Dřínotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDřínotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Dřín Cornus x unalaschkensis
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád dřínotvaré (Cornales)
Link, 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřínotvaré (Cornales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zahrnuje 6 čeledí a je kosmopolitně rozšířen.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Řád zahrnuje bylinné i dřevnaté čeledi. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, bez palistů, u dřevnatých zástupců jednoduché, u bylin (Loasaceae, Hydrostachyaceae) i složené. Květy jsou drobné až středně velké, nejčastěji 4 nebo 5četné. Květenství jsou často nápadná, buď podepřená zvětšenými listeny přebírajícími funkci korun (Cornaceae) nebo se zvětšenými sterilními květy (Hydrangeaceae). Okvětí je u některých zástupců redukováno. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků nebo dvojnásobek, případně mnoho. Semeník je nejčastěji spodní, u bylinných čeledí i svrchní, srostlý z několika plodolistů. Plodem je převážně tobolka nebo peckovice.[1]

Řád zahrnuje celkem 7 čeledí a asi 38 rodů. Je celosvětově rozšířen. Na rody je nejbohatší čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae) a loasovité (Loasaceae). Nejvíce druhů obsahuje čeleď loasovité. Hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) mají centrum rozšíření v severním mírném pásu Asie i Severní Ameriky. Loasovité se vyskytují převážně v Americe. Dvě drobné čeledi (Curtisiaceae a Grubbiaceae) jsou endemické v jižní Africe, převážná většina druhů čeledi Hydrostachyaceae je endemická na Madagaskaru.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pojetí řádu i jednotlivých čeledí se v průběhu času značně měnilo. Současnému pojetí řádu se dosti blížil Tachtadžjanův systém, v němž bylo rozlišováno celkem 6 čeledí, mezi jinými i Davidiaceae a Alangiaceae. Cronquist řadil do řádu i čeleď Garryaceae. Naproti tomu Dahlgrenovo pojetí řádu bylo značně široké a řadil do něj i řadu čeledí, které jsou dnes součástí jiných řádů. V systému APG II z roku 2003 byl z čeledi Cornaceae vyčleněn monotypický rod Curtisia do samostatné čeledi Curtisiaceae, v systému APG IV z roku 2016 bylo 5 rodů z čeledi Cornaceae přeřazeno do samostatné čeledi Nyssaceae.

Vývojové vztahy v rámci řádu Cornales[editovat | editovat zdroj]

  Cornales  

 Nyssaceae

 Hydrostachyaceae

 Hydrangeaceae

 Loasaceae

 Curtisiaceae

 Grubbiaceae

  Cornaceae  

 Alangium

 Cornus

[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Mnohé druhy z čeledí hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.

Přehled čeledí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007. 
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  3. FU, Chao-Nan et al. Plastid phylogenomics and biogeographic analysis support a trans-Tethyan origin and rapid early radiation of Cornales in the Mid-Cretaceous. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019, čís. 140. 
  4. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.