Ahoj. Tak jsem se tam byl podívat a skutečně je na té ceduli Soukromý pozemek úplně dole nejmenším písmem podepsán Dopravní podnik města Brna s adresou. --Harold 3. 1. 2011, 15:39 (UTC)
Dík. Že se na svém webu ani nepochlubí, třeba tady? Jiní provozovatelé AN své služby často normálně inzerují. --ŠJů 3. 1. 2011, 16:51 (UTC)
Těžko říct... Ještě jsem se koukal do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx – katastrální území Město Brno – parcela 273/11 (vlastník město) – stavba na parcele bez č. p./č. ev. – vlastník DPmB. --Harold 3. 1. 2011, 19:21 (UTC)
Obdobně někdo zkrátil název článku na Sudetenland namísto celého názvu "XXXXX Sudetenland". Tak a navíc se někdo pokouší článek Sudety změnit na "Reichsgau Sudetenland". -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.190 (diskuse • bloky) 9. 1. 2011, 12:42 (CE(S)T)
V historii článku Sudetenland nevidím, že by někdo něco zkracoval. Německý článek nese název de:Sudetenland (Reichsgau), nikoliv de:Reichsgau Sudetenland, krom toho zřejmě ani nejde o tentýž celek. Nerozumím, co se mi snažíte říct. --ŠJů 9. 1. 2011, 18:47 (UTC)
Českému článku Sudetenland (jehož název právě kritizuju), pojednávajícím o Zemském hejtmanství nebo Provincii Sudetenland, odpovídá německý článek Sudetenland (Provinz) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.190 (diskuse • bloky) 9. 1. 2011, 19:58 (CE(S)T)
To já asi nespravím, o historických reáliích té doby nemám přehled. Ale jak je vidět, tak i na německé Wikipedii mají jako název pouze "Sudetenland", zatímco "Provinz" je jen rozlišovač v závorce. Z toho bych usuzoval, že je to něco podobného jako český kraj "Vysočina", který se také jmenuje jen "Vysočina", i když obvykle je označení nedílně spojeno se slovem "kraj". Totéž je vlastně i případ všech obcí: obec Jesenice se ve skutečnosti jmenuje jen "Jesenice", ale v úředním kontextu se často označuje celým souslovím "obec Jesenice". --ŠJů 9. 1. 2011, 19:42 (UTC)
Sudetenland je obecny pojem (zhruba ceske pohranici, ale jen to, kde byli Nemci. Tedy Chodsko ne, moravsko-slovenske pmezi taky ne, Tesinsko taky ne). Pojem "Provinz Sudetenland" je pojem z roku 1918 (zhruba sudetske Slezsko a severni Morava). Pojem "Reichsgau Sudetenland" je pojem z let 1938-1945 (zhruba Sudetenland, ale bez jiznich Cech a jizni Moravy!) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.190 (diskuse • bloky) 9. 1. 2011, 20:57 (CE(S)T)
Ano, myslím si, že přinejmenším rozlišovač by tam měl být, jinak je název článku matoucí. Ale jestli to označení "Provinz" (či jeho český ekvivalent) dát přímo jako součást názvu článku anebo až za název provincie do závorky jako rozlišovač, to se neodvažuji posuzovat. --ŠJů 9. 1. 2011, 20:09 (UTC)
P. S. je nutné vám potřetí dávat na vaši diskusní stránku šablonu {{Podpis}}, nebo byste si i bez toho dokázal všimnout, že ostatní se v diskusích podepisují a že to nejspíš asi má nějaký smysl? --ŠJů 9. 1. 2011, 20:12 (UTC)
Dobrý den,
po upozornění mého studenta, jsem si přečetl článek Kastrace, kde jste byl hlavním přispěvovatelem a defacto zakladetelem. Musím říci, že informace, které tam uvádíte jsou velice nepřesné až lživé. Hned v první větě je definice kastrace špatně. Nejedná se o „odstranění těch částí genitálií, které produkují SAMČÍ pohlavní hormony, tedy VARLAT, ale obecně o odstranění pohlavních žláz u mužů varlat a u žen vaječníků. Mimochodem, kastrace u žen je používaná již velice dlouho. První poznámky jsou již ze starého Říma, kde byla prováděna z důvodu zvrhlého života tamnější smetánky, která vyžadovala mladičké prostitutky. Kastrací se prodloužil jejich dětský vzhled a zamezilo se možnému oplodnění. Taková žena v dospělosti měla mužské rysy a byla nazývána mužatka. V medicíně je ženská kastrace (odstranění vaječníků, někdy i s dělohou a vejcovody) používána jako prevence proti rakovině prsu, vaječníků, dělohy atd. Hned další věta „Někdy se slovem kastrace označuje i odnětí pohlavních orgánů u samic” je taky mylná. Pokud dojde k odtranění vaječníků je to vždy nazýváno kastrace.
Z celého článku působý dojem, jako by se metoda kastrace používala pouze u mužů nebo samců, ale to je zavádějící a pokud to bylo psáno s tímto záměrem, tak i lživé. Celý článek je díky tomu špatně navržen, chybí v něm plno informací a některé pasáže jsou klamavé.
Úplně je vynechána sekce o kastraci domácích zvířat, která se také významným podílem týká samic. Malou pomůcku Vám posílám od kolegy MVDr. Popelky http://ivanpopelka.cz/maturitni-okruhy/kastrace/.
I z pohledu informačního a odborného je to velmi nepovedené a pro mnoho mladých zavádějící. Pod názvem INDIKACE jsou informace, které do tohoto odstavce vůbec nepatří a naopak informace, které sem patří se nachází nelogicky úplně někde jinde. Dále v odstavci Názvy kastrátů jsou nejprve savci a na stejné úrovni šelmy – cožpak pes a koucour není savec? K doplnění teto sekce : kastrovaná slepice je pulard, vepř je název pro kastovaného kance, ale i bachyni.
Nevím, jak odborně je zajištěn dohled nad jednotlivými tématy, ale zde byl buď vynechán nebo osoba je medicínsky nevzdělaná. Je třeba si uvědomit, že Wikipedii dost mladých lidí bere jako nový výkladový slovník, čili každé téma by měl psát nebo aspoň odsouhlasit člověk toho tématu znalý. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 94.112.123.14 (diskuse • bloky) 9. 1. 2011, 16:00 (CE(S)T)
Nevím, jestli jste se opravdu dobře podíval, co jsem do článku vložil já a co tam bylo už předtím. Zakladatelem článku zcela určitě ani zdaleka nejsem, takto vypadal článek před mým rozšířením. Článek jsem rozšiřoval na základě odborné literatury, a zaměřoval jsem se převážně na lékařské, potažmo některé sociologické aspekty. Máte pravdu, že část o veterinární kastraci dosud nikdo nerozšířil, a tedy je velmi nedokonalá a nepřesná. Za to nemohu o nic více než třeba vy. Pokud vás zajímá, kdo dal savce a šelmy na stejnou úroveň, tak se podívejte na tuto editaci. O tom, že termín "kastrace" se užívá primárně a převážně pro zásah na samcích (resp. mužích) nepochybuji, ovšem pokud máte nějaké relevantní zdroje, rozšíření a upřesnění bude určitě vítáno. Na větě „Někdy se slovem kastrace označuje i odnětí pohlavních orgánů u samic” nic lživého ani nepravdivého nevidím, naopak je to v souladu s tím, co tvrdíte vy - zpravidla se slovem kastrace označuje zásah na samci, ale někdy i zásah na samici, na tom bych s dovolením trval. Ale shodnout se na významu věty předpokládá určité znalosti logiky a gramatické sémantiky. V podsekci "Indikace" v rámci oddílu "Terapeutické kastrace" je popsáno, pro jaké stavy pacienta bývá či býval terapeutický zákrok doporučován. Takovou definici termínu "indikace" já znám. Znáte-li jinou, můžeme podiskutovat o tom, který význam je v lékařství běžnější.
Na závěr bych vás měl upozornit, že články na Wikipedii se neupravují tím způsobem, že bezdůvodně odstraníte spoustu řádně ozdrojovaného, relevantního a nezpochybnitelného obsahu jen proto, abyste přidal jiné informace, jak jste to udělal zde. Pokud nesmyslně smažete půlku článku anebo smažete nadpis vyšší úrovně, ale ponecháte pod ním nějaký nadpis nižší úrovně, tak v tom děláte jen chaos. Navíc - přidal jste sice spoustu textu, ale vámi přidaná část naprosto postrádala reference (viz Wikipedie:Ověřitelnost). Navíc vámi vložený text porušoval autorská práva MVDr. Popelky, na jehož stránku mě odkazujete, protože byl odtamtud doslova zkopírován. Taková editace byla zcela správně revertována. Zkuste se také podívat na stránku Wikipedie:Vzhled a styl, která by vám mohla pomoci se rychleji zorientovat v tom, co jste ještě nestačil plně pochytit.
Na závěr bych vás ještě poprosil, abyste se v diskusích podepisoval (pomocí čtyř vlnovek nebo pomocí příslušného tlačítka nad editačním oknem), a to i v případě, pokud se rozhodnete i nadále editovat jako neregistrovaný. Pokud není v diskusi zřejmé, kdo a kdy co napsal, tak se diskutuje jen obtížně a zmateně. --ŠJů 9. 1. 2011, 18:40 (UTC)
Omlouvám se za moje "zbrklé" kroky, kterými jsem málem narušil tento příspěvek. V Anglii je momentálně mediální akce k výročí Wikipedie a trochu jsem propadl hláškám, že může každý přispívat atd. Jenom opravdu nevím, zda ty články někdo reviduje nebo si opravdu může každý napsat jak to vidí zrovna on. Pokud bych mohl doplnit tento článek, rád bych ho s vaší pomocí obohatil. Protože po kontrole sesterských Wikipedií v Angličtině a Němčině jsem zjistil (bohužel více jazyků neovládám natolik, abych je mohl použít k překladu), že i jejich definice se podobná té mé, zajímalo by mne tedy, zda je někde jiná definice, kterou jste použil vy (už jsem se naučil zjišťovat historii :-)), protože i Ottův slovník to definuje jako já.
Na závěr bych chtěl říci, že se pokusím editovat stránku ohleduplně a u složitějších věcí se popř. poradím (s vámi).--94.112.123.14 16. 1. 2011, 16:58 (UTC)
Pokud rozšíříte článek o další informace a chybějící části, bude to jen dobře. Stejně jako když opravíte případné jasné chyby. Ovšem pokud existuje na nějakou věc víc úhlů pohledu - ať už různých aspektů, nebo různých odborných názorů a postojů, tak by měly být ve Wikipedii uvedeny všechny (alespoň ty významnější), a všechny by měly mít reference. Myslím, že zrovna ty kapitoly o veterinární kastraci, což je téma, které v článku zatím skoro úplně chybí, můžete přidat na vhodné místo do samostatné kapitoly - grafickou úpravu a formátování se snažte odkoukat z ostatních kapitol nebo jiných článků. Pokud jsem nějak zasáhl do té úvodní definice, tak jsem nejspíš vycházel z nějaké lékařské publikace, nejspíš z Weisse. Pokud znáte jinou definici, asi by měla být také zmíněna, případná nepřesnost může být opravena. Snažte se zbytečně neodstrňovat z článku žádné informace, pokud nejsou chybné, ale spíš zapracovávat další, rozšiřující či korigující informace. Tady na Wikipedii se obvykle žádnými tituly ani akreditacemi neprokazuje, kdo je odborníkem na které téma. Mělo by to fungovat tak, že ten, kdo se při úpravách článků a spolupráci s kolegy projeví jako schopný (dokáže věcně reagovat, umí najít zdroje v odborné literatuře, umí o věci encyklopedicky psát), si získá neformální autoritu a kolegové wikipedisté časem vědí, že po něm ani není třeba editace kontrolovat tak, jako po někom neznámém či problémovém. Ale samozřejmě ne vždy se podaří se domluvit - tak to ostatně chodí i ve vědeckém světě. --ŠJů 16. 1. 2011, 17:19 (UTC)
Zdravím ŠJů. Můžeme se domluvit (z hlediska logického pohledu na článek kastrace), že přehodíme trochu odstavce? Není úplně logické, že se přeskakuje z human na zvířata atd. Navrhuji podobný systém odstavců jako mají v English verzi. Minimálně bych to přeházel následovně: 1) Terapeutické kastrace, 2) Společenské důvody, 3) Kastráti v hudbě, 4) Kastrace zvířat, aby to mělo aspoň jejakou chronologii. Hřmí 27. 3. 2011, 13:11 (UTC)
Zdravím, nebylo by možno odstavec "Ohlasy" nazvat jinak, když už nevyhovuje "Zajímavost"? Ohlas mi přijde jako odpověď na nějakou světovou událost. --W.Rebel 12. 1. 2011, 14:36 (UTC)
Jistě by ho bylo možné nazvat jinak, pokud někoho lepší název napadne. Ale nadpis "Zajímavosti" je bezobsažný a nesmyslný. Zajímavý má být celý článek, nejen marginálie, které není kam zařadit. --ŠJů 12. 1. 2011, 15:55 (UTC)
I to členění do samostatných odtavců je příliš významné na to, že významností je Orloj samotný a ne akce kolem něj. --W.Rebel 12. 1. 2011, 14:38 (UTC)
Ta zmínka o jedné světelné šou z toho opravdu trochu trčí, když žádné jiné informace ze současnosti orloje článek neobsahuje – a není ani nijak zásadní a stejně se z ní nedozvím, o co vlastně šlo (takhle je to relevantní asi jako informace, že Pepíček Novák v roce 1963 posvítil na orloj baterkou). Nicméně v médiích se o tom nejspíš psalo, tak není důvod to mazat. Pokud je to jediná informace svého druhu v celém článku, tak celkem není jiná rozumná možnst, než ji oddělit do samostatného alespoň pododdílu. Míchat ji bez rozlišení do jednoho odstavce či bloku s informacemi úplně jiného druhu není dobré řešení. Za normálních okolností by se takovéto jednotlivé události zařadily chronologicky do oddílu "historie", ale v ten v tomhle případě končí někde v roce 1945 a zabývá se jen konstrukční historií, takže takováto informace se do něj nehodí. --ŠJů 12. 1. 2011, 15:55 (UTC)
Původní název "Zajímavosti" sice nebyl úplně nej, ale nejde o ty zajímavosti, proto myslím, že původní bodové zpracování nebylo tolik nápadné, hlavně co se týče zobrazovaného obsahu v úvodu článku. Zobrazením jednotlivých bodů Zajímavostí/Ohlasů se jim dodává příliš velký význam, měly by tam být méně nápadné, jen ve smyslu, že téma orloje není ve společnosti mrtvé. --W.Rebel 12. 1. 2011, 16:38 (UTC)
Tzv. "bodové zpracování" vybočuje ze stylu Wikipedie a je typickou chybou začátečníků, kteří si encyklopedii pletou s nějakým poznámkovým blokem. "Body" jsou vhodné snad pro nějaké seznamy, pro které není použita tabulka, ale jako náhražka odstavců (obzvlášť pro výčet navzájem nepříliš souvisejících informací) jsou silně nevhodné. --ŠJů 12. 1. 2011, 17:12 (UTC)
Také je to možno napsat s • (puntíkem) nebo – (odrážkou), já zase vidím začátečnickou chybu ve vytváření pododstavců tam, kde to není vhodné. --W.Rebel 12. 1. 2011, 17:39 (UTC)
Mám prosbu. Začal jsem pracovat na opravách seznamů katastrálních území dle připomínek a rád bych si ujasnil některé body. Pokračuji dále u sebe, kde je tvůj prvotní impuls k opravě viz: Diskuse s wikipedistou:Kloin#Falešné odkazy na katastrální území. Děkuji za pomoc ---kloin- 24. 1. 2011, 15:55 (UTC)
Hrubý náčrt jsem dal na diskusní stránku. Při bližším prozkoumání se může ukázat, že v některých případech je to trochu jinak. --ŠJů 26. 1. 2011, 11:45 (UTC)
Dobrý den, velmi zajímavý článek o té tramvajové trati. Neměl byste náhodou nějaké historické fotografie z doby vzniku smyčky u Sparty? Děkuji. --Espanol 16. 2. 2011, 16:34 (UTC)
Dobrý večer. Nikoliv. Nemám ani fotku smyčky z roku 1907, ani fotku smyčky z roku 1937. A ani mi není povědomé, že bych někdy takové fotky viděl. --ŠJů 16. 2. 2011, 17:36 (UTC)
O formě právnické osoby pojednává článek "Obchodní společnost", nikoliv kategorie. Název kategorie "Obchodní společnosti" je vhodný pro kategorii, která bude obsahovat články o obchodních společnostech: pokud jste ji mínil jako kategorii pro články o formách obchodních společností, měl jste ji nazvat například "Formy obchodních společností" a jako taková pak může být podkategorií kategorie "Obchodní společnosti". Toto je typický kategorizační problém, jaký se vyskytuje i u jiných témat. --ŠJů 19. 2. 2011, 20:55 (UTC)
Děkuji za vysvětlení. měl jsem v úmyslu založit kategorii pro články zejména o formách, ale i souvisejících aspektech obchodních společností, jako holdingy, přeměny, orgány apod. a pojmenoval jsem ji podle zásad "Co nejstručnější název" a "Očekávaný název". Jak se teď dívám do WP:Kategorizace#Základní zásady, tak jsem ji asi měl pojmenovat Kategorie:Obchodní společnost. Navrhuji tedy kategorii přejmenovat, protože ve stávajícím pojetí se téměř kryje s Kategorie:Firmy.--Shlomo 1. 3. 2011, 10:10 (UTC)
Kolego ŠJů, jako zkušený wikipedista jistě víte, že existuje něco jako historie stránky, kde bude vše zachováno. Pokud máte pocit, že jsem to dělat neměl, napište mi výtku na osobní diskusní stránku, požádejte o mé potrestání na nástěnce správců a podobně, ale nezanášejte prosím diskusi nesouvisejícím poučováním a peskováním. Já považuji Váš příspěvek za nevhodný, ale nehodlám se o něj přetahovat v revertovací válce, a nebudu ho ani komentovat. Ať si s ním poradí ostatní. Není ani důvod, aby tam byl Váš komentář. K tomu slouží jiná místa, jestli Vám to za to stojí. :-/// Děkuji. Okino 21. 2. 2011, 18:04 (UTC)
Jako zkušený wikipedista jistě víte, že odstraňovat z diskusí cizí diskusní přípěvky, se kterými nesouhlasíte, patří k závažným prohřeškům proti pravidlům diskuse. Moje pocity, jestli jste to dělat měl či neměl, jsou vedlejší. Pokud nějaký diskusní příspěvek na dvě a půl hodiny z diskusní stránky zmizel, jistě by to tam mělo být vysvětleno, abychom neuváděly kolegy ve zmatek. Snažil jsem se držet popisného tónu a držet se laťky slušnosti, jakou jste v této výměně názorů nasadil. Nesouhlasit můžeme s mnoha příspěvky kolegů, nebo můžeme jejich příspěvky považovat z různých důvodů za nevhodné, ale takový nesouhlas se vyjadřuje normální námitkou či oponenturou v diskusi, nikoliv pokoutným mazáním čehokoliv, co se vám znelíbí. Děkuji. --ŠJů 21. 2. 2011, 18:11 (UTC)
Rezignuji. Budiž po vašem. Kdokoli by si vše našel v historii včetně vysvětlujících komentářů, ke zmatení dojít nemohlo, protože mezitím nikdo v diskusi na tuto konkrétní připomínku nereagoval a kontext nebyl nijak narušen. Tak si užijte toho, že mne poučíte, že jsem nastupující diktátor a že hrozí, že tím odvedete diskusi úplně jinam. Požádal jsem Vás o to, abyste to řešil vhodnějším způsobem, vidím naprostou absenci dobré vůle mi vyhovět, a budu si ji pamatovat. :-( Když už to ale revertujete, tak aspoň dávejte pozor na historii, na rozdíl ode mne jste už podruhé zasáhl do cizích příspěvků. Okino 21. 2. 2011, 18:20 (UTC)
Přeberte si to jak chcete, ale zkuste respektovat elementární zásady pro diskutování. Když to dokáže většina ostatních, mohl byste také. --ŠJů 21. 2. 2011, 18:23 (UTC)
Zpětně jsem si prošel mé editace v těchto diskusích a narazil jsem na dva případy, kdy jsem po editačním konfliktu omylem smazal jiný příspěvek: jednou jsem smazal Bobovu změnu názoru (díky za opravu) a podruhé svůj vlastní příspěvek. Díky za upozornění. To druhé smazání cizího příspěvku jsem nenašel, ale pokud jste jej opravil, tak také děkuji.
