Diskuse k Wikipedii:Významnost (lidé)/Archiv 2

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Šablona Vlastní biografie

Používá se vůbec v rámci doporučeného postupu Šablona:Vlastní biografie? Už dlouho jsem ji nikde nezaznamenal a mám pocit, že se většinou přeskakuje a rovnou se přistupuje k dalším krokům. Což je IMHO škoda. Podoba šablony (a obzvlášť její název) ale ani moc neodpovídá současné situaci. Měla by se tedy přepracovat, aby lépe vyhověla a víc se začala užívat, nebo už je postup s jejím využitím opravdu překonaný? Mám pocit, že obzvlášť s nováčky by stálo za to víc komunikovat, než se jim začnou sázet „výhrůžky“ smazáním apod. --Bazi (diskuse) 8. 7. 2014, 12:43 (UTC)

Houslaři

Myslím, že můj příspěvek ohledně zařazení mého dědečka Františka Zyky, mistra houslaře do encyklopedie je více než na místě. Jde o jednoho z nejvýznamnějších českých houslařů 20.stol. Potažmo i zástupcě brněnské houslařské školy. Je zařazen v encyklopediích Karla Jalovce: Čeští houslaři a taktéž v encyklopedii PhDr. Pavla Kurfursta.

Fotbalisti a ti druzí

Po přečtení zdejší diskuse mi to nedá, abych se nezeptal: opravdu stávající podoba tohoto doporučení vyjadřuje shodu komunity wikipedistů na tom, že fotbalista, který nastoupil na pět minut v jednom ligovém zápase, nemusí (na rozdíl od všech ostatních profesí) mít 2NNVZ? --Hnetubud (diskuse) 12. 1. 2017, 22:29 (CET)

Já si to nemyslím. A dokonce razím interpretaci, že to ani tohle doporučení netvrdí. Totiž, že když říká „si asi zaslouží vlastní články ve Wikipedii“ (zvýrazněno mnou), tak to „asi“ právě znamená, že ani splněním kritérií ještě není encyklopedická významnost plně zaručena. Pouze je hodně pravděpodobná a každý by si měl dobře rozmyslet, zda investovat čas svůj a čas komunity do jejího zpochybňování. Samozřejmě, pokud kolem článku vzniknou revertační války zapříčiněné tím, že vlastně o tématu článku žádné seriózní do hloubky jdoucí zdroje nikdo nemá a vznikl paběrkováním útržků z mizerných zdrojů, tak už je nepochybně čas zpochybnit samu jeho existenci bez ohledu na toto doporučení. --Tchoř (diskuse) 12. 1. 2017, 23:56 (CET)

@Tchoř: Zdravím pane kolego, a neměla by se otevřít nově otázka oborové významnosti pro fotbalisty a hokejisty, popř. i pro dnes tak módní témata, kterým jsou třeba youtubeři apod.? Myslím si, že tomu situace posledních dní nahrává, diskuze se začínají množit (viz poslední AfD; vědci x sportovci aj.). S pozdravem, --Protestant (diskuse) 28. 1. 2017, 11:57 (CET)

Můj osobní názor je, že bez oborových kritérií by bylo lépe.--Tchoř (diskuse) 28. 1. 2017, 12:03 (CET)

@Tchoř: Svatá pravda. Díky tomu se stávají z nevýznamných mladých fotbalistů významní, z mladých českých vědců nevýznamní. Encyklopedie by ale měla být o tom, co má pro společnost hlubší smysl, význam, než o pár nudných zápasech nějakého 'béčkového' sportovce, sedícího věčně na lavičce za 'Horní Dolní'... O youtuberech ani snad nemluvě, za pár měsíců, či let dospějí, z toho stejně vyrostou... --Protestant (diskuse) 28. 1. 2017, 12:23 (CET)

Moje zásada je být spíš nestranný než řešit společenský význam různých témat. A obvykle nezakládám ani vědce, ani sportovce.--Tchoř (diskuse) 28. 1. 2017, 21:39 (CET)

Tak otázka samozřejmě nestojí tak, zda máme psát o vědcích nebo o sportovcích: wikipedie není z papíru a klidně se do ní vejdou obojí. Problém je spíš v té asymetrii požadavků na různé profese (a poněkud mi vadí, že se nedomyšlená výjimka, kterou si kdysi dávno protlačila jedna zájmová skupina, vydává v DoSech za vůli lidu a nezpochybnitelnou normu). Ale pro zklidnění emocí připomínám, že jde pořád jen o nezávazné doporučení, které samo uvádí: „Neschopnost splnit tato kritéria neznamená, že subjekt nesmí být do Wikipedie začleněn, na druhé straně ani splnění jednoho nebo více kritérií neznamená, že musí být začleněn.“--Hnetubud (diskuse) 28. 1. 2017, 23:34 (CET)

V čem spočívá asymetrie požadavků na různé profese? Já ji nevidím. Už 17. 1. 2017, 21:03 (CET) jsem v sekci níže (hned v druhém postu sekce) existenci asymetrie odmítl; nikdo na to nereagoval a nic mě nepřesvědčilo o opaku. --Jann (diskuse) 29. 1. 2017, 15:31 (CET)

Třeba v tom, že u herců se žádá „vícenásobné uvádění článků o osobě v novinách nebo časopisech celostátního významu“. O kolika druholigových fotbalistech (i druhá liga je u nás oficiálně profesionální, i když praxe je poněkud jiná [1]) se tohle dá říct? Obávám se, že výraz „profesionální soutěž“ byl v doporučení použit dost nepromyšleně.--Hnetubud (diskuse) 29. 1. 2017, 19:33 (CET)

Tak zase u herce stačí rozsáhlá fanouškovská základna, nebo jen známost jména. Takže jestli diváci vydrží do titulků, mají všichni herci z různých seriálů vystaráno ;-)

Co se týká profesionality 2. fotbalové ligy, tak ona prostě profesionální je. A ano, je to drahé, takže ne každý kdo může do toho jde. Mimochodem i v nejvyšší lize může nastoupit hráč bez profilicence. Za jeden tým dokonce tři.

