Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Klasifikace biologie/Archiv1

---

Toto je pouze archiv starších příspěvků stránky Wikipedie diskuse:WikiProjekt Klasifikace biologie. Prosím needituje, veškeré příspěvky uveřejněte prosím pouze na zmíněné stránce. Děkuji, -jkb- ✉ 3. 7. 2005 10:58 (UTC)

---

Začátek diskuse

Než začnu procházet všechno, odpovím na to nejjednodušší. Ta vaše oblíbená gazela je v Aj verzi vytržená z kontextu (ani nemá zadanou kategorii). Pokud se podíváte na stránku en:bovid, tak zjistíte, že tam je podobný systém, jako jsem naznačila na stránce antilopa, já byla ovšem podrobnější a těch podčeledí tam mám víc. Na stránce goa je klasifikace jen do čeledi. To je klasická ukázka toho, že ani v Aj verzi v tom nemají pořádek ;). Navíc ta počeleď, do které Goa patří jim svítí červeně. Zkusím nějak proniknout do jejich struktury a srovnat to, ale asi se nevyhneme dělání stejných chyb.
Na zbytek se budu muset chvíli soustředit.
Karakal 16:52, 19. 10. 2004 (UTC)

• Nejen Botanika a Zoologie, první změny se musí udělat už tady, ale byly učiněny kroky k nápravě.
• binominální název je asi systematický název, ale používá se občas i to binominální
• o článku o klasifikaci už jsem přemýšlela, zkusím něco splodit,
• jinak stromeček se už tvoří, dělá na něm kolega Brych a v obratlovčí části i já, dát ho na jednu stranu by bylo dost složité a nepřehledné, zatím se postupně rozpadá na menší stránky, možná časem namaluju opravdový stromeček, má větší výpovědní hodnotu než seznam, byť nějak členěný
• s kategoriema je to horší, opravdu jsou různé nad a pod kategorie, jejichž použití je značně variabilní, ale do toho rámečku bych prostě psala jen ty standardní a zbytek když tak řešila v textu
• s nestabilitou systému jsou opravdu problémy, například kolega Brych udělal systém kytek a já jako Biolog vím, že už neplatí. Ale je to stejný systém, jaký je v současné nejlepší české botanické knížce, takže nevím, co teď s tím. To, že víme, že je i jiný, je dáno naším vzděláním a ještě dlouho nenajdete knihu, kde to bude správně (a tou dobou už to bude zase jinak). Asi bych se koukla na Aj verzi a pak se uvidí. Nemá smysl to tu držet na uplném taxonomickém vrcholu, taxonomie je stejně věda sama pro sebe. Jde jen o to, na něčem se shodnout.
  

Karakal 17:19, 19. 10. 2004 (UTC)

Souhlasím s vámi, taková šablona by jistě byla užitečná. Jen několik postřehů:

• Obrázek by byl určitě skvělý, je to velmi názorné a dobře to oživí stránku.
• Nejsem v této oblasti odborník, ale podle toho, co jsem si prohlédl na anglické wikipedii není problém kategorie, které nejsou potřeba, prostě vypustit.
• Pokud jde o nalézání nějaké všemi uznávané systematiky - řekl bych, že to takový problém nebude. Ty rozdíly nejsou většinou tak vážné a není problém, pokud se o nich ví, na ně v textu upozornit.

--Pavel Brych 17:28, 19. 10. 2004 (UTC)

To je výborné, tak se snad něco někdy pohne. Poznámky:

• že Vaše klasifikace goi nebo antilopy je trochu jiná ne v en: mne vůbec nepřekvapuje a ani nezaráží, už jsem sám zjistil že to asi vyplývá z věci samotné, to byl spíš důvod, že jsem dostal celý tento nápad, jinak bych ty tabulky mohl i jako lajk odněkud prostě opsat
• šlo by tedy o to, dát to nějak alespoň trochu dohromady jako takový "polostabilní" systém, hlavně ale, že tu bude někdo, kdo pak ví, kde je třeba se o případných rozdílech nebo nesrovnalostech zmínit a v textu je nějakých sloupečkem objasnit (potom je už úplně jedno, zdali to někdo zařazuje jinak, jiná klasifikace pak nemůže být chybou; proto si ani nemyslím, že si musíte dát práci s pronikáním do tajů anglické wikipedie, asi dojdete k už známému závěru, že se může jednat o chaos)
• nápad, dát do tabulky tedy šablony jen standardní kategorie, bude asi nejlepší, jednak zbude materiál pro text (vidí to tak i kolega Brych), asi se tím zmenší možnost, že v různách wikipediích budou rozporné tabulky, a účel tabulky je vlastně taková základní orientace pro čtenáře, který se tolik nevyzná (žvýká to nebo ne, kolik to má kopyt, je to kytka nebo tvor...)
• píšete, že si nevíte rady jako rozhodnout, čím se orientovat: systémem, který nesouhlasí, ale je v nejlepší české knížce... No to vážně nevím, zde asi nepomohu. Hoďte si kostkou nebo mincí
• jinak, budete-li mít nebo kolega Brych nějaký stromeček a budete potřebovat pomoc, tak já si rád hraju s grafikou
• mimochodem, píší se latinské názvy v češtině s velkým písmenem? Dělají to i němci a angličani, ale nějak mi uniká důvod proč.
• nakonec, k mé "oblíbené gazele": že je má oblíbená jsem nevěděl, já ji v životě neviděl a přišel jsem k ní jako slepej k houslím – připravuji článek o Goi (stát), zjistil jsem, že se tak jmenuje ještě i jeden hudební směr a právě nějaká gazela, tak jsem udělal rozcestník a aby nevznikly prázdná hesla, tak hned i dva krátké články; tohle se mi stalo už i s mými asi deseti články z mezinárodního práva, které jsem vlastně neplánoval...

