Přeskočit na obsah

Brno-Horní Heršpice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brno-Horní Heršpice
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoBrno
Souřadnice
Brno-Horní Heršpice
Brno-Horní Heršpice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice333054
TratěBřeclav–Brno, Brno–Jihlava, Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od1869
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaMHD
Služby ve staniciČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výpravní budova stanice Brno-Horní Heršpice

Brno-Horní Heršpice je železniční stanice v Brně, v městské části Brno-jih, ve čtvrti Horní Heršpice. Původní název stanice byl Heršice Horní, pak se měnil postupně přes Heršpice Horní, Geršpice Horní, Jeršpice Horní, Heršpice Horní až na poslední Brno-Horní Heršpice (od roku 1953).

Nachází se na trati Břeclav–Brno, ze které odbočuje severovýchodním směrem nákladní průtah Brnem (přes stanici Brno dolní nádraží) a západním směrem dvoukolejná trať do Střelic, kde se dělí na větve směr Jihlava a směr Hrušovany nad Jevišovkou.

Na původní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do Brna z roku 1839 se zde žádná dopravna nenacházela. Teprve v roce 1856, při zprovoznění Brněnsko-rosické dráhy (BRE), zde vznikl úrovňový přejezd tratí KFNB a BRE a na vlastní trati BRE výhybna. Ta byla roku 1868 odkoupena KFNB, která ji přestavěla, rozšířila a roce 1869 otevřela jako stanici.[1]

Poblíž stanice se nachází také Středisko údržby Horní Heršpice.

Výpravní budova

[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova původně měla být umístěna na východní straně kolejí jako větší strážní domek. Podle plánů Tomáše Nováka a dle požadavků KFNB v roce 1856 byla postavena na západní straně. V budově byly místnosti pro dozorčí personál, kanceláře a byty pro úředníky KFNB a BRE. Původní výpravní budova byla symetrická s postranními křídly a dvouramenným vnějším schodištěm (zachováno jako jednoramenné na drážní straně), které vyrovnávalo terénní nerovnost.[2] V roce 1869 (v souvislosti s výstavbou Moravskoslezské dráhy) celou stavbu odkoupila KFNB a přestavěla. V sousedství výpravní budovy byla postavena výtopna, vodárenská věž a obytný dům. Původní romantizující architektonické prvky byly sneseny při opravách v šedesátých letech 20. století. Zachováno zůstalo jedno rameno schodiště s původním litinovým zábradlím a kamennou podezdívkou, kamenné obložení vstupních dveří.[2][3]

  1. KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  2. a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26, 41, 142–143. 
  3. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj.. Litoměřice: [s.n.], 2005. ISBN 80-86765-02-4. S. 197. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]