Co se týká oborových kritérií, tak by mi ani nevadilo jejich zrušení. Ale pouze v případě, že by se rovnou zrušilo i 2NNVZ. Imo se stačí řídit prvním pilířem Wikipedie. Nebo rovnou všemi pěti ;-)

Jedudědek (diskuse) 29. 1. 2017, 20:51 (CET)

Jak já chápu první pilíř wikipedie (konkrétně slova o nahodilých informacích), tak fotbalista, který nedokázal získat ani angažmá v kaprlize, patří do encyklopedie asi tolik, jako patří strýc František ze Saturnina do kategorie Čeští chemici. Ostatně, někde v pravidlech (nechce se mi to hledat) je k tomu docela praktické vysvětlení: není dobré zakládat články o někom, kdo zajímá jen hrstku lidí, protože pak nebude nikoho, kdo by takový článek udržoval a aktualizoval. A zrovna v oblasti sportu zastarávají informace velice rychle, není problém narazit na článek, v němž chybí výsledky z posledních deseti let. Možná by bylo lepší nasměrovat energii sem než do zakládání bambiliónů hesel o plejerech, kteří před padesáti lety střídali v nastavení jednoho ligového zápasu a nepamatují si na ně ani jejich vlastní spoluhráči.--Hnetubud (diskuse) 31. 1. 2017, 11:31 (CET)

No tak to já to chápu zcela odlišně. Vemte si, že třeba jen o pražském fotbalu vycházejí minimálně dvě tištěná periodika zabývající se jím v určitém rozsahu až na úroveň tzv. „pralesní ligy“. Vzhledem k obsahu těchto periodik by pak nebyl problém napsat dle našich pravidel encyklopedické významnosti článek o, ve své podstatě náhodném, činovníkovi klubu FC Horní Dolní kopeme po práci, ale článek o druholigovém fotbalistovy bude mít požadovaná kritéria velké problémy splnit. (On bude mít často velké problémy i článek o prvoligovém fotbalistovy.;-) Já se třeba věnuji psaní článků o zápasu. Kdybych měl 100% přistoupit na všechna zdejší pravidla (zejména) významnosti, a zejména pak na jejich striktnější výklad, o polovině z nich tu nenapíšu ani čárku. Jaká by to ovšem byla encyklopedie Československého zápasu, ve které by chyběla polovina držitelů mistrovských titulů? Odpověď je jednoduchá. Špatná! Náhodná informace, jak ji chápu v tomto směru já, je tedy informace postrádající kontext. Jdeli v takovém případě o zjevně encyklopedicky významné téma, není to žádný problém. Jeli v takovém případě encyklopedická významnost sporná, je potřeba zbystřit.

Jedudědek (diskuse) 1. 2. 2017, 09:56 (CET)

Jistě, problémem doporučení o 2NNVZ je poněkud přehnaně optimistická představa, že česká média dokážou rozeznat důležité téma od nedůležitého. Ale pochybuji, že by se komunita dokázala shodnout na něčem lepším. A bez zdrojů se bohužel kloudné heslo napsat nedá. Když vidím například tohle: Lubomír Adelt, neodpustím si parafrázi klasika: „A pane Horníku, vám se ty články jako líbí?“ --Hnetubud (diskuse) 3. 2. 2017, 23:16 (CET)

Věda, výzkum, odborné vzdělávání vs fotbal a spol.

Co je pro společnost významněší? Snad to, o čem bulvár více píše? Nebo to, co je na tolik složité a závažné, že se o tom píše na místech, dostupných odborníkům, prostě proto, že ostatní to nemusí (pro komplikovanost) správně pochopit, nebo proto, že nepovolaní by to mohli fatálně zneužít. Tato místa jsou pochopitelně dostupná povolaným, skoro vždy za úplatu a kromě nějakých popurizačních akcí nejsou běžně pouštěna do étéru? Přesto výsledky tohoto ovlivňují životy každého jednoho z nás podstatně více, než nějaký čutálista, který samozřejmě vydává značné úsilí a talent k tomu, aby se mohl nějakého všeobecně sledovaného podniku zúčastnit. Většina odborníků (kdyby to chtěla) by mohli být i víc než podprůměrnými čutálisty, nikoliv však naopak (zdaleka ne každý čutálista by mohl být platným odborníkem. Ještě pregnantněji: kdejaký špičkový chirurg by byl schopen dobře vytřít podlahu, ale nikdo z Vás by neriskoval si lehnout pod skalpel kdejaké uklizečky při transplantaci srdce. Proto bych považoval za vhodné neuplatňovat přehnané požadavky na doložení významnosti špičkových osobností ve vědě, výzkumu či vysokoškolském vzdělávání, pokud lze o něm napsat nepahýlovitý a obsahující neplytké a doložitelně správné informace (doložitelné byť i jedním kvalitním zdrojem) týkající se převážně toho, čím se (popisovaný odborník) zabývá (tedy, aby nepřevažovala informace z "Bludného kamene"/všelijakých "Sysifů" a p.). Myslím si tedy, že tento nepoměr je třeba nějak vyrovnat, už jen pro dobro společnosti. Myslím si, že články o špičkových odbornících by neměly být v nevýhodě oproti článkům o fotbalistech (přinejmenším). --Kusurija (diskuse) 16. 1. 2017, 16:23 (CET)

Možná mě spory o vědce minuly, ale nemám dojem, že jsou na ně uplatňovány přísnější požadavky na fotbalisty. Akorát u fotbalistů se wikipedisté dokázali dohodnout na hranici, od níž je dosti pravděpodobné, že zdroje jsou; vznikla tak jednoduchá pomůcka k určování významnosti. U vědců pomůcku nemáme, to je celý rozdíl. Kritéria významnosti jsou ovšem pro obě skupiny stejná. --Jann (diskuse) 17. 1. 2017, 21:03 (CET)

Navrhuji doplnit sekci Kritéria bodem Vědci publikující v prestižních vědeckých časopisech. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 14:22 (CET)

