Přeskočit na obsah

Béla Imrédy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Béla Imrédy
Narození29. prosince 1891
Budapešť
Úmrtí28. února 1946 (ve věku 54 let)
Budapešť
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Povoláníekonom, politik, diplomat, bankéř a spisovatel literatury faktu
Politická stranaParty of Hungarian Life
FunkceMinister of Finance in Hungary (1932–1935)
Minister of Trade and Transport (1938)
premiér Maďarska (1938–1939)
ministr zahraničních věcí Maďarska (1938)
poslanec maďarského Národního shromáždění (1939–1944)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Béla Imrédy de Ómoravicza (29. prosince 1891 Budapešť28. února 1946 Budapešť) byl maďarský politik. V letech 1938 až 1939 byl premiérem Maďarska. Zastával pravicové až krajně pravicové názory v domácí a sociální politice. V zahraniční politice byl dlouho probritský, ale časem zvolil orientaci na nacistické Německo. Nakonec se stal jedním z největších kolaborantů s nacisty v Maďarsku, za což byl po válce popraven.

Narodil se v katolické, šlechtické rodině. Vystudoval práva. Roku 1919 nastoupil na ministerstvo financí a pracoval tam do roku 1921. V tom roce se stal tajemníkem Asociace spořitelen a bank (TÉBE) a v roce 1924 jejím generálním tajemníkem.[1] Od roku 1926 pracoval v Maďarské národní bance, v roce 1928 byl jmenován jejím ředitelem.[2] V roce 1932 se stal ministrem financí ve vláfě fašisty Gyuly Gömböse. Po rezignaci v roce 1935 se vrátil na post prezidenta centrální banky. Do kabinetu ho znovu povolal Kálmán Darányi, na post ministra pro hospodářskou koordinaci. Když Darányi v květnu 1938 odstoupil, Imrédy byl regentem Miklósem Horthym jmenován předsedou vlády.

Imrédyho pokusy zlepšit diplomatické vztahy Maďarska s Británií jej zpočátku činily velmi nepopulárním v Německu a Itálii. Imrédy jejich tlaku stále víc ustupoval a od podzimu 1938 se jeho zahraniční politika stávala stále více proněmeckou a proitalskou. V srpnu 1938 navštívil společně s Horthym německého vůdce Adolfa Hitlera za účelem přípravy agrese proti Československu. První vídeňská arbitráž, která připojila jižní Slovensko k Maďarsku, proběhla za jeho premiérského působení (2. listopadu 1938). Přerušil diplomatické styky se Sovětským svazem. Založil také vlastní stranu, Hnutí maďarského života. Doprava se posunul i v domácí politice. Omezil svobodu tisku a shromažďování. Schválil první a připravil druhý protižidovský zákon.[3] V únoru 1939 Imrédyho umírnění političtí oponenti, rozzlobení jeho rostoucí poslušností vůči Německu a nadbíháním maďarským fašistům, předložili regentu Horthymu důkazy, že Imrédyho pradědeček byl Žid. Když Horthy konfrontoval premiéra s důkazy, Imrédy 13. února 1939 podal demisi.

Pak sloužil na čas v maďarské armádě. V roce 1940 založil fašistickou a antisemitskou Stranu maďarské obnovy. Když německá vojska okupovala Maďarsko v roce 1944, byl Imrédy první volbou německého zplnomocněnce Edmunda Veesenmayera pro post premiéra. Horthy však odmítl v této věci ustoupit. Premiérem se nakonec stal Döme Sztójay. Imrédy se v květnu 1944 stal ve Sztójayově kabinetu ministrem hospodářské koordinace. Vyvinul v této funkci maximální úsilí, aby dal maďarský hospodářský život zcela do služeb německých válečných cílů. V srpnu 1944 byl nucen rezignovat.

Poté, co byly německé síly vytlačeny z Maďarska, byl Imrédy v listopadu 1945 zatčen a souzen lidovým soudem. Byl shledán vinným z válečných zločinů a kolaborace s nacisty. Byl odsouzen k smrti a popraven zastřelením na dvoře budapešťské věznice v ulici Markó v roce 1946.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Béla Imrédy na anglické Wikipedii.

  1. Imrédy Béla | Magyar életrajzi lexikon | Kézikönyvtár. www.arcanum.com [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. Béla Imrédy | Prime Minister, Austro-Hungarian, Diplomat. Britannica.com [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. EHRI - Imrédy Béla miniszterelnök iratai. portal.ehri-project.eu [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]