Diskuse:Sršeň obecná

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 rokem od uživatele Whitesachem v tématu „Nektar“
ikona
Z hesla Sršeň obecná byla v období od 5. do 11. března 2018 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:
„Víte, že … toxicita jedu sršně obecné je asi patnáctkrát menší než jedu včely medonosné?“
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 31. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WP:Q[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 3 lety42 komentářů5 lidí v diskusi

Podzemnik[editovat zdroj]

Moc pěkné, čtivé, pro laika srozumitelné, místy až dobrodružné čtení. Měl bych jen pár věcí:

  • "Oválné hnízdo z papíroviny si většinou staví" - šlo by trochu vysvětlit, co to je ta papírovina? To bude asi dřevo a sliny?
    • KomentářKomentář Ano, v textu se to pak uvádí. Myslíš, že mám do úvodu doplnit a do textu naopak přidat například do závorky, že ta směs slin a dřeva je papírovina?
      • V tom úvodu bych to do závorky dal, jen třeba stylem "...papírovny (směs sliny a pilin)" - ať to je jasné. Protože já to zkoušel letmo googlit a nějak jsem nic rychle nenašel. Nechám na Tobě, ať to je přesné. --Podzemnik (diskuse) 26. 5. 2020, 12:33 (CEST)Odpovědět
  • "Anatomie sršně" - co to je to číslo 5 na tom obrázku?
    • HotovoHotovo Hotovo.
  • Šlo by vytvořit mapku rozšíření? Podle popisu tady v článku by tahle mapa měla zhruba odpovídat. Můžu vytvořit kdyžtak
  • Trochu jsem to tam učesal, upravil fotky apod. Přišlo mi to trošku přeobrázkované, tak jsem tam dal jedno video místo fotky. Myslím, že je super tam mít i jiná média, pokud jsou dostupná

Za mě DČ bez problémů. --Podzemnik (diskuse) 26. 5. 2020, 05:45 (CEST)Odpovědět

Pavouk[editovat zdroj]

Čtivé, namátkové připomínky a náměty:

