Budníček větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBudníček větší
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Status iucn3.1 LC cs.svg
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďbudníčkovití (Phylloscopidae)
Rodbudníček (Phylloscopus)
Binomické jméno
Phylloscopus trochilus
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budníček větší (Phylloscopus trochilus) je malý druh zpěvného ptáka z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie

Budníček větší byl popsán Carlem Linném v roce 1758 pod rodovým jménem Motacilla.[1][2] Do rodu Phylloscopus byl pak přeřazen v roce 1826.[3]

Tvoří 3 poddruhy:[4]

  • Phylloscopus trochilus trochilus (Linnaeus, 1758) - hnízdí v Evropě s výjimkou severní Skandinávie (v rozmezí od Pyrenejí severně až po Alpy); zimuje v západní Africe.
  • Phylloscopus trochilus acredula (Linnaeus, 1758) - hnízdí v severní Skandinávii východně až po západní Sibiř; zimuje ve střední Africe.
  • Phylloscopus trochilus yakutensis Ticehurst, 1935 - hnízdí ve východní Sibiři; zimuje ve východní a jižní Africe.

Popis

Je o něco menší než vrabec, dorůstá délky 11-12,5 cm, v rozpětí křídel měří 17-22 cm a váží 7-15 g. Svrchu je zelenohnědý, spodinu těla má špinavě bílou až nažloutlou. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší, mladí ptáci mají v porovnání s dospělci žlutší spodinu těla. Velmi se podobá blízce příbuznému budníčku menšímu (P. collybita), v porovnáním s kterým má však svělejší hnědavé končetiny, delší světlejší zobák a delší primární letky.[4][5][6][7]

Vábí dvouslabičným stoupavým „hýit“. Zpěv se skládá z řady jednoduchých opakovaných hvízdavých zvuků (viz zvuk nahrávka).

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy a v Asii, kde zasahuje až po východní Sibiř. Je tažný se zimovišti v subsaharské Africe. Poddruh Phylloscopus trochilus yakutensis přitom každoročně podniká migrace dlouhé až 12 000 km z východní Sibiře do jižní Afriky.[4][6] V České republice, kde se vyskytuje od března do října, hnízdí od nížin po 1700 m n. m.[8]

Přednostně se zdržuje v mladých otevřených lesích s hustým podrostem a stromy mladšími 10-20 let, proniká však také do parků a zahrad. Největších populačních hustot dosahuje v místech s vodními prvky a hojným porostem bříz, olší, vrb, kapradí a nízkého ostružiní, v kterém staví hnízda.[6]

Ekologie

Budníček větší

Živí se hmyzem, jeho larvami, pavouky a na podzim také různými plody. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od května do srpna.[9] Kulovité hnízdo z trávy a mechu vystlané peřím s bočním vchodem staví na zemi v hustém keři nebo v trávě. V jedné snůšce je pak 4-8 světlých, červenohnědě skvrnitých, 15,2 x 12,2 mm velkých[8] vajec, na jejichž 12-14 denní inkubaci se podílí samotná samice. Mláďata hnízdo opouští po 13-14 dnech. Pohlavně dospívá již v prvním roce života a ve volné přírodě se dožívá průměrně 2 let.[10]

Početnost

Evropská populace je odhadována zhruba na 40 milionů párů, v České republice pak hnízdí v počtu 500 000-1 000 000 párů.[8] V posledních letech jeho početnost na našem území mírně klesá.[11]

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. Willow Warbler (Phylloscopus trochilus) [online]. The Internet Bird Collection [cit. 2010-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Boie, F. Isis (von Oken) 19 (10): 972, 1826. (anglicky)
  3. Lockwood, W. B. (1984). The Oxford Book of British Bird Names. Oxford University Press, ISBN 0-19-214155-4. (anglicky)
  4. a b c Hoyo, J. del, et al., eds. (2006). Handbook of the Birds of the World, vol. 11. Barcelona: Lynx Edicions. str. 649. ISBN 84-87334-22-9. (anglicky)
  5. Baker, Kevin (1997). Warblers of Europe, Asia and North Africa (Helm Identification Guides). str. 256–259. ISBN 0713639717. (anglicky)
  6. a b c Snow, D. W. & Perrins, C. M. (1998). The Birds of the Western Palearctic (Concise Edition ed.). Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-854099-X. (anglicky)
  7. Javier Blasco-Zumeta: Ageing and sexing (PDF)
  8. a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 196. 
  9. VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 53. 
  10. Willow Warbler Phylloscopus trochilus [online]. BTO [cit. 2010-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-12-17]. Dostupné online.