Bukáček malý

Bukáček malý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	brodiví (Ciconiiformes);
Čeleď	volavkovití (Ardeidae);
Podčeleď	bukači (Botaurinae);
Rod	bukáček (Ixobrychus);
Binomické jméno
	Ixobrychus minutus; (Linné, 1766)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukáček malý (Ixobrychus minutus) je naše nejmenší volavka, která je velká asi jako hrdlička zahradní. Samec má hřbet černý, samice hnědavě skvrnitý. Mláďata jsou hnědá, podélně čárkovaná. Nohy má zelenožluté. Žije velmi skrytě v rákosových a vrbových porostech a jeho přítomnost je tak nejlépe zjistitelná po hlase.

Hlas

Samec se ozývá, především v noci, hlubokým nepřetržitým a monotónním "vru, vru, vru". V letu občas nosovým "kerak".

Rozšíření

Západní část Eurasie až po západní Čínu, Pákistán a severní Indii, Afrika jižně od Sahary a východní Austrálie. Malé populace se vyskytují i na Madagaskaru a Nové Guinei. V Evropě jako hnízdící pták chybí na Britských ostrovech, v Irsku, Dánsku, Estonsku, ve Skandinávii a v severním Rusku.

Výskyt v ČR

Bukáček malý je v ČR vzácný druh s odhadem početnosti 60 až 80 párů. Většina prokázaných hnízdění pochází z pravidelně obsazovaných lokalit v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě. Dříve (do 60.let 20.stol.) u nás výrazně hojnější. Je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.^[1]

Hnízdění

Vzácně hnízdí v močálech, bažinách a na březích rybníků zarostlých rákosem. Hnízdí v květnu až červenci, většinou jednou ročně. Hnízdo je miskovitá stavba ze stébel ostřice a rákosí umístěná těsně nad vodou. Samice snáší 4-6 bělavých vajec na kterých sedí oba rodiče asi 17-19 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ještě nevzletná po 10-12 dnech, kdy se obratně pohybují v rákosí v okolí hnízda. Vzletnosti dosahují mladí ptáci ve stáří 21 - 23 dnů.