S pozdravem -jkb- 10:00, 21. 10. 2004 (UTC)

Řazení do kategorií

Měl bych jeden návrh ohledně kategorizace stránek v systematice. Vypadá to, že budete používat kategorie (což je přesně to, k čemu jsou určeny), takže mě napadla jedna věc: Pokud je nějaká stránka v kategorii dejme tomu kapraďorosty, nebylo by vhodné zařadit ji současně i do kategorie např. botanika? Je sice pravda, že obecné pravidlo je, že článek se nezařazuje do dvou kategorií, které jsou si nad/podřazené, ale v tomhle případě mám dojem, že by to možná za to stálo. Důvodem je to, že než se proklikám z nějaké hluboké kategorie až do té hlavní, musím projít přes spoustu mezikategorií. Co vy na to? --Mormegil 10:33, 21. 10. 2004 (UTC)

O tomhle jsem už taky uvažovala a myslím, že to někde i je. Rozhodně to není problém teď, kdy těch článků není moc a asi bude trvat ještě nejakou dobu, než nám to přeroste přes hlavu (leda že by Pavel Brych zverboval všechny spolužáky). Takže to tak asi budeme dělat, ale přes všechny metodické snahy se to občas rozvíjí živelně a bude chvíli trvat, než se v tom vytvoří nějaký řád.

Ještě jedna perlička, které si ostatní wikipedisté nemohli všimnout: všichni tři biologové (Pavel Brych, Karakal a Gibon) jsou z jedné fakulty (Bilogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) a přitom různých oborů (botanika, zoologie a algologie). Docela hezky to pasuje, ještě by to chtělo nějakého genetika nebo molekulárníka. A Pavla jsem poznala až tady, ne že bychom se tři domluvili.

Karakal 11:41, 21. 10. 2004 (UTC)

Tak zase jen kratičce :-) Souhlasím s tím, co zatím bylo řečeno. Pokud jde o zařazování do víc kategorií současně, možná to nebude nutné, potenciální návštěvník stejně bude nejspíš proklikávat přes články a ne přes kategorie, takže do článků by stačilo umístit odkazy...

Ještě něco dodám později, teď není čas...

--Pavel Brych 18:19, 21. 10. 2004 (UTC)

Teď jsem si to ještě přebral a svůj nápad s kategoriemi beru zpět, protože to je pěkná hloupost. :-) Neuvědomil jsem si, že by pak kategorie Botanika byla přecpaná články, takže by se v ní nikdo nevyznal. Máte naprostou pravdu, že úplně bude stačit tam dát odkaz na Botanika, pak nebude důvod se kategoriemi proklikávat. --Mormegil 19:08, 24. 10. 2004 (UTC)

Nový návrh na tabulku

Měl jsem nápad a úmysl, udělat pokus o jednotnou klasifikaci ještě před tím, než se tu začnou objevovat články. Ty se tu ovšem již objevují, a v některých se dokonce již i nacházejí klasifikační tabulky. Chtěl bych s tím tedy pohnout, aby se zavčas vžil nějaký jednotný systém – jinak bude každá tabulka jiná a opravovat je později je asi dost náročné. Proto dnes tento nový návrh.

Od původního úmyslu, vytvořit ne tabulku ale šablonu, upouštím. Jak se při mé poslední návštěvě v Praze ukázalo, je tabulka velice flexibilní (je možno např. vypouštět kategorie, obrázky atd., které nejsou zapotřebí nebo k mání, což by byl u šablony problém).

Přepracovaná tabulka je v článku, konečnou verzi udělám, až se vyjasní následující body, které jako ne výtečný znalec nemohu rozhodnout resp. o kterých se může diskutovat. Zkontrolovat je třeba i jestli jsem některé kategorie nepřehodil.

• vycházím z původního návrhu, kde stojí vědecká klasifikace (myslitelné je i systematika, taxametrické zařazení ...)
• možné je, že jedna kategorie schází (mezi říší a kmenem - ???); další (jako nadřád) tam neuvádím, pokud ji bude někdo potřebovat, tak si ji jednoduše připíše
• barva je ještě z mého původního návrhu, to bylo myšleno pro zoologii, pro botaniku pak něco nazelenaného, ovšem může se pro obé převzít ta barva, co používá i anglická wikipedie
• šířka sloupečků je snad postačující (když ne, tak se to buď zlomí nebo se dá upravit)

Dále mám nevyjasněný postoj k umístění obrázků. Jsou možná dvě řešení: obrázek v tabulce (viz např. Sirény), obrázek pak mimo tabulku, prostě někde v textu (a asi vlevo). Výhoda obrázku v textu je, že tabulka zůstane přehlednou (také její velikost) a bude skutečně klasifikační tabulkou, nic víc; problém by mohl být u článků, které jsou velmi krátké a kde by to graficky mohlo vypadat trochu hloupě (vlevo obrázek, vpravo tabulka, mezitím úzký soupeček textu), to by se ovšem dalo řešit tím, že obrázek by se formatoval tak, že text by neoplouval. Více méně se mi to druhé řešení líbí víc, i když na tom nechci trvat.

