Avraham B. Jehošua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avraham B. Jehošua
Abraham Jehoshua.jpg
Rodné jménoAvraham Jehošua
Narození19. prosince 1936
Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Úmrtí14. června 2022 (ve věku 85 let)
Tel Aviv
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníEjn Karmel
PseudonymA. B. Jehošua
Povoláníromanopisec, esejista,
novelista, dramatik
Národnostizraelská
Alma materHebrejská univerzita
Literární hnutíizraelská „nová vlna“
OceněníLos Angeles Times Book Prize, Bialikova cena, Izraelská cena
Politická příslušnostIzraelská strana práce
VlivyFranz Kafka, William Faulkner,
Šmu'el Josef Agnon
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avraham B. („Buli“) Jehošua (hebrejsky: א.ב. יהושע, v anglickém přepisu též Abraham B. Yehoshua, literárním pseudonymem A. B. Jehošua; 19. prosince 1936 Jeruzalém14. června 2022 Tel Aviv) byl izraelský spisovatel, esejista a dramatik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny sefardských Židů, žijících již pátou generací v Jeruzalémě. Dědeček z otcovy strany, Gabriel, se narodil roku 1875 do rodiny rabína v osmanské Soluni, ale již v roce 1877 jeho rodina přesídlila do Jeruzaléma. Tam se v roce 1905 narodil i jeho otec Ja'akov Jehošua, učenec a spisovatel, zabývající se dějinami Jeruzaléma. V roce 1932 se oženil s marockou imigrantkou Malkou Rosilio, která se v témže usídlila v mandátní Palestině. Avraham později studoval na gymnáziu Rechavja[1] a po nástupu na povinnou vojenskou službu v izraelské armádě sloužil v letech 1954 až 1957 u výsadkářů. Po službě v armádě vystudoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě vystudoval literaturu a filosofii. Po studiu začal učit a žit v jeruzalémské čtvrti Neve Ša'anan.

V letech 1963 až 1967 žil a učil v Paříži, kde působil jako generální tajemník Světové unie židovských studentů. Od roce 1972 vyučoval srovnávací a hebrejskou literaturu na Haifské univerzitě, kde se stal profesorem.[2] V roce 1975 byl spisovatelem působícím na univerzitě St. Cross CollegeOxfordu. V roce 1977 byl hostujícím profesorem na Harvardově universitě, následně v letech 1988, 1997 a 2000 na Chicagské univerzitě a v roce 1992 na Princetonské univerzitě.

Byl ženatý a jeho manželka Rivka je klinická psycholožka a psychoanalytička. Společně mají dceru, dva syny a šest vnoučat.

Spisovatelská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Psaní se začal věnovat již po ukončení své vojenské služby. První kniha povídek Mot Hazaken (The Death of the Old Man) mu vyšla roku 1962. Stal se významnou postavou generace tzv. „nové vlny“ izraelských spisovatelů, kteří se od dřívějších spisovatelů odlišovali zaměřením na jedince a mezilidské vztahy, spíše než na skupinu. Mezi spisovatele, kteří ovlivnili jeho tvorbu Jehošua řadil Franze Kafku, Šmu'ela Josefa Agnona a Williama Faulknera.[3] Harold Bloom ve svém článku pro deník The New York Times srovnává Jehošuu s Faulknerem[4] a zmiňuje jej rovněž ve své knize The Western Canon.[5]

Napsal devět románů, tři povídkové knihy, čtyři divadelní hry a čtyři sbírky esejí. Jeho nejvíce uznávaný román Mr Mani je multigeneračním pohledem na židovskou identitu a Izrael prostřednictvím pěti konverzací v průběhu století.[6] Režisér Ram Loevy jej adaptoval na pětidílný televizní pořad. Jeho nejnovější román Friendly Fire se zaměřuje na izraelské rodinné vztahy.[6] V dramatu, které se dějově odehrává mezi Izraelem a Tanzanií, Jehošua prozkoumával osobní smutek a hořkost.[7] Jeho díla byla přeložena a vydána ve 28 zemích světa a řada z nich byla se dočkala filmové, televizní, divadelní či operní adaptace.