Jak je možno z prosté skutečnosti, že vědec publikuje v prestižních vědeckých časopisech, dovodit existenci dostatku netriviálních nezávislých věrohodných zdrojů o osobě tohoto vědce? Byly by tu prosím nějaké příklady? A pokud je třeba vědec zaměstnancem nějaké univerzity nebo jiné instituce, má být časopis či třeba sborník vydávaný touto institucí uznáván jako onen dostačují podklad pro EV této osoby? Nebo lze nějak stanovit, jakého rozsahu by mělo být ono publikování, aby to bylo uznatelné? --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 14:35 (CET)

Z poslední diskuse o smazání plyne, že nemalá část komunity chce mít encyklopedicky významné vědce, i když striktně vzato nemusí existovat dostatečné zdroje pro ověřitelnost. Joweho návrh bych ale upřesnil ve smyslu impaktovaných vědeckých časopisů, přičemž by bylo rozumné stanovit nějaký konkrétní minimální rozsah. Dokázal by ho někdo formulovat? --Valdemar (diskuse) 20. 1. 2017, 14:41 (CET)

Chápu, že to někdo chce, ale zároveň považuji za legitimní se takto ptát. Protože si vybavuji i z předchozích debat o soudcích aj. tu základní otázku, tedy jestli takto formulované kritérium bude dostatečně vypodloženo důvodným předpokladem existence příslušných zdrojů. Pokud přistoupíme obecně ke kritériím významnosti lidí jako k návodu, jak naplnit hlavní kritérium významnosti čehokoli, nikoli jako k výčtu výjimek z tohoto hlavního kritéria, pak by se mělo prověřit, zda tomu jsou schopna vyhovět. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 14:49 (CET)

Nejjednodušší a možná i nejpřínosnější by byl stav, kdyby žádná oborová kritéria neexistovala a v každém konkrétním případě by se musel prokázat dostatek věrohodných, netriviálních a nezávislých zdrojů. Ale to je samozřejmě neprosaditelné. --Valdemar (diskuse) 20. 1. 2017, 14:58 (CET)

Předpokládám, že ve vědeckých prestižních časopisech nemůže publikovat někdo neznámý, ale někdo o kom lze zjistit, co už má za sebou, čemu se věnuje, jakých úspěchů dosáhl. Tedy zdroje by měly existovat. Samozřejmě ty společensko-bulvární, kde se dočteme, že má dvě děti, psa a jeho koníčkem je pěší turistika, to asi nebudou. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 14:51 (CET)

Díky. Právě aktuálně řešený DOS, z něhož tento požadavek na doplnění doporučení vzešel, je ukázkovým případem, kdy se potřebné zdroje ani při veškerém dosud vynaloženém úsilí (možná jen to nikomu nestálo za to vynaložit úsilí víc) dohledat nepodařilo, tedy lze s úspěchem předpokládat, že tato teze je jím prozatím vyvrácena. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 15:17 (CET)

Pravděpodobně nikdo nehledal v off-line zdrojích nebo placených on-line zdrojích. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 15:30 (CET)

A o to tu nejspíš jde, v tom tkví příčina bulvarizace Wikipedie ještě spíš než v podmínkách EV. Pak se tu vyskytují případy psaní odborných, třeba lékařských informací z bulvárních Novinek.cz (vzdor doporučení) a někteří lidé si ani neuvědomí, že i v době rozšířeného internetu je potřeba pro skutečně odborné encyklopedické informace aspoň sem tam zajít do knihovny. Ale nemyslím, že by se kvůli tomu mělo slevovat z nároků, obzvlášť když nejde jen o posouzení konkrétního případu, ale o stanovení obecného pravidla. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 16:17 (CET)

"část komunity chce mít encyklopedicky významné vědce, i když striktně vzato nemusí existovat dostatečné zdroje pro ověřitelnost". Ověřitelnost čeho? Významnosti nebo existence nebo biografických údajů? Domnívám se, že významnost vědce vyplývá z toho, co vybádal, co publikoval - a že není třeba trvat na článcích o daném vědci, neboť ty se většinou nepíší a nevydávají (kromě při životním jubileu nebo úmrtí) - na rozdíl od článků o umělcích aj. --Knihovnik51 (diskuse) 20. 1. 2017, 17:10 (CET)

Proto se my snažíme vyhýbat prostému termínu „významnost“, dodáváme k tomu „encyklopedická významnost“ a používáme to jako terminus technicus v našem vlastním významu, neboť právě ověřitelnost je principem, jehož se Wikipedie drží, na němž je založena. Aby nedocházelo k nedorozuměním, speciálně to vysvětlujeme v doporučení: „Významnost neposuzují přímo editoři Wikipedie. Stejně jako u jiných aspektů, uznání významnosti ve Wikipedii je jen odrazem její existence ve světě. Předmět je významný, jen když je dost významný, aby o něm lidé ve světě publikovali netriviální práce. Aplikováním hlavního kritéria wikipedisté nezjišťují významnost na základě vlastního dojmu, ale na základě hledání, zda existuje více netriviálních, nezávisle zdrojovaných, publikovaných prací o daném předmětu, tedy na základě zjištění, zda svět hodnotí předmět jako významný. Pokud někdo nezávislý na předmětu článku věnoval úsilí vytvoření a publikování netriviální práce o něm, pak zjevně soudil, že předmět je významný.“ (zvýraznil Bazi) --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 17:36 (CET)

Děkuji za vysvětlení. Ukázal jste, v čem je hlavní problém. --Knihovnik51 (diskuse) 20. 1. 2017, 19:57 (CET)

Já nejsem ani proti nějakému rozumnému speciálnímu kritériu pro vědce, ani proti použití obecného kritéria, obojí je možné. Ale jako při jiných příležitostech připomínám, že tak jako tak je nějaký zdroj, který je nezávislý, důvěryhodný a dostatečně podrobný, k sepsání alespoň základně kvalitního článku nezbytný. Jinak můžeme podle speciálního např. publikačního kritéria rozhodnout, že daný vědec má nesporný „nárok“ na článek na Wikipedii, ale bez zdrojů ho stejně nebudeme moci napsat. Tedy přítomnost alespoň jednoho kvalifikovaného zdroje považuji ne za regulativně, ale za logicky a prakticky nezbytnou.--RPekař (diskuse) 20. 1. 2017, 17:35 (CET)