Děkuji nejen za názory, ale i za případnou pomoc. -jkb- 14:40, 7. 12. 2004 (UTC)

---

dobra beru ten mustr v potaz, stare tabulky pokusim opravit. Ale co delat v pripade, kdyz ceske ekvivalenty celedi a radu bud neznam nebo neexistuji? Uvede se latinsky vyraz dvakrat nebo zustane prvni radka prazdna? Xmort 15:01, 7. 12. 2004 (UTC)xmort

To bude asi jednoduché: 1. pokud je jasné, že název neexistuje, tak se česká řádka může smazat (v tom případě ale i s tím br ve špičatých závorkách), nebo se tam napíše něco jako "(neexistuje)"; 2. pokud český název asi existuje, ale autorovi není znám (no to platí i o latinských názvech), tak se smaže jenom "česky" nebo "latinsky", to br se tam nechá, on to pak může někdo doplnit (výhodná je pak patřičná výzva v souhrnu editace nebo na diskusní stránce). Viz ale níže také diskusi o tom, budou-li používány tabulky nebo šablony (což na věci samé mnoho nemění, ale snad by bylo lepší trochu se změnami počkat, aby se to nemuselo měnit dvakrát). OK? -- -jkb- 14:13, 8. 12. 2004 (UTC)

---

Já si především myslím, že původní úmysl (udělat šablonu) byl správný a vracet se k tabulkám je zcestné. Když se podíváte na systém šablon v anglické wikipedie, tak tam lze naprosto bez problémů vynechat kategorii nebo obrázek. Prostě se vynechá příslušná podšablona. Naopak pracovat na nízké úrovni (přímo s tabulkama) má spoustu nevýhod. Kód je velmi nepřehledný (když chcete, aby to trochu vypadalo), já sám strávil spoustu času jenom hledáním, kde mi chybí jaká závorka, že se mi po drobné editaci zase rozjela celá tabulka. Tiše jsem záviděl anglické wikipedii, jejich jednoduchý kód, ve kterém se údaje neutápějí v záplavě formátovacích značek. Zavedením tabulek bychom si navíc ztížili další vývoj v budoucnu. Ten, kdo by později chtěl vylepšit vzhled, by musel upravovat všechny do té doby vytvořené články, přičemž v každém článku by se musel potýkat s trochu jiným formátováním tabulek (dle libovůle autora). Tabulky opravdu nejsou dobrý nápad. Při vytváření svých stránek jsem chtěl nejprve převzít systém šablon z anglické wikipedie. Když jsem ale zjistil, že se tady téměř všechny šablony přejmenovávají a o každém názvu se vedou debaty, tak jsem to vzdal a klasifikační tabulku raději "zbastlil".

Myslím si, že nejprve bychom měli rozhodnout tuto zásadní věc a pokud se rozhodneme pro systém šablon, navrhnout jejich názvy. Samotné formátování, barva apod. nebude tak důležité, protože půjde snadno změnit několika málo editacemi pro úplně všechny články najednou. Při zavedení šablon nebude problém rozdíly mezi botanikou a zoologií ošetřit automaticky (např. barva se může nastavovat na základě vyplněné říše). Doporučuji nahlédnout do en:Wikipedia:WikiProject_Tree_of_Life/Taxobox_Usage, proč vymýšlet vymyšlené, když stačí jen uvedené mírně přizpůsobit pro naše potřeby. --Beren 19:44, 7. 12. 2004 (UTC)

Jednoznačně šablona

Nedokáži odhadnout, jak technicky náročné je vytvořit onu šablonu, ale pokud to možné je, jsem jednoznačně po ni. Výhody jsou zřejmé (viz přechozí odstavce).--Pavel Brych 22:38, 7. 12. 2004 (UTC)

Tak toto asi vyřešíme velmi rychle, můj zcela původní nápad zněl taky šablona a ne tabulka. Pokud bude šablona flexibilní, tak má jednoznačné výhody – změní se šablona, tím se mění automaticky i všechny články, jasné; jde ale o tu možnost, vypouštět jednotlivé řádky, jejich části (viz otázku Xmort-a trochu výše) a také např. obrázky (resp. aby zobrazovala obrázek s jakýmkoli ménem a ne, jako např. Šablona Biografie, která bere jen soubor, který se jmenuje přesně tak jako i článek). Čili jsem pro.

V oblasti vytváření šablon jsem ovšem absolutní laik, to musí udělat někdo jiný, já bych asi rozboural celou wikipedii (zdá se, že Beren ví více; ď za poukaz na Tree of life, Taxobox Usage, budu studovat).

