Bombax

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Na tento článek je přesměrováno heslo Cejba. Možná hledáte: rod Ceiba (vlnovec).
Wikipedie:Jak číst taxoboxBombax
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí Bombax ceiba
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod bombax (Bombax)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bombax[1] (Bombax) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy s dlanitě složenými listy a velkými pětičetnými květy s mnoha tyčinkami. Kmen a větve jsou často pokryté kuželovitými ostny. Plodem je tobolka se semeny obalenými hojnými vlákny. Květy se rozvíjejí v bezlistém stavu a jsou opylovány ptáky nebo netopýry. Rod zahrnuje 11 druhů a pochází z tropické Asie, Afriky a severní Austrálie.

Nejvýznamnějším druhem je Bombax ceiba. Je znám též pod českým jménem cejba, bývá však zaměňován s americkým rodem vlnovec (Ceiba). Je poměrně často pěstován v tropech jako okrasná dřevina a má i jiné využití. Z plodů i kůry se získávají vlákna, na listech se chovají housenky martináčů z jejichž kokonů se získává hedvábí, poupata se používají k ochucování jídel. Dřevo je měkké, lehké a snadno opracovatelné. Má význam též v místní medicíně.

Ilustrace Bombax ceiba z 19. století

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu bombax jsou opadavé stromy, dorůstající výšky až 35 metrů. Kmeny a větve jsou nezřídka pokryté tvrdými kuželovitými ostny a některé druhy mají u paty kmene výrazné opěrné pilíře. Větve bývají charakteristicky patrovitě uspořádané. Listy jsou dlanitě složené z 5 až 7 (3 až 9) celokrajných lístků. Jednotlivé lístky jsou přisedlé nebo stopečkaté a na rozdíl od podobného rodu Pseudobombax nasedají švem. Květy jsou velké, jednotlivé nebo v chudých úžlabních vrcholících. Kalich je miskovitý až trubkovitý, hluboce laločnatý nebo na vrcholu uťatý. Koruna je pětičetná, korunní lístky jsou obvejčité až podlouhlé, poněkud nesymetrické, na vnější straně jemně plstnaté. Tyčinek je mnoho (až přes 900) a jsou uspořádány ve dvou soustředných kruzích. Vnější kruh je rozčleněn do 5 svazečků spočívajících na bázi korunních lístků. Nitky tyčinek vnitřního kruhu jsou připojené ke čnělce, ale nesrůstají s ní. Semeník obsahuje 5 komůrek s mnoha vajíčky. Čnělka je zakončená laločnatou bliznou. Plodem je pouzdrosečná, víceméně dřevnatá tobolka pukající 5 chlopněmi a obsahující mnoho semen obklopených hojnými vlnatými chlupy vzniklými z endokarpu. Po puknutí plodu se objevuje vytrvalý, křídlatý střední sloupek.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod bombax zahrnuje v současném pojetí 11 druhů, jejichž původní areál rozšíření je výhradně v tropech Starého světa. V tropické Asii roste celkem 5 druhů, v subsaharské Africe 6 druhů, v severní Austrálii 1 druh. V tropické Asii se bombaxy vyskytují v oblasti od Pákistánu, Indie a jižní Číny přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Filipíny. Největší areál, víceméně se překrývající s areálem celého rodu a sahající od Pákistánu až po severní Austrálii, má Bombax ceiba. Skutečná oblast původního výskytu tohoto druhu není vzhledem k jeho dlouhé kulturní historii s jistotou známa. Roste zdomácněle i na jiných kontinentech, zejména v subsaharské Africe a Karibiku. Největší počet druhů bombaxu (všech 5 asijských) roste v Indočíně. V Číně, Indii a jihovýchodní Asii roste po 2, resp. 3 druzích. V tropické Africe roste 6 druhů. Žádný druh nemá původní areál rozšíření současně v Africe i v Asii.[5] Bombaxy nejčastěji rostou jako složka tropických sezónně suchých a monzunových lesů, řidčeji se vyskytují i v tropickém deštném lese.[6][7]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Bombaxy mají velké, vonné květy s hojným nektarem, které se vesměs rozvíjejí v bezlistém stavu. Červené, miskovité květy B. ceiba se otevírají ráno a jsou opylovány ptáky, naproti tomu bělavé květy příbuzného druhu B. valetonii se otevírají na noc a jsou specializované na opylování netopýry.[8] Snadno dostupný nektar v květech B. ceiba vyhledávají také různí nelétající savci, zejména cibetky, veverky, makakové a kuny. Nebylo však prokázáno, že by se významněji podíleli na opylování.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Někteří afričtí zástupci byli v minulosti řazeni do samostatného rodu Rhodognaphalon.[5][2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Vlákna z plodů některých druhů poskytují indický kapok, který má o něco horší kvalitu než kapok z vlnovce. Pěstuje se na plantážích zejména v Indii, Thajsku a Myanmaru. Okvětní lístky se v Asii přidávají do kari a jiných jídel k jejich ochucení.[2][10] Dřevo bombaxů je měkké a lehké a velmi snadno opracovatelné. Jádrové dřevo je bledě hnědožluté až světle rezavohnědé. V Malajsii je obchodováno pod názvem kebabu. Používá se zejména na různé obalové materiály, jako podkladový materiál pod dýhy, k výrobě rakví, dřevěné obuvi aj. a někdy i k dekoračním účelům. Snadno podléhá rozkladu.[11][12][13] Bombaxy jsou využívány jako živné rostliny martináčů rodu Antheraea (A. proylei, A. mylitta), z jejichž kokonů se získává hedvábí.[14] Z vnitřní kůry Bombax ceiba se získávají lýková vlákna používaná zejména k výrobě provazů.[13] Bombax ceiba je v tropech pěstován jako okrasná dřevina. Do USA byl introdukován v roce 1912 a je hojně pěstován zejména na Floridě.[15] V Africe je dosti často pěstován druh B. oleagineum, pocházející ze Zambie.[3]