Potřebné údaje by se daly zjistit z osobní webové stránky daného vědce. --Knihovnik51 (diskuse) 20. 1. 2017, 19:57 (CET)

Vizte v citaci výše: „někdo nezávislý“. Nedovedu si představit, že bychom např. články o firmách psali jen na základě jejich vlastních (propagačních) sebeprezentací. A podobně to platí i o lidech, kteří samozřejmě sami o sobě mají tencenci prezentovat jen to pozitivní, ne-li si přímo vymýšlet. Na to se nemůžeme spolehnout, pokud máme dbát na neutralitu. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 20:17 (CET)

Já si zase nedovedu představit, že by např. VŠ profesor na své stránce na webu VŠ uvedl nepravdivé datum narození, nepravdivé údaje o získání titulů, nepravdivé údaje o akademických funkcích ... --Knihovnik51 (diskuse) 20. 1. 2017, 20:25 (CET)

Firmy je naprosto jiný případ. Souhlasím i s tím, že nelze psát článek na základě sebeprezentace. Ale například napsat článek o VŠ profesorovi na základě jeho profilu na stránkách university nepovažuji za porušení neutrality. Samozřejmě pokud se budou přebírat jen fakta a nikoliv POV hodnocení. Je třeba naprosto běžné, že článek o historii obce je psán podle webových stránek obce. Takové zdroje bývají věrohodnější než nějaké články v médiích. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 20:37 (CET)

Já nejsem proti využití takových závislých pramenů. Ale stavět něco, co vydáváme za encyklopedický článek, jen na tom, co se nám rozhodne daná osoba o sobě říci sama, mi přijde poněkud bláhové. Já jsem psal kolikrát svůj životopis a uváděl jsem v něm informace výhradně pravdivé a ověřitelné, ale před tváří Prozřetelnosti bych je nevydával za objektivní vyobrazení své osoby.--RPekař (diskuse) 20. 1. 2017, 20:45 (CET)

Ony ty "nezávislé" zdroje stejně u živopisných dat stejně vycházejí jen z toho, co se rozhodla daná osoba o sobě říct... A jestli si daná osoba něco o sobě vymyslí, tak to s největší pravděpodobnosí převezmou i ty "věrohodné zdroje". --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 20:58 (CET)

Pardon, ale o to taky jde, že když informace od té osoby převezmou věrohodné zdroje, tak na nich zůstává ta zodpovědnost, jestli si informace prověřily. A proto taky rozlišujeme věrohodné od nevěrohodných, jaké o nich máme povědomí ohledně prověřování faktů, redakční práce atd. Kdežto když se rozhodneme informace od osoby převzít my, tak jsme jen wikipedisty, jsme Wikipedií, v principu nevěrohodným zdrojem. Proto ty zdroje to udělat mohou, my ne. My ostatně odrážíme realitu, která spočívá v tom, že někdo jiný něco o té osobě napsal. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 22:43 (CET)

Pokud bychom např. ve zdroji našli rozdílné datum narození od toho, které osoba uvádí na své osobní prezentaci, mělo by věrohodnější být to, které uvádí sama osoba. Závislý zdroj je mnohdy věrohodnější. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 23:05 (CET)

To jste ovšem použil vzorový případ údaje, který je lepší převzít z primárního zdroje. Ale nelze na tom vystavět ucelený encyklopedický článek. Například u filmu můžeme ze závěrečných titulků směle převzít herecké obsazení a tvůrčí tým, ale jen z oněch titulků nemůžeme sepsat článek, který by zahrnul a představil odraz onoho filmu v reálném světě (tržby, kritickou relfexi, umělecký přínos a význam pro kinematografii, kulturu a svět). Ani z výroků samotných tvůrců nebo distributorů. Ty údaje, které jsme schopni bez obav přebírat přímo z primárních zdrojů, obvykle nedostačují k vykreslení celkového obrázku, tudíž se nemůžeme spolehnout pouze na ně a potřebujeme ono zrcadlení z nezaujatého okolí. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2017, 23:18 (CET)

Ano, dobrý či nejlepší článek ze závislého zdroje nevytvoříte. Ale "normální" článek o filmu lze stvořit ze závěrečných titulků a z převyprávění děje. Takových článků o filmech je tu většina. Na Wikipedii bude vždy většina článků obsahovat základní údaje bez hodnocení, přínosu pro okolní svět, kritické reflexe atd. Není důvod tu nemít články, které (zatím) nelze rozšířit do úrovně dobrého či nejlepšího článku. --Jowe (diskuse) 20. 1. 2017, 23:42 (CET)

Takové články jsou ovšem nedostatečné, považuji je za přijatelné jen jaksi z hlediska eventualistického, tedy že prozatím dospěly do takové úrovně, kam sahají naše lidské možnosti, ale aby mohly být plnohodnotnými encyklopedickými články, potřebovaly by ještě dále vylepšit. A věřím, že postupně vylepšovány budou. Tady jde o to, že při existenci zdrojů je jen naší nedostatečností, že ještě článek nebyl na úroveň DČ přiveden, zatímco při neexistenci takových zdrojů ani nemůže, nemá ten potenciál. V principu ten požadavek na (2)NNVZ dává smysl v každé složce té zkratky a bez naplnění všech nemůže IMHO vzniknout dostačující encyklopedický článek. Toť vše. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2017, 00:06 (CET)

Já jsem tedy dost zásadně proti tomu, aby vznikaly stránky o někom, koho nikdo nezávisle nepopisoval. Své datum narození pravděpodobně falšovat nebude, ale klidně zamlčí průšvihy. A pokud je tak nevýznamný, že nikdo nemá potřebu o něm psát, nikdo o těch průšvizích nenapíše a encyklopedický obrázek bude stejně zkreslený proti realitě jako jeho webové stránky. Ale ve skutečnosti bych tu mohl rekapitulovat mnohé důvody, proč je pravidlo o vícero NNVZ rozumné a nejlepší v dlouhém textu, protože bych doufal, že někdo navrhuje jeho oslabování jen z neznalosti a rekapitulací ho přesvědčím. Tím nechci ztrácet čas. Podstatné je, že pokud se píše jen o vědcích, o kterých jsou nezávislé medailonky, tak tím Wikipedie nic podstatného neztrácí. Drží kvalitu, nestává se nějakou obdobou oborového telefonního seznamu ani nástrojem propagace, neuchyluje se k vlastnímu výzkumu a nebulvarizuje vědu. Ve skutečnosti není nějaký zvláštní důvod psát zrovna o běžných vědcích - pokud někdo chce, aby Wikipedie nebyla bulvární, tak by měl především psát o vědě jako takové, nikoliv šťourat jednotlivým vědcům do života - ani osobního, ani profesního.