Vaši dobrou vůli předpokládám, stejně jako bych rád věřil, že vy předpokládáte moji dobrou vůli. Nicméně nevidím důvod, proč bych měl mít vůli podporovat vaše snahy o nelegitimní zásahy do diskuse. Celkem ani nemám důvod vést nějaké osobní polemiky o vašich osobních názorech na vaší diskusní stránce. Účastním se veřejné diskuse komunity o encyklopedickém obsahu Wikipedie a mám zájem na tom, aby tato diskuse nebyla nelegitimními způsoby zkreslována či znemožňována. Úvahy o váze argumentů a způsobu rozhodování o článku k této diskusi podle mého názoru patří, stejně jako technické poznámky týkající se zásahů do obsahu diskuse. Máte pravdu, že pamatovat si, co kdo na Wikipedii dělal, může být oprávněné a užitečné - právě proto je dobré dodržovat obvyklé zásady pro vedení diskusí, jako například nemazat cizí příspěvky a když už mazat, pokud by to bylo oprávněné, tak o tom zanechat zřetelný záznam na stránce. --ŠJů 21. 2. 2011, 18:39 (UTC)
Ale ač prohlašujete, že si budete pamatovat moji "absolutní absenci dobré vůle Vám vyhovět", jinak nejste moc přítelem toho, aby si wikipedisté pamatovali, co tady kdo skutečně kdy napsal, že? Pamatovat ano, ale objektivní dokumenty mazat a schovávat? Jen jestli se tomu ještě dá říkat „paměť“. --ŠJů 21. 2. 2011, 19:08 (UTC)
Kolego, vážně vás žádám, abyste zanechal dalších provokací. Kvůli jednomu revertu, jehož vrácení jsem respektoval, jste už tady zase napsal pěkné stohy textu, myslím, že to nikomu a ničemu nemůže prospět. Odstraněný příspěvek jsem nechal být před hodinou a půl, revertování Vašeho "komentáře" jsem nechal před hodinou, ustoupil jsem Vám ve všem, a už vůbec nehodlám dále diskutovat o věcech, které s původním revertem vůbec nijak nesouvisejí a kde tu souvislost vidíte pouze Vy sám. Jinak se prosím věnujte psaní encyklopedie. Děkuji Vám. Okino 21. 2. 2011, 19:17 (UTC)
Tento stoh textu na mé diskusní stránce jsem začal já? Nemusel jste ustupovat mně, stačilo, abyste respektoval normální pravidla a slušnost. Pokud k tomu nějakou ochotu máte (byť nazývat názory kolegy provokacemi tomu nenasvědčuje), tak v tom vás mohu jedině podpořit. Také bych byl raději, kdybychom k těmto diskusím neměli důvod. --ŠJů 21. 2. 2011, 19:26 (UTC)
Na smazání to podle mě není, jde o významný pojem. Urgentně ověřit byla celkem přiměřená šablona vystihující, co je třeba. Ale pokud "diskuse o smazání" prospěje tomu, že to někdo vylepší, tak nic proti. Jen by se asi takové diskuse měly jmenovat jinak než "o smazání". --ŠJů 23. 2. 2011, 10:48 (UTC)
Kolego, chtělo by to aktualizaci tohoto článku, autobusové spojení Rumburka se sousedními německými městy již existuje. Viz [1] a zde [2]. -:)))--Mirek256 5. 3. 2011, 18:51 (UTC)
Díky, doplnil jsem zmínku o obou linkách. --ŠJů 5. 3. 2011, 23:22 (UTC)
Napsání Vašeho příspěvku Pod Lípou je něco, čeho bych se od přízemního podnětu jako je Lord nenadál. Když si ho tak čtu, na mysli mi opět tane nedávné precedens smazání podstránky člena komunity v AfD, což mě osobně upozornilo na faktické chybění pevných pravidel pro uživatelský prostor. Na jedné straně, přímé rozhodování správců je efektivnější než hlasování. Je mi ale jasné, že v případech týkajících se změn pravidel či zavádění precedentů umožňujících nebo usnadňujících reflux autority od zmocněnců (správců) zpět k členům komunity, kterými byli zmocněni, je přece jen třeba získat celkový názor komunity – jinak opravdu nelze dělat nic jiného než pouze nesouhlasit a jalově protestovat. Nechci vyvolávat dojem, že si nějak hrozně přeju návrat Chýše nebo snad Lorda. Jde mi pouze o to, aby v případech souvisejících s refluxem autority byl konsenzus komunity získán statisticky korektní metodou, ne tedy pouze dotazem k abonentům ŽoKů a pod. Diskutoval jsem už s Paluem, ten ale, zdá se, je momentálně zaneprázdněný a je schopen se podílet pouze pasivně. Diskusi s ním jsem použil jako základ pro prvou formulaci výzvy, která je na mé uživatelské stránce a zatím je v hrubě nedokončeném stavu. Panoramix 7. 3. 2011, 00:13 (UTC)
Pane kolego, daný text Pod lípou nebyl ani tak směřován kolegyni Janě jako zdejším wikipedistům (ovšem to rozhodně není špatně). Pokud užíváte medicínské terminologie, pak je reflux ve většině případů spojen s patologickým dějem, hrozí i aspirace a udušení, chcete-li změnit zdejší praxi např. v uzavírání DOSů, máte možnost, stačí jediné, získat podporu komunity. --Kacir 7. 3. 2011, 00:42 (UTC)
O to právě jde. Neumím si představit, že by komunita u uživatelského prostoru preferovala cenzuru vůči samoregulaci. Poškozovatele lze přece vždy vyloučit. Panoramix 7. 3. 2011, 12:18 (UTC)
Nemyslím si že přímé rozhodování správců (v němž z principu "drzejší vítězí", a když se nikdo suverénní nenajde, tak nerozhodne nikdo) je efektivnější než diskuse vyhodnocovaná formou hlasování. U hlasování bylo jisté, že trvá týden, a bylo předem dané, jak se vyhodnocuje. V hlasování sílu argumentů posuzovali všichni, dnes to posuzuje nahodilý jedinec a je věcí náhody, jestli je to někdo s osobním názorem pro smazání nebo proti smazání. Rozhodování hlasováním je vcelku efektivním nástrojem, jak ověřovat míru konsensu a eliminovat extrémní názory. Vcelku žádné z pozitivních očekávání, kterými někteří zrušení hlasování obhajovali, se nenaplnilo - krom toho, že dnes mohou občas prosadit svou i bez konsensu ti, kterým dříve vadilo, že občas komunita nerozhodla podle jejich přání. I pokud se komunita občas rozhodla v jednotlivém případu proti svým vlastním obecným pravidlům, tak k tomu měla podle mého názoru více legitimity, než může mít kterýkoliv správce či jiný pověřenec. Jiná otázka je, jak nám tu erodují původní ideály Wikipedie, podle nichž správce nebyl osoba nadaná mocí nad ostatními a nad Wikipedií, ale člověk s technickými oprávněními vykonávat vůli komunity, a také myšlenku, že Wikipedie není cenzurována - jsou lidé, kteří tu občas prosazují ty nejklasičtější cenzurní motivy a metody (a na anglické Wikipedii to v tomto není lepší, ale spíš ještě horší). Mazání nepohodlných či málo líbivých informací, likvidování důkazů a dokumentů, protežování určitých POV atd… Jsou to zákonité tendence, ale je dobré snažit se je udržovat v rozumných mezích. Podle mě už není cesty zpět, ale snad má smysl se snažit, aby ta eroze nepostupovala příliš rychle dál. Nejprve bylo zrušeno transparentní komunitní rozhodování o pravidlech, pak i o obsahu Wikipedie. Ještě štěstí že alespoň pracovat mohou pořád ještě všichni, když už ne rozhodovat. Myslím, že dnešní komunita na české Wikipedii už jako celek ani nemá vůli naplňovat původní ideály projektu, a ty vlastně nikdy nebyly o moc víc než planými proklamacemi. Pokud si komunita nechala svá práva vzít, nikdo jiný jí je vrátit nemůže. Nemá smysl někoho vyzývat k něčemu, co vlastně ani nechce, ale měli bychom si připomínat a pamatovat, co bylo a co už není. --ŠJů 7. 3. 2011, 00:46 (UTC)
Jinými slovy, hlasování mělo kogentní pravidla, zatímco teď je nemá. U AfD to ale vadí méně, než tam, kde hrozí drift pravidel směrem centrální autoritě na úkor grassroots členů. DeeMusil byl zvláštní případ, protože AfD uživatelského prostoru zakládá precedens usnadňující cenzuru a centrální vynucování takové či makové korektnosti. Tvrdím, že u případů centripetálního driftu pravidel (nebudu-li používat termín reflux autority) je nutné vynutit si názor statistického vzorku aktivních členů komunity na hladině řekněme p=0,01 přímým dotazem na jejich diskusích. Panoramix 7. 3. 2011, 12:14 (UTC)
Tahle zaklínadla neumím a nemám ani dojem, že právě ona nám chyběla k osvětlení situace. --ŠJů 7. 3. 2011, 21:43 (UTC)
Co o takové silnici více psát?--Juan de Vojníkov 7. 3. 2011, 07:37 (UTC)
O silnici by se toho dalo psát… okolnosti vzniku, jestli ta silnice byla postavena jako jeden stavební celek nebo jestli číslo silnice dostalo více různých úseků silnic stavěných v různých dobách jako různé stavby, jaká je celková délka silnice, kilometráž (pokud možno oficiální) s uvedením kilometrické polohy křížovatek, sídelních celků a dalších důležitých míst... Jaké byly v kraji dopravní vazby před vznikem této silnice (silnic) a jaké cesty tam vedly dříve (něco by se mohlo nechat vyčíst ze starých map), kdo a kdy a proč rozhodl o výstavbě silnice, jestli byly zvažovány jiné varianty vedení, kdo ji vyprojektoval a stavěl a financoval, jaká technologie byla použita (např. zda byla od počátku asfaltová), jaké technické a provozní parametry silnice má. Šířka, popis stavebních vrstev, náspy, zářezy, mosty, příkopy, patníky, dopravní značení, stavební a dopravní řešení v průjezdních úsecích v obcích, výškový profil, nadmořská výška a sklonové poměry, směrové charakteristiky (množství a poloměry zatáček), kritická místa a dopravní omezení (např. omezení hmotnosti či výšky vozidel na mostech, možnosti přepravy nadměrných nákladů, úzká místa, rizikové křižovatky), jakou krajinou ke prochází (les, pole, louky, zástavby), vývoj frekvence provozu, postavení v systému zimní údržby, historie očíslování silnice a její role v silniční síti, celková délka silnice atd.), jaký je její kulturně-ekonomický význam (kam a proč po ní lidi jezdí, pro které firmy je důležitá, jak prospěla rozvoji obcí, jak determinuje regionální vazby, jaký je historický vývoj využití silnice veřejnou dopravou, jaký je vztah silnice k železniční dopravě - konkurence, návaznost aj.), zda prošla nějakými zásadními rekonstrukcemi, co se na ní stalo významného (prošel se tam císařpán, převrátil se tam autobus, statistika nehodovosti, výsledky auditu bezpečnosti...
Ale o zdroje je nouze - zdá se, že je dost málo "silničních šotoušů", kteří by se zajímali o historii silniční sítě, studovali to v archivech a vydávali o tom podrobné encyklopedie, jaké existují třeba o železnicích nebo veřejné dopravě. A ani kraje a správy silnic se nepřetrhnou v tom, že by zveřejňovaly nějaké přehledy nebo monografie. Jen občas v nějaké knížce či článku o historii určité obce člověk narazí i na informace o tom, kdy byla postavená která silnice do té obce, ale moc časté to není. Kdyby ty informace byly dostupné, tak si myslím, že i o každé silnici III. třídy by mohl existovat užitečný a zajímavý článek. --ŠJů 7. 3. 2011, 15:14 (UTC)
Vivat Moravia, ŠJů. Hej, co ti na mojí úpravě přišlo vadné? Jedině snad, že jsem tam zapomněl napsat jednu interpunkční čárku, ale jinak tam pravopisné chyby nebyly. A jináč uzné, že termín "větry" označuje aji třeba vzdušné proudění, takže mi chceš opravdu tvrdit, že tento termín není mírně zavádějící? Tož mňé se hezky. --Kirk 7. 3. 2011, 20:59 (UTC)
Jsi nějaký rozjařený, jako bys psal ze sklípku :-)
O vzdušné proudění samozřejmě jde, ale to ve volné atmosféře by zřejmě mělo článek pod názvem Vítr, a pokud by náhodou byl konflikt mezi více hesly téhož jména, tak od toho tu máme případně rozlišovače a rozcestníky. "Větry" (v pomnožném čísle) je ustálený spisovný i odborný český výraz pro dotčený symptom (pro meteorologický jev se užívá množné číslo velmi zřídka, takže zmatení reálně nehrozí). Každopádně nejde o vlastní jméno, a tedy když se slovo "větry" dostane jinam než na začátek věty, tak má začínat malým písmenem. Dvě slova "poněkud" v jedné větě takto těsně za sebou jsou jasnou stylistickou chybou (ostatně i jedno už je skoro moc). K obvyklému stylu Wikipedie patří, že text článku pokud možno začíná tučně zvýrazněným názvem článku (z čehož v případě tohoto článku není důvod dělat výjimku). Osobní názory typu, že něco je "poněkud zavádějící", do encyklopedie nepatří, zejména pokud by tak byl zpochybňován ustálený a srozumitelný termín. --ŠJů 7. 3. 2011, 21:41 (UTC)
Tož ok, ale sklípky nenavštěvuju. Alkohol k životu na rozdíl od ostatních lidí nepotřebuju a ty, co mají v ledničce permanentně nějaké chlast považuju za alkoholiky. U nás doma žádné pivo ani jiné chlast v ledničce néni. A hospodám se raději vyhýbám, protože nesnáším kouř, tož tak nějak... Jináč dík za reakcu. Tož dyž teda meslíš... --Kirk 7. 3. 2011, 22:46 (UTC)
Dear ŠJů, you finally got an answer on your remark on "Sint-Barbarakathedraal"! I changed the name of the page, but I'm curious about the difference between chrám and kostel, if there is any. Is a chrám a church with some special status? Regards, Fransvannes 10. 3. 2011, 09:28 (UTC)
"Chrám" isn't a special status. "Kostel" (church) is a special term for Christian sanctuaries (which aren't "kaple" = a chapel). "Chrám" (= a temple) means a big sanctuary, Christian as well as non-Christian. Every Christian "chrám" is "kostel", generally. Many churches are called "kostel" as well as "chrám". A typic cathedral (in sense of "church which belongs to a cathedra of a bishop") can be called "chrám". However, sometimes the word "cathedral" is used for "chrám" which resembles a typic cathedral architecturally. It can be correct as architectonic term (gothic cathedral), but incorrect as ecclesiastical term with respect to a word pedigree. --ŠJů 10. 3. 2011, 14:51 (UTC)
I don't know about an architectural term "cathedral" (though this may be different in Czech, of course).
