Informační systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Informační systém (IS) je celek složený z počítačového hardwaru a souvisejícího softwaru spolu s lidmi a procesy, a navržený ke sběru, zpracování a šíření informací potřebných k plánování, rozhodování a řízení.[1]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Molnár[2], str.13:  Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování, uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení.

Sodomka[3], str.44:  Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace, sloužící k řízení podnikových procesů, manažerského rozhodování a správě podnikové agendy.

Definice ze záhlaví článku je stručná a celkem výstižná. Existují i jiné definice, ale většinou vyznívají obdobně (viz například definice z knih českých autorů v rámečcích vpravo). V širším slova smyslu lze ovšem za informační systém prohlásit jakýkoli „systém informací“, které jsou nějakým způsobem uvedené do souvislostí a určitým způsobem uspořádané, a nemusí to vůbec být za pomoci počítačů. Může jít třeba o kartotéku zaměstnanců nebo firemní účetní knihy. Běžně se ale takové případy jako informační systémy neoznačují a tento článek se jimi nezabývá.

Počítačové informační systémy jsou dnes extrémně důležité pro organizace všeho druhu. Bez jejich pomoci by banky nedokázaly zpracovat platby, vlády by nemohly vybírat daně, nemocnice by nesvedly pečovat o své pacienty a supermarkety by nezvládly doplňovat zboží do regálů. Pří běžné rezervaci dovolené v cestovní kanceláři se různé vzájemně propojené informační systémy postarají o zajištění letenek a objednání všech hotelů. Pro všechny tyto činnosti je typické, že se při nich musí pracovat s množstvím různých údajů. Jsou to údaje o službách nebo zboží, které daná organizace poskytuje, o jejích klientech, detaily o požadavcích těchto klientů, o termínech těchto požadavků atd. Tyto údaje (nebo též data), jsou důležité a musí se pečlivě ukládat, spravovat a zpracovávat, což je právě úlohou informačních systémů.

Pojem data se přitom obvykle vztahuje k syntaxi, tj. k zápisu údajů, zatímco pro jejich interpretaci se používá pojem informace[4]. Například data zapsaná jako řetězec znaků '23.6.1995' lze chápat (interpretovat) jako informaci o dnu klientova narození (takže data uložená v počítačích nesou informace). V běžné řeči se ovšem oba pojmy často zaměňují.

O důležitosti informačních systémů svědčí také fakt, že prakticky na všech českých i zahraničních univerzitách lze studovat nějaký bakalářský obor, který má sousloví Informační systémy ve svém názvu. Volná citace z úvodu k vzorovým osnovám[5][6] pro takové bakalářské studium jeho význam objasňuje takto:

„Počítačové informační systémy se staly kritickou složkou pro výrobní průmysl, poskytování služeb a řízení organizací. Efektivní a účinné využívání informačních a komunikačních technologií je důležitým předpokladem k dosažení konkurenceschopnosti podniků a k dosažení dokonalosti služeb státních a neziskových organizací. Strategie informačních technologií a systémů je nedílnou součástí celkové strategie organizací. Informační systémy podporují řídicí procesy všech úrovní a jsou životně důležité při identifikaci problémů, při jejich analýze i při rozhodování.“

Charakteristiky IS[editovat | editovat zdroj]

S informačními systémy se nesetkávají jen lidé jako zákazníci anebo studenti. Prakticky v každém podniku nebo organizaci se v současnosti nějaký informační systém (nebo víc takových systémů) provozuje a velká část zaměstnanců se v rámci své profese stává jejich uživateli.

Neznamená to ovšem, že když někdo v zaměstnání pracuje s počítačem, jedná se vždy o nějaký IS. V řadě případů jde jen o tzv. softwarové aplikace, určené třeba k psaní textů nebo kreslení výkresů, popřípadě o větší balíky obsahující více aplikací. S každou aplikací pracuje její uživatel sám na svém počítači a za výsledek také sám zodpovídá.[pozn. 1]

S informačním systémem to je složitější. Pro něj je charakteristické, že:

  • IS je sada programů integrovaná do jednoho celku, který má plnit určité úlohy nikoli pro jednoho uživatele, nýbrž pro celou organizaci
  • všichni uživatelé pracují s týmiž daty, uloženými ve společné databázi, a za výsledek proto zodpovídají společně. Nestačí, aby správně, přesně a včas svou práci udělal uživatel sám, stejně musí jednat i jeho kolegové. Když někdo udělá chybu, následek se může projevit v jiném útvaru resp. až po čase
  • programy, které jsou součástí IS, neběží na počítačích jednotlivých uživatelů, ale na nějakém výkonném serveru (serverech) a uživatelé s nimi komunikují prostřednictvím své klientské stanice, v tzv. režimu klient-server.
  • komunikace se serverem probíhá na dálku (server je vzdálený, někdy v téže budově, někdy třeba v centrále společnosti v jiném městě nebo v jiné zemi) a klientskou stanicí (klientem) může být desktop (stolní počítač), notebook, tablet, chytrý mobil nebo nějaké jiné speciální zařízení

