí. Nejspíš jsem při mazání kapitol nepatřících do článku omylem umazal i první dva nadpisy kapitol odkazů. --ŠJů (diskuse) 6. 12. 2015, 02:19 (CET)

Já už jenom poděkuji, že se z této iniciativy článek stal výrazně lepším. Já jsem tu přes politiku a přes šablony. Obecně bych řekl, že i takové ND (s několika scénami a historií) je odlišné od budovy Národního divadla (s vlastní historií, architekty a vývojem), ale to si můžeme nechat na jindy. Až článek parlamentu někdy zmohutní natolik, že bude třeba oddělit budovy parlamentu od orgánu parlamentu, můžeme se k tomu vrátit. Nashledanou --Fafrin (diskuse) 7. 12. 2015, 20:38 (CET)

Jistě, u institucí, které se rozrostly do více budov nebo které se jednou či vícekrát stěhovaly, popřípadě zanikly a jejich budovu už používá někdo jiný, bývá rozumné směřovat k oddělení článku o budově od článku o té instituci. Ale výchozí stav je v naprosté většině případů společný článek. Ale pokud je hlavní budova spojená s institucí a jejím vznikem či historií a identitou tak bytostně, jako je tomu u Národního muzea nebo Národního divadla, tak bych zase s tím oddělováním zbytečně nespěchal. --ŠJů (diskuse) 7. 12. 2015, 20:57 (CET)

Přepěťová ochrana

Nechci ti kazit radost, ale kategorie "Ochrana před elektrickým proudem" do článku "Přepěťová ochrana" skutečně nepatří. Mezi napětím a proudem je vhodné rozlišovat, jako elektrotechnik o tom mám docela dobrou představu. Přepěťovou ochranu libovolně velký proud příslušně nízkého napětí nikdy nevybaví. Proto se do elektrických rozvodů instalují ochranné prvky jak nadproudové, tak napěťové. --Leotard (diskuse) 20. 12. 2015, 10:22 (CET)

Jako laik, který má v obou pouze všeobecné školní i uživatelské znalosti, bych si dovolil namítnout, že elektrické napětí není tak zcela bez souvislosti s elektrickým proudem. Proto se taky nazývá jiným slovem potenciál. Potenciál k čemu? Nejspíš k elektrickému proudu. Aspoň dosud jsem se domníval, že tam, kde se nějaká přepěťová ochrana používá, tak v důsledku stejně nakonec proto, aby dotyčnou věc nezničil elektrický proud. Ještě jesem neslyšel o tom, že by něco bylo zničeno pouhým elektrickým napětím, pokud by to napětí nezpůsobilo žádný proud. A fakticky přepěťová ochrana taky funguje tak, že někudy svede elektrický proud (což zase naopak nedělají jističe a pojistky, které ho přeruší). Byl bych si celkem jistý, že obojí slouží v důsledku k ochraně před elektrickým proudem. --ŠJů (diskuse) 20. 12. 2015, 13:07 (CET)

Je škoda, že jsi se upnul na myšlenku o všeničícím elektrickém proudu. Ano, bez napětí není proud atd. V tom mají školní znalosti pravdu. Jen prostě v elektrotechnice je obvyklé přesnější a důslednější rozlišování ochranných přístrojů. Proto jich je tolik: pojistky a jističe, proudové chrániče mnoha druhů, bleskojistky, přepěťové ochrany, různé filtry a další, sofistikovanější přístroje. Všechny zatím nejsou na wikipedii popsány, přesto existují. A ani laik, který v obecné encyklopedii (jakou wikipedie bezesporu je) by neměl být sváděn na scestí. Je nevhodné řadit přepěťovou ochranu mezi ochrany před elektrickým proudem, laika by to mohlo svést k tomu, že proudovou ochranu (pojistky, jističe) nepoužije a neštěstí je hotové. Je to nevhodné už proto, že kvalitně řešená přepěťová ochrana má několik stupňů, které je třeba určitým způsobem řadit za sebe a umísťovat podle vzdáleností, polohy místností a dalších. Je toho hodně a do článku na obecné encyklopedii se to nevejde. Jinak slušnou škodu dokáže zajistit vysoké napětí s minimálním proudem - to znamená, že celková energie výboje je zanedbatelná, ale napětí bylo desítky kilovolt. Kdo nevěří, ať se nechá ošetřit elektrickým paralyzérem, ten pracuje přesně na tomhle principu. --Leotard (diskuse) 21. 12. 2015, 08:33 (CET)

Nijak zvlášť jsem se neupnul, ale ochrana všeho druhu prostě má vždy něco společného s ochranou (podobně jako třeba zdroje energie mohou být naprosto rozdílné povahy, a přítom mají navzájem něco společného). Pokud někoho kategorizace svede k tomu, že místo do Sobotky pojede do Jičína, nebo že místo umělého dýchání použije tlakový obvaz, jen proto, že obojí najde ve stejné kategorii, tak to ovšem není problém špatné kategorizace. Pokud se věci a jevy kategorizují jen podle oboru a ne už podle své povahy a funkce, tak to taky není dostatečné. A řekl bych, že přepěťová ochrana má s jističi a pojistkami přece jen i z laického hlediska mnohem podobnější funkci, než třeba s polovodiči. --ŠJů (diskuse) 21. 12. 2015, 14:01 (CET)

Ano, souhlasím, ten laický pohled je tu více než zřejmý. Jenže já si troufám rozlišit mezi pohledem laika (ten zde zatím převládá) a výkladem pro laiky. Jen tak mimochodem, bez polovodičů (varistory) by se velká část přepěťových ochran toho nejjemnějšího stupně neobešla. Základem funkce přepěťovek třetího stupně je právě změna vodivosti polovodičové součástky - varistoru. --Leotard (diskuse) 22. 12. 2015, 11:21 (CET)

Ovšem laicky bych si dovolil se domnívat, že bleskojistky byly určeny původně primárně pro ochranu proti bleskům. Nemýlím se moc? A to, že se přepěťové ochrany celkově nazývají též „bleskojistky“, vložil tvůrce článku už do jeho první verze v srpnu 2007 a dosud s tím nikdo z editorů nepolemizoval. U polovodičů, celkově vzato, tahle funkce asi nebude primární a možná ani dominantní. --ŠJů (diskuse) 22. 12. 2015, 13:04 (CET)