Přeskočit na obsah

Alángium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Alangium)
Jak číst taxoboxAlángium
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí alángium platanolisté
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddřínotvaré (Cornales)
Čeleďdřínovité (Cornaceae)
Rodalángium (Alangium)
Lam., 1783
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace alángia čínského z 1. poloviny 19. století

Alángium[1] (Alangium), česky též angolam,[2][3] je rod rostlin z čeledi dřínovité (Cornaceae). Jsou to opadavé dřeviny se střídavými jednoduchými listy a květy s páskovitými korunními lístky. Plodem je peckovice. Rostou v tropických a subtropických oblastech od Afriky po Austrálii a Tichomoří. Nejvíce druhů se vyskytuje v jihovýchodní Asii. Několik druhů zasahuje ve východní Asii i do teplých oblastí mírného pásu.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Alángia jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy nebo výjimečně dřevnaté liány (Alangium kwangsiense), někdy s trny. Listy jsou jednoduché, střídavě postavené, s celistvou nebo laločnatou čepelí, bez palistů. Žilnatina může být zpeřená, dlanitá nebo od báze trojžilná. Některé druhy mají v paždí žilek na rubu listů domatia. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, v úžlabních vrcholících. Stopky květů jsou článkované. Kalich je srostlý ze 4 až 10 lístků a se stejným počtem zubů, případně na vrcholu uťatý. Korunní lístky jsou páskovité, volné nebo na bázi srostlé, ve stejném počtu jako kališní lístky. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků nebo 2 až 4x tolik. Tyčinky jsou volné a vyrůstají z nektáriového terče. Čnělka je buď dlouhá, nitkovitá, zakončená kyjovitou, laločnatou nebo hlavatou bliznou, nebo řidčeji zkrácená a rozdělená ve 2 prodloužená stylodia. Semeník je spodní, obvykle jednopouzdrý (řidčeji dvoupouzdrý). V každém pouzdru je jediné vajíčko. Plodem je jednosemenná nebo řidčeji dvousemenná peckovice nesoucí na vrcholu vytrvalý kalich a květní terč.[4][5][6]

  • Listy alángia čínského
    Listy alángia čínského
  • List Alangium villosum s domatii v paždí žilek
    List Alangium villosum s domatii v paždí žilek
  • Pohledný květ Alangium salviifolium
    Pohledný květ Alangium salviifolium
  • Plod alángia platanolistého
    Plod alángia platanolistého

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod alángium zahrnuje 57 druhů a je rozšířen ve Starém světě od tropického pásu po teplé oblasti mírného pásu. Areál sahá od tropické Afriky přes tropickou a východní Asii po východní Austrálii a ostrovy Tichomoří. Centrum druhové diverzity je v jihovýchodní Asii, odkud je uváděno celkem 26 druhů. Větší počet druhů roste též v Indočíně, Nové Guineji a Číně. Největší areál má druh alángium čínské (A. chinense), který je rozšířen od tropické Afriky přes Indický subkontinent, Čínu a Indočínu po jihovýchodní Asii. V africké oblasti se mimo tohoto druhu vyskytuje ještě A. salviifolium ve východní tropické Africe a druh A. grisolleoides, který je endemitem Madagaskaru. V Tichomoří roste jediný druh, Alangium vitiense. Ve východní Austrálii se vyskytují 2 druhy, A. polyosmoides a A. solomonense. Několik druhů zasahuje i do teplých oblastí mírného pásu. Nejdále na sever zasahuje alángium platanolisté (Alangium platanifolium), rozšířené v Číně, Koreji, Japonsku a na Ruském Dálném východě (Přímořský kraj). Na japonský ostrov Kjúšú zasahuje také druh A. premnifolium. Druh A. alpinum vystupuje v Himálaji až do nadmořské výšky okolo 3000 metrů.[7][4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod je členěn do 4 sekcí. Počet udávaných druhů se různí. V minulosti bylo zpravidla uváděno 21 druhů,[5] po uveřejnění nových monografií sekcí Alangium (2016), Conostigma a Rhytidandra (2017) stoupl jejich počet na 57.[8][6][9][7] Dosud nebyla uveřejněna monografie sekce Marlea, počet druhů se proto může ještě zvýšit.

V dřívějších taxonomických systémech (Cronquist, Dahlgren) byl rod Alangium řazen do samostatné čeledi v rámci řádu dřínotvaré (Cornales). Později bylo molekulárními studiemi zjištěno, že je tento rod sesterskou větví k rodu dřín (Cornus) a byl přeřazen do čeledi dřínovité (Cornaceae).[10]

Vývojový strom rodu Alangium

[editovat | editovat zdroj]
  Alangium  
 

 sekce Conostigma

 
 
 

 sekce Rhytidandra

 
 
 

 sekce Marlea

 
 

 sekce Alangium

 
 
 
 

[11]

Vývojové vztahy v rámci řádu Cornales

[editovat | editovat zdroj]
  Cornales  
 
 

 Nyssaceae

 
 
 

 Hydrostachyaceae

 
 
 

 Hydrangeaceae

 
 

 Loasaceae

 
 
 
 
 
 
 

 Curtisiaceae

 
 

 Grubbiaceae

 
 
  Cornaceae  
 

 Alangium

 
 

 Cornus

 
 
 
 

[12]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Dřevo je místně v Africe a Asii používáno v řezbářství, stavebnictví apod., v Africe je druh alángium čínské (A. chinense) používán též v lidovém lékařství.[15] Stálezelené alángium čínské a opadavé alángium platanolisté je možno pěstovat i v teplých oblastech mírného pásu, potřebuje však dobrý zimní kryt.[3] V českých botanických zahradách a arboretech se s nimi lze setkat jen velice zřídka. Alángium platanolisté je uváděno z Průhonického parku.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ Botany.cz: Alangium salviifolium [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 
  4. ↑ a b Flora of China: Alangiaceae [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 6. Berlin: Springer, 2004. Dostupné online. ISBN 3-540-06512-1. (anglicky) 
  6. ↑ a b DE WILDE, W.J.J.O.; DUYFJES, B.E.E. The species of Alangium section Rhytidandra (Alangiaceae). Blumea. 2017, čís. 62(1). Dostupné online. 
  7. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DE WILDE, W.J.J.O.; DUYFJES, B.E.E. A conspectus of Alangium Lam. sect. Alangium (Alangiaceae). Thai Forest Bulletin. 2016, čís. 44(1). 
  9. ↑ DE WILDE, W.J.J.O.; DUYFJES, B.E.E. Taxonomy of Alangium sect. Conostigma (Alangiaceae). Blumea. 2017, čís. 62. Dostupné online. 
  10. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  11. ↑ FENG, Chun-Miao; MANCHESTER, Steven R.; XIANG, Qiu-Yun. Phylogeny and biogeography of Alangiaceae (Cornales) inferred from DNA sequences, morphology, and fossils. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2009, čís. 51. Dostupné online. 
  12. ↑ FU, Chao-Nan et al. Plastid phylogenomics and biogeographic analysis support a trans-Tethyan origin and rapid early radiation of Cornales in the Mid-Cretaceous. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019, čís. 140. 
  13. ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  14. ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Protabase: Alangium chinense [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alángium&oldid=23455582“