Uživatelů bývají desítky, někdy i stovky, a práce s IS na ně klade vysoké nároky. Všechna data v IS musí být stále aktuální a správná a zajistit to napořád není vůbec snadné. Důležitost dat v databázi IS vede k tomu, že se často zahrnují mezi základní složky informačního systému. Podle takto rozšířené definice pak IS tvoří hardware, software, data, lidi a procesy.

Typy IS[editovat | editovat zdroj]

V současnosti existuje velké množství různých typů informačních systémů. Byla publikována řada pokusů o jejich klasifikaci (často citovaný pyramidový model[7] vznikl již v 80. letech a patří tedy k nejstarším), avšak každá taková klasifikace vždy vychází ze situace platné v době jejího vzniku, takže vznikla-li před pár lety, v současnosti už nemusí být aktuální. A dalším silně omezujícím faktorem je, že jednotlivé zavedené kategorie obvykle nejsou disjunktní: jeden typ informačního systému často patří do více kategorií najednou.

Proto se v tomto článku uvádí jen velmi obecné rozdělení do dvou hlavních tříd[4]:

Takové systémy provozují podniky a organizace samy pro sebe, s vlastními daty, přičemž přístup k nim mají jen jejich pracovníci, a to podle individuálně nastavených oprávnění (takže přístup k citlivým údajům, například o finanční situaci podniku nebo o platech zaměstnanců, má jen malý okruh pověřených osob).
  • veřejné informační systémy (Public Information Systems)
Na rozdíl od systémů pro podniky a organizace, veřejné informační systémy uchovávají a nabízejí takové informace, k nimž má přístup veřejnost či nějaká komunita. O jejich provoz se starají různé instituce a financují ho různými způsoby: z vlastních prostředků, z dobročinných příspěvků, z výnosů z reklamy, aj. Jako příklady lze uvést informační systémy pro veřejné knihovny a muzea nebo různé webové informační systémy, k nimž ostatně patří i Wikipedie. Takové systémy mají nejrůznější účely i využití a tento článek o nich už v dalším textu nepojednává.

Podnikové informační systémy[editovat | editovat zdroj]

To jsou systémy, které podniky a jiné organizace používají při vykonávání svých důležitých činností (tzv. podnikových procesů).

Lze je rozdělit do tří skupin[4]:

1) „univerzální“ systémy vhodné pro nejrůznější podniky a organizace[editovat | editovat zdroj]

Tato skupina je ze všech nejpočetnější, a to jak co do počtu různých IS, tak co do množství jejich nasazení (implementací) v podnicích a organizacích po celém světě. Software pro tyto systémy navrhují, vyvíjejí a dodávají specializovaní softwaroví výrobci. V Česku se používá mnoho IS od renomovaných zahraničních firem, které své systémy přeložily do češtiny a upravily podle místních podmínek a legislativy. V provozu je ale i řada informačních systémů od tuzemských výrobců. Všechny tyto IS jsou navrženy tak, aby vyhověly v rozmanitých prostředích a organizacích. Obsahují veliké množství různých funkcí a spoustu parametrů, jejichž změnami se chování těchto funkcí dá podle potřeby upravovat a přizpůsobovat.[8]

IS z této skupiny si podniky a organizace vybírají a nakupují podle existující nabídky a potom je, obvykle s intenzivní pomocí jejich dodavatele, více či méně složitě přizpůsobují svému vlastnímu prostředí, připravují pro ně všechna potřebná základní data, která ukládají do databáze systému, a připravují (školí) své zaměstnance na uvedení systému do provozu. Celý tento proces se označuje jako implementace IS, bývá hodně náročný a zpravidla trvá dosti dlouhou dobu.