Různé části Bombax ceiba jsou využívány v indické medicíně zejména jako stimulans, adstringens, expectorans aj. Používají se zejména při průjmových onemocněních, kožních neduzích, zánětech některých orgánů a ke snižování horečky. Pryskyřice je v Indii používána jako afrodiziakum, tonikum, adstringens a při průjmových onemocněních.[16][17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  3. a b LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky) 
  4. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky) 
  5. a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BALGOOY, M. M. J. van. Malesian seed plants. Volume 2: portraits of tree families. Leiden, Niederlands: Rijksherbarium, 1998. ISBN 9071236366. (anglicky) 
  7. ASHTON, Mark S. et al. Field guide to the common trees and shrubs of Sri Lanka. [s.l.]: WHT Publication, 1997. (anglicky) 
  8. FAEGRI, K.; VAN DER PIJL, L. The principles of pollination ecology. [s.l.]: Pergamon Press, 1979. (anglicky) 
  9. CORLETT, Richard T. Flower visitors and pollination in the Oriental (Indomalayan) Region. Biological Reviews. 2004, čís. 79. 
  10. PRANCE, Ghillean; NESBITT, Marc. Cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. ISBN 0-203-02090-1. (anglicky) 
  11. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  12. CHUDNOFF, Martin. Tropical timbers of the world. [s.l.]: USDA, 1980. (anglicky) 
  13. a b VAN SAM, Hoang; NANTHAVONG, Khamseng; KESSLER, P.J.A. Trees of Laos and Vietnam: A field guide to 100 economically or ecologically important species. Blumea. 2004, čís. 49. 
  14. SETH, M.K. Trees and their economic importance. The Botanical Review. 2004, čís. 69(4). 
  15. BROWN, Stephen H. Bombax ceiba [online]. University of Florida. Dostupné online. (anglicky) 
  16. HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky) 
  17. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]