Merlík mnohosemenný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chenopodium polyspermum)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMerlík mnohosemenný
alternativní popis obrázku chybí
Poléhavé lodyhy merlíku mnohosemenného
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod merlík (Chenopodium)
Binomické jméno
Chenopodium polyspermum
L., 1753
Synonyma
  • Lipandra polysperma
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vzpřímená kvetoucí lodyha merlíku mnohosemenného

Merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum) je středně vysoká, jednoletá rostlina, jeden z mnoha druhů merlíků. Tato bylina, která je v české přírodě původním druhem, je hodně rozšířeným plevelem.

Nedávné studie využívající molekulárních dat posoudily rod Chenopodium jako parafyletický taxon. Posléze byl merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum) vydělen z rodu merlík (Chenopodium) a zařazen do nového, monotypického rodu Lipandra pod binomickým jménem Lipandra polysperma.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se vyskytuje hlavně v mírném pásu Evropy, nejvíce okolo Středozemního moře a ve Střední Evropě. Východním směrem je dále rozšířen přes Kavkaz a západní Sibiř až k jezeru Bajkal. Zavlečen byl pravděpodobně s osivem do Severní Ameriky a také na jih Afriky.

České republice je hojně rozšířen po celém území, v horských polohách se ale vyskytuje málo. Roste na plně osvětlených místech s provzdušněnou, na živiny bohatou a úrodnou půdou s dostatkem vláhy. Jako plevel roste na polích, v zahradách, sadech i ve vinohradech. Dále je mnohde hojný okolo cest, na skládkách a rumištích, okolo hnojišť i na obnažených rybničních dnech. Patří mezi pionýrské rostliny, které jako prvé osídlují nové půdy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlinalodyhou poléhavou, vystoupavou nebo vzpřímenou, která bývá dlouhá od 30 do 80 cm a vyrůstá z nehlubokého, do široka rozvětveném kořene. Zcela lysá a slabě čtyřhranná lodyha je rozvětvená, spodní větve jsou až 1 m dlouhé a často leží na zemi nebo jsou vystoupavé, horní obvykle šikmo odstávají. Lodyžní listy bývají 1,5 až 4 cm dlouhé a 0,5 až 2,5 cm široké, mají řapíky, jsou žlutozelené nebo načervenalé a vyrůstající střídavě či protistojně, směrem vzhůru se zmenšují a nahrazují listeny. Listová čepel je zcela lysá (nepoprášená), podlouhlá, vejčitá, eliptická či kosočtverečně eliptická, u báze nesymetrická, vrchol má tupý neb špičatý a po okraji je obvykle celokrajná. Lodyha, větve i listy bývají do červena naběhlé, se stárnutím rostliny bývá načervenalá barva nahrazována tmavě zelenou.

Drobné květy, téměř bez stopek, vytvářejí přetrhované klasy z četných, až 4květých klubek; klasy jsou sestaveny do malých lat. Klubka jsou rozmístěna řídce, vyrůstají z úžlabí listů a rozvětvených konců lodyh. Oboupohlavné květy, asi 1,5 mm velké, mají pětičetná, rozestálá a jen u báze srostlá okvětí. Okvětní lístky jsou vejčité až podlouhlé, zelené a lysé, po odkvětu se hvězdicovitě rozkládají, Květ mívá jednu tyčinku a dvě blizny.

Kvete od července do září, květy jsou opylovány větrem. Semena jsou okrouhlé nažky, asi 1 mm dlouhé a 0,5 mm tlusté, hnědočerné, lesklé a jemně tečkované. Obvykle jsou semena rozšiřována anemochorně, osivem, komposty, statkovými hnojivy nebo technikou či lidmi. Semena si v půdě podržují klíčivost po mnoho let. Ploidie druhu je 2n = 18.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny, kterých na rostlině mohou uzrát i desítky tisíců. Čerstvě zralá semena jsou dlouze a nepravidelně dormantní, nejlépe klíčí z povrchu půdy nebo z hloubky do 4 cm. Klíčení se spouští až při teplotě okolo 20 °C, běžně klíčí jak v pozdním jaře, tak i během celého vegetačního období.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Merlík mnohosemenný je řazen k plevelným rostlinám, které zaplevelují a škodí především v okopaninách a na polích se zeleninou či květinami. Z počátku je semenáček velmi drobný, nejprve se vyvíjí kořenový systém, ale později se rychle rozkošatí a obírá o živiny a zastiňuje pěstované plodiny. V obilninách vyrostou jen drobné bylinky s rozložitým kořenem, které teprve po žních na strništích rychle zmohutní a vykvetou.

Jedna rostlina se může svými chabými a poléhavými větvemi, ve výživné a vodou dobře zásobené půdě rozrůst po ploše až 2,5 m². Pyl merlíku mnohosemenného je silně alergenní. Mladé lodyhy a listy lze používat jako zeleninu.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Rostliny obsahují pigmenty betalainy, stejné jako má červená řepa, které slouží k výrobě potravinářského barviva, tzv. „Betalainové červeně“. Ta je EU v potravinách, mimo dětské výživy, povolena a bývá např. v přibarvovaných jogurtech, salámech a pod.[1][2][3][4][5][6][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Merlík mnohosemenný, s. 110-111. 
  2. KONDRYSOVÁ, Eva. O hybridním původu Chenopodium album. Praha, 2010 [cit. 13.08.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Bohumil Mandák. Dostupné online.
  3. MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Merlík mnohosemenný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2007 [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. Herba, Atlas plevelů: Merlík mnohosemenný [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Merlík mnohosemenný [online]. Agro BASF, s. r. o., Praha [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. MARTINKOVÁ, Zdenka; HONĚK, Alois. Přehled a výskyt významných alergenních rostlinných druhů pro člověka: Merlík mnohosemenný [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 31.01.2004 [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. CLEMANTS, Steven E.; MOSYAKIN, Sergei. Flora of North America: Chenopodium polyspermum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]