Archeologický informační systém ČR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archeologický informační systém ČR
Zkratka AIS CR
Zřizovatel Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Vznik 2016
Právní forma Projekt schválený vládou ČR financovaný MŠMT ČR (velké výzkumné infrastruktury pro VaVaI) 2016–2022
Účel Centrální informační systém pro archeologické digitální zdroje v ČR
Klíčové osoby Mgr. Olga Lečbychová (ARÚB), Mgr. David Novák, Ph.D. (ARÚP)
Hlavní orgán Výkonná rada AIS CR
Oficiální web www.aiscr.cz
Poznámky Související projekty: AIS-2, INDIHU, Archeologie z nebe, ARIADNEplus, SEADDA, IPERION HS
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologický informační systém ČR (AIS CR) je platforma, která integruje digitální zdroje a služby v české archeologii. Shromažďuje výsledky archeologických výzkumů i informace o archeologických lokalitách a souhrnně je dává k dispozici veřejnosti na základě principu otevřeného přístupu. AIS CR sestává z informačního systému a řady doprovodných služeb.[1] Jako jeho páteřní systém slouží Archeologická mapa České republiky (AMČR),[2] hlavní nástroj každodenní agendy spojené s prováděním archeologických terénních výzkumů, vč. shromažďování a ukládání informací o nich.[3] AIS CR se řídí principy FAIR a zavádí nové digitální služby[4] pro archeologickou komunitu i širokou veřejnost.

Infrastruktura AIS CR je zapsána do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016–2022 a jako stejnojmenný projekt je podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Projekt je řízen Archeologickým ústavem AV ČR v Brně (ARÚB) ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze (ARÚP).

AIS CR vytváří, spravuje a rozvíjí nejrůznější aplikace, služby a databáze. Jsou to jmenovitě:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologie se v českých zemích pěstuje již déle než dvě stě let. V moderní vědu se změnila postupně během 20. století. Významnou roli v tomto procesu sehrál Státní archeologický ústav (StAÚ, založen 1919) a jeho nástupnické ústavy v Praze a Brně v rámci Československé akademie věd (od roku 1953), posléze Akademie věd ČR (od roku 1993). Od samého počátku měl StAÚ za úkol nejen vědecké poznání nejstarší minulosti, ale i shromažďování údajů o terénních výzkumech, lokalitách a nálezech na území Československa, čili systematické budování souhrnného obrazu archeologického dědictví na území státu.[18][19]

Důležitými milníky při naplňování tohoto úkolu bylo:

  • 1930: založení samostatného oddělení – Archivu nálezových zpráv StAÚ
  • 1939 a dále: dotazníková akce podchycující nálezy ve školních sbírkách
  • 1953–1956: založení expozitur zaměřených na výzkum ohrožených archeologických lokalit (Most – 1953; Opava – 1955, Plzeň – 1956)
  • 1964: vznik Záchranného oddělení AÚ v Praze a periodika Bulletin Záchranného oddělení (BZO)
  • 1984: formulace zásad tzv. Prostorové identifikace archeologických nálezů (PIAN) v AÚ v Praze
  • 1990: vznik Archeologické databáze Čech (ADČ), první české databázové aplikace zaměřené na evidenci archeologických výzkumů a nálezů[20]
  • 2002–2010: digitalizace dokumentů archivu ARÚP, vznik Digitálního archivu ARÚ jako jeden z důsledků povodně Prahy v roce 2002
  • 2012–2015: vznik aplikace Archeologická mapa ČR (AMČR), revize dat ADČ a jejich převedení do AMČR
  • 2015: připojení Archeologického ústavu v Brně k jednotnému systému AMČR
  • 2016: vznik Archeologického informačního systému ČR (AIS CR),[21] financování MŠMT ČR jako velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace; počátek komplexní digitalizace celého archivu ARÚB (zatím pokračuje)
  • 2017: spuštění AMČR v ostrém provozu, postupné zapojování oprávněných organizací
  • 2017–2021: technický, datový a vědecký rozvoj infrastruktury v rámci projektu OP VVV (Archeologický informační systém ČR – 2. generace)
  • 2020–2022: AIS CR finančně podpořen MŠMT ČR na další léta

Řízení AIS CR[editovat | editovat zdroj]

AIS CR je řízen týmem pracovníků Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Praze. V jeho čele stojí Výkonná rada složená ze zástupců obou institucí (koordinátoři z hostitelské i partnerské instituce, vedoucí výzkumný pracovník, projektový a PR manažer). Jednotlivé pracovní týmy jsou plně začleněny do organizační struktury ARÚP a ARÚB. AIS CR od roku 2017 zřizuje nezávislý vědecký poradní orgán (Scientific Advisory Committee; zkratka SAC), který poskytuje rady v otázkách výzkumu a v technických aspektech infrastruktury. SAC se skládá z mezinárodně uznávaných odborníků v oblasti archeologie, digitálního kulturního dědictví a výzkumných infrastruktur, a pomáhá s propojováním AIS CR na mezinárodní sítě a projekty.  