But you made clear that a chrám has to be big (and can be non-christan, for that matter) and that a kostel does not need to be big (as long as it is not a chapel). That's what I wanted to know. My language (:nl) has no equivalent, unfortunately... Thank you so much! Fransvannes 10. 3. 2011, 15:04 (UTC)
Btw., some churches which are called cathedrals are or were a seat of a abbot or a collegiate or general chapter (capitulum). A synonyme of the word "katedrála" is also the word "dóm" (a duomo). --ŠJů 10. 3. 2011, 15:35 (UTC)
That's interesting. Would you have some examples of collegiate churches called cathedral? Fransvannes 10. 3. 2011, 18:49 (UTC)
Sorry, it was my mistake. Saint Barbara Church in Kutná Hora was built at a land of Prague Metropolitan Canonry but it was not a seat of any canonry. Collegiate churches (like Peter and Paul at Prague-Vyšehrad) are called "cathedrals" very rarely and generally by mistake (or for architectural reasons). --ŠJů 10. 3. 2011, 19:09 (UTC)
Dík za tvůj příspěvek ohledně mincí ČR, který vnesl alespoň trošku světla do temnot. Už se mi zdálo, že mé argumenty nikdo nechápe a ani nechce pochopit a téměř všichni jen dogmaticky argumentují spekulacemi.--Dendrofil 21. 3. 2011, 04:49 (UTC)
Obávám se, že s logikou ani ze zákony tu člověk často stejně neuspěje. Chybná interpretace mlhavých prohlášení kdejakého bankovního webmastera tu může mít větší váhu než poměrně jasně znění dvou zákonů. --ŠJů 21. 3. 2011, 14:25 (UTC)
Ahoj, tohle bude něco pro tebe. Kdybys tušil, jak to lépe na Commons zařadit, budu rád, když se na to vrhneš. S pozdravem --Chmee2 21. 3. 2011, 18:13 (UTC)
Žádnou českou plynovou kategorii zatím nemáme, takže podle typu objektu jsi to zařadil nejlépe, jak jsi mohl. Katastrálně je tam nějaká nejasnost: mělo by to patřit do k. ú. Háje u Příbramě stejně jako blízká Jesenice a Jerusalem a tato část k. ú. by měla patřit k městu Příbram a nikoliv k obci Háje (okres Příbram), což je ovšem v rozporu se zákonem o obcích. Napsal jsem v diskusi JAnovi, jestli by se na to nepodíval. K Milínu to podle všeho nepatří. --ŠJů 22. 3. 2011, 01:06 (UTC)
Mohl byste prosím vysvětlit, proč jste do článku "Pivní lahev" vrátil jasný SPAM - reklamu firmy, která vyrábí konkrétní typ lahví? Jste s touto firmou nějak spojený? Dostáváte od nich provizi? Děkuji za vysvětlení. Leotard 27. 3. 2011, 06:27 (UTC)
Nikoliv. Vycházím z předpokladu, že Wikipedie není cenzurována a tudíž má relevantní informace k tématu uvádět padni komu padni, bez ohledu na to, zda někomu komerčně uškodí nebo pomůžou. Kdybychom měli odstraňovat článek o nějaké vesnici, aby se v ní náhodou nezvýšil turistický ruch, a odstraňovat informaci o nějaké železniční trati, aby náhodou dopravce hypoteticky neutržil víc za jízdné, tak v encyklopedii nejspíš nezbude nic. Protože i v čistě teoretických článcích o abstraktních tématech by někdo odkazy na zdroje mohl chápat jako reklamu na matematické studie nebo webové stránky... Wikipedie naštěstí není veřejnoprávní televize, aby místo konkrétních informací musela psát vykastrované nekonkrétní a neověřitelné plky a rozmazávat na fotkách vše, co někdo vyrobil.
Do článku jsem zařadil všechny relevantní informace o vývoji a dostupných a používaných typech pivních lahví, na které jsem při psaní článku narazil. Mě osobně na té informaci nejvíc zaujalo, jak jsou ty plastové pivní lahve z malovýroby neuvěřitelně drahé, a tedy mi tato informace reklamu příliš nepřipomíná (typická reklama se snaží nepříjemné aspekty nabídky zatajit, ne o nich objektivně informovat). Máte-li informace o tom, za jakou cenu dodávají plastové lahve ti velkovýrobci ze Slovenska a Maďarska, popřípadě zda vůbec své zboží veřejně nabízejí, popřípadě že existují i jiní výrobci pivních lahví a jaký mají objem výroby a ceny, článek by to jen obohatilo. Nejsem spojený s žádnou z těch desítek firem a institucí a osob, jejichž činnost či výrobky jsou v článku zmíněny. A co vy, vy jste spojený s kým, že odstraňujete zrovínka tuto jedinou informaci? Snad s nějakou firmou, která nabízí podobné lahve o dvě koruny za kus dráž? Nebo máte doma pár akcií nějakého velkého pivovaru a proto máte zájem odcenzurovat z článku všechny informace o tom, do čeho plní pivo malé pivovary? Jinak by vaše obava z této informace postrádala opodstatnění. Kolik dostáváte provizi za smazání informace, kterou chce váš zaměstnavatel odstranit? --ŠJů 27. 3. 2011, 14:32 (UTC)
Milý ŠJů. zde je hezky vidět, jak se liší pohledy Vás a někoho jiného. Když se ohlédnu se od toho, že článek je českocentrický (pivní lahve se dělají jistě i jinde než v České republice), vaše zmínka zavání neskutečným smyslem pro detail a celek jaksi uniká. Navíc je psán článek se smyslem pro současnost, kolik je záloha v roce 2010 atd. , což mi nepřipadá podstatné. když už, tak celá historie záloh. Jinak ty PETky jsou opravdu drahé, jsou zálohované či ne? --Mirek256 27. 3. 2011, 14:48 (UTC)
To polemizujete s kým? Já jsem snad někde psal, že ten článek není čím rozšířít? A v článku, který říká, že první moderní pivní láhev začala být vyráběna v Bristolu a že nejprve se v Evropě používaly lahve vycházející z francouzského vzoru, poté se u nás začaly používat porýnsko-vestfálské a plastové se u nás používají slovenské a maďarské, vám chybí informace, že "pivní lahve se dělají jistě i jinde než v České republice"? A to vše v souvislosti se sporem o to, jestli má být v článku zmíněn alespoň jeden český výrobce (či distributor)? Váš pohled je opravdu velmi specifický, ale hlavně že jste se taky vyjádřil :-) --ŠJů 27. 3. 2011, 15:21 (UTC)
Co se týče mého zrušení editace, provedl jsem ji, neboť informace ceny jedné konkrétní firmy dle mého názoru nesplňovaly podmínku významnosti a navíc neodkazovaly na netriviální zdroj. Pokud by tam ta informace měla zůstat, navrhuji ji rozšířit takovým způsobem, kde by se ceny různých firem porovnaly v tabulce či kde by se hodnota a encyklopedická významnost této informace dokázala nějakým netriviálním zdrojem. Šlo by to takto? xkomczax 26. 4. 2011, 18:08 (UTC)
Však také o ceně lahví jednoho výrobce nikdo nezakládal samostatný článek, aby bylo nutné dokazovat, že právě tato cena samostatně je dostatečně významná pro existenci samostatného článku. Pro zdrojování konkrétních informací v článku je rozhodující věrohodnost zdroje, a tu nabídka výrobce ve vztahu k ceně nabízeného výrobku splňuje. Z hlediska ověřitelnosti je vhodnější zdrojovat co nejblíže k prameni informace. Spamem by informace byla, kdyby s tématem článku nesouvisela nebo by k němu měla jen nějaký nepřímý a nepodstatný vztah. Encyklopedický článek vyžaduje, aby pojednával pokud možno o všech aspektech svého předmětu. Pokud by se článek o pivních lahvích zabýval jen pivními lahvemi, které používá několik největších pivovarů, tak byl nutně jednostranný a neúplný. Jinak obecně týká-li se článek nějakého typu výrobku či služby, tak informace o hlavních dodavatelích či výrobcích a o typických cenách je velmi podstatnou informací. Rovněž v článku například o konkrétní encyklopedicky významné lanovce, zoologické zahradě či čemkoliv podobném považuji informaci o ceně za encyklopedicky velmi podstatný údaj – bez ohledu na to, zda šíření této informace zájemce přitáhne, nebo naopak odradí. Pokud naleznete zdroje o cenách pivních lahví jiných výrobců, popřípadě zdroje, které porovnávají ceny více dodavatelů, jistě by takové informace byly pro článek obohacující, ovšem pokud nějakou třídu výrobku dodává či nabízí zřejmě jen jediná firma, tak není dobrým řešením ji úplně zamlčet a vycenzurovat. --ŠJů 26. 4. 2011, 18:32 (UTC)
Nemohu souhlasit s tvrzením, že je nutné dokazovat významnost pouze celého článku, ale podle mne je vhodné tímto pravidlem filtrovat veškeré informace v jakémkoliv článku. Tj. je dle mého nutné přemýšlet, zda-li je konkrétní vložená informace skutečně významná, přestože nemusí být pochyb o významnosti článku jakožto celku.
Co se týká stránek výrobce, ty dle mého nesplňují pravidlo netriviálního zdroje, který by dokazovat významnost informace o ceně pivní lahve konkrétního výrobce. Tu (tj. významnost informace o ceně jednoho konkrétního výrobce) je nutno dokázat nějakým jiným netriviálním zdrojem. Ale na druhou stranu souhlasím s tím, že pokud by se nějakým způsobem podařilo dokázat významnost ceny pivní láhve jednoho konkrétního výrobce, je web výrobce láhve tím nejlepším zdrojem pro důkaz výšky této ceny.
Dle mého názoru je tedy nutné nejprve dokázat, že je encyklopedicky významné mít v článku o pivní láhvi cenu jednoho výrobce a podaří-li se to, je naopak vhodné k této ceně jako důkaz této ceny umístit odkaz do katalogu výrobce. xkomczax 27. 4. 2011, 11:16 (UTC)
Pravidla významnosti pro existenci samotatného článku tu máme právě proto, že dílčí informace, která takovou samostatnou významnost nesplňuje, má být začleněna do obecnějšího článku. Nikoliv zamlčena. Samotný článek a informace v něm naopak mají pokrývat téma na základě věrohodných zdrojů co nejúplněji a ze všech hledisek. Požadovat "netriviálnost" u zdrojů dokládajících jednotlivé informace v článku je naprostá absurdita. Článek by měl pokrývat téma co nejkomplexněji. Což v tomto stadiu znamená zahrnout do něj všechny dostupné, ověřitelné a k tématu relevantní informace. Teprve v případě, kdy by některé informaci byly duplicitní, by snad mohlo mít smysl uvažovat o tom, které z nich jsou méně důležité a nadbytečné. V současné době ale rozhodně nelze říci, že by informace o cenách pivních lahví byla v článku natolik komplexní a vyčerpávající, že by bylo opodstatněné některé dílčí informace považovat za redundantní. Jinak jsem se vyjádřil už výše, nerad bych se zbytečně opakoval. --ŠJů 27. 4. 2011, 13:22 (UTC)
Tady si možná úplně nerozumíme. Tou významností jsem měl na mysli stav, kdy dílčí informace je nepodstatná pro celek, tj. cena pivní lahve od jednoho výrobce pro článek o pivních lahvích. A pokud je významnost této informace zpochybněna dvěma wikipedisty, myslím, že by bylo vhodné ji dokázat. xkomczax 28. 4. 2011, 12:33 (UTC)
Nepochybně je významné zmínit, že plastové lahve na pivo nepoužívají jen dva či tři velké pivovary, ale že se používají například i v malovýrobě. A to lze těžko doložit jinak než konkrétními ověřitelnými případy, které, ač jsou možná nahodilé, vypovídají o situaci na trhu jako takové (krom toho nahodilé nejsou - jsou to prostě ty informace, které se daly dohledat, a v tom smyslu jsou reprezentativní). Přecitlivělost vůči domnělé reklamě by neměla již do absurdnosti. Kupříkladu do článku o taxislužbě se hodí dát fotku "nějakého taxíku", který pochopitelně patří nějakému konkrétnímu provozovateli, v podstatě náhodně vybranému. Je možno se handrkovat o to, který vybrat, ale nejabsurdnějšími řešeními je tam kvůli tomu vůbec žádnou fotku taxíku nedat anebo vytvořit nějakou retušovanou nerealistickou fotku jakéhosi "no name taxíku". --ŠJů 28. 4. 2011, 13:34 (UTC)
Souhlasím s tvrzením ohledně fotografie, proto je taky v článku jedna fotografie s několika reprezentativními lahvemi. Ovšem když už tu padlo přirovnání k taxislužbě, nebylo by dle mého vhodné umístit do článku o taxících informaci o tom, že nějaká malá firmička Dovezl a syn si účtuje v únoru 2011 za kilometr 80 Kč a navíc k informaci přidat odkaz do ceníku této firmy. Vhodné by dle mého ale bylo do článku umístit informaci o tom, že v ČR se pohubyjí ceny k roku 2011 od 80 Kč/km do 150 Kč/km (spolu s odkazy k webům udávající nejnižší a nejvyšší cenu), ideálně ještě vývoj těchto cen a případně porovnání se zbytkem světa. xkomczax 28. 4. 2011, 18:13 (UTC)
Určitě by neměla chybět zmínka o tom, ve kterých městech a jak je cena regulována. Ovšem pokud v některém městě významnějí působí jen jedna, dvě či tři firmy, pak reprezentativní informací o cenách taxislužby v tom městě jsou ceny těchto dopravců, i kdyby se náhodou některý z nich jmenoval "Dovezl". Pokud by náhodou místní noviny otiskly analýzu, kde by srovnávaly ceny těch tří dopravců, tak by to jistě byl zdroj hodnotnější (byť kvůli spolehlivosti - známe novináře - by bylo vždy dobré ty informace jistit i přímým odkazem na skutečné ceníky), nicméně to neznamená, že když taková "analýza" existovat nebude, tak Wikipedie nemá možnost orientační cenovou hladinu uvést a doložit. Prostě se uvedou dostupné a doložitelné údaje. Pokud v článku o MHD v Berouně budeme chtít uvést, jaké je jízdné v MHD v Berouně, tak také budeme nejspíš odkazovat na web toho, kdo tam MHD inzeruje a provozuje a nebudeme to mlžit a tajit z obavy, abychom náhodou místní firmě Dovezl Bus nezvýšili tržby.
Pokud článek o pivních lahvích doplníte o další informace, například naleznete nějaké přehledové zdroje, třeba o nejnižších a nejvyšších cenách nebo o porovnání se zbytkem světa, určitě to bude pro článek obohacením. Každý článek lze rozšiřovat o nové informace. Nicméně pokud jste takový zdroj nenalezl, rozhodně to není důvodem k tomu, abyste "natruc" smazal i ty informace, které se najít a doložit podařilo a které, jak už jsem vysvětloval výše, do jisté míry reprezentativní obrázek o ceně dávají. Ostatně i ceny, za kterou poskytuje taxislužbu firma pana Dovezla, je-li jediným, kdo ve svém městě taxislužbu nabízí, vypovídají velmi dobře a spolehlivě o cenách taxislužby v daném městě.
A opravdu chcete sčítat váš názor s názorem kolegy Leotarda, který na mě napřed vyrukoval s nesmyslnými obviněními (která se úplně stejně mohou obrátit proti němu), a pak zase v diskusi článku naznačuje cosi, jako že informace o výrobních či tržních cenách do článku o nějaké věci nepatří vůbec? --ŠJů 28. 4. 2011, 19:52 (UTC)
A skutečně je tato konkrétní informace, jenž je uvedena v článku, natolik reprezentativní informací, že by tam měla, navíc osamocena, zůstat?
Svůj názor s nikým nesčítám, co "sčítám" (dá-li se to tak nazvat) je počet wikipedistů, kteří upozorňují na možnou problematičnost dané informace. A tam jsme skutečně svého času byli dva (nyní, jak jsem zjistil na diskusní stránce, jsme již tři).
