Čečetka tmavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxČečetka tmavá
alternativní popis obrázku chybí
Čečetka tmavá
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď pěnkavovití (Fringillidae)
Rod čečetka (Acanthis)
Druh čečetka zimní (Acanthis flammea)
Trinomické jméno
Acanthis flammea cabaret
Müller, 1776
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Acanthis cabaret
  • Carduelis cabaret
  • Carduelis cabaret cabaret
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čečetka tmavá (Acanthis flammea cabaret) je drobný pták, zřetelně menší než vrabec, z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae). Jde o poddruh čečetky zimní (Acanthis flammea), někdy též uváděný jako samostatný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 12,5–14 cm
  • Délka křídla:67-81mm
  • Hmotnost: 9-17,5g

Zbarvení je velmi podobné čečetce zimní, ale celkové vyznění je tmavší (hnědší). Má černavě hnědé okraje per, hlavně svrchu a na hrdle. Rovněž její vábení se liší od čečetky zimní. Sameček má nápadně karmínově červenou přední část temene a zejména hruď. Pod malým, u kořene širším, zobákem je výrazná černá skvrna. Kostřec je načervenalý a jemně čárkovaný (na rozdíl od čečetky bělavé, která má kostřec bílý). Vršek těla a boky jsou podélně tmavěji proužkované, spodek těla je bělavý. Přes šedohnědá křídla se táhnou dva světlé křídelní pásky. Samička má červené pouze temeno, nikdy hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim také černá skvrna v okolí zobáku. Jsou na spodu hustěji skvrnitá.[1][2]

Bionomie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření: Alpy a Britské ostrovy, v posledních 50 letech se rozšířila na celém území mezi oběma oblastmi (viz mapka). Převážně stálý až potulný druh. Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích.[3] V České republice hnízdí rozptýleně především v horských oblastech mimo východní část území; celková početnost je odhadována na 6-12 tisíc párů.[4]. Hnízdí od dubna do července - většinou 2× ročně. Často hnízdí více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet jakési "kolonie"). Hnízdo staví, stejně jako u většiny pěnkavovitých ptáků, samička. Bývá umístěno na jehličnanech, listnáčích i keřích, zpravidla nevysoko nad zemí. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, mechu i lišejníku. Hnízdní kotlinka má výstelku z chlupů a peří. Samička snáší 4-5 vajíček, na kterých sedí sama a sameček ji na hnízdě krmí. Potrava je převážně rostlinná - semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění nezralá semena a hmyz[1].

Chov a kulturní význam[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších časech nebývala čečetka, na rozdíl od jiných pěnkavovitých, oblíbeným "klecním ptákem". Zpěv není příliš libozvučný (zejména vedle stehlíka nebo konopky). V ČR jsou v zajetí chovány především čečetky zimní.[2].

Video[editovat | editovat zdroj]

Jarmila Kačírková: Čečetka tmavá (Acanthis flammea cabaret) Krkonoše, Luční bouda, 22.6.2019

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/
  2. a b Podpěra P.,Zrnožraví pěvci celého světa, 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.
  3. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]