Mimochodem, k tomu problému obrázky v tabulce (ve smyslu šabloně) nebo mimo: jak to vypadá, když je vpravo klasifikační tabulka a vlevo obrázek se sloupečkem textu mezi tím je možno vidět v en:Soybean nebo de:Sojabohne. Pokud vím, takto to funguje tehdy, když text neobsahuje žádné slovo které je delší než šířka sloupečku pro text (někde jsem to viděl, to rozptýlí celou editaci do paranoidních náhledů). -jkb- 14:16, 8. 12. 2004 (UTC)

To se mi líbí. Už včera kolem půlnoci jsem si krátce kliknul na Poslední změny a hle, Wikipedista:Mojza začal odpoledně a Wikipedista:Beren pak večer a šablonka je tu. (Kdyby takto popojížděl i český pravopis...) Dnes jen krátce tyto body:
1. v článku zanáším kapitolku, něco jako seznam toho, co je ještě třeba šablonizovat či dodělat
2. Až se vše vyjasní, tak smažu tu moji nedávnou kapitolu Nový návrh (nebo tyto již nepotřebné kapitoly uložím v nějakém archivu)
3. Jedna otázka ke kategoriím: jak němci tak i angličani mají jednu kategorii mezi říší a kmenem (Abteilung resp. division) – jak je to s ní v češtině?
Ještě jednou, mé nadšení nezná mezí. -jkb- 11:17, 9. 12. 2004 (UTC)

Tak jsem vyzkoušela novou šablonu a funguje to pěkně. Myslím, že bychom se na ní mohli bez problémů shodnout. Snad těch tabulek nebude v textu moc, ale pokud bude jednoznačně řečeno, že tahle šablona je definitivní, jsem ochotna předělat všechny, na které narazím.

S taxonem mezi říší a kmenem si nejsem jistá, ale ono se částečně používá v cizích jazycích jiný název pro kmen zoologický (phylum), než botanický (division). Ale on stejně není jednotný názor na dělení do říší, takže bych se s tím moc netrápila. Navíc se dělí do podříší a taky existují oddělení (která nemají v taxonomii uplně ustálenou pozici). Prostě je v tom jeden velkej cirkus a každej si to přizpůsobí svým potřebám. My většinou podříše a podobné taxony přeskakujeme, ale pokud bude někdo trvat na jejich uvedení, tak se o to aspoň u zvířat pokusím. Jinak na zmínku o těchto kategoriích patrně dojde v nějakém obecnějším článku o taxonomii, nebo o vyšším taxonu. --Karakal 12:11, 9. 12. 2004 (UTC)

Kmen x oddělení

Co se týká chaosu v taxonomické jednotce kmen a oddělení nemohu souhlasit, že je to velký cirkus. Kmen se používá u živočišné říše, oddělení zase u říše rostlinné. Proto například uvedení taxonu jako kmen: Magnoliophyta (krytosemenné) je nesprávně, správně má být oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné).

Nicméně souhlasím s tím že k vyšší klasifikaci organizmů je možno přistupovat různými systémy podle autorů, kteří je stvořili. Didakticky nejjednodušší je systém tří říší - Rostliny (Plantae), Houby (Fungi), Živočichové (Animalia), který ovšem většinou postihne pouze eukaryotické organismy. Novější, a nyní velmi populární, systém pěti říší člení organismy na Monera (např. bakterie), Protista (prvoci, řasy a přechodné formy), Fungi (houby), Plantae (vyšší rostliny) a Animalia (živočichové - bazobratlí i strunatci). Myslím, že by bylo vhodné v této diskusi domluvit a následně ustanovit jako paradigma, který systém bude pro klasifikaci používán, aby biologové s jiným názorem nebo zkušeností tento systém donekonečna neupravovali.

Tak tento problém přenechám expertům. Faktem ale je, že v těch taxotabulkách se stejnak nebudou uvádět všechny kategorie, a různé výjimky a nesrovnalosti se budou řešit v textu samotném (což bude mít jednoduše tu výhodu, že text bude delší, zatímco tabulka zůstane přehlednou). O tom cirkusu: zde jsme se už někde někdy o tom bavili, z mého laického náhledu tam cirkus (já používal pojem chaos) tak trošku existuje. Ale to se dá v budoucnu ještě vyřešit, myslím. -jkb- 14:40, 9. 12. 2004 (UTC)

Přikláněl bych se k systému pěti říší. Často se uvádí říší šest (Eubacteria, Archebacteria, Protista, Fungi, Plantae, Animalia). --Pavel Brych 12:34, 13. 12. 2004 (UTC)

Taxotabulky

Souhlasím s tím, že rozsah tzv. taxotabulek (pěkné označení) by měl být omezený. U konkrétního živočicha či rostliny (nebo jiné havěti) by měl sahat tak nanejvýš k taxonu třída. Drobný příklad - mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata), čeleď Mandelinkovití (Chrysomelidae), řád Brouci (Coleoptera), třída Hmyz (Insecta). Uvedený rozsah bude většině uživatelů stačit a většina odborníků se na něm také bez problému shodně. To že uvedený organismus taky patří do nadtřídy Hexapoda (šestinozí), podkmene vzdušnicovců (Tracheata) a kmene členovců (Arthropoda) bych neuváděl a nechal na samostatný článek o vyšší klasifikaci. Stejně tak bych nerozváděl nižší taxony jako podtřída Chrysomelinae, nadtřída Cerambycoidea, podrody, triby a podobná zvěrstva.