PS: natruc (ani s uvozovkami) rozhodně nic nemažu, důvody které mne k tomu vedly jsem sepsal výše xkomczax 29. 4. 2011, 20:30 (UTC)
Myslím, že tomu třetímu zde jsem už na jeho hlavní námitky taky dost jasně odpověděl. V článku, který uváděl, že první moderní pivní láhev začala být vyráběna v Bristolu a že nejprve se v Evropě používaly lahve vycházející z francouzského vzoru, poté se začaly používat porýnsko-vestfálské a plastové se u nás používají slovenské a maďarské, mu chyběla informace, že "pivní lahve se dělají jistě i jinde než v České republice". Pokud vám jde o toho třetího v diskusi u článku, tak představa, že do článku rohodně vůbec nepatří "žádné ceny", je opravdu velmi extrémní, stejně jako názor, že do článku patří „pouze a výhradně obecné informace“. Co je to "obecná informace"? Že nebudeme jmenovat žádné konkrétní typy lahví, žádné konkrétní technické ani ekonomické údaje, žádné konkrétní letopočty, žádné pivovary ani výrobce lahví? Co by pak z článku zbylo? Snůška zcela prázdných mlhavých frází bez jakékoliv informace? -- Co se týče vašeho problému – ano, pokud by v článku zcela chyběla informace o tom, že pivní lahve používají i malovýrobci (malé a domácí pivovary), tak by článku důležitá informace chyběla, přičemž doložená informace o tom, že někdo takové lahve dodává, přiměřeně reprezentuje i dokládá fakt, že někdo takové lahve dodává. --ŠJů 29. 4. 2011, 22:07 (UTC)
Vida, toho "třetího zde" jsem nějak přehlédl, nyní jsme tedy již čtyři wikipedisté, jenž si nejsou zcela jisti významností té konkrétně uváděné ceny. A co se týče mne, pořád jsem přesvědčen o tom, že ta informace tam nepatří. Ale mám pocit, že my dva se tady nejspíše nedohodnem, neboť ani jeden ani druhý nejsme schopni to tomu druhému řádně vyargumentovat. Co to takhle zkusit na "vyšší úrovni" (tím "vyšší" mám na mysli hierarchii), že bychom tohle téma nadhodili třeba v diskusi pod lípou? Tam by mělo více lidí možnost se k tomu vyjádřit, mohly by zaznít zajímavé argumenty a také by snad mohlo dojít k nějakému přijatelnému řešení. Může být? xkomczax 1. 5. 2011, 08:13 (UTC)
Ono je to skoro na ŽOK, dle mého názoru. Ale německá a anglická wikipedie mají článek trošku koncipovaný jinak, jak už jsem napsal celosvětově, kdybychom měli vše popsat tak podrobně, jak jste popsal článek, tak by to vydalo snad na knihu o několika stovkách stránek. Mějte se krásně a přeji hezký zbytek dne.--Mirek256 1. 5. 2011, 08:47 (UTC)
Mohu se jen zeptat co je to ten ŽOK? Díky xkomczax 1. 5. 2011, 09:41 (UTC)
Možná kdybyste místo planých diskusí raději pracovali na rozšiřování, ověřování, uspořádávání obsahu Wikipedie, posloužili byste jí líp, než když budete hledat nové a nové důvody, proč odcenzurovat ty ověřené informace, které jsou vám z nějakého důvodu nepohodlné. Dalo by se inspirovat i v jinojazyčných verzích článku, nicméně třeba v té německé jsou jen nahodilé útržkovité informace nedoložené zdroji, přičemž kupříkladu zrovna Česká republika v tom "přehledu" není vůbec zmíněna, a i popisný text je tam esejem bez zdrojů. Anglojazyčný článek obsahuje také jen pár nahodilých informací z několika anglojazyčných zemí a z Mexika (a kdyby tam měli bdělé "protikomerční" cenzory, kteří by požadovali vypuštění informací o konkrétních firmách a jejich typech lahví, tak toho tam také mnoho nezbude). Řekl bych, že nynější česká verze článku není horší, byť se samozřejmě zaměřuje více na evropské a české reálie. Ale chcete-li rozšiřovat, rozšiřujte. --ŠJů 1. 5. 2011, 15:26 (UTC)
Nakonec jsem to tedy vyřešil tou žádostí o komentář, k nalezení je zdexkomczax 1. 5. 2011, 17:38 (UTC)
Zdravím ŠJů. Protože jsi vrátil v článku Kastrace odstavec Terapeutické kastrace (rozumím proč), můžeme se tedy domluvit (z hlediska logického pohledu), že ty odstavce trochu přeházíme? Není úplně logické, že se přeskakuje z human na zvířata atd. Navrhuji podobný systém odstavců jako mají v English verzi. Minimálně bych to přeházel následovně: 1) Terapeutické kastrace, 2) Společenské důvody, 3) Kastráti v hudbě, 4) Kastrace zvířat, aby to mělo aspoň jejakou chronologii. Hřmí 28. 3. 2011, 13:32 (UTC)
Smysl by mělo, aby kastrace lidí byl nadpis téže úrovně jako kastrace zvířat, t. j. jednotlivé důvody kastrace lidí by pak byly o úroveň níž. Jinak mi připadá logičtější postupovat od obecného ke konkrétnímu, tedy napřed to, co platí o kastrací obecně, a teprvé poté to, co se týká speciálních případů (přičemž kastrace člověka je jedním ze speciálních případů, stejně jako případná pojednání zabývající se podrobněji jednotlivými druhy zvířat). S oddílem "společenských důvodů" by to asi chtělo ještě něco udělat, protože i kastrace zpěváků i kastrace z psychiatrických důvodů by vlastně měly spadat pod společenské důvody a úzce s nimi souvisí - jde vlastně o speciální případy společenských důvodů. Za čistě lékařské důvody bych považoval pouze léčbu neuralgie, odstraňování kvůli nádoru, hypoteticky snad tu léčbu plešatosti atd. Z praktických důvodů je ale lepší ponechat všechny kastrace prováděné zdravotnickým systémem pohromadě. Upřímně řečeno nevidím, v čem by tebou navrhované řazení mělo být lepší. (Předpokládám, že slovo "chronologie" používáš omylem, s časovou následností to snad nemá nic společného.) Kde se podle tebe přeskakuje z člověka na zvířata? První oddíl se věnuje kastraci zvířat, další tři oddíly kastraci lidí. Co vyřešít tím, že to pořadí obrátíš? Přeskakovat se nebude o nic méně, jen se bude skákat opačným směrem. Co tě k tomu vede? Ať už to vezmu historicky anebo logicky z hlediska obecné/speciální, připadá mi to nynější pořadí vhdonější. Řadit terapeutické kastrace před ostatní důvody je také v rozporu jak s chronologií (terapeutické kastrace patří mezi historicky nejmladší důvody), tak s postupem od obecnějšího ke speciálnímu. Nevysvětlil jsi, proč tam tak nutně potřebuješ něco přehazovat ani co tím vyřešíš. Dokážu si představit spoustu užitečných změn, co by v článku bylo možné udělat a jak by bylo možné článek přeuspořádat, a spoustu informací, kterými by bylo třeba článek dál rozvíjet, ale tebou navržené změny podle mě nic neřeší a jsou spíš k horšímu. Teoreticky by mělo smysl, aby se úplně první oddíl věnoval tomu, co platí bez rozdílu pro kastrace lidí i zvířat, ale to by bylo možné jen tehdy, kdybychom obsah článku mohli stavět na takovém zdroji, který to pojímá také tak. Ovšem zdroje z oblasti humánního lékařství obvykle do veteriny příliš nezabíhají a veterináři se zase většinou nevěnují etice a technice humánní medicíny. --ŠJů 28. 3. 2011, 14:24 (UTC)
OK. Zkusím něco doplnit a uvidíme později. Máš pravdu slovo chronologicky jsem použil ne úplně ve správném významu. -- Hřmí 30. 3. 2011, 11:07 (UTC)
Dobrý den, prosím o vyjádření na stránce Diskuse:Flåmsbana, navrhl jsem kompromisní znění problematického odstavce. Díky.--Jieκeren 9. 4. 2011, 18:36 (UTC)
Buď tak laskav a necpi do mých fotek šablony na rozdělování!!! Jedná se o jeden objekt z několika různých stran, ne více objektů, takže nevidím žádný důvod proto aby měl být roz******* na několik kusů. Vždycky se najde nějakej, kterej nemá co dělat a musí se cpát to obrázků cizích lidí. Strašný! --zipAcna 11. 4. 2011, 10:40 (UTC)
Připomínky týkající se projektu Commons příště piš, prosím, raději do projektu Commons a ne sem na Wikipedii. Nikdo ti nebere, abys na Commons nahrával koláže sestavené z několika obrázků, nicméně pro toho, kdo by chtěl použít pouze některý z použitých obrázků, je třeba nahrát je i samostatně. Protože to tebe zřejmě včas nenapadlo, tak jsem to musel ošetřit dodatečnou šablonou. Obvykle se jednotlivé obrázky nahrávají samostatně a obrázky téhož objektu z různých stran se umisťují do společné kategorie nebo na společnou stránku jako galerie, popřípadě na sebe odkazují pomocí parametru "other_versions". To samozřejmě neznamená, že tu koláž ti někdo bude mazat nebo zakazovat. Pokud vím, tobě doma se do žádných tvých obrázků necpu – tu šablonu jsem k obrázku (máš-li na mysli tento) dával v projektu, ve kterém jsi svůj obrázek uvolnil pod licencí, která umožňuje jej jakkoliv využívat a vytvářet z něj odvozená díla. --ŠJů 11. 4. 2011, 15:53 (UTC)
Pěkný článeček - děkan za něj. Přeji krásný zbytek Velikonoc. MiroslavJosef 25. 4. 2011, 05:48 (UTC)
Bohužel jsem jako zdroj nenašel žádný obecný článek - Google je zaplavený Klausem a nic jiného se nedá najít. Ale snad i těch pár nahodilostí dává nějaou rámcovou představu. Taky přeju k Velikonocům. --ŠJů 25. 4. 2011, 05:51 (UTC)
Sorry, but I do not understand why you left a message to me concerning Czech districts on my discussion page... I don't remember having edited any article about this. Did I? Regards, Mschlindwein 3. 5. 2011, 15:16 (UTC)
Now trying in your language: Já si opravdu nepamatuji, že bych kdy upravoval článek o něčem podobném. Zdar.Mschlindwein 3. 5. 2011, 15:28 (UTC)
Didn't you create the category pt:Categoria:Distritos da República Checa in August 2005? Maybe, you edited no article from the category you created but I suppose, you have surely noticed their names and you was interested in country-division themes. --ŠJů 3. 5. 2011, 15:44 (UTC)
Milý kolego, velmi si vážím Vaší péče o tento článek, leč bohužel opakujete některé chybné editace:
Na tento článek je přesměrování ze Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy (vzhledem k tomu, že je to to samé, jen v bledě modrém), čili je více než vhodné mít tento název v úvodu a to vytučněný, neboť je na stejné úrovni, jako Věstník právních předpisů kraje.
Věstníky vydávají sice jen tzv. samosprávné kraje, ovšem tzv. kraje územní nejsou právnickými osobami, není to nic jiného, než hranice namalovaná na mapě (krom toho dnes ta mapa ani není vůbec v ničem využívaná), čili formulace "české kraje" je správné, protože přesné. Nikdo jiný to není.
Odstranění informace o účinnosti bylo jistě jen neúmyslné.
V externím odkazu je třeba velké písmeno v názvu, neboť jde o přesný název, zavedený zákonem. Abych Vám to více přiblížil, tak je to stejné, jako v případě Sbírky zákonů či Sbírky mezinárodních smluv.
Vzhledem k výše uvedenému jsem byl nucen Vámi, jistě v dobré víře provedenou, editaci zrevertovat a ponechat jen Vámi správně uvedené číslo zákona o krajích. Díky za pochopení a přeji další prospěšnou práci na společném projektu, --Hustoles 10. 5. 2011, 16:50 (UTC)
Vážený kolego, děkuji za připomínky. Také si vážím vaší práce na článku a také si myslím, že opakujete některé chybné či nežádoucí editace.
1) není to úplně samé - Sb. HMP sice plní pro Prahu fakticky roli krajského věstníku, ale má více funkcí než věstníky krajů (protože Praha není jen krajem, ale i obcí a de facto statutárním městem). Vím o tom, že zatím o ní článek pojednává společně s věstníky krajů - a pokud vím, tak jsem to přesměrování na smazání nenavrhoval. Jde ovšem fakticky o druhotně přidružené téma, které by mimo jiné do budoucna mělo mít samostatný článek. Logičtější je zařadit tuto informaci na to místo článku, kde se pojednává o tom, jak se jednotlivé věstníky krajů jmenují. Uvádět tučně názvy všech 14 věstníků nepovažuji za vhodné, tím méně jen jednoho z nich.
2) pokud v ČR existují dva druhy krajů, je potřeba specifikovat, kterých z nich se to týká. O to i přesto, že tomu, kdo ví, kterých krajů se to týká, je i bez článku jasné, kterých krajů se to týká – články jsou psány pro ty, kdo se chtějí o něčem poučit. Jistě je Vám známo, že například většina činností státu je svěřena státním orgánům, které nemají vlastní právní subjektivitu, takže to nebyl dobrý argument. A myslím, že není tak úplně od věci upřesnit, že územní působnost věstníků není vymezena územním členěním státu. Nechápu, proč tuto informaci odstraňujete tak zarputile.
3) až na to budu mít čas, tak si historii článku prostuduji, jestli jsem omylem nesmazal nějakou účinnost. .
4) vlastní jména se píší s velkým počátečním písmenem, obecná jména (a to i tehdy, jde-li o termíny) se v češtině píší s malým počátečním písmenem. Vlastní jméno označuje určitou konkrétní skutečnost, tj. jednotlivinu), a odlišuje ji od ostatních skutečností téhož druhu a určuje ji tím jako jedinečnou v rámci dané třídy. Myslím, že už jsem to zmiňoval v některém shrnutí editace. Proto je-li slovy "věstník právních předpisů kraje" míněn věstník určitého konkrétního kraje, tak může jít o vlastní jméno (i kdyby bylo použito ve zkrácené podobě), ale jsou-li tím míněny všechny věstníky nebo kterýkoliv z různých věstníků tohoto typu, o vlastní jméno nejde. Jinou otázkou je, do jaké míry je vhodné do Wikipedii přenášet případné pravopisné, typografické či jiné chyby z oficiálních dokumentů, zejména pokud se v nich kolísá mezi správnou a nesprávnou variantou. --ŠJů 10. 5. 2011, 20:06 (UTC)
1) Vytvoření vlastního článku o Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy se nebráním, zatím je to však o článek o dvou věcech, které jsou tudíž na stejné rovině. Přesnější by jistě bylo ten článek pojmenovat „Věstník právních předpisů kraje a Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy“, ale přesměrování je jistě do doby rozdělení lepším řešením, neboť šílené názvy jsou řešením horším.
2) Specifikovat netřeba, jak jsem již psal, onen druhý typ kraje neexistuje, je to jen pojmenování územního dělení státu. Územní dělení pak nic nevydává, nemá k tomu subjektivitu.
4) Nejde právě o obecný termín, ale o název. Konkrétní název konkrétního promulgačního formátu. Kdyby ho zákon zavedl s malým písmenem, psal by se s malým písmenem, takto se píše s velkým. Stejné je to u už zmíněné Sbírky zákonů. Pokud píšeme obecně sbírka, užíváme malého písmene, pokud píšeme o Sbírce zákonu, píšeme s velkým.
Ad 1) Sbírka právních předpisů hl. m. Prahy je v tom článku zmiňována právě proto, že fakticky je věstníkem právních předpisů Prahy jako kraje. Tudíž ji ten název článku zahrnuje. Ale to jsem zase u problému ad 4), pochopit rozdíl mezi obecným a vlastním jménem.
Ad 2) Teď tvrdíte zase další nesmysl - že onen druhý typ kraje neexistuje. Samozřejmě existuje. Nepleťte si pojmy. A zase opakujete ten nesmysl s tou subjektivitou, namísto abyste si uvědomil svůj myšlenkový zkrat. Za a), ministerstva také nemají vlastní právní subjektivitu, a přesto ledacos vydávají. Za b), i když existují různé důvody, proč se věstníky nevydávají pro územní kraje a proč je nevydávají územní kraje, ještě to není důvod, abychom cíleně zamlčovali, že věstníky vydávají samosprávné kraje.
Ad 4) když se mi nepodařilo vás přesvědčit ani o celkem nesporném faktu, že zcizitel zcizuje, zatímco nabyvatel nabývá, a nikoliv naopak, tak se mi asi nepodaří vám vysvětlit ani rozdíl mezi obecným a vlastním jménem. "Označení formátu", tedy označení třídy subjektů, je přesně to, čemu se říká "obecné jméno". Měl byste pravdu, kdybyste tvrdil, že v angličtině se někdy s termíny podobného typu jako s vlastními jmény zachází, a také je pravda, že v posledních letech se v češtině objevuje čím dál větší množství chyb způsobených vlivem odlišného anglického pravopisu a gramatiky. Moji odpověď vizte výše ve 20:06, už jsem se k tomu vyjadřoval dostatečně podrobně a jasně. --ŠJů 10. 5. 2011, 20:47 (UTC)
Alespoň na jednom se shodneme, nepochopení tady určitě je :-) Neshodneme se na tom, na které straně, ale to už se nedá nic dělat. Sice zůstávám optimistou, ale ... Pěkné dny, --Hustoles 12. 5. 2011, 16:30 (UTC)
Zdravím a děkuji za Vaše příspěvky u článku Ústava České republiky, které pomohly k tomu, že se mohl stát nejlepším. Hezký zbytek víkendu, Taavetti 14. 5. 2011, 23:54 (UTC)
Zdravím, děkuji za Vaše úpravy mých kategorií fotek na Commons. A teď proč píšu: Wikipedista:Jirha, kterému jste v zimě psal, začal do některých hesel ( já poprvé zaregistroval Neratovice) vkládat obsáhlé statě o využití železničních tratí. Jsou to zajímavé věci, jen se mi zdá, že neúměrně rozsáhlé k ostatnímu textu obce. A váhám, zda by neměly být u hesla příslušné tratě, kde by rozšíření textu umožnilo doplňovat fotky (kterých už máme moc). Nechci kolegu omezovat a tak se ptám raději napřed Vás. Také je možné udělat podružné heslo typu Doprava v Neratovicích. Hezký den přeje--Zákupák 7. 6. 2011, 18:22 (UTC)
Do článku o městě mi to také připadá neúměrně rozsáhlé z hlediska plochy článku, taky ne příliš bohaté na informace a dost nekomplexní (chybí víkendový provoz, obrat cestujících, nákladní doprava...). Pouhý počet vlaků dle JŘ a přehled historických označení trati bych viděl spíš jako informace o trati než jako charakteristiku jednotlivé zastávky. Zvlášť když se u dvou sousedních stanic opakují ta samá čísla. Myslím, že přesun těch tabulek do článků o tratích je rozumné řešení. --ŠJů 7. 6. 2011, 19:11 (UTC)
Zdravím. Jak přesně by sis představoval globalizaci článku památný strom? Co je mi známo, tak památné stromy jako takové jsou do značné míry naše státní specialita (která se historicky odvíjela od husistství a národního obrození), zatímco v jiných zemích to v této podobě neexistuje. Některé země mají "známé" stromy, hraniční stromy nebo posvátné stromy, ale nevím o ničem, co by se dalo považovat za adekvátní našemu památnému stromu - ani označením, ani smyslem - přístupem k ochraně. Takže se trochu obávám, že takhle akorát bude v článku viset šablona, jejíž požadavek nelze fakticky naplnit. --Xth-Floor 10. 6. 2011, 18:17 (UTC)
Taky zdravím. Od husitství už se tady vystřídalo několik států - to byla státní specialita všech, anebo jen některých? Pokud by to opravdu v jiných zemích a státech v žádné podobné podobě neexistovalo (což by se mi zdálo zvláštní, protože není důvod, proč by stromy jako monumentální a dlouhověké symboly žádné jiné národy neoslovovaly), tak přinejmenším toto tvrzení je natolik zajímavá a důležitá věc, že by měla být řečena hned v úvodu a řádně ozdrojována - čím lepším zdrojem, tím lépe. Nejspíš i o tom starším názvu strom chráněný státem by měl článek pojednat podrobněji a v chronologickém pořádku. Nepochyboval bych o tom, že prakticky o každé zemi by se dalo napsat, jak tam památným stromům říkají a zda pro ně mají nějakou speciální formu veřejné ochrany, byť jistě v každé zemi to asi je spojeno s jinými tradicemi. Začít je možno třeba Slovenskem (např. http://stromy.enviroportal.sk/). --ŠJů 10. 6. 2011, 19:09 (UTC)
Patří to ale do článku "památný strom"? V ČR máme památné stromy (2 významy, jeden zákonný, druhý historický), pamětní stromy (nesjednoceno, na úrovni místních vyhlášek), významné stromy (řada různých významů), hraniční stromy, chráněné stromy (chráněné různými způsoby, původně to byl uzákoněný termín)... K čemu z toho mají nejblíž zahraniční alternativy? Ano, i jinde na světě jsou stromy, které jsou nějakým způsobem pozoruhodné, nebo nějakým způsobem chráněné, ale přijde mi zbytečně násilné termín "památný strom" globalizovat, abychom pod něj dostali i vztah jiných národů ke starým stromům. Připadá mi to stejné, jako ve článku "památka zesnulých" rozebírat rituální slavnosti zemřelých náboženství vodun v Beninu. Obojí je sice o něčem podobném, ale přímá souvislost (historická, náboženská nebo etnologická) chybí. Určitě by bylo zajímavé porovnat vztah ke starým stromům mezi jednotlivými národy a kulturami, ale viděl bych to na samostatný článek (pokud by ho někdo byl schopný napsat). Co se týká rozdílů mezi naší zemí a zahraničím, těžko to zdrojovat. V naší literatuře to nijak zpracované není a jediný případ, kdy jsem se s nějakou formou srovnání setkal, byla přednáška, kde na to zabrousil ing. Kyzlík (tuším, že narážel na zcela rozdílnou filozofii mezi českým a francouzským přístupem), ale to byla tak okrajová záležitost a pro potřeby wikipedie neozdrojovatelná, že se skutečně není čeho chytit. --Xth-Floor 10. 6. 2011, 21:03 (UTC)
Ještě jedna věc - to tvrzení Fišarové ("stromy označené jako státem chráněné nikdy evidovány a nebyly prohlášené za památné stromy") je bohužel po všech stránkách nešťastné a matoucí. Chráněné stromy samozřejmě evidovány byly (to můžu snadno ozdrojovat), jen neexistovaly předepsané formuláře, takže evidence byla nejednotná. Že nebyly prohlášené za památné stromy je samozřejmé, protože tenhle termín byl uzákoněný až roku 1992, kdy označení "chráněný strom" nahradil. --Xth-Floor 10. 6. 2011, 21:28 (UTC)
Wikipedie není Wikislovník. T. j. pro dva odlišné významy by měly být dva články, leda že by snad jeden z významů byl užší a byl v tom širším zahrnut (což by mohl být náš případ). Buď to bude článek striktně o jednom poměrně mladém a specificky českém právním pojmu (ale pak hrozí, že tomu článku bude chybět věcný i historický kontext), anebo obecně o památných a významných stromech - ať už jsou různými subjekty v různých dobách a zemích nazývány jakkoliv. Pokud už nyní v článku je obsažen i ten obecnější a historický význam slov "památný strom", tak je to nutné považovat za článek o obecném pojmu (resp. jevu), který obsahuje informace o různých dobově a místně speciálních termínech. Každopádně i kdyby to byl článek jen o českých reáliích, tak ta informace, zda a proč zrovna Češi si pěstují tradici památných stromů a jak jsou na tom ve srovnání s dalšími zeměmi a národy (přinejmenším téhož kulturního okruhu - tedy národů, které si uchovávají dějepisnou tradici vázanou na místa a které mají nějakou tradici ochrany přírody). Pokud my dva neumíme článek tímto směrem rozšířit, neznamená to, že to nejde nebo že to není třeba. A když už jsi uvedl to srovnání, tak zrovna před pár hodinami jsem narazil (snad v nějakém textu o Keltech) na jakýsi článek, kde se psalo, jak Památka zesnulých navázala na obdobný pohanský svátek a jak souvisí s americkým Halloweenem, a jistě je dobré zmínit i to, jak státní svátek Památka zesnulých vzniknul z církevního svátku Všech věrných zemřelých. Podobné souvislosti samozřejmě do článku o Památce zesnulých patří.
