Antonín Bedřich I. Mitrovský

Antonín Bedřich I. Mitrovský
Antonín Bedřich I. Mitrovský
	Portrét hraběte Mitrovského
Nejvyšší český a první rakouský kancléř
	Ve funkci:; 16. srpen 1830 – 1. září 1842
Panovník	František I., Ferdinand I.
Předchůdce	František ze Saurau
Nástupce	Karel Inzaghi
Moravský zemský hejtman ; a moravskoslezský gubernátor
	Ve funkci:; 1815 – 1827
Panovník	František I.
Předchůdce	Hynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, předtím do roku 1813 Prokop Lažanský z Bukové
Nástupce	Karel Inzaghi
Místopředseda českého gubernia
	Ve funkci:; 1804 – 1806 ?
Panovník	František I.
Místopředseda dolnorakouské vlády
	Ve funkci:; 1802 – ?
Panovník	František II.
Císařský tajný rada
	Ve funkci:; 1802 – ?
Panovník	František II.
Rada u dvorského policejního úřadu
	Ve funkci:; 1801 – ?
Panovník	František II.
Městský hejtman ve Vídni
	Ve funkci:; 1799 – ?
Panovník	František II.
Hejtman znojemského kraje
	Ve funkci:; 1797 – ?
Panovník	František II.
Hejtman jihlavského kraje
	Ve funkci:; 1796 – ?
Narození	20. května 1770; Brno; Moravské markrabství
Úmrtí	1. září 1842 (ve věku 72 let); Vídeň; Rakouské císařství
Choť	Leopoldina Klebelsbergová
Rodiče	Jan Křtitel Mitrovský ; Josefa Pergenová
Děti	Antonín Bedřich, Josef, Leopoldina
Příbuzní	Antonín Bedřich Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle a Karolína Františka Mitrovská z Nemyšle (vnoučata)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1830 velkokříž Leopoldova řádu ; 1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 914)
Commons	Anton Friedrich von Mittrowsky (1770-1842)
	1801 čestný občan Vídně
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bedřich I. (starší) hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (20. května 1770 Brno^[1] – 1. září 1842 Vídeň) byl osvícenec, moravský gubernátor a nejvyšší český a první rakouský kancléř.

Rodina

Pocházel z rodu Mitrovských z Nemyšle. Narodil se jako syn moravského nejvyššího komorníka a pozdějšího prezidenta moravskoslezského apelačního soudu hraběte Jana Křtitele Mitrovského a jeho první ženy hraběnky Josefy Pergenové. Bratr jeho nevlastní matky Marie Anny Ugartové byl nejvyšší český a první rakouský kancléř Alois Ugarte. Přírodovědec Jan Nepomuk Mitrovský byl jeho bratrancem.

V roce 1797 se oženil s hraběnkou Leopoldinou Klebelsbergovou. Jejich syn Antonín Bedřich se stal prezidentem nejvyššího zemského soudu v Praze, Josef se stal generálem a rytířem maltézského řádu a dcera Leopoldina se provdala za barona Josefa Honrichse.

Kariéra

Po studiích na Tereziánské akademii ve Vídni nastoupil v roce 1791 jako koncepční praktikant k české dvorské kanceláři, odkud po roce přešel jako krajský komisař do Brna a odtud v roce 1796 na stejnou pozici do Krakova. Téhož roku se stal jihlavským krajským hejtmanem, v roce 1797 poté hejtmanem znojemského kraje. V roce 1799 byl povolán jako městský hejtman do Vídně. V roce 1801 se stal radou u dvorského policejního úřadu. V roce 1802 byl jmenován tajným radou a místopředsedou dolnorakouské vlády a poté v roce 1804 českého gubernia. Po roce 1806 odešel na vlastní žádost do výslužby (z politických důvodů, kvůli aféře Christiána Karla Andrého). Roku 1815 se do veřejného života vrátil jako moravský zemský hejtman a guvernér. Byl jedním ze spoluzakladatelů Františkova muzea v Brně, kterému věnoval mu rozsáhlé mineralogické sbírky. Měl podíl i na rozšíření stavovského archivu a zahájení vydávání ediční řady Codex diplomaticus Moraviae. Podpořil také vydávání moravské topografie Řehoře Wolného. V Brně se zasloužil o vznik dnešních Denisových sadů, kde také byl odhalen dosud stojící obelisk na počest císaře Františka I. Zasadil se také o povýšení lycea v Olomouci na Františkovu univerzitu. Roku 1827 byl jmenován českým a rakouským dvorským kancléřem a prezidentem dvorské studijní komise. Od roku 1830 až do své smrti potom zastával úřad nejvyššího českého a prvního rakouského dvorského kancléře. Je pochován v rodinné hrobce v Doubravníku. Jeho velkou knihovnu zakoupili bratři Kleinové z Wiesenbergu a umístili ji na zámku v Loučné nad Desnou, který koupili od Mitrovského dědiců.

Vlastnil panství Loučná nad Desnou, Moravec a Mitrov na Moravě.

V roce 1801 byl jmenován čestným občanem Vídně. Roku 1830 byl vyznamenán velkokřížem Leopoldova řádu, jehož se stal i kancléřem, roku 1836 mu byl udělen Řád zlatého rouna.

Odkazy

Literatura

JANÁK, Jan. Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720–1849. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. 2003, čís. C 50, s. 161–167. Dostupné online.
Irena Zachová - Stanislav Petr, Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu města Brna, Praha, Archiv Akademie věd České republiky ; Brno, Archiv města Brna, 1999.
Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Achtzehnter Theil, Metastasio - Molitor. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1868. Dostupné online. Kapitola Mittrowsky von Mittrowitz und Nemischl, Anton Friedrich Graf, s. 384–387. (ger)
Mittrowsky von Mittrowitz und Nemischl, Anton Friedrich Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 6, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1975, s. 329.
Heslo v Neue Deutsche Biographie (ger)

Portréty

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bedřich I. Mitrovský na Wikimedia Commons
Biografický medailon na stránkách Moravského zemského muzea Archivováno 10. 6. 2015 na Wayback Machine.
Antonín Bedřich I. Mitrovský v Encyklopedii dějin města Brna

Předchůdce:
Prokop Lažanský z Bukové

Moravský zemský hejtman
1815–1827

Nástupce:
Karel Inzaghi

Předchůdce:
František ze Saurau

nejvyšší český a první rakouský kancléř
1830–1842

Nástupce:
Karel Inzaghi

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]