  • (první věta) "je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých." myslí se, že je největší, když jsou splněny všechny podmínky za tím: jedovatost, sociálnost, blanokřídlost a ještě i ta čeleď, nebo ta čeleď je už navíc, nebo taky i třeba to jedovaté je navíc, tedy je největší i mezi všemi sociálním blanokřídlým hmyzem. Jasné to není. Za sebe bych vyhodil ten rekord ("největší"), s rekordy to bývá ošidné, nejednoznačné a někdy se často mění.
    • KomentářKomentář no vyhodil jsem, nejprve jsem chtěl přeformulovat, aby bylo jasné že ze sršňovitých, ale jednou se tu objeví sršeň mandarínská a rekord je v čudu. Jinak největší žahadlovitý (tedy i jedovatý blanokřídlý) Evropy je žahalka obrovská, takže i zde jest případné nej sporné. Whitesachem (diskuse) 27. 5. 2020, 15:56 (CEST)Odpovědět
  • (úvod) "Občas je sršeň považován za škůdce (kvůli požírání včel a zralého ovoce) nebo za obtížný hmyz (z obavy před žihadlem)." A co její užitečnost tady v úvodu, není nějaká ((koukám, že níže v textu se o užitečnosti píše))? "Občas je považován" není to vyhýbavá formulace, dotaz by měl znít KÝM?
    • KomentářKomentář Doplnil jsem info o užitečnosti. Osobně z duše nemám rád lidskou klasifikaci dělící živočichy na škodlivé a užitečné, příroda podle této nesmyslné formulky nefunguje a žádné skutečné škůdce nevede (pokud nepočítám jeden druh, který se vymknul kontrole). Myslím, že to bylo v úvodu jako reziduum před mým rozšiřováním, jen jsem to trochu upravoval. Whitesachem (diskuse) 27. 5. 2020, 15:56 (CEST)Odpovědět
      • Souhlas a děkuji. Beru to stejně, podobně to vnímám u dalších pojmů, jako je agrese (nebo . Že např. "vosa je agresivní bestie", která mě záměrně omezuje a má mě za nepřátele. Taky asi takto příroda nefunguje. --Pavouk (diskuse) 27. 5. 2020, 16:06 (CEST)Odpovědět
  • (tax) "skupiny štíhlopasých" v článku o blanokřídlých je to nazvané podřád, je skupina a podřád v zoologii synonymum?
    • HotovoHotovo Hotovo. podřád
  • "Vědecky byla popsána a zařazena v díle Carla Linného" není lepší bez trpného rodu: Vědecky ji popsal a zařadil C.L. ve jeho/svém díle...
  • "skupinu nazvanou" to už je další skupina, zase bez prokliku, není mi jasné, co to je.
  • " občasným sociálním parazitem " to je to, co je popsáno níže v kapitole "královna"?
  • "není nadále" odkdy? když už je tato formulace, tak by mělo být časově vymezeno.
  • "Sršeň obecná je oproti běžným vosám " co to je běžná vosa? Běžná vosa v ČR/Evropě/USA/Číně? Jako že všude jsou vosy početnější a sršni vzácnější? Čtu to různým způsobem, není to jasné.
  • (Popis) něco je jen v češtině, něco i "latinsky/věděcky", např. "zbarvené hlavy" versus "očka (ocelli)". Týká se i popisu obrázku (hlava je tam caput, oko, končetiny a zadeček už závorku nemají). Možná bych formu sjednotil.
  • "teplota dosahuje v průměru 29,6" jak jsem rychle koukl do zdroje, tak 29,6 jde o teplotu jen v jednom orgánu, NEJDE o průměr, průměr by měl být asi z těch 3 orgánů, které jsou zmíněny výše - pokud jsem se spletl, tak pardon.
  • "zorné pole o úhlu blížícím se 360°" asi nedůležité, ale možná je to jinak, laicky řečeno, ve směru vodorovném a ve směru svislém. Nebo se tím míní celý (kulový) prostor?
  • (jed) "pohybuje od 10 po 90 mg/kg živé váhy.[7] Nižší údaje, konkrétně 8,7 až 10,". Pokud někdo (renomovaný) uvádí nižší číslo, pak by mělo být součástí intervalu v předchozí větě, tedy třeba 8-90 mg/kg
  • (jed) "než na případné agresory z řad savců" kdo je koho agresor? A je to slovo "agresor" neutrální?
  • "Populární mýtus tvrdí. " u koho populární, v jakých kulturách? Osobně bych tuto větu/část věty odstranil.
  • (biologie) "Plodná samice neboli královna se probouzí z hibernace od cca 10. dubna do začátku května, obvykle to bývá okolo 25. dubna." "Nové hnízdo zakládá obvykle v první polovině května": to platí všude, kde se vyskytuje? Od Japonska, přes Mongolsko, Krétu, po Wales?
  • "asi 50 až 200 královen (Michael Archer uvádí průměr 202 královen na hnízdo)." nesrovnalost jako výše, 202 by mělo být částí toho intervalu 50-200.
  • "worker policing", "queen policing", "royal court" pokud není vědecké názvosloví tak anglická (?) slova pryč.
  • "Obecně ale mají daleko méně úkolů" u hmyzu/živočichů se používají "úkoly"?
  • (potrava) některé "skupiny " (rody, nadčeledě, ...) mají v závorce vědecké jména, jiná a a častěji ne, jen upozorňuji.
  • "Kompetice V hierarchii sršní ve východní Asii ... se sršeň obecná nachází v první polovině." Jako laik nechápu, nevysvětleno, co je kompetice a čeho je ta první polovina?
  • "V Evropě mají sršni (kromě člověka) relativně málo přirozených nepřátel. Výjimečným predátorem bývá včelojed lesní." nevím, co se myslí tím sociálním=lidským slovem "nepřítel", to je ten, kdo ji loví? Protože přeci nepřítel by mohl být ten "Xenos crabronis" a co nějací živočichové mnohem menší nebo nějaké baktérie? To nemohou být nikdy nepřátelé?
  • (Sršeň, včela a člověk) "a proto ji včelaři neradi vidí v blízkosti úlů a včelínů." Platí pro celý areál rozšíření? že úplně všude ji včelaři "neradi vidí"?
  • "je ztraceno vinou člověka" myslí se zničeno?
  • formálním nedostatkem je absence určení jazyka v některých cizojazyčných referencích a literatuře; a pro slabozraké a nevidomé alternativní text k obrazovým doplňkům, aby si mohli trochu představit, co na obrázcích je znázorněno.
  • náměty na rozšířením to by už bylo asi na NČ: kapitola ekologie, kapitola sršeň a kultura, kapitola sršeň a ČR: rozšíření (až po Sněžku?), problémy se sršni v ČR a naopak výhody soužití, legálnost/nelegálnost odstranit v ČR sršní hnízda, statistiky "útoků" sršní a hospitalizací v ČR. Nebo (úvodní) kapitola etymologie, třeba dle [1]
  • "Biotop" celá kapitola vypadá, že se týká jen ČR, což je divné - rozšířit na výskyt celého druhu nebo smazat (v nejhorším kapitolu přejmenovat).
  • Námět bych měl, že místy text není moc srozumitelný pro laiky, kterým je určen (odborník nepotřebuje číst články na Wiki). Jak napsal teď hezky ve shrnutí editací jeden kolega [3] "Plná jména velkých skladatelů pro letmou četbu čtenářů bez velkých znalostí. Není jich málo." aneb taky se velmi přimlouvám za ty čtenáře bez velkých znalostí, co (bohužel) navíc provozují letmou četbu.