Tvrzení Fišarové je hodně divné - a nelze to asi svést ani na zkomolení novináři, protože to vypadá na on-line odpověď rovnou od autorky. Nicméně o stavu před rokem 1992 máme tak málo informací, že se musíme opírat o ty zdroje, které najdeme – byť je samozřejmě nutné důsledně zdrojovat, aby text zákona nebyl považován automaticky za existující praxi anebo tvrzení dendroložky za skutečnost. Kdyby podobné věci říkala nějaká úřednice z obecního úřadu, tak by snad bylo lepší ji ani nebrat vážně, nicméně tvrdí-li podobné věci veřejně jako pracovnice AOPK ČR, tak už to jistou dokumentační hodnotu má, ať už je to pravda anebo ne. Prozatím máme jako jeden zdroj zákon, který říkal, že o ochraně měly rozhodovat a evidovat ji KNV, a druhý zdroj, který říká, že to značili "nadivoko" členové ČSOP a evidence nebyla žádná. Vzhledem k tomu, že už jsem u několika stromů našel zmínky o tom, že ve staré evidenci byl bordel a k lecjakému stromu neexistovala dokumentace, tak na tom možná něco bude a měli bychom v článku ponechat oba úhly pohledu. --ŠJů 10. 6. 2011, 21:46 (UTC)
Ty "chráněné stromy" zítra překopu, na to, že byly vyhlašované a evidované, doklady jsou (konkrétně publikace od vedoucích pracovníků AOPK, kteří tu dobu pamatují a nikoli jako Fišarová, která něco "slyšela z vypravování" :-). Je sice možné, že v období mezi revolucí a rokem 92 nějaký pracovník použil zbylé štítky podle vlastního vědomí a svědomí, ale rozhodně to nebyla zákonná praxe. V souladu s vyhláškou o chráněných přírodních výtvorech (zákon z roku 56) vyhlašovalo chráněné stromy ONV, jejich evidenci prováděla Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody a samotné stromy byly značeny zelenými štítky "strom chráněný státem", který měl obvykle vyražené evidenční číslo stromu. Že to tak skutečně fungovalo, dokazuje i databáze AOPK, kde je u mnohých stromů uveden výpis z původní vyhlašovací dokumentace před rokem 1992. Co se bordelu týče, tak ten je i ve stávající dokumentaci, k řadě novodobě vyhlášených PS dokumentace chybí, ale ani v jednom případě to nemění nic na zákonném postupu před a po roce 92. Vrátím se ještě k obsahu. Článek památný strom by logicky měl obsahovat významy termínu "památný strom". Ty jsou dva a oba jsou proto uvedené. Není možné si jeden z nich vybrat a druhý z článku vyhodit. Dále je uveden termín, který se pro tentýž účel používal před rokem 92 a ze kterého tedy současný pojem vzešel. Nevidím ale logiku v zahrnování zahraničních praktik do článku "památný strom" jen proto, že se týkají stromů. Už neexistence IW pro tenhle článek poměrně jasně naznačuje, že pro termín památný strom prostě není mezinárodní adekvátní synonymum. Klidně se podívej, ale Němci ani Angličani žádný takový termín nepoužívají, stejně tak ostatní země. Těžko se dá ozdrojovat něco, co není :-) --Xth-Floor 10. 6. 2011, 23:01 (UTC)
V tom je právě rozdíl mezi slovníkem a encyklopedií, že ve slovníku je základní jednotkou slovo či výraz (t. j. v jednom hesle se uvádějí různé významy jednoho výrazu), zatímco v encyklopedii je základní jednotkou pojem či věcné téma. Pokud náhodou má nějaký výraz více různých významů, tak se to řeší pomocí rozlišovačů, rozcestníků apod. - anebo se o obou významech pojedná v článku o širším tématu, které zahrnuje oba významy - a zpravidla nejen je. T. j. buď ten článek bude jen o českém nedlouho existujícím právním termínu "památný strom", anebo bude obecně o významných stromech a jejich označování a ochraně. Ale to už jsem vysvětloval výše. --ŠJů 11. 6. 2011, 00:15 (UTC)
Pokud najdeš novelu, kterou vyhlašování přešlo na ONV, tak by to chtělo uvést - podle původního znění zákona ochranu vyhlašovala rada KNV. --ŠJů 11. 6. 2011, 00:15 (UTC)
"Že nebyly prohlášené za památné stromy je samozřejmé" – samozřejmé to vůbec není. Laik by očekával, že nový zákon obsahuje nějaká transformační ustanovení, která staré formy ochrany buď automaticky převádí na nové formy, anebo stanoví, dokdy ty staré platí. Otázkou je, jestli ochrana těch stromů spadala pod formu "chráněný přírodní výtvor", jak to vypadá podle toho zákona z roku 1956 (v jeho novelách jsem si žádné podstatné změny v této věci nevšiml), anebo jestli, jak bylo tehdy zvykem a mnohdy to dělají úředníci i dnes, se tehdy někdo zákon nepokoušel "novelizovat" či "rozšiřovat" vyhláškami, namísto aby jej vyhláškami pouze prováděl - t. j. jestli ty "stromy chráněné státem" nebyly nějaká podzákonná či kryptozákonná forma ochrany. --ŠJů 10. 6. 2011, 21:54 (UTC)
Na to částečně reaguju o odstavec výš. To, co cituješ, jsem myslel trochu jinak. Narážím tím na tvrzení Fišarové. Uvádí tam, že "v letech 1993 - 1994 provedlo naše pracoviště prověrku již dříve vyhlášených památných stromů a současně byly v rámci terénních šetření navrženy další stromy jako památné". To je opět zavádějící, protože píše o dříve vyhlášených památných stromech, ale žádné dříve vyhlášené památné stromy nebyly, před rokem 92 se vyhlašovaly chráněné stromy. Pravda ovšem je, že co bylo před rokem 92 vyhlášeno jako chráněný strom podle zákona z roku 56 (jak popisuju v odstavci výš), se od roku 92 chápalo jako památný strom. To bylo stanoveno v §90/8. Některé chráněné stromy, které byly vyhlášeny podle novějšího zákona z roku 80 jako tzv. první kategorie, nebyly převáděné na památné stromy automaticky (protože tahle kategorie byla novým zákonem výslovně zrušená) a bylo je třeba znovu vyhlásit. Proto najdeš v databázi AOPK u některých PS vyhlášení třeba z roku 78 (první případ, podle zák. z r.56), zatímco u jiných najdeš vyhlášení např. z roku 88 a k tomu ještě druhé novodobé vyhlášení (obvykle z let 92-95), což je druhý případ, kdy původní ochrana (podle zákona z roku 80) byla zrušena a bylo ji třeba obnovit vyhlášením podle nového zákona. --Xth-Floor 10. 6. 2011, 23:01 (UTC)
Není pravda, že dříve žádné vyhlášené památné stromy nebyly. Samozřejmě byly, jen je zákon tím slovem neoznačoval. Ale zákon je neoznačoval ani slovem "strom chráněný státem" či "chráněný strom" (stromy zmiňoval spojením "významný strom", ale to nebylo uvedeno jako termín) - a přesto tím vším ty stromy byly. Zákon pro chráněné stromy žádný speciální termín nezaváděl, avšak ty stromy přesto chráněné, památné a významné byly. Zrovna toto byl Fišarové nevyčítal, i když to jinak popletla důkladně. Jinak, ty informace o přechodných ustanoveních a převodu či zrušení ochrany by v článku neměly chybět. --ŠJů 11. 6. 2011, 00:15 (UTC)
Ahoj Šjů, rád bych se zeptal z jakého důvodu si vrátil všechny kategorie u protestanských křesťanských skupin, co jsem včera udělal? Rád bych podotknul, že je to v rámci několikatýdenní a měsíční diskuze o zařazování náboženských skupin, tudíž se domnívám, že jsem na tom měl konsensus. (WP:KON). Pokud máš konkrétně nějaké důkazy svědčící o mnou špatném zařazení, nebo co konkrétně snad bylo špatně, rád si to vyslechnu. --S pozdravem ♥ FaktneviM 11. 6. 2011, 08:25 (UTC)
Souhlasím s Wikipedista:FaktneviM, Šjů provádí rozsáhlé a leckdy i zbytečné až nesmyslné rekategorizace, markantní je to v případech jako je uvedeno výše ale i v ostatních, podobná situace je taktéž na commons. --W.Rebel 11. 6. 2011, 08:36 (UTC)
No takováto zdrcující kritika je IMHO nevhodná. Wikipedista je to skvělý. --S pozdravem ♥ FaktneviM 11. 6. 2011, 08:48 (UTC)
Pouze popisuji to, čeho jsem si všiml, nic víc, nic míň. --W.Rebel 11. 6. 2011, 09:42 (UTC)
Nevím přesně, o čem je řeč, ale koukám, že ŠJů odebral kat. Ekumenismus z článků o církích. V tomhle bych se ho rád zastal, přece nebudou články o všech církvích zaplevelovat kat. Ekumenismus.--Ben Skála 11. 6. 2011, 11:01 (UTC)
Zdravím. Rebelovy "připomínky" taktně přehlížím a vyjádřim se k věci. Zdaleka jsem neopravil všechno, co by bylo třeba, ale zatím jen pár věcí, na které jsem narazil a které byly jednoznačnými chybami. Do kategorie "Ekumenismus" je lépe dávat jen pojmy, události či organizace, které mají primární souvislost s ekumenismem (např. cíleně mezináboženské či mezicírkevní aktivity a organizace), nikoliv článek o každé jednotlivé církvi, která má k ekumenismu nebo k jiným církvím nějaký vztah (tak jako nedáváme do katerorie "Voda" článek o každé firmě, kde mají vodovodní kohoutek).
Příliš se mi nezdají ty narychlo vznikající, plněné a zase vyprazdňované a mazané kategorie založené na dost nestandardních pojmech či kombinacích kritérií - nestačil jsem všechny ty změny a jejich mezifáze sledovat. Opravil jsem například ty případy, kdy jasně křesťanské církve vypadly z kategorie církví a místo toho se dostaly do kategorie hnutí, která jsou křesťanstvím pouze inspirovaná, nikoliv v běžném, užším smyslu křesťanská. Proto jsem několik jednoznačně křesťanských církví či hnutí z kategorie vyřadil a vrátil je zpět mezi církve. V diskusi jsem vyjádřil výhrady i k tomu, aby se celá kategorie netrojičních církví (zahrnující i nejstarší formy křesťanství, např. ariánství) stala podkategorií "nových náboženství inspirovaných křesťanstvím" (a tuto výhradu víceméně podpořil i Jenda H., kterého lze pravděpodobně považovat za jediného, s kým jsi jinak své změny konzultoval). Taky jsem zatím nezaregistroval, že by tuto moji výhradu někdo vyřešil. Proti smazání a vyprázdnění původnější kategorie Kategorie:Církve na pomezí křesťanství jsme se vyslovili nejméně dva – třetím byl její zakladatel, který také vysvětlil, kde na takové vymezení přišel a proč ho považuje za lepší – v diskusi byly zmíněny i nějaké výhrady k té kategorii a nějaké návrhy, ale rozhodně to nevypadalo jako jasný konsensus na tom, aby tato kategorie byla postupně nahrazována několika jinými (a jak se zdá, horšími). Taky jsem zaregistroval čísi výhradu k tomu, aby celá CČE byla řazena do kategorie "evangelikalismus", a dal jsem jí zapravdu (CČE v hlavním proudu evangelikální není, nanejvýš některé její ojedinělé sbory). Nic proti tomu, že ses o nějaké změny pokusil, ale myslím, že jsi málo vzal v potaz názory vyjádřené v diskusích již předtím. Myslím, že ses měl pokusit přizvat k diskusi nebo požádat o názor i pár lidí, kteří by byli schopni se k religionistickým otázkám vyjadřovat poněkud kvalifikovaněji než ty nebo já. --ŠJů 12. 6. 2011, 15:26 (UTC)
Ani vámi doplněné oficiální stránky nejsou dostatečným zdrojem pro to, že 7Ev v Moravskoslezském kraji opravdu jezdit nebudou (respektive budou možná někdy z nějakého dalšího VŘ)? Že kraje kdesi "na Ukrajině" jsou pod rozlišovací schopnost novináře z iDnesu chápu, ale nevidím důvod, proč by tuto chybnou informaci měla přebírat Wikipedie.--82.99.180.134 14. 6. 2011, 22:13 (UTC)
Obecně, zdroji se na Wikipedii dokládá, jaká informace byla kde publikována, a na publikovaných informacích se budují články. Pokud více zdrojů tvrdí protikladné informace, tak primárně není úkolem Wikipedie, aby sama rozhodovala, který zdroj je věrohodnější a která informace pravdivější. Nicméně je fakt, že v případě jakékoliv pochybnosti či rozporu je vždy lepší věty ve Wikipedii formulovat jako informaci o tvrzení zdroje, nikoliv jako objektivní pravdu o věci samé. V tomto případě, kdy obecnější informaci o výčtu krajů lze konfrontovat s přesnější informací o konkrétních tratích, ktarou žádný zdroj přímo nezpochybnil, snad lze informaci Rostislava Jančara zveřejněnou na Technetu odsunout na okraj jako velmi pravděpodobnou chybu. --ŠJů 15. 6. 2011, 00:11 (UTC)
Díky za úpravu. Ještě jeden týkající se nových vozidel, když už DavidSpanel předčasně přesunul Regio-Shuttle RS1 na Motorový vůz 840, chtělo by to asi k zachování jednotnosti ještě jeden přesun na Motorové vozy 840 a 841 s příslušnými přesměrováními.--82.99.180.134 18. 6. 2011, 22:46 (UTC)
Ahoj. Vzhledem k tomu, že to mám do Prahy daleko, chtěl bych tě poprosit a potažmo všechny pražáky. Nebylo by možno na pražském slavíně nafotit náhrobek Vladimíra Menšíka?. Jeho dcera na výzvu o poskytnutí fotografie do článku o něm nereagovala. Mám dojem, že na náhrobku se jedna obstojná nachází. Fotografii z Ivančic jsem do článku umístil, ale ta plastika není to pravé ořechové. S pozdravem--Dendrofil 17. 6. 2011, 17:52 (UTC)
Nechodím na Vyšehrad moc často a není to téma, na které bych se nějak zaměřoval, ale pokud bych se někdy poblíž vyskytl, tak si snad vzpomenu. Doufám, že se toho dřív ujme někdo jiný. --ŠJů 17. 6. 2011, 18:06 (UTC)
Pokud vím, byl pohřben ne na Vyšehradech (zmiňujete Slavín), ale na Olšanských hřbitovech--Zákupák 17. 6. 2011, 20:55 (UTC)
2. (snad) pravidelný sraz wikipedistů s workshopem se uskuteční v pondělí 20. června 2011 od 18.30 hodin v Zulu baru, Na bojišti 8, Praha 2, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova. Všichni jsou srdečně zváni!
Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.
Zdravím, byl bych Vám vděčný čas od času za reakci v diskuzi toho projektu. Je nás tam málo a já jsem často na pochybách, jak dál. Celý systém je nejednotný a asi nad mé síly.--Zákupák 19. 6. 2011, 18:06 (UTC)
Něco jsem tam napsal, ale v původně zamýšlené podobě se mi to jeví jako slepá ulička a nerealistický záměr. Ale to neva, fotky i informace se dají využít i jinak. --ŠJů 20. 6. 2011, 00:45 (UTC)
Ahoj, můžeš se mrknout na tuhle editaci? Dopravě moc nerozumím, jestli to není nějaký inteligent. vandalismus. Snažil sem se to najít ve zdrojích, ale oba jsou mrtvý. Díky. --Kixx 20. 6. 2011, 07:11 (UTC)
Nic mi to neříká, a pokud ten článek neexistuje, tak takovýto odkaz na neznámou zkratku nemá smysl, i kdyby snad něco znamenala. Tipoval bych, že to písmeno F má znamenat něco trochu ostřejšího než "kiss". --ŠJů 20. 6. 2011, 12:22 (UTC)
Ahoj, Wikimedia Česká republika má k dispozici Mediagrant v rámci kterého by se dal založit grantový projekt dokumentující dopravní sítě v ČR. Třeba takové silnice asi nebudou všechny zdokumentovány. Případně z tohoto projektu můžeš řešit i své jednorázové výlety, kdyby se ti nechtělo podávat žádost na celé téma.--Juandev 24. 7. 2011, 06:50 (UTC)
Dík za informaci a nabídku. Bohužel jen velmi málokdy mám čas podnikat speciální cesty kvůli fotografování - většinou k fotografování jen využívám příležitosti a volné chvilky při cestách motivovaných jinak a to by se dost obtížně vykazovalo a za těch pár desetikorun by mi to asi nestálo. Moji aktivitu by taková dotace stejně nezvýšila, protože limitujícím faktorem je pro mě hlavně čas nutný k popisování a nahrávání, ne peníze na cestu. Ale budu mít na paměti, že taková možnost existuje. --ŠJů 24. 7. 2011, 10:01 (UTC)
A používáš Commonist?--Juandev 24. 7. 2011, 13:14 (UTC)
Nemám pocit, že by Commonist něco podstatného ulehčoval, ale už dlouho jsem se nedíval, co umí nového. Zatím jsem spíš nabyl dojmu, že jen některé kolegy svádí k nahrávání fotek s odfláknutými popisy. Kdybych spěchal, tak bych to koneckonců mohl za stejnou cenu urychlit i bez Commonistu – můžu si otevřít třicet panelů prohlížeče, všude nakopírovat stejný popis, v každém panelu kliknout na "save" a jít na svačinu. Pomohlo by mi, kdybych nemusel zároveň z jedné mapy tahat souřadnice a z jiné mapy katastrální hranice a z dalších map zase jiné údaje a názvy a popisná čísla atd., ale kdyby všechno bylo někde v jednom. S kategorizací asi taky Commonist nepomůže o moc víc než našeptávače přímo v normálním nahrávacím formuláři. Popis fotky za mě Commonist taky nevymyslí, a opakující se části popisu si tak jako tak kopíruju z externího textového editoru, resp. z předchozí nahrané fotky. A pokud někdy pět minut zkoumám v mapách, kde přesně jsem vlastně nějakou fotku pořídil, tak to za mě Commonist taky neudělá. --ŠJů 24. 7. 2011, 15:19 (UTC)
Tak prostě Commonist a GeoLocator práci ulehčují.--Juandev 24. 7. 2011, 16:12 (UTC)
Ahoj. Pokud nevadí tykání, tedy dobrá. Mám nepříjemný pocit kolem čarování s kategoriemi v případě norského střelce. Některé kategorie tam vkládají, resp. revertují lidé, u nichž mám dojem osobní zaujatosti (např. Elm ve vztahu k sionismu - viz jeho stránka). V podtextu cítím snahu tyto skupiny lidí dehonestovat tím, že k nim je přiřazen masový vrah. Týká se to především hodnotově profilovaných kategorií jako Norští křesťané, Svobodní zednáři a Sionisté. Tyto kategorie jsem smazal a navrhuji jejich dočasnou blokaci - do doby, než to rozumně prodiskutujeme a také než budou známa ucelenější fakta. Protože jsi na hesle poracoval a diskutoval o něm, zajímá mě tvoje stanovisko. Díky, --Portorico 26. 7. 2011, 19:09 (UTC)
Ahoj. Příště prosím psát diskusní příspěvek normálně na konec a ne ho vkládat mezi měsíc staré příspěvky :-) Osobní zaujatost u některých kolegů pozoruji, nicméně pokud se tato zaujatost projevuje vkládáním ověřitelných informací s referencemi a relevantních kategorií, je to v pořádku. Pokud se projevuje odstraňováním relevantních ověřitelných informaci a kategorií proto, že jsou někomu z osobních důvodů nepohodlné, tak už to v pořádku není. Pokud někdo masového vraha zakategorizuje jako masového vraha, vidím v tom primárně objektivní encyklopedickou práci, bez ohledu na to, komu to lichotí a komu ne. Z téhož důvodu u těch kategorií, kde je věcná správnost zařazení ověřitelná a spor může být jen o významnosti daného atributu, preferuji kategorie ponechat, nedojde-li se ke konsensu o jiném řešení. Ideová příslušnost pachatele s ideově motivovaným zločinem má přímou souvislost, proto tato zařazení nepovažuji za chybná ani zbytečná, byť jistě masové vraždění nepatří k běžnému pojetí oněch ideologií. Pokud je na nějakou věc více úhlů pohledu či více názorů, je žádoucí, aby článek byl zakategorizován podle obou - viz např. Kosovo či Jižní Osetii. Kategoriemi se nevyjadřují autoritativní pravdy, ale uspořádává obsah encyklopedie. --ŠJů 26. 7. 2011, 19:48 (UTC)
Díky za názor, ale mám s těmi hodnotovými kategoriemi stále potíž, zejm. pokud jde o Norské křesťany a Sionisty, když existují i opačná mínění. Podívej se prosím na současný stav článku, odst. Názory. Přijde mi, že jsou tam relevantní oveřitelné odkazy i k opačnému mínění. Zamýšlím se, zda nenahradit s ohledem na jejich kontroverznost uvedené kategorie kategoriemi Křesťanství a Judaismus. Chápu, že je to trochu v rozporu s doporučením k zařazování k co nejnižším kategoriím, ale je to stále poněkud konfliktní - viz názor můj i "Šedesát dvojky". - Za neumělou editaci této diskuse se omlouvám. :)--Portorico 27. 7. 2011, 12:38 (UTC)
Jak už jsem uvedl, je-li více protikladných pohledů, kategorizuje se souběžně podle obou (všech), nikoliv podle žádného (viz Kosovo a Jižní Osetie). Přemisťovat norského křesťana do hlavní kategorie Křesťanství jen proto, aby nedělal ostudu norským křesťanům, je naprostý nesmysl, který by ani nic nevyřešil. Ke křesťanství se Breivik hlásil ideově i byl formálně aktivním členem a hraje to podstatnou roli v jeho motivaci, takže o tomto zařazení není pochyb. U sionismu bych váhal víc, protože sionisty bral spíš pragmaticky jako spojence proti muslimům (stejně jako novopohany či ateisty) a sionismus sám o sobě u něj velkou roli nehrál. To je něco podobného, jako když v článku bylo tvrzení, že Breivik "podporuje gaye", a pak se ukázalo, že je pouze tolerantní k jejich chování v soukromí, ale že je proti jakýmkoliv speciálním právům i speciální identitě gayů. Zatím sem neviděl zdroj, který by blíže rozebíral Breivikův "sionismus". --ŠJů 27. 7. 2011, 12:50 (UTC)
Ahoj Šjů. Díky za okomentování Breivikova sionizmu. Dovolil jsem si to přesunout z "Pod Lípou" do příslušné diskuze, snad neva. Zdar Franp9am 28. 7. 2011, 07:23 (UTC)
Dobrý den, mohu znát váš důvod pozměnění článku a následné označení na smazání? Osobně pochopím, když někdo upraví článek k lepšímu nebo ho označí na smazání, ale oboje? To ukazuje na vaši špatnou editaci... --Paxan 28. 7. 2011, 20:33 (UTC)
Myslím, že je to dost podrobně a polopatě vysvětlováno v diskusi článku, diskusi o smazání a koneckonců je to dohledatelné i z historie článku. Je standardní postup, že pokud nějaký článek je adeptem na smazání, tak nejprve je nutné udělat vše možné, čím lze kvalitu článku vylepšit - např. dohledat dostupné zdroje a informace, odstranit pochybné a nedoložené informace atd. --ŠJů 28. 7. 2011, 20:46 (UTC)
Já hlavně narážím na paradox, kdy si navrhujete na smazání vlastní editace, že jim nevěříte, proto jsem se na vás obrátil přímo, abych se mohl snažit pochopit i dašlí wikipedisty. A taky je otázka jestli vaše úprava vychází pouze z toho, že něčemu nevěříte a neberete to (ozvali se i tací, co říkají, že jste někdy "paličatý") nebo jste místní a něco o tom víte...tak či tak, dostal jsem návrh, který přednesu na diskuzi ;-) a pokud nemáte přímo něco k myšlence, abych vás pochopil, tak odpovězte tam. --Paxan 29. 7. 2011, 07:36 (UTC)
Nenavrhuji na smazání žádné samostatné editace. Jen článek o subjektu, který se přes veškerou snahu moji i ostatních ukázal být nedostatečně encyklopedicky významný, aby o něm mohl existovat na Wikipedii samostatný článek, a nepodařilo se zatím ani najít ostatek encyklopedicky použitelných informací z důvěryhodných zdrojů, na nichž by se takový článek dal postavit. Doložitelné marginální zmínky, které se o stromu dají dohledat a doložit, navrhuji ponechat v článku o vrchu, společně se zmínkami o místě samém a dalších objektech, které se v něm nacházejí. Tak byl ostatně článek fakticky pojat i před mými editacemi - pouze byl nepřesně formulován a zakategorizován, jako by šlo o článek jen o jednom stromu a nikoliv o místě jako takovém, a nemalá část diskutujících se k opětovnému sloučení přiklání i v nynější diskusi o smazání, a i já toto řešení preferuji již od počátku. Na tom, že články Wikipedie se budují na principech ověřitelnosti, tedy dokládání informací důvěryhodnými zdroji, stojí Wikipedie odjakživa - to není nějaký můj vrtoch, že bych "něčemu nevěřil". Články Wikipedie nestojí na tom, že editoři něčemu věří či nevěří, ale na tom, co o subjektu článku říkají věrohodné publikované zdroje. --ŠJů 29. 7. 2011, 08:25 (UTC)
Ale ironicky to tak vypadalo, protože upravit článek a následně ho nominovat na smazání, jak říkám často nevidím (vlastně po 1.), proto jsem se obrátil na vás. Samozřejmě chápu, že člověk chce vždy vylepšit článek, ale je otázka jestli mělo smysl věnovat čas editacím a nedat rovnou návrh na sloučení? místo na smazání...sám mluvíte o sloučení, ale zatím vidím diskuzi na smazání...není to protiřečné? --Paxan 29. 7. 2011, 08:56 (UTC)
Myslím, že vývoj událostí jsem dost jasně popsal v úvodu žádosti o smazání. V diskusi o smazání se rozhoduje o tom, zda je subjekt článku dost významný na to, aby měl mít samostatný článek. Pokud se rozhodne o smazání článku, tak k tomu samozřejmě patří, že všechny encyklopedicky využitelné a relevantní informace z článku se využijí. To, že preferuji společný článek o vrchu i dubu, t. j. opětovné sloučení článku, a že jsem pro to, aby v encyklopedii zůstaly všechny doložitelné informace, které o dubu máme, je jasné jak z mých předchozích editací, tak z mého návrhu v diskusi o smazání. Diskuse a rozhodnutí komunity byly nutné proto, že X-th-Floor (a možná i někdo další) trval na rozdělení původního článku na dva a trval na existenci samostatného článku o stromu. Právě pro řešení sporů tohoto typu je proces "Diskusí o smazání" určen. --ŠJů 29. 7. 2011, 09:20 (UTC)
Máte pravdu o diskuzi o smazání, ale to nic nemění na paradoxu, že místo diskuze o smazání, jste mohl rovnou navrhnout sloučit a v tom si protiřečite a zatím nevidím opak. K čemu dělat zbytečný úkon a navrhovat smazat, když můžete mluvit rovnou o sloučení/ponechání, to se liší od smazaní/ponechání nebo snad vidíte v různých spojených synonymum? --Paxan 29. 7. 2011, 09:55 (UTC)
Opětovné sloučení jsem samozřejmě ihned v reakci na rozdělení článku navrhoval. Ale protože kolega nesouhlasil, použil jsem standardní postup, jakým se komunitě předkládá k posouzení, zda nějaký subjekt je dost významný na to, aby měl samostatný článek. Od počátku až dosud stále konzistentně zastávám názor, že o vrchu i dubu má být společný článek a že o dubu není dostatek ověřitelných informací pro existenci samostatného článku, a zatím všechny mé kroky byly s tímto názorem v souladu. Sloučení článků znamená, že jeden z těch dvou subjektů samostatný článek mít nebude, t. j. samostatný článek o něm nebude ponechán, ale informace z něj budou využity ve sloučeném článku. Tak tomu ostatně bylo i před mou první editací, že existoval jeden článek a tam byly informace o vrchu, o dubu i o dalších zajímavostech na vrchu. Jen byl ten článek neadekvátně zakategorizován a úvod byl nevhodně formulován, jako by šlo o článek jen o dubu.--ŠJů 29. 7. 2011, 10:11 (UTC)
Tenhle detail mě unikl, pak se omlouvám za svoji nepozornost, v tomto případě už vše plně chápu a děkuji za věnovaný čas a přeju hezký den. --Paxan 29. 7. 2011, 11:13 (UTC)
Ahoj Šju. Chci Tě upozornit, že některé Tvé texty jsou zbytečně dlouhé a odrazují od čtení, například úvodní text tady. Každé sdělení se IMHO může vejít do dvou řádků. Ber to jenom jako zpětnou vazbu, pokud chceš, aby Tvé přízpěvky lidé četli. Zdar Franp9am 30. 7. 2011, 12:09 (UTC)
Vidíš, a pro některé kolegy bylo i to příliš krátké a musí se jim to pak ještě čtyřikrát opakovat. S chápavými kolegy se většinou člověk dorozumí i bez těch dvou řádků, protože pochopí sami - na ty opačné zase nestačí ani důkladné rozebírání. Pouhé jednořádkové výkřiky bez argumentů ovšem většinou nepomohou ničemu. Obecně, u autorů Wikipedie předpokládám schopnost bez problémů číst souvislejší text o délce třeba i několika odstavců a porozumět mu – u prvňáčků ve škole bych taková očekávání neměl. --ŠJů 30. 7. 2011, 12:32 (UTC)
Jak chceš. Já jsem to sice nečet, ale domnívám se, že tam mohlo být něco jako Původní stav byl neozdrojovaný vlastní výzkum a ani po mých úpravách to IMO nesplňuje WP:Významnost. Určitě by to šlo nějak podobně shrnout. Zdravím Franp9am 30. 7. 2011, 12:43 (UTC)
Kdo nechce číst dlouhé texty a nic zkoumat, ten by se koneckonců snad ani neměl ke složitějším otázkám vyjadřovat a diskuse o smazání nejsou nic pro něj. Výkřiky, že něco je "vlastní výzkum", se mohou ve sporu ozývat z obou (ze všech) stran a pokud by diskutující nebyli schopni konkrétně napsat, co a proč považují za vlastní výzkum nebo které zdroje a proč považují za nepřijatelné, tak by to nebyla diskuse, ale prázdné tlachání pořád dokola. Krom toho, myslím že mé zdůvodnění "Nedostatek ověřitelných encyklopedických informací, absence netriviálních důvěryhodných zdrojů o stromu.", které jsem napsal za svým návrhem v sekci návrhů, je dost stručné a výstižné. --ŠJů 30. 7. 2011, 12:50 (UTC)
Jojo, určitě, ber to jen jako inspiraci, samozřejmě, všeho s mírou, zdar Franp9am 30. 7. 2011, 14:47 (UTC)
Dík za upozornění a zpětnou vazbu. Stručně se tohle už bohužel vyřešit nedá, ale budu se snažit být maximálně věcný. --ŠJů 30. 7. 2011, 15:03 (UTC)
Zdravím. V celku je mi jedno, jestli bude mít vrchol Čertova dubu rozlišovač vrch nebo Orlická tabule, protože mojí libůstkou je samotná existence stránky a správné geomorfologické zařazení, ale vrch je v současné praxi již rozlišovačem nestandartním. Chápu pohnutky, ale rozlišovače vrch, které jsem v začátcích rovněž používal, časem jiní wikipedisté přesměrovali, takže ani tomuto vrchu neprorokuji dlouhý život. Mezi ostatními vrcholy to bude trošku pěst na oko.--Railfort 5. 8. 2011, 19:21 (UTC)