Ocenění a pocty[editovat | editovat zdroj]

Politické názory[editovat | editovat zdroj]

Jehošua byl horlivý a neúnavný aktivista izraelského mírového hnutí. Zúčastnil se podepsání Ženevské dohody a své politické názory otevřeně prezentoval jak v esejích, tak v rozhovorech. Dlouhodobě kritizoval izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu, ale také palestinské Araby.[6]

Před izraelskými parlamentními volbami v roce 2009 mobilizoval společně s několika dalšími intelektuály ve prospěch levicové strany Nové hnutí (Merec).[10]

Pro italský deník La Stampa uvedl, že již před izraelskou operací Lité olovo napsal výzvu obyvatelům Pásma Gazy, aby ukončili násilí páchané proti Izraeli. Dále vysvětlil „proč byla izraelská operace nezbytná, ale rovněž proč musí rychle skončit.“ Uvedl, že zejména proto, že jsou „Gazané našimi sousedy, musíme tuto operaci vést přiměřeně. Musíme se snažit dosáhnout příměří, jak jen to půjde. Budeme [s Gazany] vždy sousedé, a tak čím méně krve bude prolito, tím lepší budoucnost nás čeká.“ Dodal, že bude šťastný, pokud v rámci dohody o příměří dojde k opětovnému kompletnímu otevření hranic s Pásmem Gazy, včetně možnosti pro palestinské dělníky pracovat v Izraeli.[11]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Jehošua byl kritizován americkou židovskou komunitou za jeho prohlášení, že „plného židovského života lze dosáhnou pouze v židovském státě.“ Uvedl, že Židé kdekoli jinde si pouze „hrají s judaismem.“[6]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

…[Diasporní Židé] mění [své] národnosti jako kabáty. Jednou byli Poláky a Rusy, dnes jsou Brity a Američany. Jednoho dne mohou zkusit být Číňany či Singapuřany (…) Pro mne, Avrahama Jehošuu, neexistuje alternativy (…) Nemohu udržet svou identitu mimo Izrael. To, že jsem Izraelcem je mou kůží, ne kabátem.
— z projevu předneseném na úvodním panelu oslav stoletého výročí American Jewish Committee[12]

Díla vydaná v angličtině[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • The Lover [Ha-Me'ahev, 1977]. Garden City N.Y., Doubleday, 1978 (překlad Philip Simpson). Dutton, 1985. Harvest/HBJ, 1993. ISBN 978-0-15-653912-8
  • A Late Divorce [Gerušim Meucharim, 1982]. London, Harvill Press, 1984. Garden City N.Y., Doubleday, 1984. London, Sphere/Abacus Books, 1985. New York, Dutton, 1985. San Diego, Harcourt Brace, 1993. ISBN 978-0-15-649447-2
  • Five Seasons [Molcho, 1987]. New York, Doubleday, 1989. New York, Dutton Obelisk, 1989. London, Collins, 1989. Harmondsworth, Penguin Books, 1990. London, Fontana, 1990. ISBN 978-1-870015-94-3
  • Mr. Mani [Mar Mani, 1990]. New York, Doubleday, 1992. London, Collins, 1992. London, Peter Halban, 1993. San Diego, Harvest/HBJ, 1993. London, Phoenix/Orion Books, 1994. ISBN 978-1-85799-185-7
  • Open Heart [ha-Šiv'a Me-Hodu (The Return from India), 1994]. Garden City N.Y., Doubleday, 1995. London, Peter Halban, 1996. San Diego, Harvest/HBJ, 1997. ISBN 978-0-15-600484-8
  • A Journey to the End of the Millennium [Masah El Tom ha-Elef, 1997]. New York, Doubleday & Co., 1999. London, Peter Halban, 1999. ISBN 978-0-15-601116-7
  • The Liberated Bride [ha-Kala ha-Mešachreret, 2001]. London, Peter Halban, 2004. ISBN 978-0-15-603016-8
  • A Woman in Jerusalem [Šlichuto Šel ha-memoune Al Mašabej Enoš (The Human Resources Supervisor's Mission), 2004]. London, Halban Publishers, 2006. ISBN 978-1-870015-98-1. New York, Harcourt, 2006. ISBN 978-0-15-101226-8
  • Friendly Fire: A Duet [Eš Jedidutit,2007] London, Halban Publishers, 2008, ISBN 978-1-905559-08-4. New York, Harcourt 2008, ISBN 978-0-15-101419-4