Ano, v dlouhodobé rovině ovlivní výsledky úspěšného vědce společnost víc než osoba čutálisty. Proto se taky o těch výsledcích víc píše, není problém k nim najít zdroje a nikdo nezpochybňuje, že tu mají být. Naproti tomu osoba vědce je obvykle prostě nezajímavá a nepodstatná. Čutálista je jako herec, jeho produktem je vlastně on sám a jeho život, to je to, co fanoušky zajímá. Vědec za života obvykle fanoušky neměl a nemá je ani po smrti, nežije život veřejný, ale život soukromý. Není důvod, aby Wikipedie v tomto místo neutrality zkoušela nějakou revoluci. --Tchoř (diskuse) 21. 1. 2017, 00:09 (CET)

Ale články o vědcích přece nemusejí být bulvární. Akademický pracovník se zabývá nějakým výzkumem a píše o něm, to ho právě dělá zajímavým pro encyklopedii. Jeho publikace navíc musejí projít oponentním řízením - už to bych viděl jako NNVZ.--Hnetubud (diskuse) 23. 1. 2017, 13:21 (CET)

Oponenturu, z níž lze vyzískat netriviální informace o vědci, jeho rodině a kariéře, bych tedy rád viděl. Vědci prostě mají problém, že v jejich časopisech obvykle chybí rubrika "na návštěve u vědce", v níž by se probíralo uspořádání domu a zahrady, osobní život + profesní kariéra dotyčného. A skoroseriózní tisk typu čtvrteční přílohy iDnesu/sobotní přílohy Práva či Lidovek se bohužel věnuje lidem z jiných oborů. Vědec musí být x let mrtvý a zanechat čtivé paměti. --Jann (diskuse) 23. 1. 2017, 19:20 (CET)

Ale vždyť se to právě snažím vysvětlit: nepišme o jejich soukromém životě, pišme o jejich výzkumné a pedagogické práci, o knihách, které vydali (a které někdo musel lektorovat, akademičtí pracovníci nepublikují vlastním nákladem). Fakticky je to pro wikipedii úplně nezajímavé? Dosud jsem žil v představě, že encyklopedie je v podstatě intelektuální záležitost, nikoli přehlídka toho, o čem v posledním týdnu referovaly Babišovy scheissblatty. Zdá se, že jsem se mýlil. --Hnetubud (diskuse) 25. 1. 2017, 22:53 (CET)

Pro wikipedii je zajímavé všechno, o čem někdo něco napíše. Problém je, že recenze a posudky knih a článků zakládají "wikizajímavost" (= právo na wikičlánek) pro ony knihy a články, autor se v nich nemusí dočkat víc než jen triviální zmínky. No a recenze/posudky/hodnocení vědce, resp. něčí vědecké kariéry jsou mnohem vzácnější, zejména pokud se bavíme o žijících vědcích na počátku kariéry. Takže, když říkáte "pišme o knihách", nevidím problém, významnost lze založit na recenzích, kterých odborné časopisy a koneckonců i bakalo-babišoviny produkují hodně. Ale když říkáte "pišme o výzkumné a pedagogické práci", tak je věc mnohem ošemetnější. Fakticky, chci-li např. psát o práci historika a zasadit ji do kontextu dobového myšlení, tak snadněji naleznu zdroje pro S’-ma Čchiena než pro Olgu Lomovou; protože sinologové mají za samozřejmé, že vydají-li kus S’-ma Čchienova díla, tak ho doplní předmluvou pojednávající jak o dílu, tak o S’-ma Čchieovi a jeho postojích, ale nemají ve zvyku se ve stejném rozsahu rozepisovat o svých kolezích/spoluautorech/doktorandech... pokud zrovna nemají kulaté výročí narození, nebo jednou za půlstoletí nevyjde encyklopedie vědců [2] (mimochodem, v té encyklopedii jsou u každého vědce uvedeny jeho články a knihy, ale články o něm u dobré poloviny chybí. To svědčí o tom, že buď si autoři nedali moc práce s přípravou, nebo je skutečně málo netriviálních zdrojů k vědcům. --Jann (diskuse) 28. 1. 2017, 14:23 (CET)

Ne. Zajímavým není vědec. Zajímavým je jeho výzkum. Jen hrstka vědců je opravdu zajímavá sama o sobě. Ti nejlepší, kteří založili vlastní obor a v něm vychovali studenty, ti, kdo vykazovali občanskou odpovědnost a nějak se angažovali v politice. Tedy ti, u kterých je o čem psát a také se o nich píše. Tisíce různých dělníků vědy vedlo a vede v zásadě nezajímavý a soukromý život nelišící se zajímavostí od lidí různých jiných profesí, třeba reportérů. --Tchoř (diskuse) 25. 1. 2017, 07:37 (CET)

