Berthold Auerbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berthold Auerbach
Berthold Auerbach kolem roku 1850
Berthold Auerbach kolem roku 1850
Rodné jméno Moses Baruch Auerbach
Narození 28. února 1812
Nordstetten, dnes součást Horb am Neckar
Úmrtí 8. února 1882 (ve věku 69 let)
Cannes, Francie
Povolání spisovatel a překladatel
Národnost židovská
Stát Württemberské království,
Německá říše
Alma mater Univerzita v Heidelbergu
Žánr vesnické povídky
Významná díla Schwarzwälder Dorfgeschichten,
Barfüßele
Ocenění Maxmiliánův řád pro vědu a umění,
Řád červené orlice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berthold Auerbach, původním jménem Moses Baruch Auerbach, (28. února 1812, Nordstatten, dnes součást Horb am Neckar - 8. února 1882, Cannes, Francie) byl německý spisovatel a překladatel židovského původu.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z židovské rodiny a na základě vůle rodičů se měl stát rabínem. Proto v letech 18251830 navštěvoval nejprve talmudskou školu v Hechingenu a pak rabínskou školu v Karlsruhe. Roku 1830 však přestoupil na gymnázium ve Stuttgartu a v letech 18321833 studoval práva a pak filozofii na univerzitě v Tübingenu. ROku 1833 přestoupil na Mnichovskou univerzitu, odkud byl za účast v zakázaném buršáckém spoku Germania vyloučen (byl dokonce odsouzen na dva měsíce do vězení). Studium mohl v letech 18341837 dokončit na univerzitě v Heidelbergu. Roku 1838 vstoupil do [Svobodné zednářství|zednářské lóže]] ve Frankfurtu nad Mohanem.[3]

Studiem díla Barucha Spinozy se rozešel s ortodoxním judaismem. Byl takovým obdivovatelem tohoto filosofa, že roku 1841 přeložil jeho práce do němčiny.[1] Obrovskou popularitu mu pak přinesly až jeho Schwarzwälder Dorfgeschichten (Schwarzwaldské vesnické povídky) z roku 1843,[4] kterými se proslavil a které mu umožnily, aby se od roku 1845 stal úspěšným spisovatelem na volné noze. V letech 18491854 napsal další tři díly těchto příběhů a stal se zakladatelem tohoto žánru realistických povídek z venkovského prostředí, který se šířil po celé Evropě.[3]

Roku 1848 se zúčastnil revolučních bojů ve Vídni. Od roku 1849 do roku 1859 žil v Drážďanech. Následně se přestěhoval do Lipska a pak do Berlína. Vznik Německého císařství roku 1871 jej naplnil hrdostí. Roku 1872 se usídlil ve Freiburgu. Usiloval o duchovní a politickou svobodu a o zrovnoprávnění ždovského obyvatelstva a byl zarmoucen růstem německého antisemitismu. Kromě vesnických povídek je autorem řady románů a nepříliš úspěšných dramat.[1]

Na podzim roku 1881 onemocněl těžkým zápalem plic. Na radu svého lékaře se odjel líčir do Cannes, kde zemřel. Byl pohřben na židovském hřbitově v rodném Nordstattenu.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Schwarzwaldské vesnické povídky, první díl z roku 1843.
Berthold Auerbach.jpg
  • Friedrich der Große (1834, Beřich Veliký), životopis.
  • Das Judenthum und die neueste Literatur (1836, Židovstvo a nejnovější literatura). esej.
  • Spinoza (1837), román o životě filozofa Barucha Spinozy.
  • Dichter und Kaufmann (1840, Básník a kupec), román o životě básníka Ephraima Mosese Kuha.
  • Der gebildete Bürger (1842, Vzdelaný občan), pokus o popularizaci filosofie..
  • Schwarzwälder Dorfgeschichten (1843–1854, Schwarzwaldské vesnické povídkyy), čtyři díly (1843, 1849,1853 a 1854), realistické povídky ze života prostých lidí ze Schwarzwaldu vyznačující se půvabný stylem a humorem, které ovlivnily například Balzaca, Turgeněva a další spsiovatl).
  • Oskar (1844), tragédie.
  • Schrift und Volk. Grundzüge der volksthümlichen Literatur (1846, Písmo a lid. Základy lidové literatury), esej.
  • Tagebuch aus Wien (1849, Deník z Vídně).
  • Andreas Hofer (1850), tragédie.
  • Deutsche Abende (1851, Německé večery), projevy.
  • Neues Leben (18511852, Nový život), román, tři díly, příběh venkovského učitele.
  • Der Wahlbruder (1855), tragédie.
  • Barfüßele (1856, Bosačka), česky jako Bosá holka, povídka z vesnického prostředí, příběh dívky, která jako dítě ztratí oba rodiče (přeloženo do více než deseti evropských jazyků).
  • Deutscher Volks-Kalender (Německý lidový kalendář), kalendář pro roky 18591869, ve kterém vyšly jednak autorovy povídky, jednak povídky jiných autorů (například Friedricha Gerstäckera, Gottfrieda Kellera a dalších).
  • Der Wahrspruch (1859, Verdikt), drama.
  • Joseph im Schnee (1860, Josef ve sněhu), povídka z vesnického prostředí.
  • Auf der Höhe (1865, Na výšině), čtyři díly, román odrážející období ústavních politických konfliktů v Německu.
  • Das Landhaus am Rhein (1869, Chalupa na Rýně), román.
  • Zur Guten Stunde (1872), sebrané lidové povídky.
  • Walfried (1874), román čerpající literární inspiraci ze sjednocení Německa a z prusko-francouzské války.
  • Drei einzige Töchter (1975, Tři jediné dcery), sbírka povídek.
  • Nach dreißig Jahren. Neue Dorfgeschichten (1876, Po třiceti letech. Nové vesnické povídky), tři díly.
  • Tausend Gedanken (1876, Tisíc myšlenek), aforismy.
  • Landolin von Reutershöfen (1878), román.
  • Der Forstmeister (1879, Lesmistr), román.
  • Brigitta (1880), román..

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ottův slovník naučný II., Argo a Paseka, Praha a Polička 1996, S. 1019
  2. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, S. 109
  3. a b Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 76-77.
  4. Ehrhard Bahr: Dějiny německé literatury 2., Karolinum, Univerzita Karlova v Praze 2006, S. 377.
  5. Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 47, Duncker & Humblot, Leipzig 1903, S. 412–419.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]