Nová diskuse o tabulce. Kolega Mojza dnes značně rozpracoval návod k použití tabulky a zde: Diskuse k Popisu použití pak navrhl pár bodů, jež je třeba dikutovat, dodělat či vypustit. Ty mezitím přebytečné tlachy ode mne o té ještě původní tabulce, které se nacházejí na stránce projektu, budu během dne či tak archivovat. -jkb- 18:01, 12. 12. 2004 (UTC)

Binomiální část

Zkoušela jsem ji vytvořit u gazely goa, ale nepovedlo se mi to. Zobrazovalo se mi všechno kromě toho názvu, tam bylo pořád Šablona:Binomiální jméno (či tak nějak podobně). Nevím co jsem napsala špatně, v příkladu tahle část není. Jinak autor, rok i všechno okolo bylo v pořádku.
Děkuji za radu. --Karakal 16:13, 12. 12. 2004 (UTC)

Před chvílí jsem tlachal s kolegou Mojžou, návod na použití má už v přípravě, potřebuje pár dní, tak to tam snad bude. -jkb- 16:18, 12. 12. 2004 (UTC)

Omlouvám se, měl jsem chybu v popisu binomiální sekce - chyběla barva a měl jsem tam "binominální jméno". --Mojža 00:00, 13. 12. 2004 (UTC)

nomenklatura / taxonomie

Tak jsem si pročetl celou diskuzi tady a taky vedle u taxoboxu a něco málo k tomu:

Latinské názvy (což je tedy dost nepřesné, spíš vědecké názvy nebo tak nějak, protože jména někdy nemají s latinou nic moc společného, někdy jsou z řečtiny nebo i nějakého národního jazyka nebo dokonce zcela uměle vytvořená - s latinou mají asi nejvíc společného ve tvaru koncovek, tak jak jsou předepsané pro různé tvary a případy např. u rostlin v ICBN) se píšou právě podle mezinárodního kódu (trochu jinak je to pro oblast botanické nomenklatury, pro oblast zoologické nomenklatury, zvlášť existují také např. pravidla pro jména pěstovaných rostlin (kultivarů), atd. Konkrétně pro rostliny, řasy a houby platí Mezinár. kód botanické nomenklatury, dále tedy k tomu (pro jiné oblasti mohou být někde nějaké rozdíly): Takže pro taxony do úrovně rodu jména začínají velkým písmenem a jména nad rodem jsou odvozena od nějakého rodového jména a taxonomická hodnota je vyjádřena závaznou koncovkou (např. čeledi patří koncovka -aceae, např. Astraceae, Orchidaceae, Cactaceae), rovněž posloupnost taxonomických úrovní je závazná. Jména mezi rodem a druhem jsou binomy s oběma počátečními písmeny velkými a označením taxonomické hodnoty, pro vnitrorodové epiteton platí formální pravidla jako pro rodové jméno, nemusí být shoda v gram.rodu (např. Notocactus subgen. Brasiliparodia). Jméno druhu je binom složený z jména rodu (s velkým poč.písmenem) a druhového epiteta (s malým poč.písmenem a s koncovkou odpovídající tvaru epiteta a gram.rodu rodového jména). A konečně taxony pod druhem jsou trinomy, kde se k druhovému jménu (binomu) připojuje další epiteton vnitrodruhového taxonu. Pravidel je tam hromada, taková nejzákladnější (když pominu záležitosti kolem priority, což je kapitola sama o sobě) je, že druhové i vnitrodruhové epiteton bez ohledu na původ musí mít odpovídající koncovku, která je daná jednak gram.rodem rodového jména, jednak tvarem epiteta (přídavné jméno, podstatné jméno, přiřazení osobě nebo místu, atd.), malé písmeno se píše i v případě, kdy je epiteton odvozeno od vlastního jména osoby (např. Rebutia ritteri, to se kdysi v minulosti psalo s velkým, stejně jako v češtině).

K tomu ještě drobná zajímavost - taxonomie je asi jediná věda, kde se o pravdě rozhoduje hlasováním. To, že se většina autorů rozhodne vycházet z určitého pojetí a zařazení taxonu, neznamená, že jiné možnosti jsou neplatné, což vede zejména na nižších taxonomických úrovních k častým změnám a rozdílům v pojetí - přesouvání mezi druhy a různými stupni vnitrodruhovými je v některých skupinách více než běžné, a protože tam potom vystupují i záležitosti kolem priority a některá specifická pravidla nomenklatury, dochází přitom i ke změnám správného epiteta. Ale skutečnost je vždycky složitější než jakékoliv škatulky a jednoznačně nelze definovat ani tak základní pojem jako je druh (široké pojetí, úzké pojetí, mikrodruhy, jakékoliv pojetí a jakákoliv definice v konkétních podmínkách někde vyhovuje, ale jinde znamená problém nebo alespoň široké pole pro odlišné názory).

V souvislosti s vědeckými jmény vystupuje do popředí také problém českých jmen v případech, kdy tato jména neexistují nebo jsou zcela nepoužívaná. Jména vyšších taxonů je možné počeštit nebo možná někde i existují, rodová jména by se snad počešťovat také dala (viz Opuntia - opuncie, a pod.), ale je otázka, jestli to má smysl, u binomů a trinomů je to určitě nesmysl a v podstatě to ani není možné. V navrhovaných strukturách není problém odpovídající pole naplnit dohodnutým obsahem, ale také celá linie odkazů a navazujících stránek by snad měla v těchto případech jít před vědecká jména (přes česká jen tam, kde se skutečně používají (konkrétně třeba u kaktusů by čeština měla končit u čeledi (ať už se bude mluvit o kaktusovitých, kaktovitých nebo možná nejlépe jen přes odkaz kaktus), všechno ostatní pak už jen přes vědecká jména - těch několik českých jmen rodů je zcela mimo používání nebo se používá čistě ve smyslu obecného jazyka, další jsou jen vysloveně pro zasmání (cecúň, svícňák, ...).

