Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Klasifikace biologie/Archiv2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Starší příspěvky jsou archivovány zde: Archiv1.

Psaní latinských názvů[editovat zdroj]

Nejřív odpovím na dotaz Wikipedisky jkb ohledně psaní velkých písmen v latinských jménech organizmů. Velká písmena se v latině píší u všech taxonomických kategorií po rod. Druh a nižší kategorie se píší s malým písmenem. Proč to je nevím, asi podle "Pravidel latinského pravopisu".
Dále bych měl poznámku grafického typu. Měli bychom se dohodnou na pravidle psaní latinských jmen organizmů, zda normálně nebo kurzívou. Kurzíva se používá v odborné literatuře, jestli se bude používat i tady je celkem jedno. Jen by bylo záhodno, aby se latinské názvy psaly jednotným způsobem.

Ještě poznámka k zatřídění do taxonomických kategorií: ten, kdo stránku o organizmu vytvoří a uvede taxonomické zařazení, by měl také uvést zdroj, ze kterého zařazení převzal. Gibon 15:58, 24. 10. 2004 (UTC)

@ Gibon:
    • velká a malá písmena latiny – a no tak já tedy Pravidla latinského pravopisu opravovat nehodlám, ale mělo by to být jednotné
    • latinské názvy normálně nebo kurzívně: i v jiných případech je zvykem, psát výrazy v cizích řečích (třeba i anglicky) pokud možno kurzívně, vypadá to líp, je to profesionálnější, já bych to doporučil jednotně i tady
    • zdroj taxonom. zařazení: i zde souhlas; více méně, v mém návrhu na šablonu pro biologii jsem dole uvedl řádku pro latinský název, pod ním jako poslední pak jméno autora (a rok) – to je zřejmě to, co máte na mysli? – Ono to usadní i spory o tom, jestli je to řazení správné či ne, o různých klasifikacích se tu zmiňovala již i Karakal na více místech.
Ciao, -- -jkb- 16:41, 24. 10. 2004 (UTC)
@ -jkb-:
    • Já jsem to pole v návrho pochopil jako jméno autora, který dotyčnou věc popsal. Proto jsem navrhl ještě zdroj systematického zařazení. Ale je pravda, že autota popisu bude lépe psát rovnou za latinský název. V tomto smyslu jsem upravil tabulku v navrhu biologické klasifikace.

zdraví Gibon 18:03, 24. 10. 2004 (UTC)

Důležitá pravidla psaní vědeckých jmen[editovat zdroj]

@ snek01:
  • Vědecké (=většinou latinské) jméno taxonu kategorie rod a vyšší kategorie než rod musí začínat vždy velkým písmenem; podle Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury (Kap.2 čl. 4.1). Jsou to uninominální jména = skládají se z jednoho slova.

např. Mollusca

  • Druhové jméno taxonu kategorie druh a nižší než druh musí začínat malým písmenem. Podle Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury (Kap.2 čl. 5.1).

např. Arion lusitanicus

  • citace:
    • Vědecká jména taxonů ze skupiny rodu a druhu by měla být tištěna odlišným typem písma (fontem) od ostatního textu; zpravidla jsou tištěna kurzívou, která by však neměla být používána pro jména vyšších taxonů. Jména ze skupiny druhu vždy začínají malým písmenem a jsou-li citována, mělo by vždy být před nimi rodové jméno (nebo jeho zkratka); jména všech superspecifických taxonů začínají velkým písmenem.
  • konec citace

Zdroj: Houša, V. & Štys, P. (překladatelé) (2003) Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury, 4. vydání. (Překlad International Code of Zoological Nomenclature. Fourth Edition.) - Česká společnost entomologická, Praha, XXXI + 182 pp., strana 112, Doplňky, doplněk B. Všeobecná doporučení odstavec 6

Doplňky sice mají status doporučení, ale většina odborných periodik vyžaduje kromě Pravidel akceptovanání také Doplňků. Řídí se tím i anglická Wikipedie a Wikispecies (u Wikispecies jsem našel pouze občas zapomenuté zformátování rodových jmen kurzívou.)

Já to sice taky občas špatně naformátuji, zvláště když mám vedle sebe špatný příklad.

V databázových systémech není možné často toto pravidlo dodržet, proto jsou např. na http://www.biolib.cz všechna vědecká jména kurzívou, ale to je špatně.

např. všechna vědecká jména na stránce živočich mají být psána normálně. (= nemají být psány kurzívou).

Možná, že se to některým Wikipedistům nebude líbit, protože se musí předělat spousta jmen, ale doufám, že je pro ně anglická Wikipedie dostatečným vzorem.

Tady je odkaz do anglické Wikipedie, kde je to samé vysvětleno němokolika málo větami: http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiProject_Tree_of_Life/Taxobox_Usage#Bold.2Fitalic_markup

Byla tu o tom někde diskuse, ale nemůžu ji najít, tak to dávám sem... tuším že Snek01 zde uvedl, že vyšší (opraveno snekem01: má být nižší taxony, tzn. rod a druh a nižší. Takhle to vypadá, jako kdyby si Kotec dělal srandu. Je to uvedeno hned v tom červeném boxu nahoře.) taxony mají být všechny kurzívně. Pídil jsem se po tom, poněvadž mi to přišlo divné, a zjistil jsem, že to opravdu platí, ovšem jen v zoologii. Botanika užívá kurzivu všude, jak je zřejmé i odtud - botanický kód. Nápodobně Kubát 2002 nebo Květena Č(S)R, které u nás považuji za hlavní prameny botanického poznání. Tak se za botaniky přimlouvám, ať to kurzívně zůstane. Kotec 12:33, 18. 4. 2005 (UTC)

Malá/velká písmenka v ČESKÝCH názvech v taxoboxu[editovat zdroj]

Pamatuji si, že kdysi jsme se nějak dohodli o tom že budeme psát v taxoboxu i v českých názvech velká písmenka na začátku věty. ALE

  • teď to nikde nemůžu dohledat, takže je klidně možně že je to výplod mé fantazie
  • dokonce i na stránkách projektu je to v jednom taxoboxu "špatně".

Na stránkách projektu je jen vyjádření k latinským názvům o českých se mlčí. V současné chvíli když narazím na taxobox kde je něco malym a něco velkym tak to neopravuji protože nechci zbytečně škodit. Hok 21:31, 6. 4. 2005 (UTC)

Správně, už to tu bylo, asi ne přímo na stránce projektu. Někdo chtěl psát v češtině malá písmenka i u názvů článků, aby bylo jasné, že to má být malé i ve větě. Což jaksi nejde. Něco jiného je, jak to psát v taxoboxech, a tady Hok našel jistě chybu, já si toho dosud nevšiml, nyní se dívám i na další a vidím, že skutečně i v rámci jedné tabulky je to obojím způsobem (Sýkorovití, Strunatci...). V naprosté většině taxoboxů se to píše velkým písmenem, což by bylo encyklopedicky asi správnější. -jkb- 05:29, 7. 4. 2005 (UTC)
Přiznávám se a omlouvám se, jsem v tomto směru velmi nedůsledná a napravím své chyby. To, co si pamatuju půjdu opravit hned. Skutečně jsme se dohodli na velkých písmenech v taxoboxu i u Češtiny. --Karakal 06:04, 7. 4. 2005 (UTC)

snek01 14. 4. 2005:

Tak jako při psaní vědeckých jmen se musí dodržovat Mezinárodní pravidla zoologické nomenlaktury a Mezinárodní kodex botanické nomenklatury, tak při psaní národních jmen se musí dodržovat pravidla pro běžnou komunikaci v daném jazyce.

  • Např. v češtině se musí používat Pravidla českého pravopisu.
  • Např. v němčině se musí používat Pravidla německého pravopisu.
  • V češtině se české názvy organismů píšou malým písmenem. (Velkým písmenem začínají pouze vlastní jména: např. kůň Šemík, kočka Míca, apod.)
  • V němčině se píšou německé názvy organismů velkým písmenem, protože v němčině se všechna podstatná jména píšou velkým písmenem.
  • (V angličtině je v tomto směru alespoň na Wikipedii chaos.)

WikiProjekt Klasifikace biologie byl založen 19. 10. 2004, na jeho pravidlech dohodlo 7 wikipedistů. Doufám, že nebude problém změnit sice již dohodnuté, ale špatné pravidlo tak, aby se jména organismů psala malými písmeny i v Taxoboxu.

Dokonce ani v taxoboxech to není "encyklopedicky správnější", protože nic takového jako "encyklopedicky správnějšího" neexistuje.

Jenže na začátku věty byste také napsal velké písmeno? A taxobox je speciální případ.
  1. se dá považovat za výskyt v seznamu
  2. za první písmeno ve větě
Hok 08:23, 14. 4. 2005 (UTC)

Osobně soudím, že v seznamech, zejména pak hesel na Wikipedii, mají být první písmena obecných pojmů malá; například v Nejlepších článcích jsem to upravil - přijde mi pak jaksi přehlednější, čitelnější (způsobem, na jaký jsme za gigabyty textu a léta života zvyklí), vlastní jména vyvstávají a velká písmena se nepletou jinde, než opravdu na začátcích vět v souvislém textu. Taxobox v hesle strunatci (nikoli Strunatci - btw jednou tam jsou velcí tuční Strunatci i v prostřed textu, a špatná shoda přísudku hned v úvodní větě, která vůbec není moc popisná) ap. se mi moc nelíbí, taky bych dal přednost malým písmenům.

Jenže co s tím nadělám, že (a vůbec, já jsem v tomhle obsesivní; opravují úvodní písmena na malá i v odkazech, které jsou přejmenovány svislítkem. V té souvislosti mě napadá ještě jeden důvod, proč to mít tak - kdyby třeba [uznávám, že je to takřka vyloučené] byl jednou software upaven tak, že by hesla mohla začínat malým písmenem, pak jako v normální encyklopedii by se měla hesla obecných apelativ začínat malým písmenem a odkazovat na ně jinak je proti smyslu. Sýkorovití jsou ptáci, nikoli Ptáci (film), který by se pak obešel bez závorky). --Malý·čtenář 09:22, 14. 4. 2005 (UTC)

Tak co se týká malých/velkých písmenek v taxoboxu tak to můžeme vyřešit šablonou. Když se rozhodneme že chceme malá stačí změnit všechny taxobox řád,čeleď,druh,... v tomto duchu.
|- valign=top
|Druh:||<span style=text-transform:lowercase>{{{česky}}}</span> (''{{{latinsky}}}'')
a bude. :) Hok 19:15, 14. 4. 2005 (UTC)

Poznámky k psaní názvů od nebiologa ale encyklopedisty nejen k ke snekovi01 (mimochodem, jediným nebiologem, podílícím se na projektu od začátku dodnes, jsem byl já):

  1. je asi nutno rozlišovat, jedná-li se o taxon uvedený v textu a uvedený jako nadpis tedy titulek (ať již článku, kapitoly nebo taxoboxu)
  2. problematické to bude u výčtu (tedy seznamu), přesto asi bude možno rozlišovat opět mezi výčtem v textu a výčtem v tabulce (i když ne nutně, navíc je skutečně ještě spousta taxoboxů, kde je to porůznu)
  3. tady nejde ani o pravidla pravopisu ani o pravidla odborných institucí, ale také o pravidla encyklopedická, která platí i v textu o fyzice či literatuře tedy všeobecně (wikipedie se snaží psát cizí výrazy odlišně tedy kurzívkou, nejen latinské); to slouží čitelnosti srozumitelnosti, proto jsme začali psát latiinské názvy i u vyšších taxonů kurzívně, jak v tabulce tak v textu (tolik odlišných typů písma wikipedie zasejc nemá a bylo by to jaksi pestré...)
  4. ve wikipedii není možné (dosud, @ Malýčtenář :-)) psát názvy článků malým písmenem, proto by i taxobox měl mít velké písmeno (vypadá to blbě: článek se jmenuje Ptáci, taxobox pak ptáci, to je P/ptákovina)
  5. orientovat se anglickou wikipedií je sice dobré, dělám to sám, ale právě proto vím, že se to tam hemží různými seky a chaosem

Proto by bylo nutno co nejdříve dospět k řešení (mám tu na mysli i snek01-ovi poznámky nahoře k psaní latinky zde); bude-li se naše typografie lišit od odborné (v jistých bodech jistě), pak to nabízí možnost kvalifikovaně se o tom zmínit souhrně, třeba v článku Systematika apod. Některé z případných změn, jak píše Hok, lze pak celkem jednoduše provést. -jkb- 05:56, 15. 4. 2005 (UTC)

snek01 napsal:

Omlouvám se všem biologům, které jsem označil na nebiology.

1) Pravidla českého pravopisu jako doporučení by se měla respektovat. Viz. např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:N%C3%A1vrhy_pravidel_pravopisu#Egg To už je jednotné na celé Wikipedii. Ukázkový taxobox má vypadat takto (podle Jazykové poradny):

Puma americká (formátováno jako nadpis)
Vědecká klasifikace (formátováno jako nadpis)
říše: živočichové (Animalia)
kmen: strunatci (Chordata)
třída: savci (Mammalia)
řád: šelmy (Carnivora)
čeleď: kočkovití (Felidae)
rod: puma (Puma)
druh: puma americká (Puma concolor)
Binomické jméno (formátováno jako nadpis)
Puma concolor
Linné, 1771
Poddruhy (formátováno jako nadpis)
  puma brazilská (P. c. concolor)
  puma východní (P. c. cougar)
  puma patagonská (P. c. pearsoni)
  puma kanadská (P. c. missoulensis)

Tzn. cituji "v češtině se všechny uvedené pojmenovací typy píšou s malým písmenem." Tzn. ve výčtech, textech, seznamech a tabulkách se to píše malým písmenem. Pouze v nadpisech je možné velké písmeno.

2) Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury by se taky měla respektovat. Většinou se latinské názvy stejně píšou do závorky podobně jako je to na systematika (stav 17.4. 2005 12:00 UTC) takže není problém odlišit latinský název. (v tomto případě je možné použít ve slově "živé organismy" velké Ž takto "Živé organismy", pokud se to chápe jako nadpis). S pravidly encyklopedickými to není v rozporu, protože se to prostě často napíše do závorky. Právě když by se všechna latinská jména psala kurzívou, tak by i biologické texty na Wikipedii staly málo srozumitelné i pro biology!!! Nikdo nezná všechny latinské názvy a tak se aspoň dozvím, jestli se jedná o vyšší taxon (bude normálním typem písma a případně v nebiologických textech v závorce) nebo zda se jedná o rodový a druhový název (bude kurzívou).

např. v biologických textech:

  • Do Arionidae J. E. Gray, 1840 patří Arion lusitanicus Mabille, 1868, Arion rufus (Linnaeus, 1758) a také Arion ater (Linnaeus, 1758). Všichni patří do Arioninae J. E. Gray, 1840.

např. v populárně naučných biologických textech:

  • Do čeleďi plzákovití (Arioninae) patří druh plzák španělský Arion lusitanicus, plzák lesní Arion rufus a také Arion ater. Všichni patří do podčeleďi Arioninae, která zatím nemá český název.

Všimněte si, že i v nejhorší možné pisatelské variantě je to takto normálně čitelné:

  • Do plzákovití Arionidae J. E. Gray, 1840 patří plzák španělský Arion lusitanicus Mabille, 1868, Arion rufus (Linnaeus, 1758) a také Arion ater (Linnaeus, 1758). Všichni patří do Arioninae J. E. Gray, 1840.

Důležité je, aby standardy "Wikiprojektu Klasifikace biologie" nebyly v rozporu s ostatními stanadardy (Pravidla čes. pravopisu, Mez. pravidla zool. nomenklatury). Každý si to na Wikipedii může psát jak chce, ale když mu to někdo (třeba biolog nebo třeba nějaký poučený člověk) opraví správně, tak by to původní autor neměl opravovat nazpátek jenom kvůli tomu, že se mu to tak líbí.

Inu já zkusím zapracovat změny do šablon taxoboxů. Prinejhorším se to dá vždy zrušit. Jinak rozumím tomu správně. Že co se latiny týká tak vše až do čeledi (včetně) psát normálně a teprve rod a druh se latinsky píše kurzívou? Hok 11:52, 17. 4. 2005 (UTC)
Ano Hoku, rozumíš tomu správně. snek01

Předchozí ukázkový taxobox doplněný o kurzívu:

Puma americká (formátováno jako nadpis)
Vědecká klasifikace (formátováno jako nadpis)
říše: živočichové (Animalia)
kmen: strunatci (Chordata)
třída: savci (Mammalia)
řád: šelmy (Carnivora)
čeleď: kočkovití (Felidae)
rod: puma (Puma)
druh: puma americká (Puma concolor)
Binomické jméno (formátováno jako nadpis)
Puma concolor
Linné, 1771
Poddruhy (formátováno jako nadpis)
  puma brazilská (P. c. concolor)
  puma východní (P. c. cougar)
  puma patagonská (P. c. pearsoni)
  puma kanadská (P. c. missoulensis)

Vysvětlení manipulace s šablonami taxoboxu.[editovat zdroj]

Zdravím, předělal jsem taxoboxy tak aby

  • používali novou šablonu taxobox metařádek
  • v českých jménech se psala malá písmenka na začátku. (Vynuceno, wikipedista může do textu napsat třeba SLON a přesto se napíše slon)

Ten metařádek je takový malý bonus, všechny řádky mají podobný formát a tak jsem to sjednotil. Když se bude chtít něco změnit stačí u metařádku. Hok 12:47, 17. 4. 2005 (UTC)

1) Tenhle kód:

{{Taxobox začátek | barva = pink | název = test}}
{{Taxobox začátek_členění | barva = pink}}
{{Taxobox říše | česky = [[Živočichové]] | latinsky = Animalia}}
{{Taxobox oddělení|česky=|latinsky=Triblastica}}
{{Taxobox konec členění}}
{{Taxobox konec}}

napíše tohle:

test
Taxonomické zařazení
{{Taxobox metařádek}}{{Taxobox metařádek}}

Je tam jenom rozdíl v mezeře za slovem latinsky = a to způsobuje, že termín Triblastica je kurzívou a měl by být normálně. Co s tím? snek01

Opraveno. Jsem na oddělení kapku zapomněl :) Hok 09:35, 18. 4. 2005 (UTC)

2) Jak zapisovat případné autority u vyšších taxonů? viz. např. taxobox u hesla měkkýši.

