Čekanka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cichorium intybus)
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Jak číst taxoboxČekanka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Čekanka obecná (Cichorium intybus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodčekanka (Cichorium)
Binomické jméno
Cichorium intybus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čekanka obecná

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).[1] Je to vytrvalá až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října, přičemž její květy jsou 3–4 cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení, a to od bílé až po bledě růžovou. Rostlinky je možné nalézt ve volné přírodě poměrně hojně v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Právě díky modré barvě květů pravděpodobně vznikl i český název této rostliny – čekanka, kdy modré květy čekanky lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat milého z vojny.[2] Podobnou motivaci má i německý název Wegwarte. Kromě oblastí s extrémními životními podmínkami, jako je např. Antarktida a Grónsko, lze říci, že čekance se daří kdekoli na světě.

Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Nezaměnitelnými vlastnostmi oplývají prakticky všechny její části.

Druhy čekanky[editovat | editovat zdroj]

Čekanka obecná - ilustrace

V dnešní době jsou známé spíše poddruhy čekanky, které se pěstují cíleně, těmi jsou: čekanka obecná setá, z jejíhož kořene se pražením připravuje všem známá náhražka kávy s názvem cikorka. Kolem roku 1970 vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje až na 20 % inulinu. Od té doby existují teorie[které?], že čekanka má obsah inulinu srovnatelný s obsahem inulinu v cukrové řepě.[zdroj⁠?] Inulin je obsažen zejména v rostlinách z čeledi Asteraceae a v běžném potravinářském průmyslu se používá jako sladidlo. Inulin je o 30 % silnějším sladidlem než sacharóza. Inulin je možné hydrolýzou přeměnit na fruktózu či glukózu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience pro výrobu tzv. Mischkaffee (míchané kávy), jež byla hojně vyráběna během tzv. kávové krize (1976–1979) ve východním Německu. V České republice pod názvem Melta.

Z čekankového kořene se vyrábí též sirup, který se používá jako zdravější alternativa cukru. Čekankový sirup má polotekutou podobu a je přirozeně sladký. Lze ho používat nejen do nápojů, ale rovněž pokrmů teplé i studené kuchyně.

Pražená čekanka je také hojně využívána pivovarníky pro vylepšení chuti jejich piva.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Lidová medicína předpokládá poměrně široké léčivé vlastnosti čekanky.[zdroj?]

Hoste a kol. demonstrovali v roce 2006 možný antiparazitní účinek čekanky proti hlísticím přežvýkavců. Zkrmování čekanky ovcím či spárkaté zvěři v experimentální studii výrazně redukovalo infekci plicnivkami a některými zástupci čeledi Trichostrongylidae.[3]

Kořen[editovat | editovat zdroj]

Kresba K. Lindmana

Kořen čekanky je nejvhodnější sbírat brzy na jaře či na podzim předtím, než dojde k přízemním mrazíkům. Po sběru by se měly z kořene pečlivě omýt nánosy půdy. Po očištění se kořen řeže na kousky dlouhé přibližně 15 cm, dále se uloží na stinné, suché a dobře větrané místo, kde se suší při teplotě do 50 °C. Kořen čekanky může dorůstat až do délky 30 cm s průměrem až 15 mm. Z vývaru z nastrouhaného kořene čekanky se dají připravovat nápoje jakožto náhražka v dobách nedostatku kávy (tzv. melta).

Květ[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší dobou pro sběr květů je prosluněné pozdní odpoledne.

Včelařství[editovat | editovat zdroj]

Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je namodralý a květu čekanky jej vyprodukuje za 24 hodin 0,36 mg.[4] Jeho cukernatost je 38 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg.[4] Rostlina včelám poskytuje značné množství pylu, který včely rouskují do světle šedých rousek. Druhový med čekanky je velmi vzácný. Je světle žlutý, s příjemnou chutí a vůní připomínající slunečnicový med. Krystalizuje do hrubých krystalů. Obvykle však bývá med z čekanky součástí letních smíšených medů.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/26-cichorium-intybus-cekanka-obecna
  2. ↑ Čekanka obecná - Atlas bylin - České bylinky. ceske-bylinky.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hoste H, Jackson F, Athanasiadou S, Thamsborg SM, Hoskin SO. The effects of tannin-rich plants on parasitic nematodes in ruminants. Trends Parasitol. 2006, roč. 22, čís. 6, s. 253–61. Dostupné online. PMID 16632404. 
  4. ↑ a b c HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 21. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Momčilová, Pavla – Zimní a jarní zeleninové menu; nakl. Pavla Momčilová, 1995; str. 16; ISBN 80-901137-7-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čekanka_obecná&oldid=23804159“