K vědeckým názvům patří neoddělitelně citace jména autora (autorů), v případě jmen vzniklých kombinací ještě jméno prvotního autora, od kterého je jméno nebo epiteton převzato. Rok je informace trochu jiného charakteru, nepatří snad přímo ke jménu taxonu, ale k přesné citaci spolu s názvem publikace včetně stránky, atd. Upřesňuje však situaci u synonym, opakovaných publikací, a pod. Takže navržené řešení v oblasti jednotné struktury bude asi to nejvhodnější a mělo by končit druhem. Závorkový autor, plné citace, synonymie a u vnitrodruhových taxonů nutné označení hodnosti pak mohou být prostě součástí vlastního článku. Nakonec v podstatě úplný seznam publikovaných jmen do druhů (nověji i vnitrodruhových) včetně autorů a publikací (tedy rostlin) je k dispozici na www.ipni.org (obdoba Index Kewensis).

Nejvyšší taxony u rostlin - kmen x oddělení: v ICBN definované (něco se může v konkrétních případech vynechat, ale pořadí je neměnné) jsou říše, podříše, kmen, podkmen, oddělení, pododdělení, atd.

Ještě k diskuzi ohledně potřebných vyšších taxonů pro jednotný vzhled a snadnou orientaci: u rostlin jednoznačně opravdu potřebné jsou druh a rod (což obojí je vlastně explicitně obsaženo ve jménu každého druhu i vnitrodruhového taxonu) a potom čeleď, takže návrh pokládám za zcela vyhovující.

Sida 10:24, 17. 12. 2004 (UTC)

- - - -

Chybějící česká jména - přenáším sem část diskuse v Diskuse:Rebutia minuscula, kde mi autor Wikipedista:Sida odpovídá na otázky k článku Rebutia minuscula (zmiňuje se o tom již v předcházejícím příspěvku zde výše). Jedná se jednak o dosud nevyřešený propblém neexistujících českých jmen (tedy jak pro název článku, tak i pro taxobox), dále na okraji pak jeho nové kategorie Sekce. Výňatek:

• • S českými jmény u některých skupin rostlina (i živočichů) je to víc než problematické - buď neexistují vůbec nebo jen sporadicky a pak se většinou vůbec nepoužívají. Konkrétně u kaktusů v určitých dobách taky existovaly snahy o instalaci češtiny a vzniklo z toho několik rodových jmen typu cecůň, ježulka, svícňák a pod., ale to se někde snažit použít je asi nesmysl (snad jen v doprovodném textu spíš jako zajímavost - sem patří i trochu známější název nopál pro rod Opuntia). Druhá, častější varianta je, že se prostě vědecké názvy formálně počešťují a hovoří se o opunciích, rebuciích, notokaktusech (pro zástupce rodů Opuntia, Rebutia, Notocactus), a pod., ale to je spíš jen záležitost hovorů nebo populárnějších textů a ve vztahu k celým skupinám (rodům), k pojmenování druhu neexistuje vůbec nic, pokud nechceme vědecká jména formálně překládat. Podobná situace bude u mnoha dalších skupin rostlin, živočichů, hub, a pod.
  • V této souvislosti se mi příliš nelíbí odpovídající forma taxoboxu, asi by bylo vhodnější pro tyto případy založit poupravený taxobox typu: rod-n, kde by byl jen vědecký název sice kurzivou, ale bez závorek. ...
  • Ke kategorii sekce jen tolik, že se jedná o další stupeň taxonomického členění rodu pod podrodem, a v rodu Rebutia se členění víceméně (?!) ustálilo na této kategorii, protože tam lze rozlišit několik skupin s určitými charakteristikami (po jistou dobu byly chápány jako samostatné rody), které se ale s dalšími a dalšími objevy nových rostlin navzájem přibližují, takže jejich hodnocení na úrovni podrodu se v současné době převážně neuznává. ... Sida 14:43, 14. 1. 2005 (UTC)

K té kategorii se nevyjadřuji, nevyznám se. Se jménem bych nejspíš zacházel tak, že článek se bude jmenovat výjimečně latinsky, v taxoboxu pak ten název zůstane nahoře taky latinsky - v případě, že se později nějaké české jméno vymyslí, tak se dá obé změnit. Problém při hledání to podle mne nebude, ke článku se dostane i každý neznalec buď přes kategorii nebo přes odkaz v nějakém nadřazeném taxonu. -jkb- 15:00, 15. 1. 2005 (UTC)

Plemena variety a pod.