K bodu 2., autority vyšších taxonů: to současná tabulka přirozeně opomíjí, protože se tu kdysi někde diskutovalo o tom, že tito autoři budou až u druhů; mimochodem, ne latinsky ale svým skutečným jménem, tedy Linné a ne Linnaeus, i když to zatím není jednotné, botanici to prý rádi mají latinsky, takže je třeba jakéhosi konečného uvážení; bude-li to latinsky, je nutno myslet na přesměrování na skutečné jméno, kde bude příslušný článek. -jkb- 06:50, 18. 4. 2005 (UTC)
A co vám brání v použití binomické sekce? Nebo řekněte jak by to podle vás mělo vypadat a proč a já vám pro to tu šablonu udělám. Hok 09:35, 18. 4. 2005 (UTC)

Botanická vs. zoologická typografie[editovat zdroj]

I když to bylo hezky vymyšleno, začínám se smiřovat s tím, že se šablonami taxoboxu ještě hotovi nejsme. Shrnuji: očividně není jednotného postupu v psaní latinských (vědeckých) názvů, botanická a zoologická nomenklatura si odporují (viz diskusi zde v sekcích Psaní latinských..., Důležitá pravidla... a Malá/velká...). Vidím následující východiska:
1. sjednotíme to tak, že budeme psát podle wikipedie (latinka vždy kurzívně)
2. budeme respektovat oba systémy (jednou tak, po druhé onak)
V prvním případě by se wikipedii mohlo vytknout, že nedodržuje vědecká pravidla (wikipedie by pak botanikům či zoologům mohla vytknout, že blbnou).
V druhém případě si nejsem jist, zda je možno šablony naštelovat tak, aby to u kaktusu vyplivla normálně, leč u mravenečníka kurzívně. Co té technické stránce říká kolega Hok?.
A pak si nejsem jist, zda-li neexistují organismy, které pro sebe urgují jak botanici tak zoologové, ehm.
Navíc navrhuji jedním vrzem vyřešit i otázku, jak se budou psát autoři taxonů, tedy svým skutečným jménem (Linné) nebo latinsky (Linnaeus), kde jsou zřejmě taktéž rozdíly resp. nesjednocenost. -jkb- 07:59, 19. 4. 2005 (UTC) (jinak též -jkbaeus-)

Technicky to aby u kaktusu vyplivla normálně a u mravenečníka kurzívou zaručit asi nelze. U toho co by mělo být kurzívou by wikipedista prostě musel napsat ''. Můj názor na celou věc je že by asi nebylo od věci psát veškerou latinu kurzívou. Proč? Jak se zdá tak jediný kdo to nechce psát latinou jsou "zoologové" (pokud se pletu tak mě opravte) a to pokud si dobře pamatuju příspěvek pana Wikipedista:Snek01 navíc tak, že u výšších taxonů se vědecký název píše odlišným fontem, ale pokud možno ne kurzívou. Navíc podle mého chápání jde pouze o doporučení. Pokud jde o autory taxonů tak k tomu nemám vyhraněný názor. Hok 08:57, 19. 4. 2005 (UTC)
A hrome. Já se teoreticky domníval, že když tam bude vždy stát taxon říše, že ostatní šablony je možno v závislosti na něm naštelovat podle vzoru když-říše-je-rostlina-pak-latinsky-je kurzíva (takhle se dělají makros ve Wordu), čímž by se jeden vyhnul tomu, že tu pro každého patvora bude jiná šablona (mimochodem nahoře je renonc, mravenečník je normálně, kaktus kurzívně). Ale sečkejme, jak se diskuse klidně vyvine, nemá cenu se hádat. -jkb- 09:37, 19. 4. 2005 (UTC)
No dobře. Nakonec mě jedno možně řešení napadlo. Ale implementovat ho nebudu dokud nebude jasno. Protože mi to přijde trošku náročnější. Škoda že šablony neuměj podmíněný skok :) Hok 10:42, 19. 4. 2005 (UTC)
Já bych klidně zůstala u té kurzívy u všeho. Vědecký článek ani diplomka by mi takhle neprošly, ale my tu neděláme vědu, my tu vědu popularizujeme. A graficky mi to stou kurzívou přijde přehlednější. Už se tu dlouho o ničem nehlasovalo, co si takhle zase jednou zahlasovat ;). --Karakal 10:50, 19. 4. 2005 (UTC)
Já jsem pro. Jdeme hlasovat. Šoupneme to na tuhle stránku ne? V této diskusi se to bude hezky vyjímat. Hok 11:08, 19. 4. 2005 (UTC)
@ kolega Hok: jistě, nemá cenu s něčím začínat, co se pak zase nějak zvrtne, sečkejme času jako husy klasu, až si sem ostatní buď podmíněně či i nepodmíněně skočí :-).
@ Karakal: no, já už tu kdesi navrhl, že když vše kurzívně (tedy "wikipedisticky" a tím pádem nevědecky), že by pak do nějakého základního článku jako systematika / nomenklatura / klasifikace atp přišla kapitolka, která na toto nejen poukazuje, ale dejme tomu i na příkladech upřesní, jak je to v tom kterém oboru správné.
S hlasováním bych zásadně souhlasil, asi to jinak nevyřešíme, a od posledního hlasování (nehledě o mazání) už uběhlo pár týdnů, takže proč se nevyřádit... Jenom nevím, jak to uděláme: jako konklávu jako momentálně v Římě (prvních 32 kol dvoutřetinová většina, až pak absolutní, a nikdo nesmí z baráku) či jinak. -jkb- 11:22, 19. 4. 2005 (UTC)
@-jkb-: Tak to tedy ne. Já už mám odhlasováno a v baráku mě nikdo neudrží, mám hlad jako Canis lupus :-) --Dan Zeman 11:31, 19. 4. 2005 (UTC)

Hlasování o kurzívě latinských názvů[editovat zdroj]

V posledních dnech proběhla diskuse ohledně formátování latinských názvů. V zoologii se totiž taxony vyšší než rod NEpíší kurzívou zatímco například v botanice ano (viz i shrnutí výše v sekci #Botanická vs. Zoologická typografie. Vzhledem k tomu, že wikipedisté nejsou jednotní tak bude asi nejjednodušší si další průběh odhlasovat. Volíme ze dvou možností. Pište se do seznamu pod variantu, kterou preferujete. Hlasování začíná teď a končí 1.5.2005. Vyhrává varianta s nadpoloviční většinou. Aby bylo hlasování platné musí se zúčastnít alespoň 10 wikipedistů.

Varianta 1 - vědecké názvy kurzívou pouze tam kde to má být kurzívou. (tedy u rodu,druhu v zoologii a všude v botanice)


Varianta 2 - veškeré vědecké názvy kurzívou
  1. Hok 12:22, 20. 4. 2005 (UTC)
  2. Varianta 2. --Dan Zeman 11:24, 19. 4. 2005 (UTC)
  3. Karakal 11:28, 19. 4. 2005 (UTC)
  4. Beren 11:35, 19. 4. 2005 (UTC)
  5. Cinik 12:26, 20. 4. 2005 (UTC)
  6. -jkb- 11:54, 19. 4. 2005 (UTC)
  7. Egg 15:19, 19. 4. 2005 (UTC)
  8. --Pavel Brych 17:55, 20. 4. 2005 (UTC)

POZOR! Varianty 3 a 4 byly přidány uživatelem snek01 00:20, 20. 4. 2005 (UTC), až po začátku hlasování. Uživatelé, kteří hlasovali 19.4. by možná měli hlasovat znovu, aby se předešlo případným nesrovnalostem ohledně průběhu hlasování. Prostě aby jsme věděli jistě, že o nově přidaných variantách vědí.

Varianta 3: vše bez kurzívy


Varianta 4: Kurzívou u rodu a druhu.
  1. --Snek01 00:20, 20. 4. 2005 (UTC)

Diskuse k hlasování o kurzívě[editovat zdroj]

Hlasoval jsem pro dvojku, ale kdyby neměla vyhrát, pořád lepší než jednička by mi přišla varianta 3, která tu není: vše bez kurzívy (tedy jednota především). Pokud zvítězí varianta 1, doufám, že tu někdo vysvětlí, jak to má být u hub, Protista a Prokaryota, což, domnívám se, není ani zoologie, ani botanika. --Dan Zeman 11:24, 19. 4. 2005 (UTC)

No právě na toto jsem se už taky někde výše ptal, o některých organismech si nevěda rady lze spekulovat. Proto tak či tak, určitě bude nutno tento problém v nějakém povšechném článku zmínit a popsat, kde je co správně. Celkově si myslím, žá právě i z tohoto hlediska bude Varianta 2 vhodnější, protože jak tyto patvory (i když to bude někde vysvětleno) budu psát – botanicky či zoologicky? -jkb- 11:55, 19. 4. 2005 (UTC)

Já bych chtěl jediný důkaz o tom, že se v botanice údajně píšou všechna latinská jména kurzívou. Já opravdu nestihnu ten botanický kód přečíst celý dřív, než skončí hlasování. Děkuji. Já si myslím, že neplatí ani varianta 1 ani varianta 2. Ale v botanice se nevyznám. Děkuji. --Snek01 14:04, 19. 4. 2005 (UTC)

Podle mého názoru se to v botanice píše stejně jako v zoologii, ale zatím na to nemám "botanický" důkaz. Podle mého názoru je tedy toto hlasování absolutně zbytečné, protože neplatí ani jedna z hlasovaných variant. --Snek01 14:14, 19. 4. 2005 (UTC) přeškrtnuto --Snek01 20:46, 19. 4. 2005 (UTC)

Ale tady přece nejde o to co platí nebo neplatí. Varianta 2 pro kterou se zatím vyslovila většina wikipedistů neplatí ale těm co se pod ní podepsali (pravděpodobně) připadá jako přijatelnější než varianta 1. K botanice se nebudu vyjadřovat, asi si ten kód přečtu a pak dám vědět. Hok 14:33, 19. 4. 2005 (UTC)
Tak jediné co jsem na té stránce našel ke kurzívě je toto. Způsob, jakým bývají v tištěném textu zvýrazněna některá anebo všechna vědecká jména, se podstatně liší mezi jednotlivými zeměmi a závisí i na jazykových tradicích. Možná, že v tomto ohledu z toho vyplývaly i rozdíly mezi různými vydáními Kódu. Ve snaze o dosažení jednotnosti byla v Sydneyském a Berlínském kódu kurzívou vytištěna všechna jména v hierarchické úrovni čeledi a níže, t.j. ta, pro která je závazný princip priority. Současná Ediční komise je toho názoru, že tento přístup byl v podstatě nelogický. V Tokijském kódu jsou kurzívou vytištěna všechna vědecká jména, která spadají pod působnost Kódu, zatímco neformální označení jsou vytištěna normálním písmem. Např. v Čl. 13.1 (d) jména řádů Uredinales, Ustilaginales atd. jsou vytištěna kurzívou, zatímco neformální jméno skupiny "fungi" ne. Ediční komise je toho názoru, že toto je nejvhodnější forma prezentace v kódu nomenklatury, ale neklade si za cíl zavést ji jako standard, který by měly následovat jiné publikace, jež mohou mít jiné, často dlouholeté editorské tradice.
Takže pokud tomu správně rozumím tak 'Tokijskému kódu' odpovídá právě Varianta 2.
Hoku, děkuji, že jste to v tom Tokijském botanickém kódu 1993 našel. V novějším Saint Louis Code 1999 to je stejně jako v Tokijském. Taky hned v předmluvě. --Snek01 21:07, 19. 4. 2005 (UTC)

Sepsal jsem si přehled argumentů tohoto zajímavého problému (Vyzývám k doplnění, ale prosím krátce) --Snek01 00:15, 20. 4. 2005 (UTC):

Varianta 1: vědecké názvy kurzívou pouze tam kde to má být kurzívou. (tedy u rodu,druhu v zoologii a všude v botanice)
- nikdo ji nechce
- nelze poznat rod a druh
+ jasné u rostlin a jasné u živočichů
- obrovský problém u taxonů, které nelze jednoznačně zařadit mezi rostliny nebo mezi živočichy 
Varianta 2: veškeré vědecké názvy kurzívou
+ doporučeno v botanickým Saint Luis Code.
+ na Wikiprojektu Tree of Life se používá pouze pro viry 
- není doporučeno v Mez. prav. zool. nom.
- nelze poznat rod a druh
+ lze poznat jakékoliv latinské jméno
+/- je to jednoduché na psaní, ale méně přehledné
Varianta 3: vše bez kurzívy
- nelze poznat nic
Varianta 4: Kurzívou u rodu a druhu.
+ používá to také WikiProjekt Tree of Life (anglicky)
+ je doporučeno v Mez. prav. zool. nom.
- není doporučeno v botanickém Saint Luis Code.
+ lze jasně poznat rod a druh
+/- je to složitější na psaní, ale více přehledné
+ domnívám se, že to používá více (odborných) periodik (asi proto, že botanických periodik je méně než všech biologických periodik)

Vítám onen vedlejší efekt hlasování, a sice další vyjasnění (viz rešerše Hok a Snek01). Nicméněž osobní poznámka: nehledě na to, že přidání dalších variant během hlasování naráží na obtíže (někteří již hlasovali, nu ale což), tak v oněch dalších dvou variantách mnoho výhod osobně nevidím. Varianta 3 bude odporovat nejen biologům a zoologům, ale i běžné praxi Wikipedie (a navíc čitelnosti ap.). Varianta 4 uspokojí pak pouze zoology (a sice jen tak dlouho, pokud tento systém bude u zoologů platný). Snek01-ův (hrome, jak se kolega Snek01 skloňuje?, stejná potíž jako se mnou) argument, že je zde snažší rozpoznat co je rod a druh a co ne je sice v podstatě správný, ale pro wikipedii většinou bez zvláštního významu: v taxoboxu samotném to stojí stejnak černé na bílém, v textu, pokud se nemýlím, pak u většiny článků také (a sice povětšinou tam nalézám formulace jako patří k čeledi..., má následující druhy..., někdy řazen i do rodu...). A k variantě 2: ta má tu další výhodu, že to nebude jednotné jen u kapradí a mravenců, ale i u virů, hub a dalších organismů, jež se vymykají z rukou jak botanikům tak i zoologům, a nikdo si nemusí vymýšlet, jak je psát. Tolik na okraj. -jkb- 10:17, 20. 4. 2005 (UTC)

Je jasné, že přidání dalších variant během hlasování naráží na obtíže. Pokud bych ale nepřidal variantu 4, tak bych prostě nemohl hlasovat. Wikipedie se rozvíjí tak bouřlivě, že ačkoliv jsem svými připomínkami asi vyvolal toto hlasování (o již delší dobu neřešeném problému), tak jsem žádné hlasování vyvolávat nechtěl. Nevím jak se taková situace s hlasováním řeší.
Varianta 4 je také jednotná pro "kapradí a mravence, ale i houby a další organismy". (s jedinou vyjímkou, kromě virů). U virů je situace zela jasná (píšou se vždy kurzívou) a předpokládám, že na viry nemá výsledek tohoto hlasování vliv, mimo jiné také proto, že viry budou mít pravděpodobně vlastní taxobox.
Varianty 2 a 4 jsou dvě plně rovnocenné varianty. Nedá se říci, že "varianta 4 uspokojí pak pouze zoology". Např. na anglické Wikipedii (a dalších Wikipediích?) a na projektu Wikispecies je tato varianta normálně uznávána. --Snek01 10:58, 20. 4. 2005 (UTC)
Uznávám že varianta 4 je plnohodnotná. Ale přesto se mi líbí více varianta 2. Souhlasím s Vámi že v různých dalších wikipediích se přiklánějí k systému, který je podoben Vaší navrhované variantě 4. Ale všiměte si prosím, že většina (nepočítaje anglickou) wikipedií rezignuje na jejich lokální názvy a často používá názvy latinské (jako jména článků) a potom je pro ně varianta 4 výhodnější protože text tučně a kurzívou opravdu vypadá strašně. Hok 12:20, 20. 4. 2005 (UTC)

