Archeologický informační systém ČR
Archeologický informační systém ČR | |
---|---|
Zkratka | AIS CR |
Zřizovatel | Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. |
Vznik | 2016 |
Právní forma | Projekt schválený vládou ČR financovaný MŠMT ČR (velké výzkumné infrastruktury pro VaVaI) 2016–2022 |
Účel | Centrální informační systém pro archeologické digitální zdroje v ČR |
Klíčové osoby | Mgr. Olga Lečbychová (ARÚB), Mgr. David Novák, Ph.D. (ARÚP) |
Hlavní orgán | Výkonná rada AIS CR |
Oficiální web | www |
Poznámky | Související projekty: AIS-2, INDIHU, Archeologie z nebe, ARIADNEplus, SEADDA, IPERION HS |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Archeologický informační systém ČR (AIS CR) je platforma, která integruje digitální zdroje a služby v české archeologii. Shromažďuje výsledky archeologických výzkumů i informace o archeologických lokalitách a souhrnně je dává k dispozici veřejnosti na základě principu otevřeného přístupu. AIS CR sestává z informačního systému a řady doprovodných služeb.[1] Jako jeho páteřní systém slouží Archeologická mapa České republiky (AMČR),[2] hlavní nástroj každodenní agendy spojené s prováděním archeologických terénních výzkumů, vč. shromažďování a ukládání informací o nich.[3] AIS CR se řídí principy FAIR a zavádí nové digitální služby[4] pro archeologickou komunitu i širokou veřejnost.
Infrastruktura AIS CR je zapsána do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016–2022 a jako stejnojmenný projekt je podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Projekt je řízen Archeologickým ústavem AV ČR v Brně (ARÚB) ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze (ARÚP).
AIS CR vytváří, spravuje a rozvíjí nejrůznější aplikace, služby a databáze. Jsou to jmenovitě:
- Archeologická mapa České republiky (AMČR)[5]
- Digitální archiv AMČR[6][7]
- Archeologický atlas České republiky[8]
- Archeologie ONLINE[9][10]
- Praha archeologická[11]
- Tezaurus archeologické terminologie (TEATER)[12][13]
- Medieval Cemeteries at the Periphery of the Carolingian World (MEDCEM)[14][15]
- Veřejné API AIS CR[16][17]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologie se v českých zemích pěstuje již déle než dvě stě let. V moderní vědu se změnila postupně během 20. století. Významnou roli v tomto procesu sehrál Státní archeologický ústav (StAÚ, založen 1919) a jeho nástupnické ústavy v Praze a Brně v rámci Československé akademie věd (od roku 1953), posléze Akademie věd ČR (od roku 1993). Od samého počátku měl StAÚ za úkol nejen vědecké poznání nejstarší minulosti, ale i shromažďování údajů o terénních výzkumech, lokalitách a nálezech na území Československa, čili systematické budování souhrnného obrazu archeologického dědictví na území státu.[18][19]
Důležitými milníky při naplňování tohoto úkolu bylo:
- 1930: založení samostatného oddělení – Archivu nálezových zpráv StAÚ
- 1939 a dále: dotazníková akce podchycující nálezy ve školních sbírkách
- 1953–1956: založení expozitur zaměřených na výzkum ohrožených archeologických lokalit (Most – 1953; Opava – 1955, Plzeň – 1956)
- 1964: vznik Záchranného oddělení AÚ v Praze a periodika Bulletin Záchranného oddělení (BZO)
- 1984: formulace zásad tzv. Prostorové identifikace archeologických nálezů (PIAN) v AÚ v Praze
- 1990: vznik Archeologické databáze Čech (ADČ), první české databázové aplikace zaměřené na evidenci archeologických výzkumů a nálezů[20]
- 2002–2010: digitalizace dokumentů archivu ARÚP, vznik Digitálního archivu ARÚ jako jeden z důsledků povodně Prahy v roce 2002
- 2012–2015: vznik aplikace Archeologická mapa ČR (AMČR), revize dat ADČ a jejich převedení do AMČR
- 2015: připojení Archeologického ústavu v Brně k jednotnému systému AMČR
- 2016: vznik Archeologického informačního systému ČR (AIS CR),[21] financování MŠMT ČR jako velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace; počátek komplexní digitalizace celého archivu ARÚB (zatím pokračuje)
- 2017: spuštění AMČR v ostrém provozu, postupné zapojování oprávněných organizací
- 2017–2021: technický, datový a vědecký rozvoj infrastruktury v rámci projektu OP VVV (Archeologický informační systém ČR – 2. generace)
- 2020–2022: AIS CR finančně podpořen MŠMT ČR na další léta
Řízení AIS CR
[editovat | editovat zdroj]AIS CR je řízen týmem pracovníků Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Praze. V jeho čele stojí Výkonná rada složená ze zástupců obou institucí (koordinátoři z hostitelské i partnerské instituce, vedoucí výzkumný pracovník, projektový a PR manažer). Jednotlivé pracovní týmy jsou plně začleněny do organizační struktury ARÚP a ARÚB. AIS CR od roku 2017 zřizuje nezávislý vědecký poradní orgán (Scientific Advisory Committee; zkratka SAC), který poskytuje rady v otázkách výzkumu a v technických aspektech infrastruktury. SAC se skládá z mezinárodně uznávaných odborníků v oblasti archeologie, digitálního kulturního dědictví a výzkumných infrastruktur, a pomáhá s propojováním AIS CR na mezinárodní sítě a projekty.
