Chemické útoky v Ghútě
Chemické útoky v Ghútě | |
---|---|
Některé z oběti útoku v Ghútě | |
Historické období | občanská válka v Sýrii |
Mrtví lidé | 355–1729 |
Zranění lidé | 3 600 zasažených ošetřeno v nemocnicích podporovaných Lékaři bez hranic |
Datum | 21. srpna 2013 |
Místo | Ghúta, Sýrie |
Pachatel | neznámý |
Použité zbraně | sarin |
Souřadnice | 33°30′ s. š., 36°17′ v. d. |
Ghúta | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chemické útoky v Ghútě se odehrály 21. srpna 2013 v průběhu občanské války v Sýrii. Došlo k nim na východních předměstích Damašku, hlavního města Sýrie, v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq. Podle zjištění Organizace spojených národů bylo použito 350 litrů sarinu.[1] Počet obětí dosáhl stovek, přičemž povstalecká Svobodná syrská armáda oznámila 1729 mrtvých a až 6000 zasažených[2], zatímco nezávislá organizace Lékaři bez hranic potvrdila k 24. srpnu zhruba 3600 ošetřených a 355 mrtvých.[3] Jedná se o největší využití chemických zbraní od iráckého útoku v Halabdže proti Kurdům v roce 1988.[4]
Podle povstalců chemické zbraně použila syrská armáda podporující režim Bašára al-Asada, režim naopak viní z použití zbraní povstalce. Sýrie byla v době útoku jedním z pěti států, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, respektive jedním ze sedmi, které ji neratifikovaly, a syrská vláda v roce 2012 přiznala, že chemické zbraně má.[5] Přesvědčení, že chemické útoky má na svědomí vládnoucí režim, vyjádřily ústy svých představitelů mimo jiné Spojené státy americké, Francie a Spojené království, a zároveň začaly plánovat nějakou formu vojenského zásahu.[6][7]
Naopak Rusko a Írán, které se v konfliktu staví dlouhodobě na stranu Asadova režimu, vyjádřily přesvědčení, že za útoky stojí povstalci,[8] a Čínská lidová republika zaujala zdrženlivý postoj.[6] Vzhledem k tomu, že stálí členové Rady bezpečnosti OSN Čína a Rusko se nechystali podpořit odvetný vojenský zásah proti Asadovu režimu,[9] byla západními spojenci v reakci na útoky zvažována možnost zasáhnout bez mandátu Organizace spojených národů podobně jako Severoatlantická aliance zasáhla v roce 1999 v Kosovu.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pan Ki-mun ke zprávě OSN: V Sýrii zabíjel sarin. Šlo o válečný zločin. lidovky.cz [online]. 2013-09-16 [cit. 2013-09-25]. Dostupné online.
- ↑ V Sýrii nacházejí další mrtvé, svět žádá důkladné vyšetření. Lidovky.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Lékaři bez hranic: V Sýrii zemřelo 350 lidí, příznaky ukazují na chemické látky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-08-24 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-28.
- ↑ Profil: Chemický útok v Sýrii nejhorším podobným činem od Halabdžy. České noviny [online]. 2013-08-29 [cit. 2017-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-29.
- ↑ Syrská opozice hlásí stovky mrtvých po chemickém útoku. Armáda vinu popírá. Lidovky.cz [online]. 2013-08-21 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Londýn viní z chemického útoku Asadův režim, Moskva naopak hovoří o provokaci rebelů. iHNed.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2017-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-29.
- ↑ MAŇOUR, Igor. Příprava na zásah v Sýrii pokračuje, experti OSN tam ale chtějí pracovat ještě čtyři dny. rozhlas.cz [online]. 2013-08-28 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Syrská armáda prý našla chemické látky u povstalců, ti to popírají. Česká televize [online]. 2013-08-24 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Proti intervenci v Sýrii se vedle Ruska a Číny vyslovily i země Latinské Ameriky. Česká televize [online]. 2013-08-29 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Obama obejde OSN, útok na Sýrii chystá bez ní. iHNed.cz [online]. 2013-08-27 [cit. 2017-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-29.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chemické útoky v Ghútě na Wikimedia Commons