Archeologická mapa České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archeologická mapa České republiky
Zkratka AMČR
Typ databáze archeologických výzkumů, nálezů a lokalit ČR
Účel agenda archeologických terénních aktivit, správa informací o archeologickém dědictví ČR
Klíčové osoby M. Kuna a kol., od 2018 D. Novák a kol.
Mateřská organizace Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Oficiální web www.archeologickamapa.cz
Poznámky Související projekty a zdroje: MŠMT (AIS CR), grantové projekty, institucionální
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologická mapa České republiky (AMČR[1]) je databázová aplikace zahrnující základní údaje o archeologickém dědictví na území ČR. Integruje údaje o (1) připravovaných a probíhajících archeologických terénních výzkumech, (2) jejich odborných výsledcích a (3) dalších archeologických terénních aktivitách, nálezech a lokalitách v ČR, včetně údajů retrospektivních.[2] V roce 2015 se AMČR stala jednotným systémem evidence terénních výzkumů v obou Archeologických ústavech AV ČR (v Praze a Brně), které databázi společně spravují. Na základě vzájemných dohod je AMČR postupně zaváděna i do agendy ostatních odborných institucí.[3] V současné době obsahuje AMČR informace o cca 100 tisících archeologických terénních akcích, roční přírůstek se pohybuje v řádů tisíců. AMČR je hlavním pilířem oborové infrastruktury Archeologický informační systém ČR (AIS CR). S Archeologickou mapou ČR je svými uživatelskými účty propojena webová aplikace Digitální archiv AMČR, která je určená k prohlížení digitálních dokumentů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

AMČR vychází po obsahové stránce z přístupů tradičně užívaných v Archeologickém ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze (dále ARÚP) k evidenci terénních výzkumů. Radikální obrat přinesla komputerizace oboru na počátku 90. let minulého století vedoucí k formalizaci postupů a zpřesnění datového modelu. Ze struktury AMČR vyšel v 90. letech i Státní archeologický seznam ČR vedený v Národním památkovém ústavu. Rozvoj AMČR umožnila řada projektů zaměřených na rozvoj oborové infrastruktury po roce 2000 a její začlenění do AIS CR.

  • 1990: vznik Archeologické databáze Čech (ADČ), první české databázové aplikace zaměřené na evidenci archeologických výzkumů a nálezů (ARÚP)[4]
  • 1991 a dále: vývoj databáze v Oddělení prostorové archeologie ARÚP a její zavedení pro centrální sběr dat o terénních aktivitách v agendě ARÚP
  • 2000-2003: projekt Archeologický potenciál Čech: riziko archeologického výzkumu (ARÚP, M. Kuna)[5]
  • 2008: vznik Internetové databáze archeologických výzkumů (IDAV), systému evidence připravovaných a probíhajících výzkumů (v dikci AMČR tzv. „projektů“) na ARÚP, postupné zapojování většiny odborných organizací ČR
  • 2012-2015: projekt Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat, v jehož rámci proběhla revize dat ADČ a vytvoření programové aplikace pro sběr a správu dat (ARÚP, M. Kuna)
  • 2015: připojení Archeologického ústavu v Brně k jednotnému systému AMČR, de facto sjednocení systému evidence archeologického dědictví na celém území ČR
  • 2016: vznik Archeologického informačního systému ČR (AIS CR)
  • 2017: spuštění AMČR v ostrém provozu, postupné připojování oprávněných organizací
  • 2017-2021: technický, datový a vědecký rozvoj infrastruktury v rámci projektu OP VVV (Archeologický informační systém ČR – druhá generace)

Principy[editovat | editovat zdroj]

K hlavním principům a cílům AMČR patří:

  • spolupráce celé odborné komunity včetně zainteresovaných laiků na shromažďování dat[6], která tvoří základ sdílené a široce přístupné výzkumné infrastruktury (crowdsourcing)
  • evidence archeologických dat v podobě „autoritního seznamu“ výzkumů, nálezů a lokalit na území ČR, v němž každá položka získává jedinečný a trvalý (persistentní) identifikátor jako základní předpoklad pro přehlednou správu a integraci dat
  • zavedení modelu archeologického terénního výzkumu jakožto dynamického procesu a definice jeho základních fází od okamžiku přípravy po podání závěrečné nálezové zprávy, stanovení uživatelských rolí
  • definice základních kategorií terénního výzkumu (archeologická akce, projekt, komponenta akce, lokalita, dokumentační jednotka atd.) a heslářů pro popis jeho výsledků
  • důsledná prostorová evidence všech terénních výzkumů a pozorování (včetně pozorování s negativními výsledky), a to v zeměpisných souřadnicích s pomocí nástrojů GIS
  • revize starších archeologických výzkumů a nálezů, systematická evidence lokalit zjištěných terénním průzkumem různých typů
  • snaha o zpřístupnění maximálního množství dat odborné i širší veřejnosti (s vyloučením pouze těch údajů, které by mohly být pro archeologické dědictví neúměrně ohrožující).

