Břidličná hora

Břidličná hora
	Pohled na Břidličnou horu od Petrova nad Desnou
Vrchol	1358 m n. m.
Prominence	53 m ↓ Jelení studánka
Izolace	1 km → Jelení hřbet
Seznamy	Tisícovky v Česku #31; Hory Hrubého Jeseníku #9
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Kamzičnická hornatina / Vysokoholský hřbet
Souřadnice	50°1′59″ s. š., 17°11′13″ v. d.
	Břidličná hora
Povodí	Dunaj, Odra
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mrazové sruby pod vrcholem Břidličné hory

Unikátní polygonální půdy na vrcholu hory

Jalovce obecné na vrcholu Břidličné hory

Břidličná hora (německy Schieferhaide^[2]) je 1358 m vysoký vrchol jižní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku mezi Pecny a Jelením hřbetem. Svahy vrcholu pokryté sutí jsou výraznou dominantou při pohledu ze Šumperska. Na vrcholu jsou unikátní geomorfologické útvary − kamenné proudy, kamenná moře, kamenné polygony aj. Svahy přilehlé k Jelenímu hřbetu patří ke čtyřem hlavním lavinovým oblastem v Hrubém Jeseníku. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008.^[3] Většina hory je pokrytá holí s charakteristickou flórou (unikátní populace jalovce obecného), zajímavé rostliny rostou také ve vrcholové suti (vranec jedlový, šicha oboupohlavná). Na holích a sutích hnízdí několik zajímavých druhů ptáků (linduška horská).

Název

Až do 50. let 20. století nesla hora název Břidličná.^[2]^[4]

Geologie

Vrchol Břidličné hory je unikátní nahromaděním téměř kompletního souboru periglaciálních útvarů na jednom místě. Najdeme zde rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy, kryoplanační terasy a polygonální půdy. Všechny zmíněné jevy vznikly působením periglaciálních procesů v pleistocénu, tedy v dobách ledových. Většina útvarů vznikla na západních a severozápadních svazích hory rozpadem skalních výchozů, zachovalo se zde také několik izolovaných skalních stupňů (torů). Hlavní horninou všech těchto útvarů je kvarcit (křemenec), v podkladu se vyskytují také ruly, fylity, svory, zelené břidlice a grafitické břidlice.^[3] Kamenná moře a kamenné proudy se pohybují každoročně o 1-4 mm, maximální naměřená rychlost byla 15 cm za rok.^[5] Kamenná moře a kamenné proudy na vrcholu hory patří k nejcennějším v České republice.^[3]

Flóra

Na svazích hory jsou zachovány přirozené vegetační stupně od horských bučin přes přirozené horské smrčiny po subalpínské louky. Bučiny v údolí Merty na úbočích hory patří k nejdochovanějším na území CHKO Jeseníky. Vrchol hory je pokrytý subalpínskými trávníky s trsnatými trávami (smilka tuhá, kostřava nízká, metlice trsnatá, místy tomka vonná a metlička křivolaká), mezi kterými jen místy vykvétají rdesno hadí kořen, mochna nátržník, koprníček nachový a další. Unikátním druhem je jalovec obecný nízký, který zde tvoří největší populaci na území České republiky.

Na okrajích sutí se vyvinula keříčkovitá společenstva s borůvkou černou, brusinkou obecnou a šichou oboupohlavnou. Na skalách a sutích se nejlépe daří lišejníkům a mechorostům, včetně řady vzácných druhů. Plochu východně od turistické značky pokrývá souvislý porost nepůvodní borovice kleče.^[3]

Fauna

Nejnápadnějšími zástupci živočichů ve vrcholové oblasti Břidličné hory jsou motýli a ptáci. V roce 2006 zde bylo zaznamenáno celkem 187 druhů motýlů. Typickým druhem holí nad hranicí lesa je okáč horský (Erebia epiphron), z dalších nápadných motýlů zde létají bělásek řeřichový, batolec duhový, babočka bodláková, babočka admirál, babočka paví oko, babočka kopřivová a další.^[3]

Při průzkumu v roce 2006 bylo v oblasti Břidličné hory zaznamenáno 53 druhů ptáků, k nejvzácnějším patří linduška horská a sokol stěhovavý, dalšími zajímavými druhy jsou křivka obecná, čečetka tmavá, ořešník kropenatý, krkavec velký, kos horský a další.^[6]

V oblasti vrcholu je možné pozorovat také několik druhů velkých savců, mimo jiné lišku obecnou, jelena evropského, nepůvodního kamzíka horského, vzácně také rysa ostrovida.^[3]

Ochrana přírody

V březnu 2008 se stala hora součástí nově vyhlášené přírodní rezervace Břidličná. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů.^[3]

Turistika

Po temeni hory vede červená turistická značka, hlavní hřebenová trasa ze sedla Skřítek na Jelení studánku. Trasa se vyhýbá vrcholu, který je z důvodu ochrany přírody turisticky nepřístupný. Po severních úbočích hory vede žlutá turistická značka spojující Jelení studánku s Vernířovicemi.