No, jestli by měly být články o vědcích (vlastně o jakékoliv osobnosti) založeny především na tom, kdy se narodil, kdo je manžel(/ka), kolik má dětí, kdo z té rodiny má jaký skandál, tak to by byl vrchol bulvarizace. Myslím, že vědec by měl být encyklopedicky zajímavý především tím, co učinil na poli vědy, případně tím, jak se šíře (pokud), než jen úzce oborově angažuje veřejně, jak vychovává své (ve svém oboru) pokračovatele. To je protiargument proti tvrzení (nadhození pojetí), že není zajímavý vědec, ale jeho obor. Pochopitelně, že je zajímavý obor, ve kterém pracuje, ale to je na diskusi (jíž asi tak dalece není třeba) o vědě - tuto problematiku tak dalece nikdo nezpochybňuje, ale tato diskuse je o významnosti lidí, ne o významnosti oborů jejich činnosti (o tom se můžeme bavit jinde, na tam pžíslušném místě). Čili na wikipedii by měl být primárně vědec zajímavý/nezajímavý tím, co (a jak významně) zkoumá, a ne tím, s kým randí jeho dcera, či co si nejraději dává k večeři. Vědec, který de facto založil nový obor, může být méně zajímavý, než ten, který v něm (a po něm) udělal největší převrat. A myslím, že není dobré se omezovat jen na vědu samotnou a opomíjet tím lidi, kteří ji rozvíjejí. Věda se nedělá sama, dělají ji lidé. Lidé pro náš život v důsledku důležitější, než nějaký druho/třetiligový čutálista, ačkoliv se o něm více píše (se stoletým testem by to asi dopadlo poněkud jinak). (to je reakce na předchozí (graficky) dva posty). --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2017, 16:30 (CET)

Jsem pro návrh Joweho a Vlouta: postavit vědce publikující v impaktovaných časopisech alespoň na úroveň prvoligového fotbalisty.--Hnetubud (diskuse) 23. 1. 2017, 13:21 (CET)

Publikovat v impaktovaných časopisech musí dnes každý doktorand, aby se dobral k diplomu. Myslím, že navrhované kritérium je velmi volné a odpovídalo by u sportovců něčemu jako "každý, kdo kopal okresní ligu". Pokud by se to omezilo na časopisy Nature a Science a nejdůležitější oborový žurnál pro každý velký obor, a to v pozici prvního nebo druhého spoluautora, tak bych s tím souhlasil, ale jinak by to vedlo k naprosté inflaci.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 1. 2017, 13:28 (CET)

Pouze bych upřesnil, že já jsem vlastně nic nenavrhoval. Pouze si myslím, že když už by nějaké oborové kritérium pro vědce mělo být, bylo by vhodné ho založit na publikování v impaktovaných časopisech – přičemž někdo znalejší věci by ho měl asi nějakým rozsahem konkretizovat. --Valdemar (diskuse) 23. 1. 2017, 13:51 (CET)

Ano. Čiliže otázka zní: Od jaké úrovně publikací v impaktovaných časopisech/publikací odborných monografií/akademického titulu je velmi pravděpodobné, že existují minimálně dva netriviální články o vědci samotném, jeho kariéře a vědecké práci. --Jann (diskuse) 23. 1. 2017, 19:20 (CET)

To že každý doktorand publikuje v impaktovaných časopisech není pravda (neplést impaktovaný a recenzovaný časopis). Stačí si zjistit např. jak málo impaktovaných časopisů v Česku je. Např. i nejvýznamější místní historický časopis Český časopis historický není impaktovaným časopisem. --Saltzmann (diskuse) 6. 3. 2017, 14:20 (CET)

Chtěl jsem v podstatě napsat shodný text, jaký uvedl Ioannes Pragensis (tvůrčí činnost již student prokazuje v disertaci skrze publikování v oborových impaktovaných časopisech); zájem světa o vědce, a z toho problém vylovit NNVzdroje, popsal Tchoř. Osobně bych nebyl proti oborovému doporučení akademiků a vědců, ale není tak jednoduché nastavit stručná kritéria pro různé obory. Mám ještě pachuť z návrhu podobného „vědeckého“ doporučení, které mělo zvýšit kvalitu medicínských hesel a redukovat bulvarizaci v článcích skrze méně kvalitní zdroje, což ovšem vyšumělo do ztracena… A pokud se toho zde nikdo skutečně neujme, pak bude výsledek shodný. --Kacir 25. 1. 2017, 16:09 (CET)

Souhlasím s Kacirem a Ioannem. Není jednoduché nastavit pravidla pro významnost vědců nějak transparentně a jednoznačně. Publikování v impaktovaných časopisech při dnešní publikovací manii rozhodně nemůže stačit. Myslím ovšem, že významnost můžeme předpokládat např. u některých akademických titulů (docent/ka a profesor/ka?), u členů _některých_ prestižních vědeckých společností (Royal Society) a u řešitelů významných grantů (evropské ERC). Zkušenost mi napovídá, že u těchto vědců není problém ani s získáním dostatečného počtu netriviálních nezávislých zdrojů.--Vojtěch Dostál (diskuse) 11. 2. 2017, 17:37 (CET)

Kolegové, abyste se nedivili: řada vědců vede dost zajímavý soukromý život. Znám třeba osobně jednoho uznávaného historika umění, který je vyhlášený coby velký kaňour a v důsledku toho je už počtvrté rozvedený. Ale do encyklopedického článku o něm bych tuto informaci raději nepsal.

Každopádně tu myšlenku, že „člověk je smrtelný, práce je věčná“, docela chápu (akorát nevím, proč by se měla vztahovat pouze na vědce: takový fotbalista by bez spoluhráčů taky nic nedokázal...); ovšem podle téhle logiky by vzápětí po smazání článku Lucie Augustovičová měl okamžitě vzniknout článek Tvorba molekulárních iontů v mezihvězdném prostoru. Jenže nevznikl a už sotva kdy vznikne. Čili: je mi upřímně šumák, jestli tu bude článek o vědkyni nebo o její práci, momentálně bohužel nemáme ani jedno.--Hnetubud (diskuse) 22. 2. 2017, 22:17 (CET)

Minimální rozsah významnosti

Ona je otázka, co kdo v encyklopedii očekává. Z trochu jiného soudku - existuje autor, který napsal několik desítek knih. Jako čtenáře by mne zajímaly i nějaké informace o autorovi. V minulosti se člověk podíval do papírové encyklopedie a tam (pokud vůbec) našel např.

