Bér sivý

Bér sivý
	Bér sivý (Setaria pumila)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	lipnicovité (Poaceae);
Rod	bér (Setaria);
Binomické jméno
	Setaria pumila; (Poir.) Roem. et Schult., 1825
Synonyma
	Setaria glauca
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bér sivý (Setaria pumila) je jednoletá, šedozelená travina považována za plevel. Je jedním z mnoha druhů rodu bér, který patří do podčeledi Panicoideae.

Pochází pravděpodobně ze Středomoří a nyní roste v teplém mírném a částečně i subtropickém podnebném pásmu v Evropě, východní Asii, Severní a Jižní Americe, Africe i v Austrálii a Tichomoří. V České republice roste tento zdomácnělý archeofyt roztroušeně po celém území státu, od nížin až po teplejší oblasti v podhůří.^[1]^[2]

Ekologie

Béru sivému nevadí občasné důkladné vyschnutí půdy, ale potřebuje k růstu místa s dostatkem slunečního svitu a dobře zásobená živinami. Roste na polích i ve vinicích, v zelinářských oblastech, na holých místech v trávnících, na rumištích, skládkách i na kamenitých náspech okolo cest a železničních tratí. Nejlépe mu prospívají kypré půdy, kde může vytvořit mohutný a hluboko sahající kořenový systém.

Je pozdně jarní rostlinou, její semena začínají klíčit až při vyšší teplotě půdy. Semenáčky pak velmi rychle vyrůstají a kvetou od července až do září, s příchodem zimy rostliny usychají.^[1]^[2]^[3]

Popis

Jednoletá, řídce trsnatá bylina s 10 až 60 cm vysokými a na bázi větvenými stébly. Ta bývají přímá, poléhavá nebo v kolénkách vystoupavá a vyrůstají z mohutného, svazčitého kořene. Stébla mívají červený nádech, v kolénkách se větví a jsou lysá a hladká, pouze blízko květenství jsou drsná. Ploché listy bývají dlouhé 5 až 30 cm a široké 0,5 až 1 cm. Na koncích jsou dlouze zašpičatělé, po okraji a na rubu brvité a na lící drsné, u mladých rostlin jsou světle zelené. Hladké a oblé listové pochvy jsou otevřené a v ústí je jazýček nahrazen krátkými chloupky, ouška chybějí. Na bázi listových čepelí vyrůstají 3 mm dlouhé vlasovité chlupy.

Hustý, válcovitý lichoklas bývá dlouhý až 10 cm. Nápadné žlutočervené až rezavé, zoubkovitě drsné štětinky pod klásky jsou dvakrát až třikrát delší než klásky a osténky mají otočené vzhůru, lichoklas je proto směrem zdola nahoru hladký. Široce vejčité, 3 mm dlouhé, na hřbetu zploštělé, krátce stopkaté, jednosemenné klásky jsou žluto až šedozelené, mají tři plevy a dvě bezosinné pluchy. Plodný kvítek má tři tyčinky a svrchní semeník se dvěma čnělkami s nažloutlými bliznami čnícími při kvetení z vrcholku klásku, jeho plucha je silně svraštělá. V klásku bývá ještě níže položený kvítek, který je buď planý nebo samčí. V době kvetení, od července do září, bývá přenesen pyl z prašníků na blizny za pomoci větru.

Plody jsou žlutozelené obilky s přirostlými pluchami. Jsou oválně vejčité, 3 × 2 mm velké, zploštělé, na horní straně vypuklé a na spodní ploché. Statná rostlina může vytvořit i tisíc obilek. Přirozeně se rozšiřují přichycováním drsnými pluchami za srst či peří zvířat nebo se sklidí se semeny jiných rostlin.^[1]^[2]^[3]^[4]^[5]^[6]

Rozmnožování

Tato jednoletá tráva se rozmnožuje výhradně semeny (obilkami), které po dozrání z klásků snadno vypadávají. Obilky jsou dlouze a nepravidelně dormantní, klíčí až později na jaře při dostatečně zahřáté půdě (nejméně +15 °C), nejlépe z hloubky 2 až 5 cm. V půdě si podržují klíčivost i po deset let.^[3]^[7]

Možnost záměny

Nejzjevnějšími rozlišovacími znaky, odlišujícími bér sivý od ostatních bérů rostoucích v české přírodě, jsou rezavě zbarvené štětinky v květenství a jednotlivě z vřetene vyrůstající velké klásky.^[1]

Význam

Bér sivý je rostlina, která bývá v teplých oblastech na lehčí půdě významným a nebezpečným plevelem. Zapleveluje hlavně jednoleté širokořádkové plodiny, kterým odnímá svým svazčitým kořenovým systémem vláhu a potřebné živiny. Zvláště v okopaninách a při pěstování zeleniny vytváří mohutné rostliny, naopak v obilovinách a později na strništích bývá o poznání nižší. Vytržené rostliny mohou snadno opětovně zakořenit novými kořínky z kolének stébla.

Mladé rostliny jsou vhodné ke zkrmování nebo spásaní, po odkvětu jsou již ale tuhé a drsné štětinky způsobují u dobytka záněty. Obilky jsou vhodné jako zob pro ptáky v zimním období.^[2]^[3]^[7]

Galerie

Porost béru sivého
Rozrůstající se rostlina
Květenství
Jednosemenný klásek se štětinkami

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Bér sivý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 01.09.2011 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Herba, Atlas plevelů: Bér sivý [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Atlas plevelů: Bér sivý [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.
↑ CHEN, Shou-Liang; PHILLIPS, Sylvia M. Flora of China: Setaria pumila [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Flora of Pakistan: Setaria pumila [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Setaria pumila [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Bér sivý, s. 132.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bér sivý na Wikimedia Commons
Taxon Setaria pumila ve Wikidruzích
Botanický ústav AV ČR – rozšíření béru sivého v ČR

[botany-1] PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Bér sivý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 01.09.2011 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.

[jvs-2] Herba, Atlas plevelů: Bér sivý [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.

[agro-3] Atlas plevelů: Bér sivý [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.

[china-4] CHEN, Shou-Liang; PHILLIPS, Sylvia M. Flora of China: Setaria pumila [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)

[pakistan-5] Flora of Pakistan: Setaria pumila [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)

[pier-6] Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Setaria pumila [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)

[plevele-7] DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Bér sivý, s. 132.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]