--Pavouk (diskuse) 26. 5. 2020, 23:44 (CEST)Odpovědět

Etymologie[editovat zdroj]

Koukám, že se pracuje, tak text k etymologii vkládám zatím sem. — Draceane diskusepříspěvky 27. 5. 2020, 22:09 (CEST)Odpovědět

I když si uvědomuji, že se to bude hodit spíš do článku sršeň. Tak dávám ke zvážení. — Draceane diskusepříspěvky 27. 5. 2020, 22:15 (CEST)Odpovědět


Slovo sršeň je s drobnými obměnami přítomno ve všech slovanských jazycích, toto slovo je nejblíže příbuzné lotyšskému sirsenis a litevskému širšuõ.[1] Tato slova vznikla odvozením od indoevropského slova *ḱr̥s-en-, jehož původ se hledá buď v kořeni *ḱer- „hlava“ a odvozené slovo by znamenalo „hlavatý hmyz“ (podobně by byla utvořena i slova srna a kráva).[1] Druhou teorií je onomatopoický původ slova, srovnává se se slovem „sršet“ a napodobením bzučivého zvuku.[1][2]

S indoevropským základem souvisí i protogermánské slovo *hurz-nut-, od něhož bylo odvozeno jednak anglické hornet a jednak starohornoněmecké hornaz, ze kterého vzešlo německé Hornisse.[2] Je možné, že u germánských slov došlo pod dojmem z bzučení k přiklonění ke slovu horn (trouba, trubka, roh), jak dokládá starosaské označení sršně – hornobero (doslova „trubač“).[2] Od indoevropského základu bylo odvozeno i latinské označení crabro, které se používá jako druhové jméno sršně.[1]

V běžném úzu slova převažuje mužský životný rod (ten sršeň), v biologickém úzu rod ženský (ta sršeň).[3]

  1. ↑ a b c d REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001, 2012. 752 s. ISBN 978-80-7335-296-7. Heslo sršeň, s. 597. 
  2. ↑ a b c Online Etymology Dictionary [online]. Douglas Harper [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=sr%C5%A1e%C5%88_1

Khamul1[editovat zdroj]

Chtěl si pohled laika, máš ho mít. Článek je napsaný velmi čtivě a má bezvadnou jazykovou úroveň. Dozvěděl jsem se při jeho čtení mnoho zajímavých informací. Nemám mu co vytknout, snad jen bych si představoval i kapitolu Odkazy v kultuře. Určitě nesouhlasím s Pavoukem, že je napsán nesrozumitelně. Když jsem nějakému pojmu náhodou nerozuměl, rozkliknul jsem si interní odkaz. Stříbrný puclík článku rozhodně bude slušet. --Khamul1 (diskuse) 29. 5. 2020, 12:03 (CEST)Odpovědět

Díky za pochvalná slova. No k té kultuře - kdybych sehnal nějaký solidní zdroj (či více), určitě bych kapitolku přidal. Takhle bych mohl udělat tak maximálně sbírku nahodilých informací, například co všechno se po sršni jmenuje či jmenovalo (sportovní kluby, F-18, letadlová loď atd.). Myslím, že případné rozšíření o tuto kapitolu, už by zavánělo NČ :-D. Vím, že to kdysi doporučoval Utar na závěr recenze k sršni manadarínské, kterou jsem už neměl chuť a sílu dokončovat, zmínil se o tom i Pavouk. Projížděl jsem různé jazykové mutace wiki (ty hlavní) a absolutně nic nenašel, nejen zdroje, ani neozdrojované info. Mám ještě jeden tip a to tuto knihu, tato série knih se hodně věnuje historii setkávání určitého zvířete a člověka, čerpal jsem z podobné knihy k odrazu levharta v lidské historii a kultuře, zkusím sehnat a projít. Whitesachem (diskuse) 29. 5. 2020, 14:40 (CEST)Odpovědět
@Whitesachem: Článek ještě jednou projdu a jestli nebude @Khamul1: proti, tak dám DČ. Odkazy v kultuře by byly fajn, ale podle mě hlavně budou na vosy, resp. na rod sršňů (Vespa) a bude těžké odlišit, jestli jsou ty odkazy konkrétně na sršně obecné. Trochu s tím bojuju u článku kivi Haastův, kde drtivá většina odkazů v kultuře je na kivi obecně (tzn. rod kivi) a myslím, že v článku o rodu by bylo lepší se zaměřit čistě na ten rod. --Podzemnik (diskuse) 29. 5. 2020, 23:04 (CEST)Odpovědět

Nektar[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 1 rokem2 komentáře2 lidé v diskusi

V článku se píše: "preferují nektar z šeříku, jasanu, dubu, olše, břízy, dřišťálu, akátu, střemchy a břečťanu." Jasan, dub, olše či bříza jsou ovšem větrosnubné dřeviny, které žádný nektar neprodukují - možná se myslí míza nebo něco jiného, což by chtělo rozhodně upřesnit. --Borzywoy (diskuse) 7. 8. 2022, 08:22 (CEST)Odpovědět

Díky za upozornění. Zdroj píše doslova "dává přednost na cukry bohatým šťávám šeříku, jasanu, dubu, olše, břízy, dřišťálu, akátu." Čili šlo o mou poněkud chybnou specifikaci. U těch stromů je evidentně myšlena míza. Opravím. --Whitesachem (diskuse) 7. 8. 2022, 11:20 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Sršeň_obecná&oldid=21563968“