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Prostřednictvím AMČR a dalších svých segmentů kombinuje AIS CR řízení administrativní oborové agendy plánovaných a probíhajících terénních činností s retrospektivní databází výsledků terénních výzkumů. Informace zpřístupňuje na společné platformě pomocí jednotlivých tematicky profilovaných aplikací. K obecným cílům AIS CR patří:

Nástroje a aplikace[editovat | editovat zdroj]

Archeologická mapa České republiky (AMČR)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archeologická mapa České republiky.

Základ informačního systému, databáze archeologických výzkumů, lokalit a nálezů s interaktivní mapou. Kromě správy aktuálních archeologických výzkumných aktivit v terénu shromažďuje AMČR systematicky údaje o výsledcích ukončených terénních výzkumů a poskytuje je různým typům uživatelů.[22][2]

Digitální archiv AMČR[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Digitální archiv AMČR.

Webová aplikace určená k prohlížení digitálních dokumentů uložených v ARÚP a ARÚB. Obsahuje textové dokumenty (nálezové zprávy, expertní posudky a hlášení), fotografie z terénních výzkumů, letecké snímky, mapy a plány a digitální data (tabulky, databáze, vektorovou grafiku apod.) s popisnými údaji. Dokumenty a další informace jsou průběžně přebírány z AMČR, s níž je Digitální archiv propojen i uživatelskými účty. Dokumenty jsou zveřejňovány v souladu s politikou otevřeného přístupu k informacím a se souhlasem držitelů autorských práv pod licencí CC-BY-NC 4.0.

Archeologický atlas České republiky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archeologický atlas České republiky.

Webová aplikace zpřístupňující vybrané archeologické lokality širší veřejnosti, a to s jejich popisem, fotografiemi, mapami a plány a doporučenou literaturou. Vychází ze dvou vydaných knih,[23][24] které v některých ohledech nadále rozšiřuje. Zařazení vybraných lokalit do Atlasu je projevem úsilí autorů o probuzení zájmu mezi veřejností o proměny české země prostřednictvím sledování změn v krajině.

Praha archeologická[editovat | editovat zdroj]

Portál zpřístupňující archeologické prameny Prahy odborníkům i široké veřejnosti. Archeologům a jejich spolupracovníkům by měl usnadnit cestu k systematickému studiu minulosti Prahy a jejímu rychlejšímu a ucelenějšímu poznání, památkové péči přinést podklady pro rozhodování o míře nezbytné ochrany pražských archeologických památek, podnikatelům pak informace o rizicích jejich záměru.[25]

Archeologie ONLINE[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archeologie ONLINE.

Webová aplikace prezentující digitální informační zdroje svázané s poznáváním minulosti české krajiny a českou archeologií. Zahrnuje mnohdy těžko dostupné údaje umožňující orientaci v existujících infrastrukturách, evidenčních systémech, nástrojích a portálech. Web je rozdělen do třech základních sekcí:

  1. MAPA – slouží pro přiblížení datového obsahu vybraných zdrojů, dovoluje data procházet, filtrovat a pomocí odkazů je provázána na zdrojové informační systémy;
  2. ZDROJE – obsahuje strukturovaný popis jednotlivých informačních systémů, umožňující jejich vzájemné porovnávání;
  3. PRAXE – příklady dobré praxe související s evidencí dat a jejich zpracováním, obsaženy jsou příručky, formuláře, programy, ale také příklady ze zahraničí.

Tezaurus archeologické terminologie (TEATER)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tezaurus archeologické terminologie.