„..předpokládám, že na viry nemá výsledek tohoto hlasování vliv“ - Já jsem dost přesvědčen, že nemá. Je jim to úplně jedno. ;-)) Ale vážně: Beru zpět svůj hlas, protože nejsem z oboru a vlastně moc nechápu, co na tom záleží. Hlasoval jsem, že se všechny latinské názvy mají psát kurzivou prostě proto, aby se opticky odlišovaly, když nejsou česky. Stejnětak píšu kurzivou i jiné cizojazyčné výrazy, když je v článku chci mít. Ale jestli to v nějakém kontextu odborníkům vadí, tak jako laik chci nechat rozhodnutí na nich.
— Egg 21:07, 20. 4. 2005 (UTC)

Díky tomu, že se kurzívou odlišují v zoologii druhové a poddruhové taxony, tak toto řešení čistě teoreticky nese více informací, než jednotné psaní všech botanických názvů kurzívou. Pokud by se používala varianta 2, tak by to vadilo zoologům, ale botanikům by to nemělo vadit. Nedokážu odhadnout, co bude v dalších pravidlech a kódech, ale mělo by se zvolit nejuniverzálnější řešení a to vypadá varianta 4. Dále je vhodné inspirovat se dalšími Wikipediemi: např. na anglické se používá varianta 4, na dánské se používá varianta 1. Nikde se na Wikipedii nepoužívá (alespoň jsem to nenašel) psaní všech živočišných taxonů kurzívou. Na druhou stranu je třeba říci, že jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science používá variantu 2. Živočišných druhů je více a to také nahrává variantě 4. --snek01 22:30, 24. 4. 2005 (UTC)

Úprava článků o taxonech kategoriích[editovat zdroj]

Začal jsem dnes s úpravou názvů taxonů (jedná se o termín kategorie, doplnil --Snek01 10:59, 21. 4. 2005 (UTC)) , tzn. přesunul jsem článek říše na říše (biologie), pod říší je teď rozcestník, protože název se netýká jen biologie (jo se systematikou jsem udělal to samé). To samé bude ale třeba udělat i s ostatními taxony (kmen, oddělení, třída, řád, čeleď, rod, druh), protože tyto názvy mají vždy více významů. To přesunutí dosavadních článků na nové články (vždy s přízviskem biologie v závorkách) není problém a stihnu to během pěti minut, jenomže profesionální je, že pod původním názvem se udělá rozumný rozcetník (místo redirectu) a v takovém případě se jeden vždy podívá co na to staré heslo ukazuje (odkazy v jiných článcích) a tyto pak manuelně upraví (pokud se skutečně jedná o biologické odkazy; tak na rod odkazují i články zcela jiné). Je to práce nad hlavu, má-li někdo chuť, tak ať se do toho pustí, já to budu dělat tak sem tam. -jkb- 20:55, 20. 4. 2005 (UTC)

Dodatek. Zbývá otázka pod- a nadtaxonů, tedy kupř. podříše či nadříše a co vůbec existuje. Zatímco říše může mít skutečně více významů, domnívám se, že ty pod- a nadtaxony se budou týkat skutečně jen biologie (pokud ne, musí si to někdo někdy opravit). Ale i když všichni chceme, aby jsme brzo měli 10 000 článků, tak si myslím, že mít článek o všech těchto podružných taxonech je přehnané, proto vycházím z toho, že se všude udělají prostě redirecty, tedy u podrod redirect na rod (biologie) atd. (jak je to s podříší tak tam si nejsem jist, myslím, že tam jezdil nějakou loďkou jakýsi řecký Hádes, no jo...). Doufám, že lze počítat se souhlasem. -jkb- 21:39, 20. 4. 2005 (UTC)

1)

Asi nejužitečnější přehled těchto kategorií mám na své stránce http://www.mollusca.cz/malakologie/kategorie.htm. Tyto mé poznatky jsou také aplikovány přímo na taxonomickém serveru http://www.biolib.cz. Kdyby se někomu nezdálo pořadí kategorií, tak ty termíny, které jsou ve sloupci „English“ černě, tak jsou používány (a tudíž také snad dostatečně odzkoušeny) také na BioLibu. Přestože jsem této tabulce věnoval hodně energie, může se stát, že tam je někde chyba. Na jakékoliv chyby mě prosím upozorněte. Chtěl bych Vás však poprosit o jakékoliv komentáře a připomínky. Děkuji.

2)

Na Wikipedii se může udělat asi také tabulka těchto kategorií (pod heslem kategorie nebo pod heslem kategorie (biologie). Každý z těchto termínů si samostatné heslo jistě zaslouží. (bude to často pouze opravdu pouze encyklopedické heslo a ne článek). Ale bude u nich hlavně cizojazyčný ekvivalent do cizích Wikipedií (v tom menu vlevo dole). Já bych nedával redirect ani na heslo podrod. Už proto, že přes 60 redirectů by byl opravdu chaos. --Snek01 10:59, 21. 4. 2005 (UTC)

Založil jsem hesla kategorie a kategorie (biologie). Kdo umí dobře dělat tabulky, může dodělat velkou tabulku (podle té mé stránky). Navrhuji sloupce česky/latinsky/anglicky/poznámka. --snek01 21:53, 24. 4. 2005 (UTC)
diskusi o vícejazyčné tabulce podle Snekovi01 stránky vedu na Diskuse:Kategorie (biologie), kam to patří, -jkb- 11:27, 26. 4. 2005 (UTC)

odkazy na podobnou problematiku v jiných Wikipediích[editovat zdroj]

polsky: http://pl.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Zalecenia_dotycz%C4%85ce_nazewnictwa_biologicznego


Cinik (STRUČNÁ OZNÁMENÍ, DOTAZY, NÁVRHY A VÝZVY)[editovat zdroj]

  • uklidil jsem kategorii Vyšší rostliny tak, aby vedle sebe byly kategorie odpovídajících úrovní.
  • u vyšších rostlin soustavně používám až na drobné a nepodstatné odchylky systém prezentovaný na [www.biolib.cz biolibu]
  • pokud je zde nějaký botanik (rostlinofil), kterému po přečtení této informace stoupnul tlak na 200/100 (či se mu to stane, až systém prostuduje), nechť se ozve co nejdříve, dokud je článků méně,můžeme se o tom pobavit
  • pro zajímavost: mé současné prijority sekci vyšších rostlin: naše základní stromy, naše významné léčivé byliny, naše nebezpečně jedovaté rostliny, naše užitečné divoce rostoucí rostliny, naše plevele, invazní druhy u nás. Zhruba v tomto pořadí. Pomoc rád uvítám. (Samozřejmě bude tato činnost přerušována záplavami militaristického šílenství a historických exkurzí).
  • vzhledem ke stavu hlasování o kurzívu v názvech jsem začal "mimochodem" provádět (byť poněkud nesystematicky) změny ve formě rostlinných taxoboxů (pokud tam něco dělám, přidám kurzívu u všech lat. názvů, zoologické taxoboxy mne v tomto směru nezajímají a proto do nich nezasahuji a nemám to v plánu ani v budoucnu, bez ohledu na výsledek.
  • co vlastně uděláme s tím hlasováním? Drtivé vítězství návrhu 2 silně znehodnocené nedosažením potřebné kvóty hlasujících je IMHO trapas. Upřímně řečeno, připadá mi ovšem pochybné dávat vůbec nějakou kvótu v takovéto sekci, kde je stálých přispěvatelů "5 a půl" a odborníků ještě méně, příště bych se na ni vykvajzl s tím, že pokud bude hlasování dost hlasitě oznámeno, předpokládá se, že všichni, co mají co říci a chtějí to říci, tak učiní.
  • Prosím někoho, aby pročistil tuto stránku (je už nepřehledná). Udělal bych to sám, ale považoval bych to za neslušné k osobě, která má nad projektem patronát. Navrhl bych vyřešené věci odsunout do archívu a na hlavní stránku dát stručné upozornění na platná pravidla a zvyky, u nichž by nemělo docházet ke změnám bez předchozí diskuse (možnost měnit pravidla bych tam zdůraznil). U těch PaZ, o nichž se už diskutovalo a byla potvrzena, bych dal odkaz na archív, abychom se neopakovali. Vypadalo by to asi takto: Seznam dosud dohodnutých pravidel a zvyků:
pravidlo (zvyk, slušnost...)/dohodnuto dne (zažitý zvyk, dlouhodobě všeobecně akceptováno...)/způsobem (hlasováním, viz výsledky, dlouhodobě respektovaný zvyk)/diskutovalo se? Ano-li, viz archiv/+ případně stručné vysvětlení). Dávám to do pléna jako návrh na zpřehlednění stránek projektu.
  • Dále navrhuji, aby se odkaz na tuto stránku se stručným seznamem základních pravidel odesílal všem, kteří se zde objeví a budou jevit tendenci častěji přispívat do oblasti biologie (odeslal by to první z nás, který by se k tomu dostal), určitě by to všem usnadnilo práci.
  • Co dál? Hodně zdaru, dámy a páni, biologická sekce je otřesným způsobem zanedbaná, ale snad se to pomalu mění k lepšímu. Nechť nás pracovní zápal neopouští (mne tedy sice přes prázdniny opustí, neboť budu buď pryč, nebo v práci, ale něco snad napíšu i přesto. Zatím. :o)

Cinik 07:45, 1. 7. 2005 (UTC)

Můj osobní dík Cinikovi, že do toho šťouchnul. Já se pokoušel dřív trochu se o tu stránku starat, teď vypadá hrozně, je nutno hodně archivovat a dost toho přepsat (v tom smyslu třeba, co navrhuje Cinik). Pokud nikdo jiný, tak bych se do toho brzo pustil, u mne je momentálně osobní situace velice hrozivá, já před 26 dny přestal kouřit a hádej, kde a kdy mi to dělá největší potíže... No ale myslím na to, aspoň s tou archivací atp. Prozatím, -jkb- 08:19, 1. 7. 2005 (UTC) - - - - Tak jsem tu trochu archivoval, zbylo toho ještě hodně, jenomže protože tu skutečně zůstává otázka, co uděláme s hlasováním, tak jsem sekce, co se toho tákají, tady prozatím nechal. -jkb- 3. 7. 2005 11:28 (UTC)


Spor o taxonomii nahosemenných rostlin[editovat zdroj]

Takže započal první vážný spor o taxonomii rostlin, konkrétně o řazení tisů a jalovců (taxopsida vs. součást Pinales, Cupressales vs. součást Pinales). Jo a o druh (poddruh) borovici blatku. Požádal jsem mailem o komentář svého známého (Dr. Milan Štech), a na www.hofyland.cz jsem požádal o vyjádření autory biolibu. Čekáme na jejich vyjádření. Dotyčný (bohužel anglicky mluvící) poskytl podkladové materiály, bohužel jde o články ve specializovaných anglicky psaných časopisech. Jsou uvedeny na mojí diskusní stránce. Cinik 5. 7. 2005 10:44 (UTC)

Podíval jsem se do 1. dílu Květeny ČSR (uznávám, je to starší, vydáno 1988) a tam pro nahosemenné je použit následující systém:

  • Divisio Pinophyta
    • Ordo Ginkgoales
      • Ginkgoaceae
    • Ordo Pinales
      • Pinaceae
      • Taxodiaceae
    • Ordo Cupressales
      • Cupressaceae
    • Ordo Taxales
      • Taxaceae

Tento systém byl vypracován speciálně pro tento projekt. Je sice 20 let starý, ale myslím, že se na něm v Botanickém ústavu AV ČR (tehdy ještě ČSAV) a ve spolupracujících českých vědeckých pracovištích hodně zamysleli.

A.Vítek 6. 7. 2005 07:01 (UTC)

Díval jsem se na některé citace, které v Cinikove diskusní stránce uvedl anglicky mluvící kolega a z nich vyplývá skutečně snaha genetiků na základě analýzy DNA čeledě a dokonce i řády spojovat. Tak nevím. A.Vítek 6. 7. 2005 07:17 (UTC)

Myslím, že je na čase zvolit jeden systém, který bude užíván na celé wikipedii. Jinak bude docházet k editačním válkám. Navrhuji následující 5 možnosti:
  • 1) Systém dle www.biolib.cz (nevýhoda - nevyjasněný původ)
  • 2) Systém dle Květena Č(S)R (nevýhoda - jen české taxony)
  • 3) Systém dle Hendrich, Systém a evoluce vyšších rostlin (nevýhoda - je to kniha z roku 1983, nevím však o novější kompletní literatuře)
  • 4) Systém dle přednášek M.Štecha (našeho předního rostlinného taxonoma) z Biologické fakulty JU (nevýhoda - je to názor jednoho člověka, byť opřený o literaturu a kromě internetových stránek BF JU není nikde publikován).
  • 5) Systém dle cizojazyčných wiki, zejména en: (nevýhoda - anglosaský systém je pojetím zcela jiný než tradiční středoevropský, a tak naše wiki bude pro uživatele představovat spíše zmatek)
Prosím o vyjádření ostatní. Kotec 7. 7. 2005 08:46 (UTC)

Pokud vím, tento problém už byl dávno řešen, taxonomie by se měla domlouvat na http://species.wikipedia.org . Tedy tento web by měl být závazný pro taxoboxy (a kdo s tamní klasifikací nesouhlasí, měl by diskutovat tam), v článku je samozřejmě vhodné zmínit i jiné řazení, které se používalo/používá. --Beren 7. 7. 2005 09:05 (UTC)

Není mi známo, že by zde byl tento problém řešen. Taxonomie je věc, která je otázkou náhledu, vkusu a i národních zvyklostí. Existují například určité diference mezi uznávanými pravidly "taxonomie anglosaského světa" a "taxonomií kontinentální Evropy". Vzhledem k tomu považuji možnost vytvoření jednoho systému pro celou wikipedii za nesmyslnou a nežádoucí. Česká verze wikipedie by měla zastávat náhled převažující mezi českými vědci v české literatuře a z tohoto ohledu nevnímám diskusi na http://species.wikipedia.org jako řešení. Mimo jiné i proto, že pozorné prostudování stránek různých národů mne přivedlo ke zjištění, že systém mezi sebou rozhodně zcela nesjednotili. Cinik 7. 7. 2005 09:55 (UTC)

Doufal jsem, že poslední překotná zkoumání DNA vedou k tomu, že se taxonomie stává stále exaktnější vědou. Enkláva českých vědců není tak velká, aby zvládla v rozumném čase „přežvýkávat“ nejnovější poznatky a publikovat svůj náhled na ně. Českou literaturu v této oblasti považuji za nedostatečnou, protože v současné době neuvěřitelně rychle zastarává. Pokud budete zjišťovat tyto informace (náhled českých vědců) osobními konzultacemi a nebudou mít oporu ve vědeckých publikacích, začnete dělat z wikipedie vědeckou práci a nevím, jestli budete mít dostatečnou zpětnou vazbu. Wikispecies samozřejmě není řešení, pokud ho jako řešení odmítnete. Přebrání jednotného, prakticky úplného systému by umožnilo nezabývat se zbytečnými spory a v jednotlivých článcích by se daly odlišnosti české taxonomie popsat. Chcete-li se však vydat mnohem obtížnější a nejistější cestou plnou sporů, budiž. Vzhledem k tomu, že jste odborníkem a zřejmě hodláte v této věci vyvíjet úsilí, Vaše stanovisko respektuji, i když s ním nesouhlasím. --Beren 7. 7. 2005 11:18 (UTC)


Za odborníka bych se až tolik nepovažoval... Pár odborníků ale znám a hodlám se s nimi posléze (tj. nejpozději někdy po prázdninách) pobavit na téma systému - jak by se to dalo ideálně řešit. Je docela dobře možné, ž existuje nějaký rozšířenější systém středoevropský či jak přesně se v posledních letech obor vyvíjí. Cesta sporů o zařazení každého rodu mne nijak neláká. Cinik 7. 7. 2005 11:31 (UTC)

Různých pohledů na taxonomii je více, nejen "středoevropský" a "anglosaský" . Ať bude pro českou wikipedii vybrán kterýkoli z nich, vždy se najde nějaký odpůrce s pádnými argumenty proti. Proto bych navrhoval použití nějakého "českého", který bude uživateli české wikipedie, předpokládám, bližší. Pochybuji, že lidé s hlubokým zájmem o taxonomii čehokoli budou jako primární zdroj používat wikipedii. Podle mne nemá pro účely wikipedie udržovat systém úplně up to date, protože by to vedlo k naprostému zmatení běžných uživatelů (změny každou chvíli) a sporům podobným těm o pravopis a reverty. Bude stačit, když jasně uvedeme, který systém používáme. Osobně preferuji kterýkoli český "univerzitní" systém, tj. takový, který používají ve své výuce BF JU, PřF UK nebo PřF MU. Gibon 9. 7. 2005 12:38 (UTC)

Přesměrování z vědeckých názvů. (Hledá se robot masta)[editovat zdroj]

Zdravim, všiml jsem si že na naprostou většinu článků o zvířeně neexistuje přesměrování z vědeckého názvu. I když mi to přijde přesně práce pro bota, alespoň pro články které obsahují taxobox. Já bota žádného nemam a učit se zacházet s botem se mi ani nechce. Není někdo na příjmu kdo umí a chtěl by na tom zapracovat? Hok 20:00, 10. 7. 2005 (UTC)

