Bukovec (Plzeň)
| Bukovec | |
|---|---|
 Kaple na Zemědělském náměstí v Plzni-Bukovci | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′17″ s. š., 13°26′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 567 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bukovec (3,34 km²) |
| PSČ | 312 00 312 19 |
| Počet domů | 167 (2011)[2] |
  Bukovec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 122700 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovec (německy Bukowetz) je část statutárního města Plzeň, nachází se na severovýchodě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 198 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 446 obyvatel.[4]
Bukovec je také název katastrálního území o rozloze 3,34 km².[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První stopy lidského osídlení v této lokalitě jsou podle nálezů z doby 1 500 – 500 let před naším letopočtem. První Slované se na ostrohu nad Bukovcem usídlili v 8. – 9. století, zdejší hradiště na Holém vrchu je nejvýznamnějším v Plzeňské kotlině.[6]
Bukovec byl založen na svažujícím se ostrohu nad řekou Berounkou. Obec se rozkládá kolem cesty směřující k brodu přes řeku. První písemná zmínka pochází z roku 1379, tehdy Bukovec patřil k panství v Červeném Hrádku, které bylo ve vlastnictví Heřmana z Nečtin. V roce 1724 hrádecké panství i s Bukovcem, který tehdy tvořilo 14 stavení, koupilo město Plzeň. Obec se postupně začala rozrůstat. V 19. století nastal větší rozvoj, v roce 1838 již zde žilo 142 obyvatel ve 23 domech. Obyvatelé nacházeli práci ve dvou cihelnách, dvou mlýnech a v zemědělství – pěstoval se tu také chmel pro pivovar v Červeném Hrádku. Od roku 1862 vedla kolem vsi železnice do Prahy, přes veškeré snahy bukoveckých se nikdy nepodařilo zřídit zde železniční zastávku. Začal se rozvíjet i průmysl, v roce 1870 jeden z mlýnů koupili bratři Weissové a přestavěli jej na papírnu, již v roce 1871 vyrobili první papír.[7] V roce 1912 továrna vyhořela, ale byla obnovena, později k ní dokonce byla přivedena železniční vlečka a výroba papíru zde fungovala až do 90. let 20. století. Druhý mlýn koupila v roce 1929 firma Helmhacker a zřídila zde výrobnu chemických plynů, nyní je na břehu Berounky ruina bývalého mlýna.
S rozvojem průmyslu se objevil i společenský život. V roce 1897 byl založen Občansko – vzdělávací spolek Budoucnost, roku 1909 byl ustaven Sbor dobrovolných hasičů, který je velmi aktivní.[8] V roce 1910 by při Sboru dobrovolných hasičů založen divadelní odbor. V roce 1915 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota. Od roku 1921 s přestávkami existuje sportovní klub, nyní pod názvem SK Plzeň – Bukovec.
V roce 1920 bylo zavedeno elektrické osvětlení, v roce 1935 se začala budovat kanalizace. V roce 1936 bylo zřízeno koupaliště Na Haltýři napájené místním pramenem.[6] V roce 1957 byl postaven nový Dům požárníků.
Bukovec byl samostatnou obcí až do roku 1942, kdy byl připojen k Plzni. Je součástí městského obvodu Plzeň 4 a patří, díky svému umístění v údolí řeky Berounky, k nejkrásnějším městským částem.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Na Holém vrchu se dochovaly terénní pozůstatky bukoveckého hradiště z doby halštatské. Později bylo znovu osídleno Slovany v raném středověku.[10]
- Myslivna Zábělá
- Zemědělské náměstí - malá trojúhelníková náves se zděnou pozdně klasicistní a historizující zástavbou z 19. století. 22. září 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.[11]
- Šestiboká pozdně barokní kaple Panny Marie se zvoničkou uprostřed Zemědělského náměstí, v roce 2019 opravena.[12]
- Drobná výklenková kaplička v oplocení domu č. p. 1 (novorenesančně přestavěném).[13]
- Pomník Mistra Jana Husa umístěný na konci vsi směrem k Chlumku (postavený ve 20. letech 20. století z iniciativy místního Sboru dobrovolných hasičů).
- Pomník bukoveckým vojákům padlým v 1. světové válce - Zemědělské náměstí (postavený ve 20. letech 20. století z iniciativy Sboru dobrovolných hasičů).[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 4-1. Dostupné online.
- ↑ Územně dentifikační registr ČR. Katastrální území Bukovec: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. 1. vyd. Plzeň: Nava 134 s. ISBN 80-7211-003-9, ISBN 978-80-7211-003-2. OCLC 39105221
- ↑ WASKA, Karel. Dějiny města Plzně. 2. 1.. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2016. 913 s. ISBN 978-80-87911-04-4.
- ↑ a b Historie sboru :: SDH Bukovec. sdhbukovec.webnode.cz [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.
- ↑ HAJŠMAN, Jan. Městský obvod Plzeň 4. Vydání první. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 158 s. ISBN 978-80-87338-56-8.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bukovec, s. 47–48.
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovec na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Bukovec na webu ČÚZK