Přehled IS z této skupiny ukazuje následující tabulka. Zkratky a názvy v ní přitom nepatří konkrétním dodávaným systémům, ale označují vždy jen kategorii příbuzných IS. Tabulka neobsahuje všechny existující kategorie, nýbrž jen některé nejznámější:

    zkratka      anglicky         česky       vhodné pro
    ERP      Enterprise Resource Planning         Plánování podnikových zdrojů       skoro všechny podniky/organizace, nejčastější typ IS
    SCM Supply Chain Management     Řízení dodavatelského řetězce       velké výrobní podniky
    CRM Customer Relationship Management     Řízení vztahů se zákazníky       podniky s velkým počtem zákazníků
    PLM Product Lifecycle Management     Řízení životního cyklu výrobku       výrobní podniky s vlastní konstrukcí a CAD
    PDM Product Data Management     Řízení výrobkových dat       výrobní podniky s vlastní konstrukcí a CAD
    MES Manufacturing Execution System     Výrobní řídicí systémy       výrobní podniky
    APS Advanced Planning and Scheduling     Pokročilé plánování       výrobní podniky
    HRM Human Resource Management     Řízení lidských zdrojů       velké podniky a organizace
    EAM Enterprise Asset Management     Správa podnikových aktiv       podniky s vyššími nároky na správu a údržbu majetku
    ECM Enterprise Content Management     Správa obsahu       organizace požadující správu nestrukturovaných informací
    DWH Data Warehouse     Datový sklad       operativní dotazy a rychlé odpovědi z obrovitých databází
    BI Business Intelligence     Business intelligence       všestranné využití a rychlé analýzy údajů v databázi
    MIS Management Information System     Manažerský informační systém       aktuální přehledy o chodu podniku pro vedoucí pracovníky
    GIS Geographic Information System     Geografický informační systém       organizace pracující s mapami a geografickými informacemi

Podrobnější údaje o těchto kategoriích IS lze nalézt v příslušných článcích této Wikipedie.

2) systémy určené pro speciální účely[editovat | editovat zdroj]

Požadavky některých organizací jsou natolik odlišné od toho, s čím počítají „univerzální“ IS, že pořízení takového systému pro ně není účelné. Většina funkcí je pro danou organizaci zbytečná a nebyla by využita, a naopak mnoho potřebných funkcí by chybělo a musely by se nahradit zvlášť dokoupenými nebo naprogramovanými doplňky. Je-li podobných „speciálních“ organizací víc, obvykle se objeví nějaký dodavatel, který se na ně zaměří a pro ně vhodný speciální IS vyvine a nabídne. Často k tomu dojde úpravami a rozšířením softwaru, který byl původně navržen a vytvořen pro jediného zákazníka, a osvědčil se do té míry, že se objevili i další zájemci o jeho využití. Právě tak to proběhlo u níže uvedeného systému UIS.

Do této skupiny patří třeba informační systémy pro nemocnice, pro rezervaci letenek v aerolinkách anebo systémy elektronického vzdělávání (tzv. e-learning). Jako ilustrace mohou posloužit například tyto dva konkrétní IS:

    ISAS          Informační systém administrativy soudů     vhodný pro okresní soudy ČR
    UIS     Univerzitní informační systém vhodný pro české univerzity

Další IS náležející do této skupiny lze nalézt v seznamu článků Kategorie:Informační systémy.

3) systémy navržené a vyvíjené „na míru“[editovat | editovat zdroj]

Do poslední skupiny patří systémy navržené a vyvinuté pro jediného zákazníka, takzvaně na míru.[9] K tomuto řešení se přistupuje zcela výjimečně, protože vývoj IS na míru je velmi nákladný a trpí všemi nemocemi složitých projektů: cena vždy výrazně převýší dojednaný rozpočet, naplánované termíny se nikdy nepodaří dodržet a výsledné funkce neplní všechna očekávání zadavatele. Za důkaz tohoto tvrzení mohou posloužit poslední dva z následujících příkladů:

    SIS          Schengenský informační systém             pro země EU zúčastněné na tzv. Schengenské smlouvě
    IZIP     elektronická zdravotní knížka pro ministerstvo zdravotnictví ČR
    Opencard     multifunkční čipová karta pro Magistrát hlavního města Prahy

Integrace více IS v podniku[editovat | editovat zdroj]

Žádný komerční IS není tak komplexní, aby plně vyhověl všem možným potřebám organizace. Proto často podnik využívá dva nebo i více různých IS současně. Ty pak dohromady pro něj plní úlohy společného informačního (nad)systému, který mu (podle definice v záhlaví článku) jako celek má sloužit „ke sběru, zpracování a šíření informací potřebných k plánování, rozhodování a řízení“.

Tyto IS je samozřejmě možné provozovat odděleně a výměny dat nutné pro jejich spolupráci zajišťovat lidskou obsluhou. Takové „ruční propojení“ (integrace) je nejjednodušší. Mnohem lepší ovšem je skutečná systémová integrace. Její realizace může být náročná, ale získané výhody bývají značné. Integraci někdy usnadňují sami dodavatelé IS (zejména když integrované systémy pocházejí od stejného výrobce), někdy je potřebné využít služeb specializovaných firem (systémových integrátorů).