V posledních dnech tu nahlásiál Li-sung svého golema, přeptal bych se ho, zda-li (když se mu strčí rubín do čela) by toho byl schopen. -jkb- 20:11, 10. 7. 2005 (UTC)

robotí práce je v hodně článcích změnit aaaa na bbbb, ale vytvářet články podle sousloví někde v jiném článku? no kouknout se na to můžu a to bude asi vše :))) --Li-sung 20:15, 10. 7. 2005 (UTC)
Dejte si prostě při koukání trošku záležet, expertům se takové věci podaří prostě levou ručkou, počítáme s Vámi ... -jkb- 20:27, 10. 7. 2005 (UTC)
No postup je asi jasnej. Nevim jak boti fungujou ale dejme tomu že cat stranka | grep jmenostranky | grep latinsky | sed 's/.*česky=\(.*\)| latinsky=\(.*\).*/\1 \2/g' | vytvarecnovestranky.mocnyskript . Samo tohle píšu jen tak z hlavy a určitě to neni dobře :) Navíc boti tu určitě fungujou nestreamově co? Hok 20:49, 10. 7. 2005 (UTC)

V posledních dnech zahájila svoji činnost robotka Lotétari, která má za úkol vytvářet redirekty z mezinárodních názvů. Bližší podrobnosti viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:L%C3%B3tet%C3%A1ri a http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista_diskuse:Pasky#P.C5.99ipom.C3.ADnky_k_lol.C3.A9tari

Housenka[editovat zdroj]

Předem se omlouvám, že s tím otravuju tady, ale lepší místo mě nenapadlo. Věc se má takto: našel jsem moc pěknou housenku, kterou bych moc rád k něčemu na wiki přifařil, ale bohužel netuším, co je to za zvíře. Pokud by ji někdo z vás mohl identifikovat, udělal by mi velkou radost (prosebný smajlík). --che 15:15, 12. 8. 2005 (UTC)

Podle mne to bude housenka... :-) -jkb- 15:32, 12. 8. 2005 (UTC)

Pravděpodobně se jedná o housenku můry Vztyčnořitky lipové (Phalera bucephala) pro srovnání viz http://images.google.com/images?q=Phalera+bucephala --Zp 08:17, 25. 11. 2005 (UTC)

Plodiny[editovat zdroj]

Zdravíčko, jak tak brouzdám po těch vašich kytičkách a nemůžu nic najít, tak jsem něco našel v kategorii plodiny. Možná, že to sem nepatří, ale co v té kategorii udělat subkategorie:

seznam plodin

Obilniny, Okopaniny, Textilní rostliny ...

a do článků dát plodiny u kterých není jasné zařazení do výše uvedených nebo skupiny plodin, které nejsou tak známé (např. stromy využívané v agrolesnictví, religiobotanické byliny...)? --Juan de Vojníkov 18:05, 2. 11. 2005 (UTC)

Přátelé, kdopak vlastně administruje Zemědělství a plodiny? Ozvě te se někdo ať se tam můžu v klídku rozeditovat. --Juan de Vojníkov 16:53, 6. 11. 2005 (UTC)
No já bych řekla, že vy ;). Pane kolego, plodinami se tu nikdo systematicky nezabýval, takže se do nich klidně pusťte. Pokud byste potřeboval s něčím poradit, obratťe se na ostatní botaniky, nebo na mě (já jsem sice zoolog, ale u některých problémů to funguje stejně). Budem jedině rádi, když se tu bude rozvýjet další obor. --Karakal 18:44, 6. 11. 2005 (UTC)
A nemohla by bejt ovoce zelenina taky pod plodinamy? --Juan de Vojníkov 19:02, 6. 11. 2005 (UTC)

OK. Pravidlo Wikipedie říká, že toto není diskusní forum ale encyklopedie. TAK VZHŮRU DO TOHO A PŮL JE HOTOVO. (tady ale jen půl půlky)

Já bych se prostě zeptl nějakého zemědělce, co má zemědělku a zkušenosti, jak definují plodiny. A podle toho bych se řídil. Cinik 19:10, 6. 11. 2005 (UTC)

No tak když už jste to nakous, taky by bylo lepší používat název "užitkové rostliny", než plodiny. No a samozřejmě ovoce a zelenina patří do užitkových listů, ale víte co já bych na wikipedii nechtěl ztrácet čas slovíčkařením, ale něco pořádnýho zaeditovat. --Juan de Vojníkov 14:15, 7. 11. 2005 (UTC)

Nazdar, vidím že začínáte vnikat do chaotických tajů této encyklopedie. Podívejte, a někde jsem Vám to myslím již naznačil, v plodinách či zemědělství tu zatím není nikdo, zdá se, kdo by to dělal s přehledem a dlouhodobě. Takže, jak to říká jedno z pravidel wikipedie (editujte s odvahou), prostě něco udělejte (přirozeně s hlavou a patou, ale to znáte), a když bude mít někdo jiný názor či nápad, tak Vám to zřejmě napíše a budete se muset dohodnout. Tedy Zdar, -jkb- 16:00, 7. 11. 2005 (UTC)

OK. Pravidlo Wikipedie říká, že toto není diskusní forum ale encyklopedie. TAK VZHŮRU DO TOHO A PŮL JE HOTOVO. (tady ale jen půl půlky) --Juan de Vojníkov 18:19, 7. 11. 2005 (UTC)

Systemizece na www.biolib.cz[editovat zdroj]

pii vyhledávání zařazení živočichů do taxoboxu využívám server www.biolib.cz a všiml jsem si, že v mnoha případech je na tomto serveru jiné zařazení než máme na wikipedii. Chtěl jsem se zeptat zda lze brát zařazení na biolib.cz za oficiální.--Zp 08:35, 9. 11. 2005 (UTC)

No já biolib používám minimálně a nikdy jsem se nepokoušela ověřovat jeho správnost nějak systematicky. Pamatuji si, že se tu už o něm několikrát mluvilo a že minimálně jednou jsme tam narazili na chyby. Jenže mám hlavu děravou, takže vůbec nevím, o co šlo. Co však tuším je, že tam není ten systém všude stejně aktuální. Tetrapoda jako třída, což je to, co kolegy zarazilo, byla v době mých studií zvažovaná věc. Nevím, jestli už je to přijato oficiálně, musela bych prohledat relevantni zdroje a já teď nemám tak snadný přístup k akademické síti, takže na některé se nedostanu. Rozhodně bych biolib nebrala za stoprocentmí zdroj pravdivých informací, ale ověřovala bych to. Pokud mi zbyde čas, zkusím něco zjistit, zatím s tou změnou systému počkejte. Taku tu máme kolegy, kteří se stále pohybují v oboru, na rozdíl ode mne. Počkejme na jejich vyjádření --Karakal 08:47, 9. 11. 2005 (UTC)

Ještě dodatek, Tetrapoda se většinou udávají jako nadtřída - superclass.

1) BioLib je neziskový projekt a stále nemáme dostatek expertů na úplně všechny skupiny. Pro ověření relevantnosti informací na BioLibu můžete vždy zkusit u daného taxonu v levém menu "Přehled dat" a potom "Použité zdroje". Případně mě můžete jako spoluatora BioLibu kontaktovat emailem, ICQ, apod. Na BioLibu můžete přidávat ke každému taxonu komentáře (i když nejste na BioLibu zaregistrováni) nebo jako zaregistrovaní uživatelé máte větší možnosti úprav, oprav, apod. Na provedené změny a návrhy se vždy snaží autoři (a případně uživatelé) v rámci možností co nejdříve a co nejlépe reagovat.
2) Tetrapoda (a všichni Chordata) jsou na BioLibu podle Roček, Z. (2002) Historie obratlovců. - Academia, Praha. viz. [1]. Když je takto potřeba roztřídit fosilní a recentní druhy, tak nestačí kategorie. Všichni obratlovci tam jsou v systému podle Ročka, akorát savci a ptáci jsou přímo v taxonu čelistnatí (Gnathostomata), viz. [2]. Tohle (savci a ptáci) je na BioLibu jediná výjimka, kdy na sebe taxony hierarchicky přímo nenavazují. V Historii obratlovců je tato situace vyřešena úplně stejně. Je totiž savce a ptáky třeba dále roztřídit. Jsem zvědavý jak se k tomu přistoupí na Wikipedii. Osobně se domnívám, že na Wikipedii se to bude muset zařídit stejně, protože se nevyhneme fosilním taxonům. Bude to však díky redirectům a snadno vytvořitelným odkazům s vysvětlujícím textem rozhodně snadnější než v databázi BioLibu. --snek01 10:26, 9 listopad 2005 (UTC)

Vyhynulé druhy atd. - potřeba kategorizace[editovat zdroj]

Narazil jsem na problém, který je zatím marginální, ale asi ne dlouho. Máme článek Mamut, který má kategorii Kategorie:Vyhynulí savci, tato pak vězí v kategorii Kategorie:Savci. Máme článek Dinosauři, s kategorií Kategorie:Plazi. Nehledě zřejmě na nutnost rozlišit někde pojmy fosilie (pak živoucí či ne) a vyhynulí živočiši, bude nutno dohodnout i nějakou rozumnou kategorii pro vše vyhynulé, která bude umístěna ve stromečku kategorií dost vysoko a ne pod jednotlivými hady, mouchama atp.; to samé se jistě bude týkat i botaniky. Navrhuji tedy diskusi. -jkb- 13:12, 12. 11. 2005 (UTC)


Ano, toho jsem si všimla také, nehledě na to, že desmostyli, vyhynulý řád savců, je zahrnutý v jedné šabloně i kategorii mezi recentními savci :P

No když už máme kategorie "domestikovaná" a "známá zvířata", možná bychom na tu samou úroveň mohli vyrobit i kategorii "vyhynulá zvířata" a bylo by to.

Ale zároveň si myslím, že i zařazení kategorie "vyhynulé něco" pod to "něco" má svůj smysl

--Bodlina 16:07, 26. 12. 2005 (UTC)

Potřebovala bych se poradit ještě o jedné věci: jakým způsobem zacházet s vyhynulými druhy (poddruhy, rody, čeleděmi...) ve článcích, které pojednávají o vyšším taxonu než je ten vyhynulý - jako příklad poslouží taxobox druhotné členění u savců, kde jsou ti desmostyli a multituberkuláti napsáni mezi recentními savci a to, že jsou to fosilní taxony, se čtenář dozví až po přečtění článku o nich.

Jak tedy vyřešit vymřelé taxony? Jestliže budeme s vyhynulými zacházet jako s recentními, stejně je nutné je nějak na první pohled odlišit, protože jinak je to cesta do pekel.

Už někdo vymyslel, jak to bude s kategorií pro všechno vyhynulé?

--Bodlina 17:06, 30. 12. 2005 (UTC)


Kategorie:Fosilní živočichové nebo Kategorie:Fosilie nebo Kategorie:Zkameněliny navrhuji smazat. (ačkoliv na anglické wiki tuto kategorii mají zbytečně navíc). Možná, že by se to této kategorie dalo i několik málo paleontologických hesel týkajících se terminologie zkaměnělin napsat, ale raději to vůbec nezaložit, aby tam lidi necpali všechny v minulosti žijící nebo vyhynulé tvory. Na případné paleontologické termíny bohatě stačí Kategorie:Paleontologie. (Kategorie:Živoucí fosílie navrhuji samozřejmě jako jedinou vyjímku nechat.)

Jinak dále to navrhuji udělat stejně jako na anglické wiki. Kategorie:Vyhynulí bude zařazeno v kategoriích Kategorie:Evoluční biologie a Kategorie:Paleontologie.

Zařazovat podle všech těchto kritérií do čtyřech kategorií: (příklad s mamutem)

  • Zařazovat do kategorií podle systému ale jenom vyhynulé. Kategorie:Vyhynulí savci
  • Zařazovat do kategorií podle doby vyhynutí. Kategorie:Vyhynulí v pleistocénu
  • Zařazovat do kategorií podle doby žití+systému. Kategorie:Savci v pleistocénu (některé málo poulární skupiny budou zpočátku v obecnějších kategoriích jako např. Kategorie:Živočichové v prvohorách. Ale rohodně by - dle mého názoru - neměly být přímo v kategoriích Kategorie:Prvohory.)
  • Zařazovat do kategorií TAKÉ jen podle systému. Kategorie:Chobotnatci

Je nutné akceptovat všechny tyto čtyři kategorie! Nevadí, že některé druhy budou ve dvou kategoriích hned nad sebou. S přibývajícími kategoriemi pro současné druhy se budou totiž i tyto kategorie od sebe velmi různě vzdalovat nebo přibližovat.

Kategorie:Vyhynulí
Kategorie:Vyhynulí živočichové
Kategorie:Vyhynulí plazi
Kategorie:Vyhynulí ptáci
Kategorie:Vyhynulí savci
Kategorie:Vyhynulé rostliny
Kategorie:Vyhynulí v triasu
Kategorie:Vyhynulí v paleocénu
Kategorie:Vyhynulí v eocénu
Kategorie:Vyhynulí v oligocénu
Kategorie:Vyhynulí v pliocénu
Kategorie:Vyhynulí v pleistocénu
Kategorie:Vyhynulí v recentu

Spousta dalších kombinací když bude potřeba (Tyto už nebudou v kategorii vyhynulí. Budou v kategoriích pro normální systém a případně také někde v Kategorie:Geologický čas):

Kategorie:Savci v oligocénu
Kategorie:Savci v pliocénu
Kategorie:Plazi v triasu

--snek01 21:52, 5. 1. 2006 (UTC)


A co třeba takový dronte? Kam s ním? Vyhynulí ptáci a měkkozobí, to je jasné. Ale jak dál?

--Bodlina 17:06, 7. 1. 2006 (UTC)

Pro dronte mauricijský bych dal Kategorie:Vyhynulí v recentu. --snek01 23:31, 7. 1. 2006 (UTC)

Experiment s kategorizací v botanice[editovat zdroj]

Zahájil jsem (o své újmě) širší experiment s kategorizací taxonů v oblasti nahosemenných rostlin, prosím o nahlédnutí a případné . Jedná se o dotažení způsobu zařazování rostlinných druhů do [Kategorie:Konkrétní-Čeleď] a přes ní i do výše položených taxonomických kategorií. Předpokládám, že v tomto způsobu zařazování je možno velice snadno ZOHLEDNIT RŮZNÉ TAXONOMICKÉ NÁZORY na zařazení určitých konkrétních taxonů do vyšších, protože např. jestliže "evropský pohled" neuznává např. rozdělení čeledi "A" na čeledě "A", "X", "Y" a "Z", kteréžto rozdělení je běžné dejme tomu v americké literatuře a druh Ggggg sssss evropští botanikové řadí do šířeji pojaté čeledi "A", zatímco v USA je řazen do čeledi "Y", nic nepřekáží tomu, abychom kategorizovali Ggggg ssssss obojím způsobem, tj. [Kategorie:"A"] a [Kategorie:"Y"]. Na stránce příslušného druhu by se objevil odstavec "Taxonomická poznámka", která to vysvětlí. Současně v hlavní článcích ke kategorii "A" ... "Z" se objeví text, vysvětlující různé pohledy na tyto čeledě u různých skupin botaniků-taxonomů.

V taxoboxu samém bych se přimlouval za přidržení se členění, použitém v Květeně ČR. BTW, první díl byl vydán v reedici v roce tuším 2000 (nebo 2001, zkontroluji to u nás v Knihovně AV ČR, zda se skutečně změnil jen titulní list tj. ČSR --> ČR), s nezměněným taxonomickým dělením. Toto dělení vychází z dílny světově uznávaného taxonoma krytosemenných rostlin Tachtadžana (rok 1997) a je stále v Evropě běžně používáno (srv. např. Wikomirski, B. & A. Batako. 1994. Presence of flavonoids and infrafamilial classification of the Compositae. Acta Soc. Bot. Pol. 62: 47-51, ill. Takhtadjan's classification supported.). Tachtadzžanova práce zahrnuje celosvětovou botaniku, máme ji v Knihovně, ale její nejnovější verze jsou dostupné i na Internetu (viz citace dále). Zhrnuje tedy nejen ČR. Problém může být v českých názvech čeledí, pokud by někdo dal do cs.wiki nějakou obskurní rostlinu z čeledi, jež nemá zástupce v ČR. Pak by to bylo trochu problematické. (Alternativou by bylo v takovém případě uvádění vyšších taxonů pouze vědeckými názvy, ale to by bylo nesystémové; druhá možnost je kategorizovat nejen "česky", ale i "latinsky", rozhodněte!!!). Podle Šipunova (Moskevská státní univerzita, 2005) je možné provést srovnání na úrovni čeledí [3] Tachtadžanova systému s jinými recentními systémy. Některé tyto systémy jsou k nahlédnutí zde [4]. Další podobné srovnání naleznete např. v [5], které je trochu starší, naposledy revidované v r. 2000 (tedy před vytvořením klasifikace APG II). Seznam platných jmen nad úrovní rodu viz [6] (z roku 2003).