Cíle
[editovat | editovat zdroj]Prostřednictvím AMČR a dalších svých segmentů kombinuje AIS CR řízení administrativní oborové agendy plánovaných a probíhajících terénních činností s retrospektivní databází výsledků terénních výzkumů. Informace zpřístupňuje na společné platformě pomocí jednotlivých tematicky profilovaných aplikací. K obecným cílům AIS CR patří:
- plynulý a bezeztrátový tok informací od stavebníků k oprávněným archeologickým organizacím
- sdílení informací mezi oprávněnými organizacemi jako předpoklad spravedlivého a účinného rozdělení práce v oblasti záchranných archeologických výzkumů
- shromažďování a správa metadat o výsledcích archeologického výzkumu v terénu
- umožnění kontroly kvality terénní práce oprávněných organizací
- centrální uchovávání informací o archeologických výzkumech, nálezech, lokalitách a zjištěních na území ČR
- správa úložiště archeologické terénní dokumentace
- zvyšování informovanosti projektantů a stavebníků o rizicích zásahů do archeologického dědictví
- zpřístupnění informací pro účely vědeckého výzkumu (odborníci, studenti), zájmu veřejnosti a vzdělávání společnosti (širší veřejnost)
- působení ve směru další digitalizace a integrace dat v oboru (vytváření heslářů, poskytování dat pro účely muzejní evidence)
- navazování spolupráce v daném segmentu oboru na mezinárodní úrovni
Nástroje a aplikace
[editovat | editovat zdroj]Archeologická mapa České republiky (AMČR)
[editovat | editovat zdroj]Základ informačního systému, databáze archeologických výzkumů, lokalit a nálezů s interaktivní mapou. Kromě správy aktuálních archeologických výzkumných aktivit v terénu shromažďuje AMČR systematicky údaje o výsledcích ukončených terénních výzkumů a poskytuje je různým typům uživatelů.[22][2]
Digitální archiv AMČR
[editovat | editovat zdroj]Webová aplikace určená k prohlížení digitálních dokumentů uložených v ARÚP a ARÚB. Obsahuje textové dokumenty (nálezové zprávy, expertní posudky a hlášení), fotografie z terénních výzkumů, letecké snímky, mapy a plány a digitální data (tabulky, databáze, vektorovou grafiku apod.) s popisnými údaji. Dokumenty a další informace jsou průběžně přebírány z AMČR, s níž je Digitální archiv propojen i uživatelskými účty. Dokumenty jsou zveřejňovány v souladu s politikou otevřeného přístupu k informacím a se souhlasem držitelů autorských práv pod licencí CC-BY-NC 4.0.
Archeologický atlas České republiky
[editovat | editovat zdroj]Webová aplikace zpřístupňující vybrané archeologické lokality širší veřejnosti, a to s jejich popisem, fotografiemi, mapami a plány a doporučenou literaturou. Vychází ze dvou vydaných knih,[23][24] které v některých ohledech nadále rozšiřuje. Zařazení vybraných lokalit do Atlasu je projevem úsilí autorů o probuzení zájmu mezi veřejností o proměny české země prostřednictvím sledování změn v krajině.
Praha archeologická
[editovat | editovat zdroj]Portál zpřístupňující archeologické prameny Prahy odborníkům i široké veřejnosti. Archeologům a jejich spolupracovníkům by měl usnadnit cestu k systematickému studiu minulosti Prahy a jejímu rychlejšímu a ucelenějšímu poznání, památkové péči přinést podklady pro rozhodování o míře nezbytné ochrany pražských archeologických památek, podnikatelům pak informace o rizicích jejich záměru.[25]
Archeologie ONLINE
[editovat | editovat zdroj]Webová aplikace prezentující digitální informační zdroje svázané s poznáváním minulosti české krajiny a českou archeologií. Zahrnuje mnohdy těžko dostupné údaje umožňující orientaci v existujících infrastrukturách, evidenčních systémech, nástrojích a portálech. Web je rozdělen do třech základních sekcí:
- MAPA – slouží pro přiblížení datového obsahu vybraných zdrojů, dovoluje data procházet, filtrovat a pomocí odkazů je provázána na zdrojové informační systémy;
- ZDROJE – obsahuje strukturovaný popis jednotlivých informačních systémů, umožňující jejich vzájemné porovnávání;
- PRAXE – příklady dobré praxe související s evidencí dat a jejich zpracováním, obsaženy jsou příručky, formuláře, programy, ale také příklady ze zahraničí.
