Cikorka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lisovaná cikorka vyráběná v 19. století
Současné instantní nápoje s kořenem čekanky v prášku

Cikorka, dříve také cikorie (z lat. Cichorium intibus prostřednictvím něm. Zichorie), je pražený drcený kořen čekanky obecné, který se od konce 17. století až dosud používá jako kávovina, tedy jedna z náhražek kávy. Na rozdíl od pravé kávy cikorka neobsahuje kofein, a tudíž je vhodná i pro děti a kojící matky. Jak barvou, tak aromatem se cikorka blíží kávě.

Historie v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Upotřebení kořene čekanky na cikorku bylo zavedeno v kontinentální Evropě nejdříve v Holandsku a v Belgii, již kolem roku 1680, současně s pěstováním čekankových puků jako zeleniny. Výrobní technologii zdokonalili Angličané. Tato nenáročná rostlina byla velmi oblíbená v dobách hospodářských a kávových krizí, především během světových válek. Pro vylepšení chuti se většinou míchala s praženým ječmenem, cukrovou řepou, fíky nebo i s hruškami a nazývala se kávovým surrogátem (náhražkou).[1] Technologie výroby byla v českých zemích publikována a obecně rozšířena do praxe od roku 1887, do té doby se ke zpracování dovážely cizí polotovary.[2]

České země[editovat | editovat zdroj]

  • Ferdinand Delorme (1755-1827)[1] zřídil roku 1800 v Lochkově u Prahy první továrnu na cikorii a sušárnu na čekanku, mrkev, hrušky, obilný slad a žaludy a na další zem. plodiny potřebné k výrobě cikorky . Z Lochkova byla přenesena do Portheimky na Smíchov roku 1804.[3][4][5]
  • Wilhelm Gunter z Hildesheimu si dal registrovat první výrobnu cikorky v Mochtíně u Klatov dne 30. 3. 1804. Následující rok, 24.6.1805 vznikla společnost Gunter-Solnický-Thelm-Parvonič, která výrobu rozšířila.[6], až do roku 1877 šlo o výrobu z importovaných polotovarů[7]
  • Augustin Tschinkel (1772-1833) založil konkurenční, rovněž tzv. První českou továrnu na cikorku, roku 1806 v Chřibské, později byla provozovaná v Lovosicích; rovněž tato výroba kávových surogátů se uskutečňovala z polotovarů kořene čekanky dovážených z Německa; podle některých autorů byla založena již roku 1804[8], pozdější značka Deli

Jak se výroba cikorky dařila, ilustruje epigram českého humoristy F. J. Rubeše ze druhé čtvrtiny 19. století: Nač nám třeba Orientu, celé Arábie, vždyť my máme Mochtín, vivat česká cikorie.

V roce 1862 již bylo v českých zemích registrováno 10 výrobců cikorky[9] a kolem roku 1890 měly výrobu cikorky ve svém sortimentu již dvě desítky českých výrobců, většinou ji nabízeli společně s ostatními kávovinami, s kakaem a cukrovinkami K největším producentům patřili:

  • Velimská továrna na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky ve Velimi, r. 1897 vedení převzal Adolf Glaser a spol.: C. a k. továrna na cikorii a fíkovou kávu v Lenešicích[10]
  • Káva Kolínská - továrna na kávové náhražky v Kolíně, Řečanech a v Kladrubech
  • Antonín Radímský v Novém Bydžově
  • František Ladislav Souček Plotištích
  • Továrna Dr. Zátky v Praze-Karlíně
  • Kubath a Kincl v Plzni
  • M. C. Buva syn ve Vysokém Veselí
  • Hanácká továrna na cikorku a kávové náhražky, Slatinice u Olomouce, provozovali bratři Sedláčkové; po roce 1918: Továrna poživatin Klas
  • továrna na "Kolbenovu cikorku" v Praze-Bubnech, v Bubenečské ulici, od 90. let 19. století ji vlastnil p. Markus, dědictvím po svém strýci Kolbenovi. Pro její výrobu se pěstovaly v Čechách celé lány čekanky.
  • Balounkova cikorka v Hradci Králové

Příprava kávy[editovat | editovat zdroj]

Nápoj se připravuje vsypáním čerstvé směsi do vroucí vody a ihned poté se nádoba odstaví, vařit se dál nesmí kvůli ztrátě chuti i vůně. Po 3 minutách se přecedí. Někdy se používala cikorka na dochucení zrnkové kávy, tedy jako přísada.[11] Konzumovat jej je možné jak horký, tak studený. Hotový nápoj lze pak buďto pít, nebo do něj namáčet kousky pečiva, např. bábovku.

Cikorkový nápoj lze libovolně dochutit, nejčastěji se dolévá mlékem a sladí cukrem.

Jiný význam[editovat | editovat zdroj]

Výraz cikorka je ve slangové češtině užíván pro označení Romů.[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl osmý, heslo: Kávové surrogáty
  2. Časopis pro průmysl chemický, č. 2, 1897, s. 47-50
  3. SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen. Dreizehnter Band, Rakonitzer Kreis. Prag: Friedrich Ehrlich, 1845. viii, xxxvi, 303 s., s. 225. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f4d9cc40-02c4-11e8-9854-5ef3fc9ae867 „Im Jahre 1800 wurde hier (Lochkov) vom Besitzer Ferdinand Delorme eine Cichorienkaffeh=Fabrik, die unter die ersten in Böhmen gehörte, errichtet, aber bei Verkauf des Gutes von ihm auf den Smichov übergetragen.“
  4. Polák Milan: Pražské pivovárky a pivovary, Libri, 2003, str. 79
  5. Az osztrak-Magyar monarchia irásban és képben: Elöbb néhai Rudolf Trónörökös föherczeg ö császári és királyi fensége kezdeményezéséböl és közremüködésével, most Stefánia özvegy trónörökösné föherczegnö ö császári és királyi fensége védnöksége alatt. [2. rész], Csehország. Budapest: Magyar királyi allamnyomda kiadása, 1896. 12, 680 s.
  6. První česká cikorka Mochtín
  7. První česká cikorka Mochtín, chybně uveden původ, má být Hildesheim
  8. Časopis pro průmysl chemický 2, 1897, s. 147 přehled továren z let 1804-1897
  9. F.A.Hora, Technologie, Vídeň 1862, s. 60
  10. Reklamní leták z Kalendáře česko-židovského na léta 1897-1898
  11. KEJŘOVÁ, Anuše. Úsporná kuchařka. Praha: Paseka, 1990, 8.vydání. ISBN 80-85192-03-9. Kapitola Nápoje, s. 305. 
  12. Čeština 2.0. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Cikorka. 
  13. GOLASOVSKÁ, Kateřina. Mluvčí soudu označil Romy za ‚cikórky‘. Neuráží je to, bránil se, ale dostane výpověď Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/knotig-oznaceni-cikorka-romy-neurazi-rikaji-ze-je-to-sranda.A150612_121714_ln_domov_ELE. Lidovky.cz [online]. 2015-06-12. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Alois HORA: Technologie, Vídeň 1862, s. 60-62 (česky) [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]