Ale zpět k mým experimentům: Způsob řazení stromu wiki-kategorií (odspodu) je např.:

 borovice lesní --> borovicovité --> borovicotvaré --> jehličnany -->  ...
                          |                  |              |             
                          V                  V              V
                   Botanické čeledi  Botanické řády   Botanické třídy
                          |                  |              |
                          -------------------------------------- ...
                                         |
                                         V
                                 Botanická systematika
                                         |
             ---------------------------------------------------
             |                                                 |                          
             V                                                 V
          Botanika                                          Systematika


V horním "horizontálním" řazení je vlastně zobrazen taxonomický strom s vrcholem až v Kategorie:Rostliny. "Vertikální" část tohoto schématu seskupuje taxony stejné taxonomické úrovně do jedné kategorie, což vlastně vytváří "abecední" seznamy botanických čeledí, řádů atp. (Podobně by se to udělalo pro mykologii, zoologii a mikrobiologii, které mají jiná pravidla - až na houby ovšem, ale tam je zřejmý důvod jiný). Šipka zde naznačuje přechod k wiki-kategorii vyššího řádu

Kromě toho v pokusu v nahosemenných jsem generoval kategorie čeledí a vyšších taxonů vždy s textem, který jednak udával latinské označení taxonomického stupně, vědecké (latinské) jméno příslušného taxonu včetně autority a datace (do nezobrazované komentářové poznámky i plnou citaci, pokud mi byla dostupná), pak české označení taxonu a jeho české jméno a šablonu Hlavní článek. Případně pod vědeckým jménem by mohla být uvedena synonyma, pokud existují. Trento text by mohl blíže specifikovat obsah kategorie, zejména, pokud není vytvořen příslušný hlavní článek (ale zachovat i po jeho vytvoření).

Prosím zainteresované o kritiku a doporučení na změny nebo rozšíření, než se pustím do krytosemenných. Mám už (alespoň pro české čeledi) připravena data k nahrání. --A.Vítek 21:01, 4. 1. 2006 (UTC)


České názvy synonym nově tvořené[editovat zdroj]

Byl kritizován můj pokus o přiblížení synonymních vědeckých názvů druhů jejich "překlady" do češtiny. Důvod mého snažení spočíval v tom, přiblížit "ne-biologovi" význam původního "latinského" jména druhu. Bylo to označeno za zavádějící a matoucí. Netrvám na tom, ale možná je to škoda a že by to spravilo rozšířením oné poznámky o jménech v závorce ve smyslu zde uvedeného výkladu smyslu, tedy asi takto: "Názvy uvedené v závorce jsou vytvořeny pouze pro potřeby české Wikipedie pro objasnění významu vědeckého názvu synonyma" nebo nějak tak podobně. Prosím též o vyjádření, zda:

  1. pokusy o překlady smazat všude
  2. pokusy o překlady ponechat s rozšířením poznámky v uvedeném smyslu

Díky za pozornost! --A.Vítek 21:01, 4. 1. 2006 (UTC)

Osobně se domnívám, že české názvy pro dosud česky nepojmenované taxony nevymýšlet (a smazat je). Bylo by to v rozporu s pravidlem číslo 10 "Co Wikipedie není" na stránce Wikipedie:Co Wikipedie není. Pokud chcete v tomto směru dále tvořit, tak doporučuji např. přeložit podle anglické wikipedie en:List of Latin and Greek words commonly used in systematic names. --snek01 17:32, 5. 1. 2006 (UTC)

Dělat to už nebudu, ale přesto reaguji. Domnívám se, že je úplná blbost, dělat české názvy překlady z latiny přes angličtinu (byť "posvěcené" nějakou en:wiki stránkou), což vždy vníší informační šum, když existují docela obsáhlé slovníky převodu botanických latinských druhových epitet do češtiny přímo: viz např. [7] --A.Vítek 15:52, 6. 4. 2006 (UTC)

Závorky u jména toho, kdo organismus popsal[editovat zdroj]

Dobrý den, mezi tím, jestli se Linné 1758 apod. dá do závorky či ne, je rozdíl. Např. hned v taxoboxu pro pumu americkou, který "slouží jako příklad" je chyba.--Ben Skála 23:00, 25. 1. 2006 (UTC)

Nemohu sice daný příklad najít, ale máte zcela pravdu, do závorky se píše pouze kompilátor. Autor který to ale popsal se nepíše kurzivou (alespoň v botanice ne).--Juan de Vojníkov 19:02, 7. 4. 2006 (UTC)

Články s rodovými jmény[editovat zdroj]

Zdá se mi jako závažný nedostatek, že neexistují články pro jednotlivá rodová jména. Tyto články jsou důležité především pro propojení biologické části Wikipedie s pojmy běžného světa, tedy triviálními názvy organismů. Myslím, že každé rodové jméno by mělo mít svůj vlastní článek. Ten může buď obsahovat i nějaký text (podobně jako články o vyšších kategoriích), nebo být alespoň rozcestníkem či redirectem na jednotlivé druhy rodu. Ujmete se toho někdo? Já se chci věnovat jiným oblastem než biologii. --ŠJů 17:54, 6. 4. 2006 (UTC)

Jsem si tohoto problému vědoma, pár článků s rodovými jmény existuje. Ne, že bych se tomu chtěla nějak intenzivně věnovat, ale určitě takové články psát budu. V sezname na nejbližší dobu mám velké kočkovité šelmy, je tam totiž zmatek české versus latinské rody. Ale poněkud mi nezbývá čas, žiju teď ve dvou městech najednou a mám spoustu věcí na vyřešení. Řekněme, že do května bych se k tomu mohla dostat. Možná aspoň rod Panthera načnu. --Karakal 19:14, 6. 4. 2006 (UTC)
Právě sem zjistila, že článek Panthera je naprosto špatně redirekt na jaguára, takže s tím budu muset pohnout, ale nejdřív musím najít, v které krabici jsou patřičné knihy. --Karakal 15:52, 8. 4. 2006 (UTC)

Poplach![editovat zdroj]

(K souvisejícímu tématu přemístil z nižší části této stránky --ŠJů 02:27, 28. 8. 2006 (UTC))

Šjů se evidentně musí vrtat ve všem a já už se omezuji pouze na věci, kdy mi opravdu šlape na kuří oko a jinak na něj kašlu. Ale tento geniální požadavek pro bota mne opravdu nadzvedl - prosím ostatní biologicky činné wikipedisty, aby se vyjádřili zde Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce#Rodová jména v biologii. Cinik 19:38, 26. 8. 2006 (UTC)

Ciniku, kroťte prosím svou aroganci. I když máte odlišný názor, dá se to napsat slušně, s úctou k práci druhého a bez hysterie. --ŠJů 20:30, 26. 8. 2006 (UTC) Mimochodem, místo poplachů se raději zapojte do diskuse o tři nadpisy výše a domníváte-li se, že jste v biologii obzvlášť nadpřirozeně zasvěcen, můžete tu práci odvést sám. --ŠJů 20:32, 26. 8. 2006 (UTC)

Přenesená diskuse[editovat zdroj]

Diskuse přenesená z Wikipedie diskuse:Bot/Žádosti o provedení práce#Rodová jména v biologii

Probíhá diskuze o změnách - žádost pozastavena do jednotného závěru diskuse

Projít všechna druhová (dvojsložková) jména k biologii a ověřit, jestli k nim existuje článek o rodu. Pokud neexistuje, založit buď dočasný redirekt (pokud existuje článek jen o jednom druhu toho rodu) nebo dočasný rozcestník (pokud existují alespoň dva druhy téhož rodu). Výhledově by z takových redirektů a rozcestníků měl vzniknout článek, takže je lépe to formátovat jako pahýl. Pokud by se na to někdo cítil, pokusit se zkonstruovat (zkopírováním z článku o druhu a úpravou) i taxonomickou šablonu. Příklad: najdu článek Kachna divoká, zjistím, že neexistuje článek Kachna, tedy jej založím a jako do rozcestníku do něj vypíšu i všechny ostatní nalezené kachny. --ŠJů 18:43, 26. 8. 2006 (UTC)

Škrtl jsem, neboť něco takového považuji za absolutně neakceptovatelné. Jakýkoliv redirekt rodu na druh (pokud nejde o jednodruhový rod), je absolutní BLBOST, kterou žádný příčetný biolog nepodpoří. Navíc by to automaticky vedlo k sebeodkazům. Redirekty jsou přípustné pouze z užších termínů na širší a ne obráceně, jak je zde navrhováno. Znovu vyzývám Šjů, aby zvážil, zda je moudré, aby zasahoval do oblastí, které jsou zcela mimo jeho záběr! Já bych si nikdy nedovolil rekategorizovat obory, kterým nerozumím a v nichž jsem alespoň něco neudělal (pokud by tedy nešlo o vyloženě katastrofické věci vyžadující opravu). A už vůbec bych bez konzultace nevznášel takovéto požadavky. Cinik 19:34, 26. 8. 2006 (UTC)

Ciniku: nepřipadá mi správné škrtat jeho výplody. Nabízím, řešit problém zde, protože toto není diskusní stránka.--Juan de Vojníkov 19:54, 26. 8. 2006 (UTC)

Škrtám, aby bylo zřejmé, že požadavek byl zpochybněn. Roboti nejsou určeni k provádění rozsáhlých kontroverzních přepracování, u nichž probíhají spory. IMHO je to škrknutí na této stránce OK. Cinik 20:00, 26. 8. 2006 (UTC)

Prosím, kolego Ciniku, mírněte se v úsudcích i výrazivu. Váš škrtanec jsem zkrátil na míru odpovídající vašemu argumentu. Skutečně mě nenapadlo, že by tento návrh někdo mohl považovat za kontroverzní, pokud by jej pochopil. Dobře, neříkejme tomu "redirekt" nebo "rozcestník", ale "pahýl s odkazem". Linnéovský taxonomický systém skutečně není takové tajemství zasvěcenců, že by jej průměrně inteligentní všeobecně vzdělaný člověk nemohl pochopit, tak ze mě prosím nedělejte blbce a neznevažujte moji práci – já pokud možno také nebudu hodnotit, jak jste úspěšný v oborech, ve kterých působíte. Připomínka k tomu, že chybí články i o velmi běžných rodech, ač již existují články o příslušejících druzích, byla vznesena několikrát a pokud vím, nikdo příčetný si nedovolil navrhovat, že by se články o rodech neměly vytvořit. Ale domníváte-li se, že biologové zde na Wikipedii jsou natolik konfliktní typy, že by to nebyli schopni strávit, nezbývá nám než ponechat odkazy typu kachna červenými. --ŠJů 20:08, 26. 8. 2006 (UTC)

Navrhl jste vytvoření redirektů z rodů na jednotlivé druhy - to je blbost, na tom trvám. Redirekt není článek. Jinak já jsem už za svého pobytu na wikipedii nějaké rody vytvořil, pokud jste si nevšiml. Cinik 21:12, 26. 8. 2006 (UTC)

To Vás ctí, Ciniku, jen tak dál. Poctivý článek je vždycky lepším řešením než ta náhradní, jaká jsem navrhoval já :-) A dík Bodlině za nádhernou čerstvou kachnu. --ŠJů 21:24, 26. 8. 2006 (UTC)

Redirekty z rodových jmen v biologii[editovat zdroj]

(Diskuse přenesena z Wikipedie diskuse:Přesměrování#Redirekty z rodových jmen v biologii --ŠJů 02:27, 28. 8. 2006 (UTC))

  • Jsem pro jejich systematické vytvoření a doplnění, chybí-li článek. Předpokládám, že o tom nebude sporu. --ŠJů 16:22, 11. 8. 2006 (UTC)
  • IMHO mají smysl (předpokládám, že je míněn redirekt z rodu na druh), jen pokud je v daném rodu jen jeden druh (a dá se to zobecnit i pro vyšší taxony). Pak je o rodu zbytečné psát zvláštní článek a redirekt je dobrým řešením. --Beren 16:31, 11. 8. 2006 (UTC)
    Je-li v rodu více druhů, pak by nejspíš měly být zřízeny rozcestníky. Já ostatně ani nevím, jestli už někdo toto vše nezrealizoval, jen jsem sem pro úplnost zařadil starší diskusi z doby, kdy pro mnoho velmi běžných názvů rodů redirekty i rozcestníky chyběly. --ŠJů 16:41, 11. 8. 2006 (UTC)
  • Jestli jsem to pochopil dobře (dosud nevytvořený rod -> jeden z už vytvořených rodů), mazat, nezakládat. Redpoint.svg Zanatic ʡ 14:28, 16. 8. 2006 (UTC)
    Špatně pochopil. Jde o to, že v mnoha případech existoval článek o druhu, ale neexistoval článek o rodu. Takže odkazy na normální názvy zvířat (tedy jednoslovné názvy z běžného jazyka) byly i u velmi běžných druhů červené. --ŠJů 01:25, 18. 8. 2006 (UTC)
    Možná by to pro lepší pochopení chtělo nějaký konkrétní příklad :) --Bilboq 01:38, 18. 8. 2006 (UTC)
    Příklad? Dnes, když je v nějakém článku odkaz Kachna, je červený. Čtenář si myslí, že o kachně ještě na Wikipedii nic nemáme. Jenže my už máme dobré články o několika druzích kachen, třeba kachna divoká. Přičemž ze všech oblastí života mimo samotnou biologii jsou běžné odkazy především právě na normální, tedy jednoslovné (zpravidla rodové) názvy zvířat či rostlin. I velmi jednoduchý, třeba alespoň strojově vytvořený pahýl článku, který by zastoupil funkci plnohodnotného článku o rodu formou jakéhosi rozcestníku nebo redirektu, by čtenáře nasměroval. --ŠJů 20:26, 26. 8. 2006 (UTC)
    Myslím, že na to by se dal založit plodný WikiProjekt. Nemyslím ani tak pro dotváření hesel samo (ať už robotické nebo ruční), ale spíše pro předchozí shromažďování informací o nedohotovených rodech s již existujícími druhy. Doplnit by je to chtělo, alespoň některý, ale bude jich bohužel nekonečně, editor si bude muset vybírat dle významnosti a v té změti vůbec nebude schopen rychle najít co je třeba. Proto možná projekt jo, proto nějaké předchozí zprac. dat by možná bodlo, ale tohoto úkolu se neujímám, jen to nadhazuju :). Co se týče redirektů, jsem pro variantu nastíněnou Berenem. Rodové články pak nebudou žádné zvláštní rozcestníky, mají svou "rigidní" strukturu, ve které rozcestník zastoupí infobox. Reo + | 20:42, 26. 8. 2006 (UTC)

Nápad (biologické pahýly)[editovat zdroj]

Přeji všem pěkný den. Dostal jsem nápad, že bych časem, až budu mít více času, uspořádal jednorázovou několikadenní soukromou akci, ve které bych vytvořil množství článků o různých taxonech (druhy i vyšší, včetně rodů - viz předešlá diskuse, jak teď zjišťuji), které by obsahovaly vlastně jen úvodní větu, taxobox a případně redir z latinského názvu apod. maličkosti. Chtěl bych se ale poradit, jestli to má vůbec smysl, neboť

  • těžko říct, jestli by to pomohlo těm případným wikipedistům, kteří by článek o taxonu chtěli rozšířit, třeba někdo rád píše článek od začátku včetně taxoboxů apod. a tyto pahýly by ho odrazovaly od práce
  • na Wikipedii by po této mé akci mohlo být velké procento pahýlových biologických článků, které by mohly odrazovat čtenáře

Pokud máte jakýkoliv postřeh, pište. Akce je plánována na neurčito, takže času na probrání tohoto problému je dost.--Ben Skála 08:18, 9. 6. 2006 (UTC)

No nevím, jestli je to dobrý, nebo špatný nápad, ale já bych se určitě zapojil. Jsem totiž líný dělat taxoboxi. Kdyby jsi třeba předem nabídl seznam taxonů, které budeš editovat, tak já bych se ti k některým upsal. Upozorňuji jen, že jsem zemědělec, tak by to podle toho vypadalo. Preferuji samozřejmě užitkové rostliny.--Juan de Vojníkov 11:32, 9. 6. 2006 (UTC)
Díky za odpověď. Nějak nevím, jak to myslíš. Říkáš, že se ti nechce dělat taxoboxy a přesto nabízíš spolupráci. Myslím, že tvým aktivitám nic nebrání, já se tu jen ptal kvůli tomu, aby někdo neměl něco proti mé soukromé (samozřejmě, že se může přidat kdokoliv) akci, po které přibyde hodně pahýlů. Hlavní oblast mé práce by asi byli živočichové a nižší rostliny, do užitkových rostlin moc nefušuju. --Ben Skála 12:18, 9. 6. 2006 (UTC)
Aha, takže nic pro mě. Tak to se zas vracím mezi Smutné Wikipedisty. Já myslím, že se tu nemusíš ani ptát, rovnou edituj no a buď ti to smažou, nebo to moudře rozšíří.
Pokud by se zároveň s tím udělaly i interwiki (což by přes latinské názvy možná šlo i roboticky), tak by se užitečnost této akce o stupínek zvýšila a škodlivost o stupínek snížila. ale diskutujte dál... Já osobně jsem názoru, že málo je více než nic a taxobox už je pro čtenáře docela hodnotná informace, i kdyby byla zatím v článku jediná. Ale kvalitní článek je pochopitelně zase víc než pahýl. Kdo ho bude dělat, snad by mohl ocenit, že nemusí začínat úplně od nuly. --ŠJů 16:47, 27. 8. 2006 (UTC)

Člověk vs ostatní savci[editovat zdroj]

Zdravím biologickou sekci. Měl bych dotaz. Nešlo by důsledně oddělit anatomii člověka od anatomie ostatních savců? Zdá se mi trochu divné, když se v článku Muž objeví věta Věda a odvětví lékařství, která se zabývá samčí rozmnožovací soustavou, se nazývá andrologie, protože řecké andros = muž a ne samec. Chápu, že jsme geneticky nepatrně odlišní od šimpanzů, ale když mi něco je, jdu k lékaři a ne k veterináři. --MiF 12:14, 9. 8. 2006 (UTC)

Anatomie člověka a vůbec biologie člověka jsou, tuším, podobory anatomie a biologie savců. Andrologie se jistě zabývá samčí rozmnožovací soustavou, přinejmenším lidskou, a není nic divného na tom, když by se v rámci kontextu svého předmětu zabývala i svým nadoborem a souvisejícími obory. Takže ta věta úplně špatně není, i když je nepřesná. (Já bych například řekl, že andrologie se nezabývá jen rozmnožovací soustavou, ale i jinými pohlavními znaky a biologickými specifiky mužů). --ŠJů 16:40, 27. 8. 2006 (UTC)
Touha po důsledném oddělení anatomie člověka od anatomie ostatních savců je jen lidská ješitnost (nechci aby si to MiF vykládal osobně, v lidech to prostě je). Co se týče té andrologie - ano, "andros" znamená skutečně "muž", avšak v biologii se často přeneseně používá i pro "samec." Například známý pojem Proterandrický hermafrodit, který označuje hermafrodita, u kterého dozrávají dříve samčí pohlavní buňky.--Dr. Killer 31. 7. 2008, 09:10 (UTC)

Taxonomie bakterií[editovat zdroj]

Řekl bych, že taxonomie zvířat a rostlin je už celkem zpracovaná a je třeba se vrhnout i no ostatní říše. Jednou z těch říší, je i říše Bakterie. První otázka tedy zní, jak budeme bakterie řadit? Zde je výčet možných systémů: Bakterie#Systematické členění bakterií.