Krátké povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Early in the Summer of 1970 [Bi-Thilat Kajic, 1970, 1972]. Garden City N.Y., Doubleday, 1977. London, Heinemann, 1980. New York, Berkley Publishing, 1981. London, Fontana Paperbacks, 1990. ISBN 978-0-385-02590-4
  • Three Days and a Child [Šloša Jamim ve-Jeled, 1975]. Garden City N.Y., Doubleday, 1970. London, Peter Owen, 1971. ISBN 978-0-7206-0161-9
  • The Continuing Silence of a Poet. London, Peter Halban, 1988. London, Fontana Paperbacks, 1990. London, New York, Penguin, 1991. Syracuse, N.Y., Syracuse University Press, 1998. ISBN 978-0-8156-0559-1

Eseje[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • A Night in May [Lajla Be-Maj, 1975]. Tel Aviv, Institute for the Translation of Hebrew Literature, 1974.
  • Possessions [Chafacim, 1986]. Portsmouth, Heinemann, 1993.
  • Journey to the End of the Millennium, libreto k opeře s hudbou Josefa Barndnaašviliho. Premiéra v Izraelské opeře, květen 2005.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A. B. Yehoshua na anglické Wikipedii.

  1. MINTZ, Alan L. The boom in contemporary Israeli literature. [s.l.]: UPNE, 1997. 192 s. Dostupné online. ISBN 978-0874518306. S. 128. (anglicky) 
  2. FELD, Ross. Restless Souls [online]. Boston Review, 2000 [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-02-13. (anglicky) 
  3. WILEY, David. Talkin' 'bout his generation: Israeli writer A.B. Yehoshua on the waning art of the democratic novel. Minnesota Daily. 1997. Dostupné v archivu pořízeném z [www.mndaily.com/articles/1997/05/05/69936 originálu]. (anglicky) 
  4. BLOOM, Harold. Domestic Derangements; A Late Divorce, By A.B. Yehoshua Translated by Hillel Halkin. The New York Times. 19. únor 1984. (anglicky) 
  5. BLOOM, Harold. The Western Canon. New York: Harcourt Brace & Co, 1994. Dostupné online. S. 532. (anglicky) 
  6. a b c d BRONNER, Ethan. A.B. Yehoshua's 'Friendly Fire' [online]. The New York Times, 2008-11-13 [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) ]
  7. SORIN, Gerald. Dark continent, dark prophecies [online]. Haaretz, 2008-12-10 [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. List of Bialik Prize recipients 1933-2004 [PDF]. [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky) 
  9. Recipients in 1995 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. MORRIS, Benny. Israel's crisis of leadership [online]. Los Angeles Times, 2008-12-14 [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. SELA, Maya. Amos Oz: Hamas responsible for outbreak of Gaza violence [online]. Haaretz, 2008-12-30 [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. A case for Jewish synergy [online]. The Australian Jewish News, 2006-05-19 [cit. 2011-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy
  1. Facing the Fires: Conversations with A. B. Yehoshua By: Bernard Horn. (Syracuse: University of Syracuse Press, 1998).
Články v časopisech
  1. Gershon Shaked Interviews A. B. Yehoshua By: Shaked, Gershon; Modern Hebrew Literature, 2006 Fall; 3: 157-69.