Tezaurus archeologické terminologie skládající se z předmětových hesel národních autorit spolu s dalšími odborně-archeologickými termíny, které se v rejstříku národních autorit nenachází. TEATER umožňuje snadné vyhledávání a procházení hesel, jejich vysvětlení a jazykové varianty.[26]

Medieval Cemeteries at the Periphery of the Carolingian World (MEDCEM)[editovat | editovat zdroj]

Služba se zabývá sběrem a prezentací dat o středověkých pohřebištích z periferie Karolinského světa. Všechny zveřejněné informace jsou poskytovány on-line a lze je prozkoumat prostřednictvím digitálního katalogu a v interaktivní mapě. Vizualizace, grafy i plány jsou vytvářeny dynamicky na základě obsažených a stále doplňovaných archeologických dat.

Veřejné API AIS CR[editovat | editovat zdroj]

API nabízí službu Data Provider, která poskytuje metadatové záznamy z databáze AMČR pomocí protokolu Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH). Většina záznamů je pro nekomerční účely poskytována volně, a to pod licencí CC-BY-NC 4.0. Archeologové či uživatelé s vyšším oprávněním mohou využít registrovaný účet Archeologické mapy ČR pro přístup k nearchivovaným či jinak chráněným záznamům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEČBYCHOVÁ, Olga, et al. The Archaeological Information System of the Czech Republic – A Big Solution for Big Data. In: W. Börner, S. Uhlirz (eds.), Proceedings of the 23rd International Conference on Cultural Heritage and New Technologies 2018. Vienna: 2018. Dostupné online. 
  2. a b KUNA, Martin, et al. Archaeological Map of the Czech Republic. Current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. Internet Archaeology. 2017, roč. 43. Dostupné online. 
  3. NOVÁK, David. Věda 2.0 a zveřejňování informací v digitálním věku. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 13-19. Dostupné online. 
  4. NOVÁK, David; KUNA, Martin; LEČBYCHOVÁ, Olga. IT and the Humanities in the 21th Century – The Case for Archaeology. In: 9th International Conference on Advanced Computer Information Technologies, ACIT 2019 - Proceedings. České Budějovice: 2019, s. 496-499. Dostupné online. 
  5. Archeologická mapa ČR. www.archeologickamapa.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  6. Digitální archiv AMČR. digiarchiv.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  7. ARUP-CAS/aiscr-digiarchiv. github.com [online]. 2019-09-17 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2017-09-14T12:56:58Z. Dostupné online. 
  8. Archeologický atlas Čech. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  9. Archeologie Online. www.archeologieonline.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  10. ARUP-CAS/aiscr-aonline. github.com [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2017-11-28T11:02:23Z. Dostupné online. 
  11. Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy. www.praha-archeologicka.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  12. Tezaurus archeologické terminologie. teater.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  13. ARUP-CAS/aiscr-teater. github.com [online]. 2020-01-06 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-10-15T17:37:16Z. Dostupné online. 
  14. MEDCEM. medcem.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  15. ARUP-CAS/aiscr-medcem. github.com [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-06-26T10:09:38Z. Dostupné online. 
  16. API AIS ČR. api.aiscr.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  17. ARUP-CAS/aiscr-dapro. github.com [online]. 2020-04-19 [cit. 2020-04-19]. Original-date: 2019-05-09T06:30:16Z. Dostupné online. 
  18. KUNA, Martin. Digitální archiv české archeologie. Živá archeologie – Rekonstrukce a experiment v archeologii. 2010, roč. 11, s. 109-112. Dostupné online. 
  19. KUNA, Martin, a kol. 100 let v archeologii: objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919-2019. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-3085-6. 
  20. KUNA, Martin; KŘIVÁNKOVÁ, Dana. ARCHIV 3.0. Systém Archeologické databáze Čech. Uživatelská příručka. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2006. Dostupné online. ISBN 80-86124-58-4. 
  21. KUNA, Martin, a kol. Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 35-44. Dostupné online. 
  22. KUNA, Martin, et al. Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2015. 255 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87365-88-5. 
  23. KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2015. ISBN 978-80-200-2526-5. 
  24. DEHNEROVÁ, Hana, a kol. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. 
  25. BOHÁČOVÁ, Ivana; PODLISKA, Jaroslav, a kol. Průvodce pražskou archeologií: památky známé, neznámé i skryté = Guide to Prague archaeology known, unknown, and hidden monuments. 2., upravené. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, 2018. 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7581-008-3, ISBN 80-7581-008-2. 
  26. VELČEV, Stanislav; KALOUSOVÁ, Jana. Mapování archeologické terminologie: projekt mezi knihovnictvím a archeologií. Knihovna Plus [online]. 2019-09-03 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]