Primárním systematickým účelem rolišovačů je rozlišovat. Je-li třeba rozlišovat od sebe vrchy stejného jména v různých geomorfologických celcích, pak je dobrým rozlišovačem název geomorfologického celku. Je-li však třeba rozlišit více objektů téhož jména v téže oblasti, pak je logicky třeba rozlišovat typem objektu. Pokud se ti zdá jako lepší slovo "kopec" či "hora", nebudu mít nic zásadně proti, funkčnost rozlišovače tím ohrožena nebude. Podobně to platí i napříkad u rozlišovačů u názvu obce - je-li třeba rozlišit více obcí téhož jména v různých okresech, pak je jméno okresu dobrým rozlišovačem. Ovšem je-li třeba rozlišit obec, vesnici, kopec či chráněné území v téže lokalitě, pak název okresu rozlišovací funkci neplní. A pěstí na oko je především rozlišovač, který nerozlišuje. --ŠJů 5. 8. 2011, 19:55 (UTC)
Ahoj, dávej si prosím pozor na text v editacích [3] a zkus si nastudovat, co je to vandalismus, viz také WP:WE a WP:NPA. Díky za pochopení.--Kacir 11. 8. 2011, 17:28 (UTC)
Přiznávám, že označení "vandalismus" byl záměrný eufemismus, abych se vyhnul trefnějšímu popisu revertované editace odkazujícímu na způsobilost editora, které by někdo mohl považovat za osobní útok. Mimochodem, v běžném životě mi nečiní problémy považovat za vandaly i takové čmáraly, kteří své tagy považují za obohacení společnosti a realizují je s nejčistšími dobrými úmysly, anebo počínání někoho, kdo ničením řeší své osobní spory, ale chápu, že tady na Wikipedii je ten pojem tak nějak zúžen a posunut. Nicméně já se ve shrnutí editace vyjadřoval k editaci a ne k osobě, takže za osobní útok by to bylo možné považovat jen s velmi špatnou vůlí. --ŠJů 11. 8. 2011, 17:49 (UTC)
Ani shrnutí editace žádný vandalismus neobsahovalo, mimochodem na diskusi Klausismu je zatím konsenzus, že se o ideologii nejedná (chybí k tomu zdroje). Věřím, že zde nebudeš dále používat podobná označení bez jejich správného kontextu.--Kacir 12. 8. 2011, 11:33 (UTC)
Ehm... to snad ani nejde komentovat. --ŠJů 12. 8. 2011, 13:27 (UTC)
Jsi si jist, že jeho jméno má být uvedeno jako odkaz. Na netu jsem nalezl dost jeho textů, ale o jeho osobě naprosté minimum. Nezdá se mi, že by byl předmětem dvou netriviálních zdrojů. --Dezidor 12. 8. 2011, 22:35 (UTC)
Vždy je lépe uvést jako odkaz jméno člověka, o kterém možná článek nevznikne, než neuvést jako odkaz jméno člověka, o kterém by článek někdy mohl vzniknout. Považuji to i za praktické - pokud takový odkaz svítí červeně, tak to čtenáři signalizuje, že to zřejmě nebude až tak významná osoba – ne nutně to musí znamenat, že je načase o ní článek napsat. Často mě naopak překvapí, že se mi po vložení do článku modře rozsvítí jméno, které mi do té doby nebylo povědomé. Obecně mám raději, když třeba v různých seznamech vyznamenaných anebo poslanců jsou jako odkazy raději všechna jména než aby se stalo, že se nějaké zapomene včas zamodřit. U Vladimíra Tupáčka bych nepovažoval za nutné, aby jeho jméno bylo odkazem, ale na druhou stranu by mi připadalo zbytečné a kontraproduktivní odkaz odstraňovat. Pokud to není ojedinělý "dopis čtenáře", ale text člověka, který publikuje soustavněji, tak mi to ani nepřipadá hloupé - odkaz je prostě připraven pro případ, že by se ten člověk významným stal - byť zatím k napsání článku o něm zřejmě doba není. A jinak, co se týče toho, že jeho názor vůbec v článku zmiňuji, tak to je spíš proto, že zaznívá (byť na blogu) z určitého ideologicky poměrně vyhraněného webu, u kterého lze předpokládat, že za názory blogerů do značné míry stojí i vydavatel. --ŠJů 12. 8. 2011, 23:12 (UTC)
Milý kolego, předpokládám, že chápete nutnost ochrany soukromí osob na wikipedii. Jméno policejní komisařky a policejní mluvčí není v článku o řádu ozubeného kola podstatné a pouze to nějaký plešatý idiot může zneužít. Obě dvě tam jsou ve svých funkcích a nikoliv jako ony samy. Pokud používáte primární zdroje, snažte se jim rozumět a nikoliv vybírat, co se Vám zdá do článku. Každé usnesení má výrok, kde to to co je prokázané, a odůvodnění, kde se uvádí, co řekli svědci a to nemusí být prokázané a může být nevěrohodné. --Yopie 15. 8. 2011, 19:27 (UTC)
Vyjadřuje-li se taková osoba jménem veřejného orgánu, tak je požadavek na utajování jména nesmyslný a neencyklopedický. (S tím mimochodem souvisí, proč toto jméno jako jedno z mála nebylo v té zveřejněné verzi dokumentu zakryto.) A jménem veřejného orgánu může jednat pouze konkrétní k tomu zmocněná osoba. Tím se právě relevantní zdroj liší od všelijakých drbů a plků. Navíc vyhýbavé formulace pak mohou vést i k tomu, že si někdo třeba bude plést mluvčí městské police s mluvčí nějakého útvaru Policie ČR, že? Celkem ani nevidím důvod, proč by se měl plešatý idiot angažovat ve sporu, kdy policie stíhá pana Hirata zrovna způsbem, jaký vy předjímáte. --ŠJů 15. 8. 2011, 23:35 (UTC)
Takže znovu. Usnesení o zahájení trestního stíhání má několik částí. "Výrok" kde je popsán skutkový děj, tak jak se stal, a "odůvodnění", kde je to co uvedli svědci, a to nemusí být pravda. Zdrojovat výpovědí svědků a to ještě účelově, je špatně. --Yopie 16. 8. 2011, 10:38 (UTC)
Pro informaci, dal jsem to Pod lípu.--Yopie 16. 8. 2011, 14:21 (UTC)
To by mě zajímalo, jak "účelově", když se výpovědi svědků z obou stran víceméně shodují. Jinak výpověď svědka je POV někoho, kdo na místě byl, zatímco odůvodnění policejního opatření je POV policejního orgánu, který na místě nebyl, ale zato vyslechl svědky. Wikipedie není policejní ani státní orgán a tudíž POV policejního orgánu pro ni nemá automaticky vyšší váhu než nezpochybněné POV svědka. --ŠJů 17. 8. 2011, 11:56 (UTC)
"Policejní opatření"?? Co to je? Jako právník nic takového neznám... "Víceméně se shodují" = neshodují se. Objektivně, rozhodnutí policie má vyšší váhu než výpověď ne nestranného svědka. Když už používáte primární prameny, tak jim musíte rozumět. Ostatně, Pod lípu jste se asi už podíval...--Yopie 17. 8. 2011, 13:11 (UTC)
Právník by především měl umět česky a ovládat alespoň základ slovní zásoby. Opatření = postup k zabezpečení něčeho. Jestli "nic takového neznáš", tak tím prokazuješ jen tolik, že víš o oboru kulový. Jinak - obvykle se "policejní opatření" říká hlavně preventivním opatřením (viz třeba http://www.policie.cz/clanek/policejni-opatreni-navsteva-papeze.aspx), ale pochopitelně tak lze označit kterýkoliv úkon či sled úkonů policie. A právník by také měl vědět, že za právnickou osobu může jednat jen její orgán a pokud ten orgán není fyzickou osobou, tak pak zase za něj může jednat a jeho jménem něco vyhlašovat jen oprávněná fyzická osoba či osoby. Samotný "výrok" bez osoby je nic. --ŠJů 17. 8. 2011, 13:34 (UTC)
Zdravím, kolego viděl jste tuto prezentaci? Stojí určitě za podívání. [4]. Jsou tam zajímavě použity Vaše fotografie.--Mirek256 17. 8. 2011, 06:23 (UTC)
Dík za upozornění, vidím to prvně. Na to, že je to prezentace pro děti, to má dokonalé zdrojování. Sám jsem poznal jednu svoji fotku, teprv na konci jsem se dočetl, že tam mám dokonce tři. --ŠJů 17. 8. 2011, 11:52 (UTC)
Je to sice "trochu" starší editace a možná jsi už tady na to odpovídal. Co má společnýho Jan Roháč z Dubé s obcí Dubá na Českolipsku? Tedy kromě predikátu, který ale páni z Dubé z rozrodu Benešoviců odvozovali od hradu Dubá v Posázaví.--Freibo 26. 8. 2011, 16:11 (UTC
Nejspíš mě tehdy nenapadlo, že by to mohla být nějaká jiná Dubá a že Benešovici pocházejí z jiné Dubé než všechny ostatní rody pánů z Dubé – asi mě zmátlo i to, že v úvodu hesla Dubá nebyl odkaz na žádný jiný význam ani na rozcestník. Dík za upozornění. --ŠJů 26. 8. 2011, 22:36 (UTC)
Dubá (ta v Posázaví) je starý název hradu. Dnes se jmenuje Stará Dubá a nachází se nedaleko obce Zlenice.--Freibo 27. 8. 2011, 15:49 (UTC)
Mám k tobě prosbu. Na základě tvé výzvy jsem se opět ponořil do místopisu a začal pracovat na okrese Kolín, a potom bych přešel dál. Nyní mám připraveno provést náhradu infoboxu Česká města a obce za dva infoboxy, Infobox sídla a IBOM. Zatím se mi ozval jen JAn a na základě informací od něj jsem připravil postup na náhradu. Vím, že kolem toho proběhlo hodně diskuse a v tuto chbvíli bych spíš než diskutovat ve velkém fóru chtěl aplikovat dříve provedená rozhodnutí, kterým již diskuse předcházela. Rád bych tě opět požádal o připomínky, popřípadě další návrhy. Zatím jsem psal jen na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Česká republika#Infobox a podklady pro převod mám naWikipedista:Kloin/ZmenaIBOM. Děkuji -kloin- 29. 8. 2011, 13:14 (UTC)
Dík za upozornění. Pár připomínek jsem tam napsal. Bohužel, zatím se mi to jeví tak, že k realizaci nějakého řešení ještě diskuse zdaleka nedozrála. Doufejme, že tentokrát se ji podaří někam posunout. Snad se podaří shodnout alespoň na nějakém provizorním řešení. --ŠJů 29. 8. 2011, 15:48 (UTC)
Děkuji za pomoc, provedl jsem náhradu infoboxů u několika obcí. Poznámky jsem psal tady. Poprosil bych tě opět o připomínky, děkuji.-kloin- 31. 8. 2011, 06:27 (UTC)
Můj první dojem je, že je tam příliš mnoho změn k horšímu co se týče jak uspořádání i komplexnosti údajů, tak vzhledu. Pokusím se připomínky sepsat. --ŠJů 31. 8. 2011, 07:50 (UTC)
Ahoj, rád bych Ti poděkoval za Tvé příspěvky v Commons, především za řadu fotografií, za důslednou kategorizaci a také třeba za tohle. Těší mě, že si všímáš i takových věcí jako jsou sanitky a vrtulníky, například vozidla ASČR nebo vrtulníky LS PČR. Fotka atypicky zbarvené sanitky ASČR je perfektní a jedna Tvá fotka se mi hodila i do vlastního DČ. :-) Udělil bych Ti i vyznamenání, ale ještě jsem k tomu u nikoho nedostal a nevím přesně, jak to udělat, takže aspoň takhle díky a víc takových příspěvků. Zdraví --Midi7 2. 9. 2011, 20:32 (UTC)
Díky, po všelijakých zbytečných sporech člověka taková pochvala potěší. Však tobě patří hlavní dík za to, že tahle témata jsou pokrytá články i obrázky, a vlastně i díky tvým fotkám jsem si začal sanitek víc všímat, i když zatím jsem jich vyfotil jen pár. Tak to naštěstí chodí, že jeden od druhého ledacos odkoukává a tak se leccos dobrého uchytí. --ŠJů 2. 9. 2011, 21:30 (UTC)
Kolego, začal jsem fotit železniční zastávky ve Šluknovském výběžku, viz [[5]], ale např. vlak na železniční stanice na zastávce v Horním Podluží neumím popsat. Pokud je tam něco špatně, prosím opravte. Ale nemusíte, když nebudete chtít. Jen na trati z Rumburka do Jiříkova již vlaky nejezdí, tak jsem se je snažil zachytit na poslední chvíli. I jiříkovské nádraží, odstavené nákladní vagóny také neumím popsat.--Mirek256 3. 9. 2011, 17:15 (UTC)
Dík za upozornění. Až budu mít čas a náladu, tak si třeba zkusím pár těch fotek projít a doladit popisy či kategorie. A dost možná, že mezitím udělá něco podobného i někdo jiný. Ve vlacích a vagónech se taky moc nevyznám (poznám jen pár nejběžnějších typů), takže když něco nepoznám a není čitelné typové označení, tak to většinou zařadím do nějaké obecnější kategorie (třeba Category:Railway wagons of the Czech Republic pro všechny nákladní železniční vozy) a tam už to časem najde nějaký specialista. --ŠJů 5. 9. 2011, 11:11 (UTC)
ještě jedna prosba, mohl byste zakategorizovat tuto fotografii? Vozidlo na značení silnice. Moc děkuji. --Mirek256 10. 9. 2011, 07:44 (UTC)
Zařadil jsem do kategorie Road marking vehicles. Hodilo by se ještě zjistit místo. --ŠJů 10. 9. 2011, 10:56 (UTC)
Kolego, takový malý problémeček, týkající se železničních stanic...ve Šluknovském výběžku minimálně dvě leží na kú. jiné obce, než je název stanice (Chřibská na kú. Rybniště, Jiřetín pod Jedlovou na na kú. Dolní Podluží). Jak by se měly kategorizovat? Podle názvu obce, podle které se jmenují, či na kú. obce které se nachází? Prosím o Váš názor.--Mirek256 10. 9. 2011, 08:51 (UTC)
To je u stanic a zastávek poměrně běžné. Myslím, že je dobré takové stanice kategorizovat vždy jak podle katastrální příslušnosti, tak podle toho, kam patří nominálně, tedy podle názvu – viz třeba nádraží Category:Praha-Jinonice, které leží v Radlicích, nebo Category:Praha-Stodůlky, které leží v Košířích, nebo zastávka Category:Pyšely, která leží v čerčanské čtvrti Vysoká Lhota. Do kategorie obce nemusí patřit jen to, co leží na jejím území, ale i to, co k ní patří nějak jinak. Pokud by v konkrétním případě byl s tímhle řešením nějaký problém, tak je možné alespoň do kategorií přidat nějaké odkazy "viz též" pro uživatele, který by nádraží hledal v kategorii obce, podle níž se jmenuje. Každopádně je v takových případech dobré uvést v úvodu kategorie vysvětlující popis (t. j. napsat tam, kam stanice územně patří), aby dvojí kategorizace někoho nemátla. --ŠJů 10. 9. 2011, 10:49 (UTC)
Jistěže upravit šablonu tak, aby zvládala i požadavky, kde definitivní název není navržen. Účelem takového použití je upozornit na nevhodný název článku a vyzvat ke hledání vhodnějšího názvu. --ŠJů 14. 9. 2011, 05:54 (UTC)
Nazdar, hledám garanta pro projekt Dopravní cesty, abych tam nebyl sám. Mrkni na to a ozvi se, jestli by si to nechtěl dělat.--Juandev 3. 10. 2011, 12:23 (UTC)
Mohu v mezích svých schopností a podle potřeby občas přispět nějakou konzultací nebo připomínkami, ale na garanta se necítím. Ani si nejsem jistý jestli je to dobré pojímat všechny dopravní cesty jako samostatný grant - například nádraží nebo silnice II. a III. tříd i nedálniční silnice I. tříd je asi lépe zahrnout spíš jako nějakou prémii v rámci grantu českých obcí, pokud si přispěvatel všímá i dopravních objektů.
Tak já jsem zapoměl říct, že to není složité. Jednou začas je potřeba po někom zkontrolovat nějakou nafocenou dopravní cestu a odsouhlasit/neodsouhlasit přidělení prostředků. Případně také pomoci s reportem.--Juandev 10. 10. 2011, 07:36 (UTC)
Mám taky trochu pochybnost, jestli fotka začátku, konce a pár míst na trase může dopravní cestu dostatečně reprezentativně dokumentovat. Význačným místem se myslí detail dopravní cesty, nebo zajímavá místa v jejím okolí? Ona každá dopravní cesta může být zvláštní něčím úplně jiným. Zaměřit se spíš na technologický popis, anebo uživatelský? A má nějaký smysl cílená a dotovaná fotodokumentace tuctových silniček, které nejsou ničím zvláštní? Neměl by být grant cílen spíš na vypracování mapek či schémat, nebo - třeba na dohledání zdrojů? Ta procenta použití fotek v jiných projektech taky nepovažuju za dobrý nápad. Výběr fotek do článků by neměl podléhat ekonomickému tlaku. Krom toho, tento procentní parametr by paradoxně přispěvatele nutil udělat těch fotek co nejméně. Commons je taky projekt - fotka, která je k dispozici v Commons, popsaná a zakategorizovaná, je už tím "použitá v projektu", zejména pokud článek na příslušnou kategorii Commons odkazuje. --ŠJů 3. 10. 2011, 19:33 (UTC)
Ad tvoje otázky. Proto jsem si tě vybral. Ty tomu rozumíš, ty navrhni pravidla. Co se týče dokumentace "silniček", které nejsou ničím zvláštní. Pokud tyto "silničky" mají svůj článek na Wikipedii - měli by mít nějakou fotografickou ilustraci. A ano, tohle je projekt pro Wikipedii, nicméně pokud si obhájíme, že to má být i projekt pro Commons bude pro Commons.