Pohled na Břidličnou horu od severu z Jeleního hřbetu, v pozadí vlevo Pecny

Odkazy

Reference

↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Speciální mapa 1 : 75 000 třetího vojenského mapování: D1_22__3958_10 [online]. Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1875-1952 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZMRHALOVÁ, Magda. Břidličná, nová jesenická přírodní rezervace. Severní Morava. 2009, roč. 53, čís. 95, s. 26-34. ISSN 0231-6323.
↑ Topografická mapa v systému S-1952: M_33_71_C_d [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.
↑ DEMEK, J. Kvantitativní výzkum pohybu sutí na svazích Hrubého Jeseníku. Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., Geographica - Geologica. 1991, roč. 30, s. 7-20.
↑ VAVŘÍK, Martin. Ornitologický průzkum navrhované PR Břidličná. Zprávy MOS. 2007-2008, roč. 65-66, s. 62-74.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Břidličná hora na Wikimedia Commons

[ZTM-1] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.

[:0-2] Speciální mapa 1 : 75 000 třetího vojenského mapování: D1_22__3958_10 [online]. Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1875-1952 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.

[Zmrhalova-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZMRHALOVÁ, Magda. Břidličná, nová jesenická přírodní rezervace. Severní Morava. 2009, roč. 53, čís. 95, s. 26-34. ISSN 0231-6323.

[4] Topografická mapa v systému S-1952: M_33_71_C_d [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.

[5] DEMEK, J. Kvantitativní výzkum pohybu sutí na svazích Hrubého Jeseníku. Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., Geographica - Geologica. 1991, roč. 30, s. 7-20.

[6] VAVŘÍK, Martin. Ornitologický průzkum navrhované PR Břidličná. Zprávy MOS. 2007-2008, roč. 65-66, s. 62-74.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Jesenické tisícovky

Hlavní vrcholy (55)	Praděd (1491 m) • Vysoká hole (1465 m) • Keprník (1423 m) • Velký Máj (1385 m) • Vozka (1377 m) • Malý Děd (1369 m) • Jelení hřbet (1367 m) • Břidličná hora (1358 m) • Dlouhé stráně (1354 m) • Šerák (1351 m) • Mravenečník (1344 m) • Vřesník (1343 m) • Pecny (1334 m) • Červená hora (1333 m) • Spálený vrch SV (1313 m) • Temná (1264 m) • Medvědí hřbet (1261 m) • Velká Jezerná (1249 m) • Černá stráň (1237 m) • Ostrý vrch (1230 m) • Medvědí vrch (1216 m) • Homole (1209 m) • Jelení loučky (1205 m) • Orlík (1204 m) • Malé loučky (1203 m) • Sokol (1187 m) • Malý Máj SZ (1186 m) • Ostružná (1184 m) • Velký Klín (1177 m) • Výrovka (1168 m) • Velký Klínovec (1167 m) • Lysý vrch (1128 m) • Polom (1128 m) • Šindelná hora (1126 m) • Tupý vrch (1123 m) • Medvědí louka (1111 m) • Černava (1103 m) • Žárový vrch (1101 m) • Lyra (1099 m) • Karliny kameny (1091 m) • Javorový vrch (1079 m) • Ztracený vrch (1078 m) • Hřbety (1058 m) • Šindelná hora JZ (1057 m) • Hradečná (1057 m) • Velké Bradlo (1051 m) • Troják (1050 m) • Žárový vrch SV (1045 m) • Hnědý vrch (1044 m) • Pytlák (1040 m) • Vysoká hora (1031 m) • Srnčí vrch (1026 m) • Ostruha (1023 m) • Zaječí hora (1012 m) • Ucháč (1010 m)

Vedlejší vrcholy (30)	Petrovy kameny (1447 m) • Žalostná (1352 m) • Spálený vrch (1313 m) • Velký Jezerník (1309 m) • Zámčisko S (1264 m) • Jelenka (1214 m) • Malý Jezerník (1208 m) • Hubertka (1198 m) • Medvědí vrch JV (1195 m) • Klínová hora (1179 m) • Kamzičí vrch (1173 m) • Medvědí hora (1167 m) • Prostřední vrch (1153 m) • Točník (1145 m) • Malý Klín (1101 m) • Lyra J (1097 m) • Velký Klín JZ (1093 m) • Obří skály (1084 m) • Šumný (1075 m) • Nad soutokem (1060 m) • Orlík Z (1056 m) • Nad Petrovkou (1050 m) • Černá stráň S (1047 m) • Stará hora (1045 m) • Velké Bradlo Z (1041 m) • Pytlácké kameny (1027 m) • Soukenná (1026 m) • Ostruha JV (1022 m) • Kopřivná (1019 m) • Žárový vrch JZ (1012 m)