„

Novák, Josef, (1853-1933), spisovatel z podkušnohoří. Významné dílo: Krušnohorské pověsti

“

. Jaký to rozdíl proti Wikidpedii. Dnes wikipedista najde o tom svém autorovi/vědci v podstatě podobný rozsah informací, případně ještě, kde se narodil, přesnější datum narození a seznam publikací z národní knihovny nebo jiného autoritního zdroje. Založí článek, který je ovšem šmahem označen jako subpahýl a smazán. Přitom kdysi to stačilo na zápis do encyklopedie mezi jedno z jejích cca 50000 hesel. Dnes to většina wikipedistů taktak uzná za věrohodný zdroj (vždyť je to triviální zmínka). A pokud měl dotyčný tu smůlu, že se narodil později a v tehdejší encyklopedii není... Autor vícera komerčně úspěšných knih nebo autor vícera naučných knih (vědeckých článků) se medle stává významným už jen z toho důvodu, že je významné jeho dílo (které je třeba používáno jako zdroj k článkům na Wikipedii). A myslím, že i proto by měl mít svůj článek, byť jen lehce nad subpahýlem. (např. Wikidata umožňují založení položky i pro osoby bez článku na Wikipedii, pokud je potřebná k doplnění řetězce (zde např. aby bylo možné uvést autora ke knize.)) JAn (diskuse) 30. 1. 2017, 08:37 (CET)

Naprostý souhlas. Jedudědek (diskuse) 1. 2. 2017, 10:04 (CET)

Osobně bych neměl velký problém s vyjímkou z pravidla o 2NNVZ pro autory knih. Sice by to udělalo díru do principu (takže bych při zavádění byl proti), ale bylo by jednoduché a snadno aplikovatelné. Fungovalo by. Pravidlo "vícero komerčně úspěšných knih nebo vícero vědeckých knih nebo vícero vědeckých článků" je špatné pravidlo, protože bude produkovat nové dohadování - co je vícero, co je komerční úspěch, co je vědecké... Potřebujeme najít jasnou hranici, ne rozmazané cosi.--Jann (diskuse) 30. 1. 2017, 20:17 (CET)

souhlasím, myslím, že třeba hraniční by měly být dvě knihy, nebo pokud by to někomu vadilo, že by tu bylo moc neurčitě významných autorů knih, tak jako hraniční mě napadají tři knihy. to samé by se mohlo aplikovat i na jiné obory, nebo činnosti. například: bloggeři, vloggeři, cosplayeři, a další ... --MichalZobec (diskuse) 12. 2. 2017, 13:25 (CET)

Já bych zde chtěl tak trošku na příkladu Japonska ukázat, jak wikipedie preferuje kopanou, je zde 554 japonských fotbalistů Kategorie:Japonští fotbalisté, ostatních spotrovců už daleko méně (85 judistů, jen 54 japonských olympioniků!!!, pak ještě wikipedisty baví tenis, těch japonských je 25), ostatní nic, viz Kategorie:Japonští sportovci. Vezmeme ostatní smrtelníky, co nejsou fotbalisté z Japonska. Viz Kategorie:Japonci podle činnosti, teda nic moc. Vědců má Japonsko asi 40, spisovatelů 60, ale má i 30 hráčů go. Chci zde napsat, že dle české wikipedie součet všech ostatních lidí v Japonsku nedá fotbalisty, zkrátka v jJaponsku se nic jiného nedělá, než hraje fotbal. Ale anglické wikipedie jich má přes tři tisíce en:Category:Japanese footballers, ale v ní Japonci občas dělají i něco jiného než hrají kopanou.--Mirek256 12. 2. 2017, 15:39 (CET)

Wikipedie nic nepreferuje. Preference mají pouze editoři. Podívej se, kdo zakládá články o fotbalistech a zeptej se dotyčných, zda raději nechtějí zakládat články o vědcích. Odpověď bude nejspíš: „Nechci.“ Je tedy potřeba oslovit editory, kteří by takové články psali. Ne se rozčilovat, že někdo píše články z témat, která mě nezajímají.

Jen tak mimochodem, těch japonských olympioniků tu máme ne 54, ale 164. Pravda, stále nám jich tu spousta chybí, ale neboj, já na tom zapracuju ;-) A na japonské Wikipedii mají těch japonských fotbalistů přes 5 000. Takže taky máme co dohánět. Tak snad abych šel radši napsat nějaký ten článek, než tu ztrácet čas diskuzí :-)

Jedudědek (diskuse) 12. 2. 2017, 16:37 (CET)

@Jedudedek: Fotbalisté mají vyjimku z pravidla o významnosti, a článek o vědci, když se nedodrží pravidlo, se smaže, viz Augustovičová. To se týká i ostatních lidí, kromě farářů a snad členů poslanecké směnovny a senátu.--Mirek256 12. 2. 2017, 16:54 (CET)

Není to výjimka a netýká se speciálně fotbalistů. Je to zjednodušení pravidla týkající se sportovců obecně. Proto obzvlášť srovnání olympioniků s fotbalisty není relevantní, protože na ty se vztahuje totéž zjednodušené pravidlo. Ta "výjimka", pokud o ní chceme mluvit, spočívá spíš jen ve snazší dosažitelnosti nezávislých netriviálních zdrojů, což je zřejmě pochopitelné, je to realita, kterou my pouze reflektujeme, pracujeme s ní, jak můžeme. A jak chceme - v tomto smyslu je trefná Jedudědkova poznámka, že holt editoři zakládají články o tom, co je baví a zajímá. --Bazi (diskuse) 12. 2. 2017, 17:28 (CET)

Holt co nás baví ... Když nás převážně baví (pouze) fotbal apod., tak z toho plyne jednostrannost, která není hodna encyklopedie. Krom toho autory článku o vědkyni Lucii Augustovičové ta práce vysloveně bavila, ale výsledky jejich námahy byly zlikvidovány. Je to velmi smutná záležitost! Ale my to tak nenecháme. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 18:33 (CET)

Malá kousavá poznámka: Tak jsme poctili přes 500 japonských fotbalistů. Ale ptám se, kolik japonských fotbalistek? Přitom patří k nejlepším na světě. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 18:37 (CET)

Když se tak ptáte, kolik článků o ženách jste vlastně založil vy? Jedudědek (diskuse) 12. 2. 2017, 21:41 (CET)