Typicky se takto v podnicích se systémem ERP kombinují systémy SCM a CRM, někdy též HRM, EAM a ECM. Ve výrobních podnicích se pak ERP doplňuje ještě systémy MES a APS, a mají-li vlastní konstrukci s CAD, pak také PDM a PLM. Velké organizace mnohdy mezi své informační systémy zařazují také BI, MIS, resp. DWH. Podrobnosti je nutné hledat v příslušných článcích.

Další pohledy na IS[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem tohoto článku je vysvětlit, co informační systémy jsou a k čemu se hodí z pohledu jejich uživatelů. Celé téma IS je ovšem širší a patří do něj několik navazujících etap, které se sluší na závěr aspoň stručně zmínit:

  • Návrh a vývoj

informačního systému je bez výjimky záležitostí profesionálních informatiků v softwarových firmách, kteří ovšem musí úzce spolupracovat s odborníky a praktiky ze všech podporovaných oblastí, pokud má být systém úspěšný.

  • Výběr

vhodného systému z existující velmi široké nabídky je těžkým úkolem pro každý podnik či organizaci, která se pro jeho nákup rozhodne. Vyžaduje dokonalou nebo aspoň dobrou znalost vlastního prostředí a všech procesů, které v něm probíhají (tu mají lidé z podniku) a také dokonalou nebo aspoň dobrou znalost všech IS, mezi kterými se vybírá, a tu nemá nikdo. Zástupci jednotlivých dodavatelských firem totiž znají vždy jen svůj systém a ne ty ostatní. Skutečně objektivní posouzení je tedy prakticky nemožné.[10]

  • Implementace

byla již zmíněna výše. Je to obtížná etapa, které se nelze vyhnout, protože zakoupený hardware i software (s prázdnou databází) se sice dá nainstalovat během týdne, ovšem taková výchozí instalace je zcela nepoužitelná a připravit další tři nezbytné komponenty každého IS - data, lidi a procesy - vyžaduje hodně úsilí od hodně zúčastněných a skoro vždy to trvá mnoho měsíců.[11]

  • Provozování

Nainstalovaný IS se v organizaci provozuje řadu let (typicky 10 a víc). Nebývá chuť měnit to, co funguje, zejména u vědomí toho, že výměna IS znamená znovu absolvovat jeho obtížný výběr a implementaci, případně i integraci, a také uhradit nové vysoké náklady. Během doby provozování IS se mění vnější prostředí i potřeby podniku, lidé odcházejí a přicházejí, může se měnit organizační struktura a velikost podniku, a dokonce i náplň jeho činnosti. Aby IS stále řádně plnil svou úlohu, musí se tomu přizpůsobovat nastavené podnikové procesy. A je nutné také soustavně pečovat i o ostatní složky systému: starat se o hardware a software, systematicky monitorovat správnost a úplnost dat v databázi, připravovat kompletní školení pro nové zaměstnance a občasné doškolování pro ostatní, aby všichni uživatelé stále rozuměli tomu, co a proč dělají (nic by neměli dělat bez přemýšlení, jen „protože systém to tak vyžaduje“). Za všechny tyto úlohy musí zodpovídat k tomu určení kvalifikovaní pracovníci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Někteří autoři ale definují informační systém odlišně. Třeba Van der Aalst [4] klasifikuje textový editor jako osobní informační systém, nikoli aplikaci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BLACKSTONE JR., John H., editor.  APICS Dictionary, 14th Edition. Chicago : APICS, 2013. S. 200.  
  2. MOLNÁR, Zdeněk. Podnikové informační systémy. Praha : ČVUT, 2009. S. 195.  
  3. SODOMKA, Petr. Informační systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, 2006. S. 351.  
  4. a b c d VAN DER AALST, Wil M.P.; STAHL, Christian. Modeling Business Processes. Cambridge MA : The MIT Press, 2011. 400 s. Dostupné online. Kapitola 1, s. 1-40.  
  5. GORGONE, John T., a kolektiv. IS 2002 Model Curriculum and Guidelines for Undergraduate Degree Programs in Information Systems. [s.l.] : Association for Information Systems, 2002. Dostupné online. S. 52.  
  6. ROSENTHAL, Paul; DHARIWAL, Kewal. Proposed IS 2015 Model Curriculum reflecting the emerging IS Profession. [s.l.] : The Business Forum Journal, 2015. Dostupné online.  
  7. KIMBLE, Chris. Types of Information System [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  8. Přehledy IS [online]. SystemOnLine, 2015. Dostupné online.  
  9. Vývoj IS na míru [online]. Softec, 2015. Dostupné online.  
  10. Jak vybrat ERP systém [online]. Cígler Software, 2015. Dostupné online.  
  11. Co obnáší implementace podnikového informačního systému [online]. BusinessVize, 2010. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]