Myslím si, že jednotlivá plemena zvířat a variety rostlin (tedy člověkem vyšlechtěné typy) by neměly mít taxobox. Píšu to sem proto, že plemena psů byla v seznamu článků potřebných k úpravě. Taxonomické zařazení psa je v obecném čl. pes a dále toho není třeba. Většinou člověk hledající info o plemeni tuto informaci (teda klasifikaci) nepotřebuje, jde mu o něco jiného. Aspoň to je můj názor, protože všechna plemena psů jsou prostě Canis lupus f. domestica a totéž platí i u ostatních domestikovaných zvířatech. Proč to tam vkládat tisíckrát stejné, když to tam je v tom obecném čl. a nic dalšího se tam už přidat nedá. --Karakal 18:36, 14. 1. 2005 (UTC)

K tomu jen malou poznámku - varieta v běžném použití není umělý produkt ve smyslu vyšlechtěné linie, ale základní taxonomický vnitrodruhový stupeň. Charakterizuje v rámci společného druhu určitou míru odlišnosti, zjednodušeně řečeno menší než u kategorie poddruh. Sida 14:15, 17. 1. 2005 (UTC)

Lokační tabulka a základní údaje.

Zdravím, pustil jsem se do vačnatců a použil jsem šablonu taxobox (fakt je skvělá :) ) nicméně ještě by se mi líbila jedna tabulka, která by si podle mého názoru zasloužila šablonu. Zkusím sem hodit příklad a doufám, že se k tomu někdo vyjádří.

Vakorejsek čtyřprstý
tady by byl obr s mapkou kde se vyskutuji.	Delka: 13,5-18cm
	Ocas: 11-14 cm
	Hmotnost: : 70-150 g
	Sociální jednotka: jedinec
	Stav ochrany: zranitelný druh
Rozšíření: střední Austrálie

Samozřejmě tahle tabulka potřebuje graficky dotáhnout, ale to nehodlám dělat dokud nebudu mít alespoň pár reakcí, jestli vůbec něco takového dělat. Co se týče obrázků s rozšířením tak bych myslím byl schopen udělat aplikaci pro jejich generování. Protože ty obrázky by to taky chtělo jednotně). Uznávám že třeba v anglické wikipedii jsme nic takového neviděl, ale v pár encyklopediích co mam doma to takhle podobně je a dle mého to napomáhá bleskové orientaci. Tak mě napadá že vlastně ani nevím kam s ní. Nalevo? Pod taxobox? Nikam? :) Hok 20:12, 14. 1. 2005 (UTC)

Viděl jsem, jak jste se pustil do práce, a nelze než chválit.

Obrázek s mapou můžete klidně zakomponovat do taxoboxu, viz en:Orca v anglické wikipedii.

Stav ochrany zde můžeme prodiskuskutovat, v anglické wikipedii je v taxoboxu. Podívejte se na Wikipedie:WikiProjekt_Klasifikace_biologie/Taxobox#Stupeň ohrožení (anglický originál). Zkuste zde navrhnout názvy českých šablon a jejich parametrů.

Koukám na to. Nejdřív ale budu muset pochopit co to vlastně neni přeloženo. :)

Ostatní věci bych nechal v textu. U každého živočicha, rostliny, bakterie či viru mohou být jiné. Pokud však v diskusi prosadíte návrh mít to v tabulce, lze použít něco jako šablonu taxoboxu {{Taxobox druhotné dělení | typ_dělení = }}, kde si do tabulky píšete prakticky cokoliv. Musela by mít jiné jméno, ale definice šablony by byla stejná.

S další separátní tabulkou by byly potíže. Dala by se smysluplně použít, jen pokud by byl text dostatečně dlouhý, že by tato tabulka mohla stát samostatně (bez taxoboxu). A to se dá u všech článků jen těžko zajistit. Články musí dobře vypadat i v rozlišení 800x600. Pokud by byly tabulky proti sobě (vlevo a vpravo), z textu by byla úzká nudle. Při umístění dvou tabulek vpravo pod sebou zase hrozí, že u řady článků bude textu směšně málo oproti rezervovanému prostoru.

Uznávám v plném rozsahu. Ještě jsem nad tim popřemýšlel a ta separátní tabulka je opravdu zbytečná. A je pravda že s tou mapou u en::Orca to vypadá dobře.

Přeji Vám hodně radosti z další tvůrčí činnosti. --Beren 22:58, 14. 1. 2005 (UTC)

Děkuji. Hok 23:53, 14. 1. 2005 (UTC)

Je to rozbitý

Nějak se vám asi rozbily taxoboxy (do kterých nevidím a nechce se mi do toho se nějak nořit). Všimnul jsem si toho u článku Panda velká, ale koukám, že dokonce i přímo stránka Wikipedie:WikiProjekt Klasifikace biologie je rozházená. --Mormegil 14:55, 20. 1. 2005 (UTC)

Ano, pravděpodobně za to může přímo engine wikipedie. Začal samovolně vkládat ukončovací tagy tabulek do šablon. Zkusím upravit vzhled šablon podle anglické wiki, která o vánocích zcela změnila styl taxoboxů, uvidíme, jestli to pomůže.--Beren 15:22, 20. 1. 2005 (UTC)

Stupně ohrožení

Můžete někdo navrhnout popisky ke stupňům ohrožení? Já pak rád vytvořím šablony, ale nerad bych to navrhoval sám protože v každé encyklopedii to mám trošku jinak :( -- Hok 23:46, 26. 1. 2005 (UTC)

Tak nikdo se nevyjadřuje :( takže co takhle? Beru popisky z en:Conservation Status a snažim se je přeložit do češtiny.