Co se týče mapek a referencí - můžeš se do takového projektu pustit. Já tomu moc nerozumím. Vím ale, že s fotodokumentací dopravních cest jsme schopni sehnat lidi, kteří nám je pomohou dokumentovat.--Juandev 10. 10. 2011, 07:36 (UTC)
Do "funkce" se zatím nepohrnu, protože dlouhodobou účast se mi zatím zaručovat nechce a nezdá se mi ten námět zralý k realizaci, ale zkusím napsat nějaké připomínky a náměty do diskuse toho projektu. Beru to zatím jen jako cvičný pokus něco zformulovat. --ŠJů 10. 10. 2011, 07:42 (UTC)
Zdravím. Některým úpravám (letošní červen) v článku Památná lípa v osadě Cikánka příliš nerozumím. O stromu je mluveno v minulém čase a uvedeno je, že stál do roku 2007, ale v žádném ze zdrojů se mi nedaří najít poznámku o pádu nebo odstranění. Evidenční číslo, které je ve článku uvedené, je už řadu let neplatné, v minulosti (přesně si nevzpomenu) došlo k přečíslování a AOPK strom aktuálně eviduje jako 104306. Evidence ukončení ochrany ani odstranění stromu neuvádí, aktuální fotomapa (mapy.cz) rovněž strom zobrazuje. Chci se proto zeptat, zda informace, že strom stál do roku 2007, vychází jen z absence v citované ročence, nebo bylo skutečně na místě zjištěno, že tam už lípa není. Pokud jde o druhý případ, bylo by lepší to tam na rovinu uvést (klidně bez zdroje, časem se nějaký objeví), aby to nedávalo prostor k pochybám. Díky. --Xth-Floor 30. 10. 2011, 10:38 (UTC)
Nevím, zda dosud stojí, a nenašel jsem doklady, jaký je její osud po roce 2007. Doložit se mi podařilo jen to, co je v posledním odstavci, tedy že do roku 2007 byla uváděna v seznamu v pražské ročence životního prostředí a od roku 2008 nebyla, přičemž číslování v té ročence bylo předtím a potom zjevně stejné a čísla "vypuštěných" stromů se nechávají neobsazená. Ale na zdroj, který by zmińoval, zda strom nějakým způsobem zanikl anebo třeba jen pozbyl ochrany, jsem nikde nenarazil. Jediné, co máme doloženo, je, že do roku 2007 stál a byl chráněn. Pokud bych někde našel třeba jen okrajovou zmínku o jejím dalším osudu, jistě bych to v článku zmínil. Ale zas tolik publicity asi ty památné stromy většinou nemají. --ŠJů 30. 10. 2011, 10:43 (UTC)
Letos jsem přes Cíkánku procházel a pár fotek jsem tam pořídil, ale místo se stromem jsem nezachytil, protože jsem nevěděl, že tam má stát (na této fotce je zachycena opačná strana domu, u jehož levého konce strom stojí čí stál). Myslím si, že kdyby tam stál nějaký nápadný strom nebo pahýl, tak že bych ho býval asi taky vyfotil, ale jistý si nejsem. --ŠJů 30. 10. 2011, 10:50 (UTC)
Ahoj, jen jsem se chtěl zeptat, co přesně má dělat __FORCETOC__ a jestli to tam není zbytečné. Podle mě by tam mohl být automatický obsah, který se mi v náhledu zobrazoval úplně stejně jako tento "tag", nebo jak to nazvat. --Harold 7. 11. 2011, 21:08 (UTC)
Máš pravdu, je to tam zbytečné. Já si to spletl a myslel jsem, že obsah skáče hned za první odstavec a ne před první nadpis oddílu, tak jsem chtěl pojistit, že zůstane tam, kde byl před mým zásahem. --ŠJů 7. 11. 2011, 21:12 (UTC)
Jen pro doplnění k Vaší editaci v článku Seznam silnic první tříby bych poznamenal, že ulice Spojovací byla dle tehdejších plánů považována za budoucí součást městského okruhu. V současné době je plánován tunel pod touto ulicí jakožto součást vnitřního okruhu. S označením I/27 pro dnešní městský okruh MO podle mě jistým způsobem souvisí, zdroje pro to však nemám. S pozdravem Thomas999 29. 11. 2011, 20:52 (UTC)
Dear ŠJů, maybe this usage of your photo in a german newspaper is interesting for you: [6] - they cited it as wikipedia with your name (but maybe had a Problem with the letters), but they did not cite it with the licence. Best regards, - Achim Raschka 7. 12. 2011, 09:19 (UTC)
Thank You for the notice. --ŠJů 7. 12. 2011, 12:43 (UTC)
Hodil jsem tu Vaši fotku doleva, protože vpravo bortila souvislost textu, ale teď koukám, že vlevo zase zakrývá čísla poznámkového aparátu. Máte nějaký fígl, jak to udělat, aby tam prostě jen byla? Já v tomhle nejsem expert. Díky, --Davcza 11. 12. 2011, 21:58 (UTC)
Obecně bývá lepší dávat obrázky doprava právě proto, aby nenarušovaly text, protože ten je standardně zarovnáván zleva. Problém bývá v tom, že pravou stranu často zabírají infoboxy, pod něž už se toho moc nevejde. Nevím přesně, co rozumíte borcením textu, mně se na monitoru při tom původním umístění obrázku nic nějak zásadně nebortilo. A při umístění vlevo mi to čísla poznámek taky nezakrývá. Takže buď je to borcení způsobováno nějakou závadou mimo vlastní kód článku (možná používáte jiný prohlížeč, jinou velikost okna, nebo v osobním nastavení Wikipedie nastavený nějaký jiný vzhled), nebo Vám vadí něco, na čem mně nic zvláštního nepřipadá. Zkuste si to otevřít v jiném prohlížeči nebo si zvolit v nastavení jiný vzhled, jestli to nebude lepší. --ŠJů 11. 12. 2011, 23:50 (UTC)
Co znamená "borcení souvislosti textu", tomu taky nerozumím. Nicméně zakrývání čísel poznámek je zřejmě problém různé podpory CSS v různých prohlížečích - mně se zobrazovaly, ale těsně u obrázku, což působilo neesteticky. Každopádně se tomu dá napomoci šablonou {{-}} nebo {{clear}}, která ukončí obtékání objektu a způsobí zobrazení poznámek až pod obrázkem - což je i správné, protože poznámky jsou k celému článku, ne k obrázku.--Shlomo 12. 12. 2011, 08:42 (UTC)
Ona je otázka, jestli je esteticky horší, když jsou čísla poznámek přilepená k obrázku, nebo když zůstane vedle obrázku tolik volného místa. Obecně nevypadá moc dobře, když obrázky po pravé či levé straně stránky přesahují příliš daleko za konec textu. Mně osobně tedy přišlo nejlepší to původní umístění na pravé straně pod infoboxem (přímo do infoboxu se tento obrázek tématicky nehodí), ale počkáme, jestli se nějak vysvětlí to borcení. --ŠJů 12. 12. 2011, 11:03 (UTC)
Kolego, jste vůl, kterému nic neříká slovo pieta...v mých očích jste hodně poklesl.--Mirek256 19. 12. 2011, 16:54 (UTC)
Kolego, pokud se v rámci piety nechcete účastnit tvorby encyklopedie, tak si dejte na několik dní oraz. Každé téma na Wikipedii je pro někoho svaté a pietní a každý by si mohl přát, aby ta "jeho" témata byla podaná jednostranně, pietně, propagačně atd. Na encyklopedické články ovšem klademe poněkud jiné nároky než na nekrology, u nichž je jistá vstřícná jednostrannost zvyklostí. Pokud nějaký článek hrubě odporuje principům Wikipedie, tak to mělo být řešeno už dávno - a tím akutněji v době, kdy je na článek upřena soustředěnější pozornost. Budovat objektivní, úplný a vyvážený encyklopedický článek není ničím proti slušnosti. Naproti tomu Vaše nadávky a osobní útoky jsou hrubým překročením obecné slušnosti i pravidel projektu. --ŠJů 19. 12. 2011, 17:13 (UTC)
Osobní názory do práce na Wikipedii vůbec nepatří, ale v tomto případě snad mohu z piety udělat výjimku a ujistit vás, že si Václava Havla, stejně jako mnoha jeho příznivců i oponentů, hluboce vážím a i proto si přeji, aby tu o něm byl kvalitní a důstojný encyklopedický článek, k čemuž zatím ještě ledacos chybí. --ŠJů 19. 12. 2011, 17:31 (UTC)
Určitě by článku o Václavu Havlovi prospěl méně čítankový a jednostranný styl. Bohužel zdejší aktivisté nepřipustí alespoň trochu vyvážené informace. Jim nepohodlná fakta prostě vymažou bez ohledu na to, že jsou podložena celkem seriozními zdroji jako je třeba ČTK. Pravda je prostě spoustě lidí nepohodlná. PB0305 20. 12. 2011, 09:37 (UTC)
Já jejich snahu o pietu v těchto dnech celkem chápu - bohužel, problém s článkem už je evidentně staršího data. Ale to už patří k podstatě Wikipedie, že její ideály jsou vlastně nerealistické, ať už je to nezaujatý úhel pohledu nebo třeba víra v existenci nezávislých zdrojů atd. Ideální by bylo, kdyby článek byl natolik objektivní, aby uspokojoval jak příznivce, tak odpůrce Václava Havla, kteří stojí o informace. Otázka je, zda má uspokojovat i ty příznivce a odpůrce, kteří by naopak jim nepohodlnou část pravdy popřeli. Ale tak je to vlastně se všemi články, nejen s tímto. Bohužel zrovna někteří lidé kolem tzv. projektu kvalita si navykli "vyvažovat" články odstraňováním ověřitelných informací, které jim připadají nadbytečné, takže nominace článku na dobrý či nejlepší zpravidla znamená, že článek je zfrázovatěn a mumifikován a zdrojový kód znepřehledněn obludnými citačními šablonami a tvrdými mezerami, které ztěžují fulltextové vyhledávání, zatímco skutečné vady jako například tato neúplnost a jednostrannost jsou přehlédnuty. Ale nechci přehánět, jinak je i jejich činnost celkem užitečná a i ten článek o Václavu Havlovi je, až na tu jednostrannost, zpracován nadprůměrně dobře. --ŠJů 20. 12. 2011, 12:48 (UTC)
Všiml jsem si, že na BBC se i v těchto dnech v některých úvahách a vzpomínkách nebáli i trochu kritičtějšího pohledu, památce Václava Havla to myslím vůbec neuškodilo spíš naopak, pokud se veškerá kritika potlačuje tak to nikdy není dobré. PB0305 20. 12. 2011, 13:11 (UTC)
A tak to u nás v médiích taky poreferovali o reakcích komunistů. Potíž je, že když si člověk chce v encyklopedii najít, na co že to vlastně ten Filip narážel a jak to bylo doopravdy, tak k tomu zde moc dalších informací nenajde. Ale s tím opravdu je možné ty dva týdny počkat, prozatím stačí článek označit obvyklou šablonou. Ostatně encyklopedicky významné drby o Klausovi taky encyklopedie nyní zamlčuje, namísto aby je popsala a uváděla na pravou míru. --ŠJů 20. 12. 2011, 13:37 (UTC)
Zdravím, hledím na nápis na Jubilejním kameni a nemohu přijít na to, z čeho plynou pochyby o datu výročí. Vidím tam 12. listopad a nenapadá mne, jak by mohlo jít o 28. listopad, jak uvedeno v popisu. Můžete mi pomoci?--Tomas62 24. 12. 2011, 18:42 (UTC)
Zdravím. Tady zase vidím jenom 28. listopad, ale také nevím, odkud na to přišli. --ŠJů 24. 12. 2011, 23:06 (UTC)
Ajo, tohle jsem přehlédl, díky za odpověď!--Tomas62 25. 12. 2011, 00:21 (UTC)
Ahoj Šjů, chtěl bych upozornit na nějaké nesrovnalosti, které se objevily po tvých editacích v článcích o Klenovu (Klenov (přírodní rezervace), Klenov (Vsetínské vrchy) a Klenov (hrad)). Uvádíš, že Klenov a Zámčisko je totéž, ale ona to není pravda. Mrkni na tuhle mapu, tam jsou Klenov a Zámčisko jako dva samostatné kopce (nevím, jestli je to úplně přesné – Klenov je tam zaznačený jako vrchol a Zámčisko jen jako jakési vrstevnice bez vrcholu). Každopádně o ty kopce nejde, ale o to, jak to tam je. Přírodní rezervace Klenov zahrnuje dva větší skalní útvary, a to přímo skály na samotném Klenově (to odpovídá článku Klenov (Vsetínské vrchy)) a skály zvané Zámčisko, které jsou kousek od toho, asi tak 500 metrů, možná i dál. Jak skály na samotném Klenově, tak skály Zámčisko odpovídají článku Klenov (přírodní rezervace). No a teďka ten hrad. On tam ve skutečnosti žádný hrad není, je to to Zámčisko. Zámčisko jsou jen skály a v nich ten hrad původně stával, ale on už tam není. Problém je s tím, že Klenov samotný a Zámčisko jsou dva samostatné skalní útvary, takže nelze tvrdit, že Klenov je totéž co Zámčisko. Akorát ta rezervace se jmenuje celkově Klenov a spadá tam jak Klenov, tak Zámčisko. Zrovna včera jsem tam byl a jsou to dva samostatné útvary, na naučné stezce mají dokonce tři cedule (o skalách na Klenově, o Zámčisku jako skalách a o Zámčisku jako hradu). Navíc Zámčisko je dost v lese a není z tama nic vidět, ale z Klenova je krásný výhled na Bystřičku. --Midi7 29. 12. 2011, 23:26 (UTC)
Ahoj Midi7. Vycházel jsem z informace uvedené v článku Klenov (hrad). Ačkoliv ta věta byla gramaticky chybná, těžko se dala vyložit jinak, než že Zámčisko je jiný název pro vrch Klenov. Pokud Klenov je název celého kopce a nikoliv jen jeho nejvyššího vrcholu (obvykle název patří ke kopci a ne jen k vrcholovému bodu), tak by tedy Zámčisko byl název skalního útvaru a snad někdejšího (skalního) hradu, o němž se však v článku Klenov (hrad) opět tvrdilo, že se nachází na vrcholu kopce Klenov, a navíc ještě i samotný hrad je v něm nazýván Klenov, nikoliv Zámčisko. Tedy já jsem žádnou (novou) chybu do článků nevnesl. Obávám se, že pro spolehlivou informaci o tom, který název co označoval a označuje a jaký je mezi nimi vztah, bychom potřebovali mnohem lepší zdroje, než pár map, do kterých ty názvy namatlal někdo, kdo o tom možná neví víc než my. Museli bychom umět doložit historii i etymologii obou názvů. Snad aspoň ty tabule naučné stezky lze považovat za lepší zdroj. Pokud chceš opravit chyby, které v článcích byly (a já je možná přenesl z jednoho článku do dalšího), tak se o to můžeš pokusit. Já se hlavně pokoušel napravit hrubou chybu, že nám článek kolega naklonoval a přitom ho nenapadlo nový článek vůbec uvést do nějakého vztahu s již existujícím, třeba aspoň jednoduchým odkazem. --ŠJů 29. 12. 2011, 23:47 (UTC)
Z některých zdrojů mám pocit, že Klenov je název pro celý hřbet a Zámčisko pro jeho nejvyšší vrchol - pak by tedy vrchol Klenova opravdu byl totéž co vrchol Zámčisko. Jinde se zase celý hřeben označuje názvem "Klenov - Zámčisko" či "Zámčisko - Klenov". --ŠJů 29. 12. 2011, 23:54 (UTC)
Mě spíš zaráží, že v té mapě jsou Klenov a Zámčisko jako dva kopce. Ono to tak možná i je, ale nejspíš se obě skály nacházejí přímo na kopci Klenov, akorát jedna se jmenuje Klenov a druhá Zámčisko (i když nemá s kopcem Zámčisko nic společného). Taky to mohli vymyslet nějak líp, ale aspoň v Commons jsem ty fotky pojmenoval tak, že jde poznat, která skála je Zámčisko a která je Klenov. --Midi7 29. 12. 2011, 23:57 (UTC)
Mapy.cz jsou obecně hodně zfušované a odfláknuté. Tam si občas vymyslí takové nesmysly, že žasnu. Když se podívám na mapy dostupné přes http://geoportal.gov.cz/, tak na Základní mapě ČR 1:10000 je celý hřeben označen podélně názvem Klenov a na něm vyznačené tři bezejmenné kóty, vše v katastrálním území Bystřička I. Popis Zámčisko je na jižním svahu, již v katastrálním území Růžďka a mimo rezervaci. Názvem Klenov je označena též jakási osada či samota dole u potoka. Na Státní mapě 1:5000 je to podobně. Na vojenské rastrové mapě je nápis Zámčisko taky na jihu mimo rezervaci, slovo Klenov se vyskytuje jen v názvu rezervace. Na tzv. Topografické mapě není popsaný hřeben ani kóty. A v mapě II. vojenského mapování se kdesi v jižní části hřebene nachází popis "Klenow B." (B. jako zkratka pro Berg). --ŠJů 30. 12. 2011, 00:22 (UTC)
Tak to jsem zvědavý, kdo přijde na to, co je pravda. Je možné, že v mapách.cz je opravdu chyba. Nicméně obrovské chyby jsou také v mapách na Googlu, tam jsou zakreslené úplně špatně některé ulice přímo ve Valmezu. Ale to je vedlejší. Ona asi nakonec bude fakt pravda to, že Zámčisko je jen lidové označení Klenova, resp. jen jeho malé části, a to skalního útvaru, kde býval ten hrad. Ta druhá část se jmenuje jen Klenov. Nicméně ta skála, které se běžně říká Zámčisko, je také součástí přírodní rezervace, což by odpovídalo i cedulím naučné stezky, ale nesouhlasí to s tvýma mapama. --Midi7 30. 12. 2011, 00:29 (UTC)
V těchto věcech většinou žádná "pravda" neexistuje. Pravda je, jak tomu lidé říkali a říkají, a zvyky lidí se různí ještě víc než názory kartografů. Tradování názvů funguje jako tichá pošta - názvy se komolí a mění, jejich význam se přenáší z místa na místo, většina míst má víc různých názvů atd. Takhle prostě přirozené názvy fungují, na rozdíl od těch, které vymyslí úředníci. --ŠJů 30. 12. 2011, 00:33 (UTC) V tomto případě se zdá dost jasné, že Klenov je především název pro celý hřeben. U "Zámčiska" by člověk etymologicky tušil, že by ten název měl souviset s nějakým hradem, ale kdo ví, jestli opravdu s tím, jehož zbytky jsou na tom vrcholu. --ŠJů 30. 12. 2011, 00:37 (UTC)
Máš pravdu, že se ty názvy tvoří různě mezi místníma. To, co já znám jen jako skály Klenov, se ve skutečnosti jmenuje Havranka a to další se podle Chmeeho zdrojů jmenuje opravdu Zámčisko s tím, že je to pouze pojmenování pro vrchol a ne pro celý kopec. --Midi7 30. 12. 2011, 00:41 (UTC)
Zdravím, hledím na nápis na Jubilejním kameni a nemohu přijít na to, z čeho plynou pochyby o datu výročí. Vidím tam 12. listopad a nenapadá mne, jak by mohlo jít o 28. listopad, jak uvedeno v popisu. Můžete mi pomoci?--Tomas62 24. 12. 2011, 18:42 (UTC)