Kvůli ek jen krátce: Joachim Löw, toho známe. Ale Silvia Neid, pozměněně Silvia Neidová, tu neznáme, ta nás nebaví. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 19:03 (CET)

Ptát se mne na počet mnou založených článků této diskusi neprospěje. Krom toho mám na kontě asi tak 14 000 editací na nejrůznější témata, takže snad kolego uznáte, že jsem už něčím přispěl. Zakládat články o cizinkách nechci. Tím dávám najevo, že nesouhlasím s přechylováním. O tom nic více, ale Vy jste se mne na to ptal. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 22:11 (CET)

A jak této diskuzi prospěje ptát se na počet článků o japonských fotbalistkách? Jedudědek (diskuse) 12. 2. 2017, 22:16 (CET)

Mnohé jsou významnější než druholigoví fotbalisté. Mluvíme tady přece o významnosti osob. Uvedl jsem případ zanedbávání ve stejném povolání. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 22:21 (CET)

Lecos je významnější než druholigoví fotbalisté. Ale smyslem této diskuze jistě nemá být dohadování se o tom, co je významnější než ono a proč tu toto je a tamto ne i když je tamto významnější než toto. Smyslem této diskuze má být domluvit se na tom co je ještě dostatečně významné na to, aby to mohlo být zahrnuto do této encyklopedie. Nebo zda jsou v rámci tohoto určování stávající pravidla dostatečná. Jedudědek (diskuse) 12. 2. 2017, 22:41 (CET)

S posledními dvěma Vašimi větami souhlasím, kolego Jedudedku. Dá nám to ale zabrat, než něco vymyslíme, aby byl konsensus. Teď ale "good night everybody". --Zbrnajsem (diskuse) 12. 2. 2017, 23:24 (CET)

Trocha čísel

Nemám čas číst celou diskusi, ale shodou okolností jsem si zrovna nedávno zpracovával různá čísla o počtu článků na české Wikipedii. K tématu se to hodí, tak to sem doplňuji jen tak pro kontext. Vycházel jsem z 21 nejužívanějších biografických infoboxů (levý sloupec). Ty jsem pak rozdělil do pěti tematických kategorií (prostřední a pravý sloupec), aby se to dalo trochu líp porovnat (vpravo dole). Ještě lépe by to šlo porovnat pomocí kategorií, ale tam mě nenapadá, jak to jednoduše zpracovat. Kategorie mají dost velké překryvy, občas se zacyklují apod., takže nevím, jaký nástroj na to použít. Kdyby měl někdo tip, sem s ním!--Vojtěch Veselý (diskuse) 12. 2. 2017, 18:45 (CET)

Biografické články dle infoboxů

Vše	97649		Kultura	25875		Politika, vláda, moc	19761
Infobox - osoba	37057		Infobox - hudební umělec	11127		Infobox - politik‏‎	13266
Infobox - politik‏‎	13266		Infobox - spisovatel	7657		Infobox - panovník‏‎	2661
Infobox - hudební umělec	11127		Infobox - herec	3358		Infobox - křesťanský vůdce	1621
Infobox - fotbalista	8471		Infobox - umělec‏‎	3013		Infobox - panovnice	1566
Infobox - spisovatel	7657		Infobox - světec‏‎	720		Infobox - vojenský velitel	647
Infobox - herec	3358
Infobox - umělec‏‎	3013		Sport	13953		Věda	1003
Infobox - panovník‏‎	2661		Infobox - fotbalista	8471		Infobox - kosmonaut	565
Infobox - hokejista	2124		Infobox - hokejista	2124		Infobox - vědec	438
Infobox - křesťanský vůdce	1621		Infobox - tenista‏‎	1085
Infobox - panovnice	1566		Infobox - atlet‏‎	781		Nezařazeno	37057
Infobox - tenista‏‎	1085		Infobox - rychlobruslař‏‎	449		Infobox - osoba	37057
Infobox - atlet‏‎	781		Infobox - lyžař‏‎	432
Infobox - světec‏‎	720		Infobox - sportovec‏‎	394
Infobox - vojenský velitel	647		Infobox - pilot F1‏‎	217
Infobox - kosmonaut	565
Infobox - rychlobruslař‏‎	449					Kultura	26,5 %
Infobox - vědec	438					Politika, vláda, moc	20,2 %
Infobox - lyžař‏‎	432					Sport	14,3 %
Infobox - sportovec‏‎	394					Věda	1,0 %
Infobox - pilot F1‏‎	217					Nezařazeno	38,0 %

Také nemám čas číst celou diskusi, ale do odborných časopisů (teď myslím i ty placené) se vědec může dostat buď tak, že si vydání svého článku zaplatí, nebo tak, že si vydání článku odpracuje (zrecenzuje jiné články apod.). Jako měřítko významnosti se v odborných kruzích často používá počet citování takto vydaných článků, čili kolik jiných vědců články vydané tímto vědcem v odborných časopisech citovalo ve svých článcích. Podle toho také databáze vědeckých článků často řadí svoje výsledky vyhledávání, přičemž pro bližší posouzení se následně používá tzv. Impact rank, neboli jak klesá počet citování článku s časem (první rok po vydání sice může být článek citován hodně, ale je tomu tak i třeba po pár letech? = významnost článku a tedy i vědce). Více se o tom lze dozvědět právě u mechanismů řazení výsledků vyhledávání databází vědeckých článků a publikací (viz en:Scopus, en:Web of Science, kde je něco málo, případně přímo jejich webové stránky, kde je mechanismus podrobněji vysvětlen. za mě doporučuji řídit se u významnosti vědce podle významnosti jeho článků spíše mechanismem Scopusu než Web of Science). Jinak souhlasím s někým, kdo tu zmínil (omlouvám se, že nemám čas hledat, s kým, účastníci diskuse jistě vědí, já jen letmo očima proběhl diskusi a bohužel si jméno nepoznamenal), že by bylo úžasné, kdyby byla významnost řešena co možná nejobecněji a nejuniverzálněji a stejná pravidla se dala aplikovat a zabírala jak pro vědce, tak pro fotbalisty, kdyby to (kéž by to) šlo. --Dvorapa (diskuse) 12. 2. 2017, 23:19 (CET)