Základní kategorie[editovat | editovat zdroj]

Základní kategorií AMČR je archeologická akce, logická část terénní archeologické činnosti, sloužící jako jednotka evidence. Je definována jako soubor nálezů a pozorování získaný konkrétní osobou a organizací ve vymezeném časovém úseku, na vymezeném místě a pomocí definovaných metod. Pokud je výzkum zaznamenán ještě před svým terénním provedením, hovoříme o projektu, který se později může rozdělit do několika archeologických akcí. Při popisu můžeme archeologické akce dělit na dokumentační jednotky (prostorové celky, např. sondy) a ty potom dále na komponenty (funkčně a chronologicky jednotné celky nálezů). Lokalitou rozumíme prostorový celek definovaný metodami povrchového či leteckého průzkumu, který zhruba odpovídá jednotkám historické krajiny modifikované formačními procesy (např. hradiště, mohylník, zaniklá středověká ves).

K AMČR lze připojovat i jednotky typu archeologických dokumentačních bodů evidované v rámci Integrovaného informačního systému archeologických pramenů Prahy[7], který lze potenciálně použít k podrobnější dokumentaci libovolných dalších areálů zájmu.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Aplikaci AMČR je možné uživateli zdarma stáhnout z webu Archeologická mapa ČR a nainstalovat na počítači. K datům aplikace přistupuje prostřednictvím internetového připojení. Pokud je uživatel registrován (role „badatel“ a „archeolog“), může vkládat záznamy o vlastních archeologických průzkumech a výzkumech.

Archeologické ústavy AV ČR, jiné oprávněné instituce nebo stavebníci mohou do AMČR pomocí jednoduchého webového formuláře vložit informaci o plánovaném terénním zásahu. AMČR tak zjednodušuje a digitalizuje procesy probíhající v souladu s poměrně zastaralým zákonem o státní památkové péči. Informace zde jsou k dispozici oprávněným archeologickým organizacím, které si po dohodě se stavebníkem mohou výzkum „přihlásit“. Tím se zavazují k jeho provedení, přičemž o zahájení a ukončení terénních prací podávají prostřednictvím AMČR informaci. Do tří let od ukončení terénního výzkumu očekává systém vytvoření strukturovaného záznamu o jeho výsledcích a vložení nálezové zprávy.  

Kromě správy aktuálních dat o probíhajících terénních výzkumech rozšiřuje tým AMČR databázi o údaje o dřívějších terénních výzkumech a lokalitách, a to z různých dostupných zdrojů (kartotéky, publikované seznamy, periodika Výzkumy v Čechách a Přehled výzkumů, jednotlivé institucionální archivy atd.), a to především prostřednictvím speciálně zaměřených projektů (např. Archeologický informační systém ČR – druhá generace).

Kromě samotných dat o terénních výzkumech je součástí AMČR i mapa a sbírka dokumentů zahrnující především nálezové zprávy (na základě dohod odevzdávané archivům ARÚP a ARÚB všemi oprávněnými organizacemi) a další terénní dokumentaci (fotografie, plány atd. – především z činnosti ARÚP a ARÚB). Tato dokumentace je uživatelům zpřístupněna prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Citace[editovat | editovat zdroj]

  1. KUNA, Martin, et al. Archaeological Map of the Czech Republic. Current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. Internet Archaeology. 2017, roč. 43. Dostupné online. ISSN 1363-5387. 
  2. KUNA, Martin. Structuring archaeological evidence the Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague: Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, 2015. 255 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87365-88-5. 
  3. KUNA, Martin. Česká archeologie v informační společnosti. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 3-12. Dostupné online. ISSN 1210-5538. 
  4. KUNA, Martin; KŘIVÁNKOVÁ, Dana. ARCHIV 3.0. Systém Archeologické databáze Čech. Uživatelská příručka. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2006. Dostupné online. ISBN 80-86124-58-4. 
  5. KUNA, Martin. The Bohemian Archaeological Record – an attempt at an analytical information system. In: Sanjuán, L. – Wheatley, D. (eds.), Mapping the future of the past. New information technologies for managing the European archaeological heritage. Sevilla: Universidad de Sevilla, 2002, s. 45-52. Dostupné online. 
  6. KUNA, Martin, a kol. Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 35-44. Dostupné online. ISSN 1210-5538. 
  7. BOHÁČOVÁ, Ivana; PODLISKA, Jaroslav, a kol. Průvodce pražskou archeologií: památky známé, neznámé i skryté = Guide to Prague archaeology known, unknown, and hidden monuments.. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, 2018. 335 s. ISBN 978-80-7581-008-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Archeologická mapa ČR (AMČR)

Archeologický informační systém ČR (AIS CR)

Archeologický informační systém ČR – druhá generace (AIS-2)

Státní archeologický seznam ČR (SAS)

Projekt Archeologický potenciál Čech: riziko archeologického výzkumu

Projekt Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat

Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy