Babočka paví oko
 Babočka paví oko | |
|---|---|
.jpg) Babočka paví oko | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Podřád | Glossata |
| Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) |
| Podčeleď | babočky (Nymphalinae) |
| Rod | babočka (Inachis) |
| Binomické jméno | |
| Inachis io (Linnaeus, 1758) | |
| Synonyma | |
Papilio io Linnaeus, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Babočka paví oko (Inachis io (Linnaeus, 1758)) je druh denního motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae).[1] Svoje druhové jméno dostal podle výrazně zbarvených skvrn, které se nacházejí na jeho křídlech. V současnosti není babočka paví oko na území Česka řazena mezi ohrožené druhy a je po celém území státu hojně rozšířena.[2] Řadí se mezi nejznámější a nejhojnější motýly na území státu.[3]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Druh se popisuje odborně jako Inachis io, ale existují i alternativní pojmenování Nymphalis io, Papilio io a Aglais io (dle Linnaeus, 1758).[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vajíčko
[editovat | editovat zdroj]Samička babočky paví oko klade shluky vajíček na spodní stranu živných rostlin[2] (např. kopřivy dvoudomé či chmelu otáčivého).[2] Samička klade shluk vajíček na jedinou rostlinu, na které pak po vylíhnutí housenky vytváří své „hnízdo“ ze spředených listů rostlin.[4]
Housenka
[editovat | editovat zdroj]_(1).jpg)
Po vylíhnutí z vajíček žijí housenky babočky společně a na jedné rostlině se tak často vyskytuje až několik desítek jedinců.[3] Housenka je černá hustě posetá bílými skvrnami s černými trny. Panožky mají červené a hlava je černě lesklá.[4] Housenka se během vývoje téměř nemění.[4] z kopřivy získává dostatek potravy a opouští ji až v době dospělosti (tj. jako imago). Prochází dokonalou přeměnou.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Housenky se živí převážně kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), případně chmelem otáčivým (Humulus lupulus).[2] Ve vzácných případech byla housenka pozorována na ostružiníku.[4]
Kukla
[editovat | editovat zdroj]
Housenky před zakuklením vyhledávají potenciální úkryt (pod kamenem, ve štěrbinách zdí), kde se následně kuklí jednotlivě do různě barevných kukel, což je dáno neuroendokrinními faktory. Stádium kukly je krátké.[2] V jiných případech se housenky zakuklí přímo na živné rostlině.[4] Kukly jsou většinou pak zavěšené a dle závislosti na úkrytu se mění i barva kukly. Pokud se housenka zakuklí na rostlině, mívá kukla barvu žlutozelenou s červenohnědými proužky a lesklými skvrnami. V případě, že došlo k zakuklení v štěrbině či pod kamenem, je kukla hnědošedá se zlatými skvrnami na hřbetě.[4]
Dospělec
[editovat | editovat zdroj]Dospělec má přední a zadní křídla hnědé až hnědočervené barvy , na kterých se nachází výrazné modravé skvrny v rozích křídel,[4] které způsobují nezaměnitelnost tohoto druhu. Velikost předního křídla se udává mezi 32 až 40 mm[2] (jiný zdroj uvádí 27 až 35 mm[4]), rozpětí předních křídel se pak udává mezi 60 až 64 mm.[3] Lem křídel je černohnědý, u předního páru křídel je členitý s černou kresbou.[4] Naproti tomu vnější okraje křídel jsou mírně zubaté.[4]
Zimu přezimovává dospělec.[2]
Babočka paví oko
△ Babočka paví oko
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Motýla je možné spatřit na květech, zralém ovoci i vytékající míze, často i na bodlácích a kopřivách.[chybí zdroj] Samičky preferují nektar, který obsahuje aminokyseliny.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se téměř po celý rok (je jedním z prvních jarních motýlů) v polohách od nížin až do hor v palearktických oblastech,[2] tedy téměř v celé Evropě (vyjma Kréty a nejsevernějších oblastí Evropy do 60° s.š.[4]),[3] Turecku, v mírných oblastech Asie až po Japonsko. Pozorování naznačují, že se počátkem 21. století babočka paví oko rozšiřuje v oblasti Velké Británie do severnějších oblastí, než které dříve obývala.[2] V těchto oblastech obývá v podstatě většinu území od lesů, luk, zahrad, parcích i zastavěných oblastech.[2]
Jeho téměř celoroční výskyt na území Česka je dán tím, že je babočka paví oko dvougenerační.[3] Jedna generace se objevuje na jaře a druhá na podzim s tím, že se obě populace v letních měsících překrývají.[2] Jarní generace se vyskytuje od března do pozdního léta.[3] Kdežto přezimující generace často létá ještě od března do května.[4] Na území státu se jedná o relativně hojný druh vlivem rozšířenosti kopřivy, která slouží za hlavní potravu housenek.[4]
.jpg)
Zimu přečkává na chráněných místech (dutiny stromů atd.),[3] a díky existenci člověka vyhledává i nevytápěné prostory lidských příbytků jako jsou půdy či sklepy.[4]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Babočka paví oko je solitérně žijící druh, který má otevřené populace. Jedinci druhu jsou schopni dálkové migrace.[2] Během léta samci převážně v odpoledních hodinách hájí svá teritoria, což ale neplatí v podzimním období, kdy většinu času stráví příjmem potravy, vystavování se slunečním paprskům, migrací a vyhledáváním potenciálních míst pro přezimování. Toto chování je způsobeno tím, že na podzim imága nemají ještě dostatečně vyvinuté pohlavní orgány, což jim neumožňuje rozmnožování, které se pak odehrává u přezimující populace až na jaře.[2]
Dospělí motýli létají jak v otevřené krajině (jako jsou louky, pole, pastviny a další agrární krajina), ale taktéž i při okrajích lesů a v okolí křovin. Nicméně často zalétávají i do okolí lidských sídel, konkrétně na zahrádky či jeteliště, kde dospělci sají nektar.[4]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Samci pro získání samičky využívají vyčkávací párovací strategii nazývanou jako perching.[2] Po oplodnění klade samička shluky vajíček na spodní stranu rostlin, kterými se následně vylíhnuté housenky živí.[2]
Sběratelství
[editovat | editovat zdroj]
Babočka paví oko je častým cílem sběratelů motýlů z důvodu estetické krásy její kresby křídel.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 BioLib.cz – Inachis io (babočka paví oko) [online]. BioLib.cz [cit. 2011-01-21]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Babočka paví oko - Inachis io (Linnaeus, 1758) [online]. Mapování a ochrana motýlů České republiky [cit. 2011-01-21]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 TRNKA, Filip. Inachis io – babočka paví oko [online]. Natura Bohemica [cit. 2011-01-21]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 288.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 288.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu babočka paví oko na Wikimedia Commons