Vzhledem k tomu, že je v mnoha článcích naznačen již jakýsi systém, navrhoval bych používat systém podle Bergey´s Manual. Myslím si, že by ale bylo velice účelné zabudovat do článků informaci jestli jsou Grampozitvní, nebo gramnegativní a také sporulující, či nesporolucící. Možná by se podle těchto vlastností mohli dělit do kategorií.--Juan de Vojníkov 15:52, 3. 9. 2006 (UTC)

Taxoboxy bez českých názvů[editovat zdroj]

Kolega Sida vyrobil taxoboxové šablony, do kterých stačí vyplnit vědecké jméno. Vynikající k použití v případech, kdy český ekvivalent prostě neexistuje. Dále vytvořil šablonu pro trinomické jméno.

Nové taxoboxové šablony:

{{Taxobox trinomická sekce}} {{Taxobox metařádek-n}} {{Taxobox podrod}} {{Taxobox podsekce}} {{Taxobox sekce}} {{Taxobox sekce-n}} {{Taxobox rod-n}} {{Taxobox druh-n}} {{Taxobox podčeleď-n}} {{Taxobox čeleď-n}} {{Taxobox podřád-n}} {{Taxobox řád-n}}

Podívejte se na to, možná by bylo záhodno povídání o těch šablonách napsat také na stránku projektu, ať se o nich ví. --Bodlina 17:01, 10. 9. 2006 (UTC)

A nemohli by jste sem hodit link na nějakou stránku kde je to použito? Nebo udělat ukázkovou verzi?--Juan de Vojníkov 09:23, 21. 9. 2006 (UTC)

Linky: Rebutia spegazziniana, mravenec lesní, tygr džunglový...--Bodlina 09:57, 21. 9. 2006 (UTC)

Taxobox binomická sekce[editovat zdroj]

Mám technický problém. Ve článku Lama krotká v šabloně:Taxobox binomická sekce je: Lama guanicoe f. glama a já bych potřeboval: Lama guanicoe f. glama. Tedy f. bez kurzívy. Šlo by to?--Juan de Vojníkov 09:21, 21. 9. 2006 (UTC)

Viz šablona trinomické jméno, jako třeba v článku pes domácí nebo kur domácí --Bodlina 09:52, 21. 9. 2006 (UTC)

No ale proč to f. není v boldu?--Juan de Vojníkov 10:18, 21. 9. 2006 (UTC)

Nové kategorie[editovat zdroj]

Založil jsem některé nové kategorie:

Místo Flóra v Česku by šlo teoreticky založit Rostliny v Česku podobně jako místo Fauna v Česku lze použít Živočichové v Česku, ale mě se zdá použití termínů fauna a flora lepší, přesnější a lépe lze navázat na interwiki.

Nové kategorie pro stupeň ohrožení[editovat zdroj]

Přečtěte si článek Stupeň ohrožení který jsem zaktualizoval. Ještě zbývá zaktualizovat a celkově sjednotit kat. podle ohroženosti druhů Kategorie:Stupeň ohrožení

Tohle je návrh. Hodlám ho však realizovat, protože jde o: správné a přesné názvy kategorií, aktuální názvy a sjednocení názvů. --snek01 02:36, 8. 2. 2007 (UTC)--

Doporučuji k přečtení tento příspěvek od své maličkosti. Považuji za nutné oddělit od sebe druhy ohrožené a ohrožené vyhynutím lokálně a druhy ohrožené a ohrožené vyhynutím celkově. Vlastně by se to mělo týkat všech statusů. To první by rozhodně nemělo být podkategorií druhého. Cinik 04:12, 8. 2. 2007 (UTC)
V taxoboxu bude globální status ohroženosti podle IUCN (a případně ještě CITES). Možná by mohl být v taxoboxu navíc i status v Česku (o čemž sice trochu pochybuji - protože by to mohlo být matoucí, ale nevylučuji to), ale víc lokálních se jich do taxoboxu stejně nevejde. Lokální status ohroženosti bude stejně popsán v textu. Globální status ohroženosti podle taxoboxu (a případné další údaje uvedené v taxoboxu) bude plnit kategorie automaticky (kromě vyhynulých, které se budou rozdělovat do kategorií ručně). Když se ještě přidá pomocí kategorií kde se všude se druh vyskytuje (např. :Kategorie:Fauna v Číně, :Kategorie:Fauna v Rusku, atd.), tak to bude bohatě stačit. (Kdo chce tak si stejně může ručně založit libovolné další kategorie pro lokální status ohroženosti, např. Zranitelné druhy v Brazílii - já to však moc nepředpokládám.)
@Cinik: Cinikova připomínka byla již před vyslovením, je a bude samozřejmě plně brána v potaz. Asi byla způsobena tím, že jsem omylem uvedl jednu kategorii jako podkategorii (už je to opraveno).
@Cinik: Pokud považuješ za užitečné založit kategorii Kategorie:Pravděpodobně vyhynulé druhy, tak si ji klidně založ. V taxoboxu stejně nebude. --snek01 13:15, 8. 2. 2007 (UTC)
Myslím, že status CITES je zbytečný. Tím chci říct, jeho zahrnutí pod ohrožení.--Juan de Vojníkov 18:22, 9. 2. 2007 (UTC)
Jde spíše o to, že výše navržený seznam kategorií se tváří jako by měly být lokálně ohrožené či vyhubené druhy podkategoriemi vyhynulých či ohrožených druhů. Např z tohoto:
chápu, že by v kategorii kriticky ohrožené druhy byla kategorie Kriticky ohrožené druhy v Česku, což je pro mne naprosto nepřijatelné. Ale možná jsem jenom špatně pochopil návrh. Cinik 14:04, 8. 2. 2007 (UTC)
Návrh jsi pochopil správně. Jak by to mělo být? Všechny kategorie na stejné úrovni se mi nezdá přehledné. Takže bys ty české dal jen do samostatné kategorie např. do Kategorie:Stupeň ohrožení v Česku?
Ještě jedna věc: jde o to to že Kategorie:Kriticky ohrožené druhy v Česku je nepřesná a šla by rozdělit takto

Až se vyřeší o co se jedná tak bude jasné kam kategorii zařadit. A když by to bylo takto podrobně popsané, tak už by to (dle mého názoru) mohlo být podle mého původního návrhu. Ciniku, jo? Případně zkonkretizuj své návrhy. --snek01 15:38, 8. 2. 2007 (UTC)

Dle mého soudu by měla být kategorie: Status ohrožení (či jak to pojmenujeme, na jména teď nehleďme, jde o celkový koncept) ble ble ble: a v ní dvě podkategorie, z nichž jedna by shrnovala ohrožení druhu globálně, a druhá, která by sdružovala lokální, přičemž by jedna linie na druhé nazávisely. Prostě proto, že na sobě nezávisí. To, že je na našem území nějaký druh ohrožený, neznamená, že je ohrožený. Že králík pomalu mizí z Evropy neznamená, že by byl ohrožený vyhynutím, australská populace mu zajišťuje jisté přežití až do do nejbližší nukleární války... ;o)
Asi takto:
  • Kat.:Status ohrožení
    • Kat.:Status ohrožení celého druhu
    • Kat.:Status ohrožení podle zemí
      • Kat.:Druh ohrožený v Česku

....

Asi tak. Cinik 15:50, 8. 2. 2007 (UTC)
Fajn. Klidně. Ačkoliv si již ode dneška myslím, že kategorie pro lokální status ohrožení jsou zbytečné a lze místo nich snadněji udělat normální seznamy, tak pouze přejmenuji výše uvedené kategorie na srozumitelné názvy a lokální nechám umístěné tak jak jsou ať si se zařadí kdo jak chce. --snek01 21:45, 8. 2. 2007 (UTC)

Dobře mezinárodní ohroženost je asi třeba dělat podle IUCN. V případě české ohronženosti, bych se ale nepokoušel o syntézu, tzn. překrýt českou ohroženost do IUCN. To je nesmysl. Jen proto třeba, že se používá jíná metodika. Čili podle mého, systém kategorií pro českou ohroženost by měl stát mimo systém IUCN. Navíc si myslím, že postačí pouze kategorie (pro českou): mírně ohrožené, ohrožené, kriticky ohrožené - pro červený list a něco pro list černý.

Dále u kategorií LC, DD a NE - nevidím přínosnost pro encyklopedii.--Juan de Vojníkov 18:22, 9. 2. 2007 (UTC)

Založen článek velevrub a 3 jeho podčlánky. Takto považuji za „standardní“ uvádění informací o ohrožení. Dle mého názoru už se údaje o lokálním stupni ohrožení vejdou pouze do textu. --snek01 21:53, 11. 2. 2007 (UTC)
@Juan de Vojníkov: všechny kategorie podle IUCN jsou užitečné:
  • LC znamená že populace druhu byly z celosvětového hlediska složitě zhodnoceny a zjistilo se, že je druh „málo dotčený“. viz např. čáp černý
  • DD znamená, že byla snaha druh také vyhodnotit, ale ukázalo se, že nikdo dle těchto přísných kritérií to zatím nezvládne, protože zatím nejsou nikde dostupné všechny potřebné informace.
  • NE znamená, že druh nebyl takto celosvětově hodnocen (buď k tomu není důvod nebo se to ještě nestihlo). Přestože se jedná o negativní informaci, tak by v encyklopedii být měla. --snek01 22:50, 11. 2. 2007 (UTC)
No jak myslite, můj názor je, že minimálně ty dvě poslední kategorie nepotřebujem. Tak uvidíme.--Juan de Vojníkov 14:58, 12. 2. 2007 (UTC)

Žádost o obrázek[editovat zdroj]

Chci oznámit, že jsem zavedl žádací obrázek o fotografii pro taxobox. Mrkněte na použití v článku Mammillaria napina. Jinak to vypadá takhle:

Chybí obrázek-botanika (druh)02.png




















Akrton tvrdí, že to má brutální barvy, ale já tvrdím, že to je správný. Už sama skutečnost, že nemáme fotografii je brutální. Na čem jsme se schodli je to, že se musí zvětšit písmo. Jestli máte k tomu nějaké připomínky co by tam mělo být napsáno, tak písněte. Nebo jestli chcete udělat pro jiné obory (zoologie, bakteriologii) tak taky.--Juan de Vojníkov 13:23, 3. 6. 2007 (UTC)

Tak nikdo nereaguje, takže já jich vyrobím víc a hodim to do speciální kategorie na commons.--Juan de Vojníkov 20:02, 18. 6. 2007 (UTC)


Podle mě je to určitě dobrý nápad. Mělo by se to používat u všech druhů, nejenom v botanice. Dr. Killer 30. 7. 2008, 22:59 (UTC)
No, ale je asi pravda, že by se to mělo zjednodušit zvětšit a doporučit licence z balíku CC.--Juan de Vojníkov 31. 7. 2008, 00:39 (UTC)

Roky v botanice[editovat zdroj]

Chci upozornit, že jsem zavedl první kategorii rok v botanice (tedy 1912 v botanice). Nevím, jestli je to blbost, ale všechny taxoboxy odkazují na rok popsání druhu. Nevím proč. Jestli aby jste si porovnali události tohoto roku, nebo proč? Tak jsem zavedl tuhle kategorii. Napište jestli je to blbost nebo ne. Pokud ne tak, jak by to mělo vypadat. Když odkazuju z článku taxonu tak používám syntax typu [[1912 v botanice#Popsané druhy|1912]]. Pouze u Liného nechávám odkaz (např. 1753) na rok 1753, protože se domnívám, že Linného popisy jsou důležité a měli by se uvádět napříslušných stranách ruků. O ostatních se to nedomnívám, proto je řadím na těch speciálních stránkách roků.--Juan de Vojníkov 13:32, 3. 6. 2007 (UTC)

* Na anglické wiki mají nějaké seznamy: en:Category:Species described in the 21st century. To je užitečné pro přehled co je nového objevené. Ale i tak nelze stihnout zapsat vše protože je těch druhů moc. Pokud je vůbec psát, tak doporučuji psát aktuální takto Seznam druhů objevených v roce xxxx nebo Seznam druhů rostlin objevených v 21. století apod.
* Nedoporučuji zapisovat rok v taxoboxu složitě. Prostě je to trochu složité a myslím si, že psaní taxoboxu by mělo být co nejjednodušší.
* Vzhledem k ohromnému množství druhů by takové seznamy musel psát wikirobot automaticky z informací získaných z taxoboxu. --snek01 09:03, 7. 6. 2007 (UTC)
Chci jen upozornit, že roky se u Linného píšou podle roku vydání té které verze Systema naturae. Popsal hrozné množství kytek, spíše než vypisovat kytky by se spíše (když už) v roce v botanice mělo psát o těch knihách, ne o jednotlivých druzích.--Ben Skála 09:57, 7. 6. 2007 (UTC)

Synonyma taxonů[editovat zdroj]

Myslím si, že by bylo docela rozumné, kdyby se k synonymům daného taxonu uváděly zdroj, tedy ze které databáze pochází. Jednoduše by se pak dali zpětně opravit například překlepové chyby a čteráři by se tak zároveň nabídl přístup k širším informacím k taxonu.

Zároveň bych chtěl navrhnout, aby u článků kde bude více synonym se tyto vkládali do rozevíracího boxu.