  2. A Haifa Life: The Israeli Novelist Talks about Ducking into His Safe Room, Competition among His Writer Friends and Trying to Stay Optimistic about Peace in the Middle East By: Solomon, Deborah; New York Times Magazine, 30 July 2006; 13.
  3. In the Back Yard of Agnon's House: Between The Liberated Bride by A. B. Yehoshua and S. Y. Agnon By: Ben-Dov, Nitza; Hebrew Studies: A Journal Devoted to Hebrew Language and Literature, 2006; 47: 237-51.
  4. Semantic Parameters of Vision Words in Hebrew and English By: Myhill, John; Languages in Contrast: International Journal for Contrastive Linguistics, 2006; 6 (2): 229-60.
  5. Talking with A. B. Yehoshua By: Naves, Elaine Kalman; Queen's Quarterly, 2005 Spring; 112 (1): 76-86.
  6. The Silence of the Historian and the Ingenuity of the Storyteller: Rabbi Amnon of Mayence and Esther Minna of Worms By: Yuval, Israel Jacob; Common Knowledge, 2003 Spring; 9 (2): 228-40.
  7. The Plot of Suicide in A. B. Yehoshua and Leo Tolstoy By: Horn, Bernard; European Legacy: Toward New Paradigms, 2001 Oct; 6 (5): 633-38.
  8. The Originary Scene, Sacrifice, and the Politics of Normalization in A. B. Yehoshua's Mr. Mani By: Katz, Adam; Anthropoetics: The Electronic Journal of Generative Anthropology, 2001 Fall-2002 Winter; 7 (2): 9 paragraphs.
  9. Borderline Cases: National Identity and Territorial Affinity in A. B. Yehoshua’s Mr. Mani By: Morahg, Gilead; AJS Review 30:1, 2006: 167-182.
  10. The Perils of Hybridity: Resisting the Post-Colonial Perspective in A. B. Yehoshua's The Liberating Bride By: Morahg, Gilead; AJS Review 33:2, 2009: 363-378.
  11. Portrait of the Artist as an Aging Scholar: A. B. Yehoshua’s The Liberating Bride By: Morahg, Gilead; Hebrew Studies 50, 2009: 175-183.
  12. Early Warnings: The Grim Vision of The Liberating Bride By: Morahg, Gilead; Mikan 10, 2010: 5-18.
  13. Totem and blindness in Israel 2001: Cultural selection procedures presented in A.B. Yehoshua's novel 'The Liberating Bride' by: Albeck-Gidron, Rachel, Mikan 2005 jan; 4: 5-19.
Články v knihách
  1. Not Quite Holocaust Fiction: A. B. Yehoshua's Mr. Mani and W. G. Sebald's The Emigrants By: Newton, Adam Zachary. IN: Hirsch and Kacandes, Teaching the Representation of the Holocaust. New York, NY: Modern Language Association of America; 2004. pp. 422–30
  2. Shading the Truth: A. B. Yehoshua's 'Facing the Forests' By: Morahg, Gilead. IN: Cutter and Jacobson, History and Literature: New Readings of Jewish Texts in Honor of Arnold J. Band. Providence, RI: Program in Judaic Studies, Brown University; 2002. pp. 409–18
  3. Between Genesis and Sophocles: Biblical Psychopolitics in A. B. Yehoshua's Mr. Mani By: Feldman, Yael S.. IN: Cutter and Jacobson, History and Literature: New Readings of Jewish Texts in Honor of Arnold J. Band. Providence, RI: Program in Judaic Studies, Brown University; 2002. pp. 451–64
  4. A Story of Sweet Perdition: Mr. Mani and the Terrible Power of a Great Obsession By: Morahg, Gilead IN: Banbaji, Ben-Dov and Shamir, Intersecting Prespectives: Essays on A. B. Yehoshua’s Oeuvre. Hakibbutz Hameuchad (Tel Aviv, 2010), pp. 213–225.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]