Chrpa polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxChrpa polní
alternativní popis obrázku chybí
Chrpa polní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod chrpa (Centaurea)
Binomické jméno
Centaurea cyanus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chrpa polní (Centaurea cyanus)

Chrpa polní (Centaurea cyanus L., 1753) je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

  • jesenec
  • charba
  • modráček

Popis[editovat | editovat zdroj]

Detail květu

Chrpa polní (C. cyanus) je jednoletá nebo ozimá bylina vysoká až 90 cm. Lodyhy jsou přímé a větvené, hranaté a měkce chlupaté. Listy jsou lysé, střídavé, kopinatého tvaru, zubaté až peřenoklanné. Květní úbory jsou jednotlivě na konci větviček lodyhy. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září. Plodem jsou nedělené a celokrajné nažky. Počet chromozomů je 2n = 24.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Detail květu

Chrpa polní bývala dost obtížným plevelem zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována (rumiště, okraje cest…). V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polích, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí. Nejčastěji roste ve společenstvech třídy Secalietea, diagnostický druh svazu Aphanion.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.

V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.

Ochrana druhu[editovat | editovat zdroj]

Druh nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR ve skupině C4 jako druh „zasluhující další pozornost“.

V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je zařazen do kategorie méně ohrožených druhů.

Použití a význam[editovat | editovat zdroj]

Chrpa polní je významnou medonosnou rostlinou. Stala se také objektem zájmu šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách.

V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má účinky močopudné a žlučopudné a k čištění krve. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.

V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.

Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin.

V Anglii se tradičně nosí jako butoniéra (květina do klopy saka) u tzv. harrowianů (absolventů Harrow School).

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z fenylprapanů např. flavonoidy apigenin a cyanin, z alkaloidů např. indolové alkaloidy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Zdroj: W3TROPICOS. Dostupné přes: http://mobot.mobot.org/W3T/Search/vast.html.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Štěpánek J. (2002): Centaurea L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Pyšek P. et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic, Preslia 74: 97-186. Česká botanická společnost, Praha

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]