Tezaurus archeologické terminologie (TEATER)
[editovat | editovat zdroj]Tezaurus archeologické terminologie skládající se z předmětových hesel národních autorit spolu s dalšími odborně-archeologickými termíny, které se v rejstříku národních autorit nenachází. TEATER umožňuje snadné vyhledávání a procházení hesel, jejich vysvětlení a jazykové varianty.[26]
Medieval Cemeteries at the Periphery of the Carolingian World (MEDCEM)
[editovat | editovat zdroj]Služba se zabývá sběrem a prezentací dat o středověkých pohřebištích z periferie Karolinského světa. Všechny zveřejněné informace jsou poskytovány on-line a lze je prozkoumat prostřednictvím digitálního katalogu a v interaktivní mapě. Vizualizace, grafy i plány jsou vytvářeny dynamicky na základě obsažených a stále doplňovaných archeologických dat.
Veřejné API AIS CR
[editovat | editovat zdroj]API nabízí službu Data Provider, která poskytuje metadatové záznamy z databáze AMČR pomocí protokolu Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH). Většina záznamů je pro nekomerční účely poskytována volně, a to pod licencí CC-BY-NC 4.0. Archeologové či uživatelé s vyšším oprávněním mohou využít registrovaný účet Archeologické mapy ČR pro přístup k nearchivovaným či jinak chráněným záznamům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LEČBYCHOVÁ, Olga, et al. The Archaeological Information System of the Czech Republic – A Big Solution for Big Data. In: W. Börner, S. Uhlirz (eds.), Proceedings of the 23rd International Conference on Cultural Heritage and New Technologies 2018. Vienna: 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-29. Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b KUNA, Martin, et al. Archaeological Map of the Czech Republic. Current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. Internet Archaeology. 2017, roč. 43. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, David. Věda 2.0 a zveřejňování informací v digitálním věku. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 13–19. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, David; KUNA, Martin; LEČBYCHOVÁ, Olga. IT and the Humanities in the 21th Century – The Case for Archaeology. In: 9th International Conference on Advanced Computer Information Technologies, ACIT 2019 - Proceedings. České Budějovice: 2019, s. 496–499. Dostupné online.
- ↑ Archeologická mapa ČR. www.archeologickamapa.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv AMČR. digiarchiv.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ARUP-CAS/aiscr-digiarchiv. github.com [online]. 2019-09-17 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2017-09-14T12:56:58Z. Dostupné online.
- ↑ Archeologický atlas Čech. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Archeologie Online. www.archeologieonline.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ARUP-CAS/aiscr-aonline. github.com [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2017-11-28T11:02:23Z. Dostupné online.
- ↑ Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy. www.praha-archeologicka.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Tezaurus archeologické terminologie. teater.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
- ↑ ARUP-CAS/aiscr-teater. github.com [online]. 2020-01-06 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-10-15T17:37:16Z. Dostupné online.
- ↑ MEDCEM. medcem.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ARUP-CAS/aiscr-medcem. github.com [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-06-26T10:09:38Z. Dostupné online.
- ↑ API AIS ČR. api.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ARUP-CAS/aiscr-dapro. github.com [online]. 2020-04-19 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-05-09T06:30:16Z. Dostupné online.
- ↑ KUNA, Martin. Digitální archiv české archeologie. Živá archeologie – Rekonstrukce a experiment v archeologii. 2010, roč. 11, s. 109–112. Dostupné online.
- ↑ KUNA, Martin, a kol. 100 let v archeologii: objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919-2019. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-3085-6.
- ↑ KUNA, Martin; KŘIVÁNKOVÁ, Dana. ARCHIV 3.0. Systém Archeologické databáze Čech. Uživatelská příručka. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2006. Dostupné online. ISBN 80-86124-58-4.[nedostupný zdroj]
- ↑ KUNA, Martin, a kol. Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 35–44. Dostupné online.
- ↑ KUNA, Martin, et al. Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2015. 255 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87365-88-5.
- ↑ KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2015. ISBN 978-80-200-2526-5.
- ↑ DEHNEROVÁ, Hana, a kol. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ BOHÁČOVÁ, Ivana; PODLISKA, Jaroslav, a kol. Průvodce pražskou archeologií: památky známé, neznámé i skryté = Guide to Prague archaeology known, unknown, and hidden monuments. 2., upravené. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, 2018. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7581-008-3, ISBN 80-7581-008-2.
- ↑ VELČEV, Stanislav; KALOUSOVÁ, Jana. Mapování archeologické terminologie: projekt mezi knihovnictvím a archeologií. Knihovna Plus [online]. 2019-09-03 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
- Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
- Archeologický informační systém ČR (AIS CR)
- Archeologický informační systém – druhá generace (AIS-2) Archivováno 12. 1. 2018 na Wayback Machine.
- Archeologická mapa ČR
- Archeologický atlas České republiky
- Digitální archiv AMČR
- Archeologie online
- Portál Praha archeologická
- API AIS CR
- TEATER
- MEDCEM
- SEADDA
- ARIADNEplus
- INDIHU
- Archeologie z nebe[nedostupný zdroj]
- Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 Archivováno 14. 2. 2020 na Wayback Machine.