Bitva u Podůlšan
| Bitva u Podůlšan | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Husitské války | |||
 Terénní zbytky Opatovického kláštera | |||
| Trvání | 15. nebo 22. března 1421 | ||
| Místo | okolí obce Podůlšany nedaleko Hradce Králové | ||
| Souřadnice | 50°8′14″ s. š., 15°44′37″ v. d. | ||
| Výsledek | úspěšný výpad katolíků proti husitskému vojsku a zmaření obležení Opatovického kláštera | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Podůlšan či též bitva u Opatovic byla v počáteční fázi husitských válek menším válečným střetem mezi oddíly katolických obránců Opatovického kláštera pod velením Aleše ze Šternberka loajálními římskému císaři a českému králi Zikmundovi Lucemburskému a jednotkami husitských radikálů vedenými hejtmanem Lukášem z husitského města Hradec Králové. Odehrála se v neděli 15., nebo 22. března 1421 v okolí obce Podůlšany nedaleko Hradce Králové ve východních Čechách a skončila vítězstvím katolického vojska nad výpravou husitů, díky němuž bylo obléhání nedalekého opevněného Opatovického kláštera zmařeno.
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
Po začátku husitských válek po smrti Václava IV. a nástupu Zikmunda Lucemburského na český trůn se v létě 1420 město Hradec Králové dostalo pod kontrolu kališníků v čele s radikálním knězem Ambrožem z Hradce a vojenskými hejtmany Alešem Vřešťovským z Rýzmburka, Benešem z Mokrovous a Jiříkem z Chvalkovic. Ti začali následně posilovat pozici husitů ve východních Čechách, mj. prostřednictvím ničení klášterů. V listopadu 1421 tak vyplenili cisterciácký klášter Svaté Pole u Opočna, útok na větší a opevněný Opatovický klášter v Opatovicích nad Labem, vzdálený od Hradce zhruba osm kilometrů, vedený Alešem z Rýzmburka, selhal. Velitelem obrany kláštera byl králem Zikmundem pověřen Aleš ze Šternberka. (Někdy se uvádí, že posádku posílily též ozbrojenci Jana Městeckého z Opočna a Hynka Červenohorského, což však není doloženo.)[1]
Bitva[editovat | editovat zdroj]
O událostech okolo Podůlšan a Opatovic informuje několik středověkých kronik, např. Staré letopisy české či Kronika starého kolegiáta pražského,[2] které se vesměs shodují na následujícím průběhu střetu. Liší se však v dataci události: zatímco Staré letopisy české kladou bitvu k datu 22. března, Kronika starého kolegiáta pražského ji datuje na 15. března (v obou případech se bitva strhla v neděli).
K dalšímu útoku na Opatovický klášter se hradečtí husité odhodlali ve druhé polovině března 1421. Nejzkušenější městský hejtman Aleš z Rýzmburka tou dobou pobýval jako člen husitského poselstva v Polsku, velení výpravy se tedy ujal vojenský hejtman jménem Lukáš. Voj o počtu minimálně několika stovek válečníků s bojovými vozy se vydal k Opatovicím nikoliv přímo, ale okolo vsi Podůlšany, patrně se záměrem napadení kláštera z neočekávaného směru, svou roli mohly sehrát také plochy zaplavené zjara vodou z Labe.
Početně slabší posádka kláštera se o přesunu husitského vojska dozvěděla a rozhodla se provést proti nepříteli útočný výpad. Ten proběhl patrně neočekávaně, kdesi na polní cestě poblíž Podůlšan, což znemožnilo plně využít husitskou bojovou taktiku vozové hradby. Katolické oddíly v bitvě zvítězili, část nepřátel pobili a na 300 zajatců odvlekli do Opatovic.[3] V bitvě padl také sám husitský velitel Lukáš.
K bitvě nejspíše došlo na staré cestě mezi Hradcem Králové a obcí Plačice, která byla na základě svého geologického podloží sjízdná po celý rok. Lokalizaci střetu dopomohl výzkum místního spolku Klub přátel historie Opatovic nad Labem a Pohřebačky, podle nějž byly v minulosti v oblasti nacházeny lidské kosterní pozůstatky.
Důsledky[editovat | editovat zdroj]
I přes úspěch akce katolických sil a odvrácení obléhání kláštera neměla jeho další existence dlouhého trvání. Okolo Velikonoc téhož roku ho dobyla a vypálila husitská vojska vedená Divišem Bořkem z Miletínka. Hradec Králové i díky tomu zůstal pevnou husitskou pevností až do samého konce husitských válek, až do roku 1437, kdy byl kněz Ambrož se svými příznivci z města vyhnán.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RICHTER, David. Zánik Opatovického kláštera a „zboží kláštera Opatovického" [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ www.husitstvi.cz • Zobrazit téma - Kronika Starého Pražského kolegiáta. www.husitstvi.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Pardubice : Sdružení přátel Pardubického kraje. www.kraj.kppardubicka.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Časopis Musea království Českého. Praha: Matice česká, 1903, 77(2). s. 286. ISSN 1210-9746.
