Bílichovské údolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Bílichovské údolí
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Kýchavice černá rostoucí na lokalitě
Kýchavice černá rostoucí na lokalitě
Základní informace
Vyhlášení 1929[1]
Nadm. výška 420[2] m n. m.
Rozloha 8,48 ha[3]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Kladno
Umístění Bílichov, okres Kladno
Souřadnice
Bílichovské údolí
Bílichovské údolí
Další informace
Kód 2416
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Bílichovské údolí je národní přírodní památka ev. č. 2416 v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Historie ochrany[editovat | editovat zdroj]

Lokalita byla jako rezervace soukromě chráněna od roku 1929 za panství velkostatkáře hraběte Oldřicha Ferdinanda Kinského. Úředně byla ochrana vyhlášena 31. prosince 1933, tehdy na výměře 1,64 ha.[1] Později byla lokalita chráněná jako státní přírodní rezervace.[4] Kýchavice se rozšířila za hranice rezervace do prolámaných částí prosvětleného smíšeného lesa[1] a v roce 1962 byla po prověrkovém řízení rozšířena na plochu 4,39 ha. Později se změnil typ ochrany na chráněné naleziště.[4] 11. června 2007 došlo k vyhlášení národní přírodní památky na ploše o rozloze 8,48 ha.[3] Je součástí evropsky významné lokality Bílichovské údolí. Péčí o chráněné území je pověřeno regionální pracoviště Střední Čechy AOPK ČR.

Fotografie zachycuje charakter chráněného lesa

Způsob ochrany[editovat | editovat zdroj]

K roku 1969 byl na území stav takový, že byl zakázán vstup, jakékoliv poškozování rostlin a bylo stanoveno regulační opatření v podobě probírky dřevin. Kýchavice černá je totiž náročná na světlo a probírka snížila celkové zakmenění stromového patra a tím zlepšila vegetační podmínky porostu kýchavice černé.[4]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Chráněné rostliny[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany lokality je výskyt kriticky ohrožené kýchavice černé, která se vyskytuje ještě na nedaleké Pilavě. Dále v lokalitě roste silně ohrožená okrotice červená a ohrožený hnilák smrkový a okrotice dlouholistá.[3]

Lesní porost[editovat | editovat zdroj]

Prosvětlená louka, na které roste například lýkovec jedovatý

Lokalita byla k roku 1939 porostlá břízou bradavičnatou, dubem zimním a javorem klenem, ale byla prokácená s viditelnými pařezy. Později byly ochranné podmínky zanedbány a došlo ke změně stromového i bylinného patra. K roku 1969 už byla porostlá smíšeným porostem habru a buku, lípy velkolisté, břízy, javoru a jasanu, uzavřeným do smrčin. Od roku 1963 docházelo k systematické probírce dřevin, aby zesílil zeslabený porost kýchavice.[1]

Další rostliny[editovat | editovat zdroj]

Mezi další přítomné rostliny patří bažanka vytrvalá, kopytník evropský, šťavel kyselý, krtičník stinný, válečka lesní, strdivka nící, z keřů se dochoval lýkovec jedovatý.[1]

Umístění lokality[editovat | editovat zdroj]

Lokalita se vyskytuje ve fragmentu okroticové bučiny.[3] Leží v zarostlé stráni Bílichovského údolí exponované na sever. Půda je mastná, černohnědá. Je mírně alkalická s pH 7,5 až 8.[1]

Lesní porost na jaře 2017

Bílichovské údolí[editovat | editovat zdroj]

Kvetoucí lýkovec jedovatý na lokalitě

Bílichovské údolí, známé také jako Gothardské údolí,[1] Gothardův dolík nebo Gothard,[5] je údolí východního až severovýchodního Džbánu, které se nachází jihozápadně od Bílichova. Jeho začátek je na severovýchodě vesnice Bor a pokračuje klesáním směrem k Bílichovu a Hořešovicím a tam splývá se Slánskou plošinou.[6] Je dlouhé 8 – 10 km,[6] jeho zalesněná část asi 3 – 3,5 km a protéká jím Zlonický potok, který pramení na jeho začátku v místech zvaných U Gotharda[1] v Katově studánce. Bezejmenný přítok pramenící v druhém ramenu údolí, které je v zadní části rozvětvené, se dále v údolí vlévá do Třetího rybníka a tím i do Zlonického potoka. [7] Od Boru do Bílichova vede údolím podél potoka a tří rybníků lesní silnice na svoz dřeva. V údolí převládají smrkové porosty, ale místy se dochovaly bučiny. Kromě vyhlášené lokality lze sporadicky nalézt kýchavici v celém údolíčku.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Význačné lokality Džbánské květeny: Vlastní lesní květena Džbánu, s. 115-116. 
  2. NPP Bílichovské údolí [online]. Biolib.cz [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Národní přírodní památka Bílichovské údolí [online]. Cittadella.cz [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Ochranářská kapitola: Chráněná naleziště, s. 118–119. 
  5. http://www.bilichov.cz/file.php?nid=2279&oid=497127
  6. a b HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Geografie Džbánu: Bílichovská údolí, s. 25. 
  7. http://mapy.cz/s/g7hK

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]