Conservation status - Stav ochrany

• Secure - běžný druh {{StatusBěžný}}
• Lower risk - nižší riziko ohrožení {{Status riziko}}
• Vulnerable - zranitelný druh {{Status zranitelný}}
• Endangered - ohrožený druh {{Status ohrožený}}
• Critical - kriticky ohrožený druh {{Status kritický}}
• Extinct in the wild - v přírodě vymřel {{Status vymřel}}
• Extinct - vyhynulý druh {{Status vyhynul}}
• Data Deficient - neověřený {{Status neověřený}}
• Prehistoric - prehistorický druh {{Status prehistorický}}
• Fossil - fosílie {{Status fosílie}}

přidány navrhované názvy šablon Hok 22:36, 3. 4. 2005 (UTC)

Jeden odkaz:

http://rostliny.nikde.cz/view.php?cisloclanku=2004042901

--Radouch 20:17, 3. 4. 2005 (UTC)

Pokud vím, otázka vyznačení stupně ohrožení vyřešena není, ani se o tom moc dlouze nediskutovalo. Při vytváření šablon se o tom Beren zmínil a udělal malý přehled (viz Wikipedie:WikiProjekt_Klasifikace_biologie#Stupeň ohrožení), malá diskuse na tamní diskusní stránce. -jkb- ✉ 06:00, 4. 4. 2005 (UTC)

Plemena domácích zvířat

Přijde mi poněkud neúčelné, dávat taxobox k plemenům domácích zvířat. Podle mě stačí, když bude u psa jako druhu. Stejně by u všech plemen byl stejný. Pokud souhlasíte, tak toho Bernského salašnického psa můžem ze seznamu potřebných taxoboxů zase smazat. --Karakal 18:50, 6. 4. 2005 (UTC)

Souhlas. Nicméně na anglické wiki mají hezký 'taxobox' třeba právě u Berneského salašnického psa(en). Ale to už bych nechal kynologům :) Hok ✉ 19:05, 6. 4. 2005 (UTC)

No jo, ale to je uplně jiný taxobox a na ten zatím nemáme šablony. A ani bych ho neuměla vyplnit, takové to řazení do skupin mi moc neříká. Takže pokud tu nebude nějaký šílený kynolog, který by se na to vrhnul, tak bych to nechala plavat. --Karakal 19:28, 6. 4. 2005 (UTC)

Omlouvám se, to s tím salašnickým byl prostě reflex, vidím něco bez tabulky tak to zaznamenám. Beru zpět. -jkb- ✉ 05:29, 7. 4. 2005 (UTC)

Pomoooc s taxobox status/status kdy. Hledá se mistr na šablony.

Zdravím narazil jsem na problém s kterým si nevím rady. Udělal jsem šablonu {{Taxobox status}}, která má jeden parameter status, což je šablona která se má šoupnout na dané místo. (Typicky jedna ze šablon Status*). Jenže co když chci šabloně Status* předat parametr? První řešení co mě napadlo je udělat {{Taxobox status kdy}} jenže teď její použítí při nepředání kdy musí být takovéto {{Taxobox status kdy | status=StatusRiziko|kdy=}} a to je kapku nešťastné. Při použití nepojmenovaných parametrů by odpadla nutnost psát kdy= ale svislítko by muselo zůstat..Nevíte někdo jak toto nějak vyřešit? Pokud nerozumíte co se snažím říct tak se prosím podívejte na šablony zde zmíněné. Hok ✉ 14:48, 14. 4. 2005 (UTC)

Proč se to vůbec dělá přes šablonu {{Taxobox status}} ?? Nestačilo by tam rovnou dávat šablony Status* ? --Li-sung ✉ 14:59, 14. 4. 2005 (UTC)

Stačilo, ale muselo by se tam potom natvrdo dávat <br/>. Nehledě na to že by pak už při rozhodnutí o změně formátování nešlo udělat obecný zásah přes šablonu. (Kdyby se třeba rozhodlo že tam nechceme mít <br/> ale <div blabla>lalala</div>

Na en to tak maj:

{{Taxobox begin | color = | name = }}<br />{{StatusEndangered}}
{{Taxobox image | image = | caption = }}
...

No jo na en to tak maj. To ale neznamená, že to je nejlepší možné řešení.

Taxobox

Přidávám odkaz na Taxobox: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Klasifikace_biologie/Taxobox Podle mého názoru by se měly tyto projekty sjednotit na jednu stránku. snek01 2:34 18. 4. 2005

Vysvětlení ke vzniku podstránky Taxobox: tu udělal kdysi Beren když vytvořil první šablony, myšlena je jako stránka k čistě technicko-odborným věcem kolem šablon taxoboxu samotného (zajímavé silně i pro ty, kteří se vytvářením šablon zabývají, a tomu nehoví každý), zatímco na oné "hlavní" stránkce projektu jde spíše o všeobecnější problematiku klasifikace vůbec a o takovou vstupní stránku pro nové wikipedisty, aby se mohli orientovat, aniž by četli dlouhé pasáže o technické stránce šablon – čili nejedná se o dva projekty. Já na tu podstránku taxoboxu jinak vždy odkazuji, takže se neztratí. (Sloučení obou stránek vč. jejich diskusních stránek by mimochodem brzo narazilo na potíže jejich délek). Onu hlavní stranu mimochodem opět poupravím, neb tam pár věcí už zase nesouhlasí. -jkb- ✉ 06:51, 18. 4. 2005 (UTC)