Jinak otázka zní, jestli nedělat redirekty ze synonymových jmen na taxony. Nejsem systematik tak se ptám. Možná je možné, že některé taxony jsou synonymy více druhů. Je to tak? Asi by to též bylo technicky náročné. Zároveň by se tím tak pokryli všechna možná synonyma. V případě, že by někdo usuzoval, že si dané synonymum zaslouží vlastní článek, tak by jednoduše zrušil redir a ten článek vytvořil.--Juan de Vojníkov 17:35, 9. 9. 2007 (UTC)

Ze synonym na taxony bych redirekty dělal v případech, že synonymum bylo aktivně používáno ve více méně novodobé literatuře. Je totiž fůra jmen, které normálně třeba už 200 let nikdo nepoužívá. Ano, některá jména mohou být synonymy pro více druhů, jména jsou shodná, liší se však citací. Samořejmě, kód botanické nomenklatury tohle nedovoluje, v tom určitém ranku může být platné jen jedno jméno, a to za normálních podmínek to nejdříve uveřejněné (tedy když mladší jméno není kozervované vůči staršímu). Ostatní pak jsou sice synonymy, ale tato jména jsou neplatná. Nedělal bych redirecty ze jmen, které mají za sebou auct. non někdo, protože to znamená, že to synonymum není, je to něco jiného, jen nějací lidé to jméno blbě používali. Také bych udával jen synonyma, kde jsme si víceméně jisti, že synonymy jsou. Třeba buk lesní, rozhodně Fagus moesica tam nepatří. Don Pedro 17:52, 9. 9. 2007 (UTC)

Aha, tak to chápu s těmi synonymy a radiry. Teď vidím, že byla blbost udělat rediry za všech synonym na článek chrpa polní. Ty říkáš aktivně používalo. Kolik znás to ale ví? No to je jedno. Taky říkáš "synonymy kterými jsme si jisti". No to je potíž. Co to znamená jisti? Proto právě navrhuju, aby se uváděl zdroj u synonym. Protože ne všechna synonyma máme všichni v hlavě. Vždy je zdrojem nějaká encyklopedie. A pokud není, není to problém dohledat (třeba IPNI) že.--Juan de Vojníkov 20:10, 9. 9. 2007 (UTC)

Tak takový průšvih to u té chrpy polní není, zde je rozdílné pojetí, někdo uznává široký rod Centaurea, někdo to rozsekal na spoustu menších, proto je zde více synonym. Hlavně je třeba nechodit na synonyma na obscurní amatérské zdroje. Držet se zdrojů hodnověrných typu Květena ČR aj., nikoliv ale nějakých zastaralých. Jist si můžeš být tehdy, když to má stejný typus, třeba Scirpus lacustris je na 100% synonymum se Schoenoplectus lacustris, je to jen kombinace do jiného rodu. Pokud je typ jiný, tak třeba ten Fagus moesica, někdo považuje za křížence Fagus sylvatica a Fagus orientalis a jiný ne, to by tam být nemělo mezi synonymy, nejvýš jako nějaký komentář. Aktivně používalo, to bude asi problém, protože to asi většina lidí neví, ale když někdo provede redirect z nějakého jména 200 let víceméně nepoužívaného, nic tak závažného se vlastně neděje, takže to asi pust z hlavy. Když to v případě jiného typu jména uvádí jako synonymum nějaký autor, který se na daný rod či čeleď specializuje či mu rozumí, dá se tomu věřit, jinak ne. Třeba Květena ČR nebo Kubát 2002, tam příslušné druhy většinou dělali lidé, kteří to museli do hloubky prostudovat, takže se tomu dá věřit (i když průšvih se může najít vždy). Sám jsem do obou děl přispíval (i když málo), tak vím, jak se to zpracovávalo. Problém je, že v obou českých dílech se uvádějí povinně jen synonyma používaná v domácí literatuře. Také v případě toho, že autor si nebyl jist, zda je jméno synonymní nebo ne a nemohl to nějak rozumně ověřit, raději se tam takové jméno neuvádí. Také se může stát, že třeba 200 let se považovala obě ména za synonymní a pak nějaký specialista prostudoval typy a řekl, že to synonyma nejsou. Příklad: Druh Schoenoplectus pungens byl dříve často udáván pod jménem Schoenoplectus americanus a obě jména byla považována za synonymní (nověji např. Casper et Krausch 1980). Podle amerických autorů je však tato interpretace nesprávná (Schuyler 1974, Smith 1995). Po prostudování typového materiálu se zjistilo, že typus Scirpus americanus je totožný s rostlinami obvykle považovanými za Scirpus olneyi. Typus Scirpus pungens, který pochází pravděpodobně z Evropy, je totožný s rostlinami dříve považovanými za Scirpus americanus. Protože jméno Scirpus americanus Pers. je starší než Scirpus olneyi Gray, je nutné ho pro tento americký druh používat. Pro druh rozšířený v několika i dnes uznávaných varietách v Severní a Jižní Americe, Austrálii a v Evropě (mapa viz Koyama 1963), dříve považovaný za Scirpus americanus Pers., je nyní správné jméno Scirpus pungens Vahl, dříve udávané jako mladší synonymum. Don Pedro 20:39, 9. 9. 2007 (UTC)

Ještě jeden příkled je zde: [8]. Existuje jméno Carex praecox Schreb, což je Carex praecox. Pak existuje jméno Carex praecox Jacq. non Schreb. Což je mladší homonymum, tedy jméno neplatné a je to synonymum k jinému druhu: Carex caryophyllea. Pak existuje taxon Carex praecox Schreb. subsp. intermedia (Čelak.) W.Schultze-Motel, které autor ve Flora Europaea neuznává a proto ho řadí do synonymiky pod Carex praecox Schreb. Jenže Flora Europaea už je starší dílo a třeba Řepka et Grulich in Kubát (2002), uznávají samostatný druh Carex curvata, k čemuž je právě synonymum Carex praecox subsp. intermedia. Grulich et Řepka (2002) tedy jméno Carex praecox Schreb. subsp. intermedia (Čelak.) W.Schultze-Motel uvedou ne pod druh Carex praecox, ale pod druh Carex curvata. Takže to je malinko relativní s těmi synonymy a musí se u toho přemýšlet a dávat na to pozor. --Don Pedro 09:53, 10. 9. 2007 (UTC)

Klasifikace - rostliny[editovat zdroj]

Ahoj, mohl by se někdo podívat na klasifikaci říše rostliny v stejnojmenném článku? Nejsem si jistý, jestli dělení uvedené v taxoboxu je to pravé ořechové. Taky členění v tomto článku neodpovídá s členěním v článku vyšší rostliny. A vůbec, rostliny by si zasluhovaly větší pozornost, pustil bych se do toho, ale nevím, jak tu říši klasifikovat... díky za odpověď, --Vojtech.dostal 11:28, 19. 1. 2008 (UTC)

Myslím si, že řešení systému taxoboxem je u takto významného článku nešťastné. Chtělo by to rozeps a systém tam vkládat jako obrázky se schématy. Pokud se do toho chcete pustit, tak to nás asi všechny potěší. Hlavně nezapomeňte na nový systém API 2.--Juan de Vojníkov 18:30, 19. 1. 2008 (UTC)
Jo, ale jde mi o to, zda můžu ten taxobox použít jako předlohu - vkládám sem ten taxobox, a ať to každý opraví, jak by si to představoval:

Starý systém

Navrhovaný systém

Podříše Embryophyta

Zdroj: Současná cs wikiZdroj: Biolib, en-wiki


Problémy[editovat zdroj]

  • Archaeplastida (rostliny v širokém smyslu), nevím, zda nemám tuhle skupinu respektovat
  • Charophyta (zde podle biolibu, tedy ne jako oddělení, jen nižší kategorie)

diky, --Vojtech.dostal 10:16, 20. 1. 2008 (UTC)

Já myslím, že systémů je více, některé jsou zastaralejší, některé moderní, ale moc se nedá tvrdit, "tento systém je špatně a tento dobře". Takže je lépe nějaký systém vybrat, toho se pak držet a jen poukazovat na rozdíly v jiných systémech. Autorů wiki je hodně a mám celkem obavy, že když každý bude psát podle jiného systému, bude tady docela hokej. Ale to je spíše vedlejší, zatím tady takový problém není, protože článků o kytkách je zatím poskrovnu,ale do budoucna to možná bude horší. Když se píše nějaká Květena, také se musí dodržet v celém díle 1 systém. Jinak mám zkušenosti, že Němci, jsou velmi precizní a co se týče botaniky, rozhodně je lepší de-wiki než en-wiki. Při zběžném pohledu vidím jako problém místy nedodržování hiearchie. Koncovka -opsida značí třídu, koncovka -phyta oddělení, každá třída patří do nějakého oddělení (i když třeba některá oddělení obsahují jedinou třídu). Tady je problém, že občas jsou některá jména s koncovkou -opsida na stejné úrovni a spolu s jmény s koncovkami -phyta, což by být nemělo. Někdy se dostáváme do problému, že mezi podříší a oddělením máme další hierarchickou jednotku, kterou musíme také nějak nazvat, navrhuji podle Němců termín nadoddělení. --Don Pedro 15:28, 23. 1. 2008 (UTC)

Tak jsem si všiml, že i Němci v tom mají zmatek, v různých článcích trochu jiný systém. --Don Pedro 15:43, 23. 1. 2008 (UTC)

Já se v tom tak moc nevyznám, ale nemohl jsem vydržet to předchozí uspořádání. Třeba vyšší rostliny a nižší rostliny, cévnaté rostliny, to všechno jsou nějaké divné kategorie, které mi tam nesedí. Prosím tě, abys jsi tu navrhovanou taxonomii upravil k obrazu svému. Díky, --Vojtech.dostal 16:10, 23. 1. 2008 (UTC)

Ko brazu svému, to nevím těch systémů je více. Do kterého článku to mám psát, rostliny nebo vyšší rostliny, mělo by to být jednotně, zatím to není, ale není a nevím podle čeho to přizpůsobit. --Don Pedro 17:57, 23. 1. 2008 (UTC)

Cévnaté rostliny a vyšší rostliny nejsou podle mě synonyma. Cévnaté rostliny jsou podmnožina vyšších, mechorosty totiž jsou sice vyšší rostliny, ale nikoliv cévnaté. Viz třeba zde: [9]

V tom případě zruším ten redirect a profiltruji interwiki. --Vojtech.dostal 18:25, 23. 1. 2008 (UTC)
Kapraďorosty

Je tu ještě problém s kapraďorosty. Je to vůbec nějaké platné oddělení? Návrhy, co s tím dělat, jsou na http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Kapra%C4%8Forosty . Problém je, že jsou plavuně (Lycopodiophyta), přesličky (Equisetophyta) a kapradiny (Polypodiophyta) uváděny také jako oddělení. Co s tím?--Vojtech.dostal 15:58, 25. 1. 2008 (UTC)

V tom případě mají kapraďorosty rank nadoddělení. S tím není takový problém, systémů je víc, ale s tím my nic nenaděláme.

Dobrá :)--Vojtech.dostal 16:48, 25. 1. 2008 (UTC)

V tomhle pojetí to je vlastně taková pomocná jednotka, řekněme nadoddělení, sdružující několik oddělení cévnatých výtrusných rostlin=kapraďorosty. Na stejné hierarchické úrovni jsou potom semenné rostliny, ty zase sdružují několik oddělení rostlin vytvářející semena. Takže takhle se používá takové skupinové pomocné dělení.--Don Pedro 17:54, 25. 1. 2008 (UTC)

Psilotophyta

Na en je znají, ale mají je pod kapradinami jako třídu. en:Psilotopsida. Tím bych se netrápil, protě je více systémů. Až někdo napíše článek, tak se zmíní o různým zařazení, důležité, aby se čtenář dostal na článek, na který se má dostat. --Don Pedro 10:56, 26. 1. 2008 (UTC)

Musím říct, že jsem výrazně pro nový navrhovaný systém, pokud ovšem by se ho chtěl někdo ujmout. nemyslím, že lze skutečně říci, že systémy jsou vzájemně zástupné a není lepšího a horšího. Systémy se vyvíjí od starších k novějším s tím, že se implicitně věří, že tento vývoj není indiferentní, ale vede k lepšímu rozřazení. Toto by ještě bylo relativně jedno, kdyby systém znamenal jen rozšuplíčkování taxonů, ale ono je naň ve stále se zvyšující míře vkládán náklad očekávání, že bude představovat vzájemné příbuzenské vztahy a zde dochází ke značnému posunu ve znalostech a nové systémy to odráží.

Například mě deptá taxonomické zařazení zelených řas někam vedle ruduch do umélé konstrukce s tím, že Vyšší Rostliny jsou jinde. Při tom je čím dál více zjevné, že veškeré vyšší rostliny jsou potomky charophytní linie zelených řas. Jinými slovy taková Chara, Nicella nebo Coleochaetofyty (z Charophytní linie zelených řas) jsou zdaleka mnohem blíže příbuzné ploníku, smrku nebo magnólii než třeba Chlorele z Chlorofytní linie zelených řas a o ostatních barevných řasách už ani nemluvě. Na tomto už je všeobecná shoda, ačkoliv se dolaďují příbuzenské vztahy taxonů uvnitř vekých skupin, ta základní příbuzenská schémata jsou známá a opublikovaná.

Pokud vím, tak na tomto základě se pak učí systém i klasifikace u nižších rostlin i u nás na univerzitě Karlově.

O vztahu rostlin a zelených řas viz citace níže (Z Zažímalová et al, 2007): Land plants, together with green algae, form the clade Viridiplantae – green plants. Viridiplantae can be divided into two main clades – Chlorophyta and Streptophyta (also Charophyta). The phylum Streptophyta comprises all land plants and six monophyletic groups of charophycean green algae (Mesostigmatales, Chlorokybales, Klebsormidiales, Zygnematales, Coleochaetales, and Charales) [44]. Land plants form a monophyletic group within the Streptophyta clade and Charales are a paraphyletic-sister subgroup to land plants, thus representing the closest living relatives to them [44, 45, 53, 55]

zde jsou zmíněné citace:

  • Turmel, M., Otis, C. and Lemieux, C. (2006) The chloroplast genome sequence of Chara vulgaris sheds new light into the closest green algal relatives of land plants.Mol. Biol. Evol. 23, 1324 – 1338.
  • Friedman,W. E.,Moore, R. C. and Purugganan, M. D. (2004) The evolution of plant development. Am. J. Bot. 91, 1726 – 1741.
  • Lewis, L. A. and McCourt, R. M. (2004) Green algae and the origin of land plants. Am. J. Bot. 91, 1535 – 1556.

A ještě pár aktuálnějších článků.:

  • Chapman RL, Buchheim MA. Green algae and the evolution of land plants: Inferences from nuclear-encoded rRNA gene sequences. BioSystems:127-37.
  • Zimmer A, Lang D, Richardt S, Frank W, Reski R, Rensing SA. Dating the early evolution of plants: Detection and molecular clock analyses of orthologs. Molecular Genetics and Genomics. 2007;278(4):393-402.
  • Turmel M, Pombert J-, Charlebois P, Otis C, Lemieux C. The green algal ancestry of land plants as revealed by the chloroplast genome. International Journal of Plant Sciences. 2007;168(5):679-89.
  • Rodríguez-Ezpeleta N, Philippe H, Brinkmann H, Becker B, Melkonian M. Phylogenetic analyses of nuclear, mitochondrial, and plastid multigene data sets support the placement of mesostigma in the streptophyta. Molecular Biology and Evolution. 2007 ;24(3):723-31.

Jako symbolicky vyjadřující současný stav vědomostí bych uvedl tuto citaci z Turmela 2007:

  • The phylum Streptophyta comprises all land plants and six monophyletic groups of charophycean green algae. Which of these charophycean groups is the most closely related to land plants has long been debated. In 2001, a phylogenetic analysis of four genes encoded by three cellular compartments was inferred that robustly supports the placement of the Charales as sister to land plants as well as the notion that charophycean green algae evolved progressively toward an increasing cellular complexity. This view on the origin of land plants is now being challenged by recent analyses of chloroplast genome sequences from six charophyceans. Phylogenies inferred from multiple chloroplast genes and proteins support the hypothesis that the Charales are sister to a clade composed of the Coleochaetales, the Zygnematales, and land plants, thus implying a more complex evolutionary history for charophycean green algae. Ze které je vidět, jak moc je považováno za samozřejmé, že rostliny jsou podgrupou Streptofyt Charofytních zelených řas) a dohady se vedou jen nad tím, jestli a která ze skupin uvnitř charopfyt je rostlinám příbuznější než jiná. Tak jako tak, to vše je vyjádřeno relativně dobře oním novým systémem, ten starý se o to ani moc nesnaží a je překonaný.

Tím se prosím vyjadřuji k jednomi jedinému bodu ve stromu taxonomie rostlin a to k vlastní divergenci rostlin od svých předků (starý systém se příšerně mílí už v tomto kořeni systému rostlin), u ostatních vztahů v celém systému je situace asi obdobná.

To, že systém je překonaný, ještě neznamená per se, že autority na taxonomii museli zohlednit tyto změny do systému, kdyby to tak neučinili, kdyby prostě trvali na starém, pak ten původní starý by byl plně platný bez ohledu na naše porozumění evoluci rostlin. Ale on takovýto systém vznikl, takže moje reakce směřuje k tomu, jestli tyto systémy jsou rovnocené. Nejsou. Nový systém je totiž akceptovaný nejen čistě taxonomickými specialisty, ale je rovnoceně užívaný a podporovaný evolučními biologya, pro ketré je klasifikace organizmů také nesmírně významná.

