Chrastí (přírodní památka)
 Chrastí | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 25. září 2021 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Jihočeského kraje |
| Nadm. výška | 470–472 m n. m. |
| Rozloha | 2,32 ha[1] |
| Správa | Krajský úřad Jihočeského kraje |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | České Budějovice |
| Umístění | Třebeč |
| Souřadnice | 48°51′36,8″ s. š., 14°40′35,49″ v. d. |
  Chrastí | |
| Další informace | |
| Kód | 6226 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrastí je přírodní památka jižně od Třebče u Borovan v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nachází se v Třeboňské pánvi a tvoří ji z velké části zazemněný rybník Velké Chrastí s rozsáhlým litorálním porostem a výskytem bezobratlých živočichů (například vážka jasnoskvrnná) a obojživelníků (mimo jiné kuňka obecná, čolek velký nebo skokan ostronosý).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památku tvoří především pozemky v prostoru rybníka Velké Chrastí, který nebyl přibližně v letech 1980–2020 využíván, a proto došlo k jeho částečnému zazemnění a velká část rybníka zarostla.[2] Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 25. září 2021.[3] Ke dni 27. května 2022 byly upraveny hranice území.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památka s rozlohou 2,32 hektaru leží v nadmořské výšce 470–472 metrů v Třeboňské pánvi[3] v katastrálním území Třebeč.[5] Tvoří ji ekosystémy rybníka s porosty vodní a mokřadní vegetace a na ně vázané druhy živočichů.[6]
Abiotické poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologické podloží tvoří jíly, jílovité písky a diatomity, které jsou překryté kvartérními sedimenty niv a nádrží.[7] Na nich se vyvinuly půdní typy glej modální a severně od rybníka stagnoglej modální.[8] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Třeboňské pánvi, konkrétně v jejím podcelku Lomnická pánev a okrsku Českovelenická pánev,[9] jehož povrch je charakteristický strukturně denudačními plošinami, plochými hřbety a odlehlíky.[10]
Území leží v pramenné oblasti Farského potoka, který se v Trhových Svinech vlévá do Svinenského potoka, a patří tedy k povodí Stropnice.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT4,[3][9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen dvacet až třicet.[11]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]V rybníce rostou vodní rostliny asociace Nymphaeion albae s okřehkem menším (Lemna minor), rdestem vzplývavým (Potamogeton natans) a leknínem bělostným (Nymphaea candida). Na volnou hladinu navazuje rozsáhlé litorální pásmo s dominantní třtinou šedavou (Calamagrostis canescens), kterou doplňuje ostřice vyvýšená (Carex elata) a sítina rozkladitá (Juncus effusus). Místa, kde litorál přechází k volné hladině, porůstá orobinec širokolistý (Juncus effusus), zblochan vodní (Glyceria maxima), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria). V porostu se vzácně objevuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a v severovýchodní části také vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Na opačné straně přechází litorální pásmo k lesu. Vzniklo zde přechodné rašeliniště, ve kterém dominuje třtina šedavá, ale rostou v něm také mechy ploník obecný (Polytrichum commune), klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre), rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax), rašeliník třásnatý (Sphagnum fimbriatum) a rašeliník člunkolistý (Sphagnum palustre).[7]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Rybník je významným biotopem pro obojživelníky, z nichž se zde stabilně vyskytují kuňka obecná (Bombina bombina), čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgari) a skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae). V roce 2018 byly zaznamenány snůšky skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria).[12]
Ze zástupců hmyzu byly v roce 2018 nalezeni a za významné považovány šídlatka tmavá (Lestes dryas) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). V sušších částech litorálu byli pozorováni motýli zelenáček trnkový (Rhagades pruni), hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) a modrásek černolemý (Plebejus argus).[12]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany v přírodní památce je ekosystém rybníka s výskytem zvláště chráněných druhů vzplývavých rostlin, významnými litorály a na ně vázanými druhy obojživelníků a bezobratlých živočichů. Z konkrétních druhů jsou předmětem ochrany vrbina kytkokvětá a leknín bělostný.[6] Cílem ochranářských opatření je dosáhnout vysoké průhlednosti vody, výskytu středního a velkého planktonu a stabilních populací druhů vodních a mokřadních živočichů, konkrétně čolka velkého, kuňky obecné, skokana ostronosého a vážky jasnoskvrnné.[12]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]K chráněnému území nevede žádná turisticky značená trasa, ale jeho blízké okolí zpřístupňují běžné lesní cesty mezi Třebíčkem a Lhotkou.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-10].
- ↑ HESOUN, Petr; KOLÁŘ, Jan. Plán péče na období 2021–2030 pro přírodní památku Chrastí [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2021-09-23 [cit. 2022-11-19]. S. 10. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online.
- ↑ a b c Chrastí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení Jihočeského kraje č. 12/2021. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 7.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 8.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Českovelenická pánev, s. 110.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b c Plán péče (2021–2030), s. 9.