Já bych tu strašně nerad působil, že kibicuju :) , protože si hrozně cením těch co tu odvádějí těžkou makačku denodenní dřinu, zatímco, já sem už skoro tři čtrtě roku nechodím, ale výše zmíněnou vydřenou argumentací se snažím naznačit, že kdyby se vám chtělo překopat to podle systému, ketrý je mimo jiné na anglické wikipedii, že by to ani nebylo marné, ani jedno, ani špatně, ale naopak by to bylo nesmírně prospěšné. Tamnější systematika je přesná, up to date (kde jsem měl možnost soudit) a i pro udržování pořádku by to bylo jednodušší (interwiki ..). No reaguju, jen proto, že se tu někdo tímto směrem ptal :). A drobet jsem této problematice věnoval (ta citace ze Zažímalové je má vlastní). Na anglické wikipedii, myslím patří k arbitrům příbuzenských vtahů strana Deep Greenu, kterou pro tyto účely mohu doporučit i pro naše účely:

http://ucjeps.berkeley.edu/bryolab/GPphylo/hyper_trees.php.

uf!! Doufám, že vám přečtení dá méně práce než co mi dalo to napsat. S pozdravem, už bez mála ex-wikipedista :) Reo + | 22:08, 6. 2. 2008 (UTC)

Modernější systémy klasifikace rostlin - pokračování[editovat zdroj]

Tak já myslím, že to co bylo napsáno je pravda. Je fakt, že vědomosti se vyvíjí a to se odráží na systémech, takže lze předpokládat, že modernější systémy jsou jaksi vhodnější než systémy 50 let staré, nicméně když se porovnají nějaké (téměř) recentní záležitosti, může už to být sporné. Se záležitostmi kolem vztahu zelených řas a vyšších rostlin souhlasím a nevidím žádné překážky k tomu, aby to někdo předělal podle nějakého modernějšího systému. Nemyslím si, ale že výraz "tamnější systematika je přesná", taková není žádná. Žádný systém není konečný, definitivní a správný. To však je celkem jedno. Hlavní problém je v tom, že by se všechny botanické články na wikipedii měly řídit podle jednoho systému. Poměrně nešťasné by bylo, kdyby ty články byly "každý pes, jiná ves", tedy někde se jelo podle jednoho systému, jinde podle onoho. Takže klidně to všechno předělejte. Já se tomu vůbec nebráním. Bylo napsáno, že "udržování pořádku by to bylo jednodušší (interwiki ..)". Nevím jak v řasách, ale anglická wikipedie ve vyšších rostlinách dělá v interwiki pěkný bordel, a to tím, že se tam často vyskytují jakési "hybridní články", ze kterých není jasné, zda jsou o rodu nebo druhu rostliny. A jsou tam navzájem sebeodkazy z rodu na druh či naopak (a nemyslím tím monotypické rody). Já celkově mám v tomhle oblíbenejší německou wikipedii, protože ta pověstná německá přesnost se v tomhle projevuje, že podobný zmatek se tam nepřipouští. V mnohých botanických článcích je německá wikipedie na mnohem vyšší úrovni než anglická. Takže závěrem, klidně předělávat, předělávat, předělávat, ale všude a toho se pak držet. --Don Pedro 23:33, 6. 2. 2008 (UTC)

Jasně. Díky za reakci. Když předělat, tak jedině jako celej systém, předělat to podle pejska a kočičky to by byl mazec :)). Pokud jsem napsal : "tamnější systematika je přesná" tak to se skoro bez ironie omlouvám, protože to je myšleno samozřejmě jako relativně (v relaci s naším systémem) přesná, člověk s trochou rozumu to ani nemůže myslet jinak :), když to psal. A co se týče interwiki, tak taky samozřejmě souhlasím :), ten pořádek by spíše vyvstal u vyšších taxonů, tam je borčes, ne kvůli nepořádku na anglické či české straně ale vzhledem k nesouladu systémů a nezástupnosti názvů, takže se dali linkovat vzhledem ke skupině rostlin, kterou označují, ale ne vzhledem k taxonomické třídě, kterou označují atd. jinak co se týče interwiki vlastních druhů a rodů, souhlasím, myslím, že to (i díky vám) i máme lepší pořádek než oni ;). S pozdravem. Reo + | 13:54, 7. 2. 2008 (UTC)
ještě dodatek. Nepsal bych to sem vůbec, protože vím, co práce by to obnášelo a já ji dělat nebudu a jiným ji vnucovat nechci, píšu to sem proto, že Vojtěch Dostál vyjádřil zájem se věnovat re-klasifikaci, ale nevěděl zda-li mu to schválíme. Takže já schvaluji :). pokud bude mít dost energie tak to bude záslužný velevýkon :).Reo + | 14:01, 7. 2. 2008 (UTC)
Tak doteďka jsem vás nechal, až si dosyta diskutujete, ale teď to začíná zavánět tím, že zbytek života strávím úpravou taxoboxů :). Nějaké změny už se v článku rostliny a v přibuzných článcích udělaly, teď to myslím je lepší. Nemám ponětí, co všechno by se do rostlin dalo zařadit, dnes tam je téměř všechno, včetně všech hnědých řas, obrněnek a podobně. To by stálo za zvážení, řešit to je ale nad mé znalosti...--Vojtech.dostal 14:14, 7. 2. 2008 (UTC)

Jenže ono s tím pořádkem to je těžké, protože česká a anglická bude třeba kompatibilní, ale zase třeba na francouzské pojedou podle jiného systému, na portugalské zase podle jiného atd., takže zmatek bude asi trochu pořád. Dalším rizikem je, že třeba my tady všechno předěláme podle nějakého systému a za pár let se vymyslí další změny spolu s vědeckým výzkumem a zase pak budem muset všechno předělat. A bude to čím dál pracnější, protože článků neustále přibývá. Jako vzor bych ale nebral to co je na anglické wikipedii, raději bych si vzal nějaké speciální dílo psané profesionály. Možná oni tam na něco odkazují, časem se na to podívám. Naštěstí těch taxoboxů není zatím tolik. Možná by bylo dobré se rozhodnout teď než za 5 let, protže za 5 let to bude mnohem pracnější vše sjednotit. 14:38, 7. 2. 2008 (UTC)

No a já i věřím, že updateovat to později už nebude zas tak obtížné, jako udělat tuto zásadní změnu. Ono, nejen, že tato změna odráží proběhlou přelomovou změnu v nomenklatuře, která vznikla na základě masivního nového užití molekulární biologie na odhalení evolučních vztahů, takto přelomová změna už se nebude opakovat - o tom jsem přesvědčen, ale veškeré další změny v systému budou jen v jednotlivých bodech - kolenech fylogenetického stromu, takže je bude možné měnit jednu po druhé tak, jak se budou objevovat. A protože na začátku MolBiologických testů se strom měnil nejrychleji a nyní ty změny zpomalují a zpomalují a strom se upřesňuje v čím dál detailnějších rysech, tak se takovýto vývoj dá očekávat i do budoucna. nejsem si jist, podle jakého zdroje postupovat, rozhodneme-li se pro vlastní cestu. Navrhujete něco? Asi by to chtělo kouknout se (pro inspiraci) na další wiki s jakými zdroji pracují jako s kánonem. Reo + | 18:40, 7. 2. 2008 (UTC)

Dobře, tak já si to vezmu postupně na starost. Teď do konce února na to nemám čas, ale jinak bych to viděl tak na 2 měsíce studia a přemýšlení, než provedeme řez. Nemyslím si, že bychom měli hledat nějakou vlastní cestu, jen nemám rád prosté kopírování z nějaké cizí wikipedie, chtěl bych to rozhodně mít podepřené hodnověrnými externími prameny. Wikipedisté jsou lidé různí, nemám ke všem takovou důvěru, abych pouze překládal systém z anglické wikipedie. Nějaké problémy to přinese, to už tuším. V ČR se vyučuje často ještě spíše starší systém a na něj jsou zažité české názvy a aplikovat je na systém jiný může občas zaskřípat. Spíše starší systémy se v ČR vyučují i leckde na universitách. Květena ČR a klíč jsou dělány také spíše podle zastaralého systému, protože když se s Květenou na konci 80. let začínalo, vedla to spíše starší generace lidí a navíc některé změny se odehrály až potom, a když se v prvním díle začalo podle nějakého systému, nemůže se jet v osmém díle podle jiného systému, proto tomu tak je. Někde je problém s různým rozsahem a překryvem pojetí jednotek, třeba některé řády vyšších rostlin v nových systémech obsahují jiný počet čeledí oproti starším systémům a třeba také obsahují čeledi řazané dříve do jiného řádu. Na to se musí dávat pozor při popisech, nelze na to tady naprat popis, který byl dělán na jiný rozsah jednotky. Takže zatím, pokud chce někdo s tím pomoci, ať shání hodnověrné externí zdroje, na nižší a vyšší rostliny a popřípadě je nahodí sem. Až se to řádně promyslí, něco se z toho vybere a začne se, že se udělá systém v článku rostliny a pak se pojede do nižších a nižších jedotek až na stupeň druhu. --Don Pedro 18:33, 10. 2. 2008 (UTC)

Díky moc. S manuální prací vám rád pomůžu, pokud s tím nějaká bude. Jedním problémem určitě bude to, co všechno zažadit k rostlinám. Zatímco dnes tam jsou všechny řasy, např. Campbellova biologie (2002) nezařazuje k rostlinám ani parožnatky. To je ale možná příliš radikální. --Vojtech.dostal 07:41, 11. 2. 2008 (UTC)

Ve formě taxoboxu nejsme stále jednotní[editovat zdroj]

Cinik mi povídal, že pokud se taxobox vztahuje k druhu, už se druh nepíše do sekce druh, neb následuje binomické jméno, které ten druh vymezuje a popisuje - což je logické. Je tedy většinou v záhlaví české druhové jméno a v zápatí binomické vědecké jméno - pod ním většinou autor a datum. Listuju teď na stránce: Wikipedie:WikiProjekt Klasifikace biologie/Taxobox zavile nafrkány i druhy. Tak jak tedy? Dohodnem se na nějakém jednotném použití. Já jen, že když recenzuji články tak to těm lidem vyhazuji a pak když se dostanu sem na tu příkladovou stránku, tak to tam je.--Juan de Vojníkov 08:12, 19. 4. 2008 (UTC)

No jo, koukám na to. Jsem pro to, aby se druh psal v taxoboxu pouze nahoru do kolonky |jméno =, a pak už jen latinsky do kolonky |binomické jméno =. Myslím že to tak většina lidí dělá, já už tedy jo. --Vojtech.dostal 09:10, 19. 4. 2008 (UTC)
Já jsem taky proto, je to logické.--Juan de Vojníkov 09:39, 19. 4. 2008 (UTC)

Úprava základní struktury nutná[editovat zdroj]

V návodu je napsáno Synonyma (3. úroveň, připadá-li v úvahu; uvede se v pořadí latinský název, autor(ři), vročení - český název (existuje-li). Jenže nadpis druhé úrovně (to je ten se třemi rovnítky ===) bez nadpisu první úrovně (to je ten se dvěma rovnítky; nadpis s jedním rovnítkem, tedy nulté úrovně, se nepoužívá) by se neměl v článcích vyskytovat. Proto navrhuju podobné taxonomické záležitosti vsunout do vyššího celku s nějakým rozumným názvem. Miraceti 5. 12. 2008, 14:59 (UTC)

Já myslím, že současné znění je lepší a logičtější.--Juan de Vojníkov 5. 12. 2008, 18:07 (UTC)
Nevím v čem. Z dobrých praktických důvodů obecně tohle články obsahovat nemají. Těžko najdeš důvod, který to přebije. Miraceti 5. 12. 2008, 18:21 (UTC)

To byla správná připomínka, odstranil jsem doporučení týkající se vzhledu článku (používají se obecná doporučení celé wikipedie). Případně to ještě uprav dle libosti. --snek01 5. 12. 2008, 18:45 (UTC)

Synonyma[editovat zdroj]

Když už jsem do toho tady začal nechtěně fušovat (díky, Sneku!), nechcete se taky zamyslet nad přemístěním synonym a taxonomických detailů někam hlouběji do článku? Chápu, že pro odborníka je to důležitá informace, ale pro laika je, myslím, důležitější se dovědět, kde dané zvířátko žije, jak vypadá a jestli ho může sežrat. Seznam synonym nebývá pro laika zas tak důležitý. Miraceti 9. 12. 2008, 09:10 (UTC)

Ne. 1) u dobrého článku se to doví hned v úvodu, 2) tyto sekce logicky patří na začátek (dávají se tam i v jiných článcích). 3. Seznam synonym je důležit pro každého, protože "jak tomu říkají (mohou říkat" ostatní je opravdu stěžejní informace. --Cinik 9. 12. 2008, 11:41 (UTC)
je to asi jediné místo, kam se to dá v biologickém článku frknout. Někde uprostřed nebo na konci by to asi působilo divně. I když někdo dává synonyma přímo do taxoboxu, to taky není špatný.--Vojtech.dostal 9. 12. 2008, 14:21 (UTC)

Návrh sloučení[editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych navrhnout sloučení tohoto wikiprojektu s wikiprojektem biologie. Není důvod, proč tříštit síly, mám dojem, že cíle obou projektů se silně překrývají a že takový luxus, abychom měli dva biologické wikiprojekty, když není příliš aktivní ani jeden z nich, bychom si neměli dovolit. Co vy na to? --Vojtech.dostal 19. 12. 2008, 16:36 (UTC)

Může zůstat obojí. Jeden je specializovaný, jeden je obecný. (A ten obecný se může případně v budoucnu taky rozdělovat dle specializací.) --snek01 19. 12. 2008, 17:18 (UTC)
A mě to přijde škoda. Proč má člověk hledat na dvou wikiprojektech? Upřímně řečeno nás biologů není na cs wiki ani deset, tak na co si hrajeme? Já prostě sním o takovém "hlavním stanu" biologie na wiki, podle mě je ta koordinace stále příliš malá.--Vojtech.dostal 19. 12. 2008, 17:33 (UTC)
Myslím, že má Vojtěch Dostál pravdu. Kdyby tady bylo 200 aktivních biologů, pak bychom byli někde jinde, ale vzhledem k tomu, že se k tomuto číslu ani zdaleka neblížíme, jsem pro centralizaci.--Don Pedro 19. 12. 2008, 19:53 (UTC)

Biologů tu je jistě víc jak deset, jen namátkou: já, Don Pedro, Flukeman, Cinik, Karakal, Raduz, Reo On atd. Nicméně mě je to jedno. Ono náplň tohoto projektu už vpodstatě vypršela. Jak budeme klasifikovat jsme víceméně dohodly, šablony jsou nové. Co ale nechápu, jak se to sloučení provede technicky?--Juan de Vojníkov 19. 12. 2008, 22:40 (UTC)

No, to taky nevím, já bych se s tím nemazlil. Tohle bych smazal a část textu by se určitě hodil do nějakéjo wikipedie:nápověda pro psaní biologických článků (chystám, myslím že by se to hodilo, ne?).--Vojtech.dostal 22. 12. 2008, 15:41 (UTC)
Jsem proti mazání tohoto textu, myslím si že se tu řešily a jsou tu docela zajímavé poznatky.--Juan de Vojníkov 23. 12. 2008, 00:08 (UTC)

Tak udělejte výjimku a udělejte to systémem ctrl c a ctrl v. Není to úplně čisté, ale je to snadné.--Don Pedro 23. 12. 2008, 06:32 (UTC)

Juan mě asi nepochopil. Já bych právě obsah těch diskuzí (výsledky diskuzí) zpracoval do jakési nápovědy pro zdejší biology (zestručnit, zpracovat), aby se tyto informace neztratily. Pak buď smazat zbytek co se nehodí, nebo vytvořit stránku „arciv diskuze z wikiprojektu klasifikace biologie“ Tak co vy na to? --Vojtech.dostal 23. 12. 2008, 07:57 (UTC)

Zde se zatím rýsuje ta nápověda, klidně upravujte --Vojtech.dostal 23. 12. 2008, 12:32 (UTC)

Měl jsi do stránky vložit něco takového

{{Přesunout|Nápověda:Biologické články}}

nebo

{{Sloučit|Wikipedie:WikiProjekt Biologie}}

apod.

Vojto, klidně upravuj přímo stránku wikiprojektu. Nelze totiž přímo smazat nějaký wikiprojekt či obsah související s wikipedií (bez hlasování o smazání či podobného procesu). Ale lze obsah editovat a přesouvat. Ale vždy tak, aby byla zachována historie stránky. Viz Wikipedie:Slučování a přesun stránek, Nápověda:Přejmenování stránky, Nápověda:Historie stránky, Šablona:Přesunout. Každý wikiprojekt obsahuje často nápovědu a většinou nejsou speciální oborové nápovědy. Vylepšuj to jak chceš (nejlépe postupně) a třeba napiš novou nápovědu třeba na nové stránce, ale stejně wikiprojekt smazán nebude, protože dle (dosavadních) zvyklostí wikipedie historie stránky musí zůstat zachována. Archiv diskuze se tvoří takto en:Help:Archiving a talk page - stejným způsobem, jakou jsou archivovány např. diskuze Pod lípou apod. Takto wikipedie funguje (což má své výhody i nevýhody) a tak je někdy zbytečné vytváření obsahu na svém pískovišti. A vždy je lepší používat standardní postupy a také je vhodné si předem promyslet co chceš udělat, protože jinak se vytvářejí takového diskuze o ničem, které se zachovávají navždy. --snek01 23. 12. 2008, 23:29 (UTC)

Hm. Máš pravdu, tohle obejít nemůžeme. Vyřešíme to až někdy po vánocíc, jo? --Vojtech.dostal 24. 12. 2008, 07:33 (UTC)

Taxonomických článků? Nezní to divně?--Juan de Vojníkov 28. 12. 2008, 21:18 (UTC)

Klidně to oprav, vím, není to ideální název. Co si o tom myslíš celkově? Chybí tam něco? A pokud jde o to, o čem mluvil snek01, ze historie se musi zachovat, atp..., tak presunem by se to vyresilo? --Vojtech.dostal 29. 12. 2008, 07:55 (UTC)

Nevím, jestli návrh "Nápověda:Biologické články" je přesný, protože tahle nápověda je opravdu jen určena pro články o taxonech.--Vojtech.dostal 29. 12. 2008, 15:53 (UTC)

Není přesné, ale myslím, že bude stačit (protože i tyto články se zabývají všemi aspekty biologie). Ani taxonomické články by nepomohlo, protože správněji je články o taxonech. --snek01 29. 12. 2008, 20:23 (UTC)
Myslíš si, že seš nějákej Jedi, že tady budeš takhle máchat rukou!?– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Wikipedista:Snek01 (diskusepříspěvky)
"Wikipedie:Biologické články" teda beru, ale nechápu, co do toho pleteš hvězdný války? :)) --Vojtech.dostal 30. 12. 2008, 08:57 (UTC)