C. k. četnictvo
Četnictvo a C.K. četnictvo byl vojensky organizovaný sbor určený k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, který působil v letech 1815 - 1867 v Rakouském císařství a v letech 1867 - 1918 v Rakousko-Uhersku. První jednotkou četnictva v Rakousku byl četnický pluk v Lombardii. která připadla po Vídeňském kongresu Rakousku. Tento pluk byl spolu s ostatními vojenskými jednotkami zařazen do rakouské armády. C. k. četnictvo vzniklo císařským nařízením z 8. června 1849.
Do jeho čela byl postaven generální inspektor Jan Kempen z Fichtenstammu [1].
Organizace
Podle vyhlášky ministerstva vnitra z 18. ledna 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků. Každý pluk měl asi 1000 mužů.
Organizace četnických pluků podle dekretu z 18. ledna 1850
| číslo pluku | země | číslo pluku | země |
|---|---|---|---|
| 1 | Dolní a Horní Rakousko a Solnohradsko | 9 | Vojvodina |
| 2 | Čechy | 10 | Chorvatsko a Slavonie |
| 3 | Morava a Slezsko | 11 | Korutany,Kraňsko,Přímoří |
| 4 | Halič, Bukovina | 12 | Štýrsko |
| 5 | Uhry (Košice) | 13 | Tyrolsko a Vorarlbersko |
| 6 | Uhry(Budapešť) | 14 | Lombardie |
| 7 | Uhry (Velký Varadín) | 15 | Benátsko |
| 8 | Sedmihradsko | 16 | Dalmácie |
V roce 1854 byl navýšen počet pluků na 19. Důvodem byla příliš velké zatížení pluků 4, 5 a 6. Území kde tyto pluky působily bylo rozděleno a druhá část přidělena novým plukům 17, 18 a 19.
Změny v organizaci četnických pluků v roce 1854
| číslo pluku | země | číslo pluku | země |
|---|---|---|---|
| 4 | východní Halič, Bukovina | 17 | západní Halič, (Krakov) |
| 5 | Uhry (Košice) | 18 | Uhry(Pozsony / Bratislava) |
| 6 | Uhry(Budapešť) | 19 | Uhry(Sopron) |
V roce 1859 kdy Rakousko ztratilo Lombardii byl zrušen pluk číslo 14. V roce 1866 pak byly pluky reorganizovány na zemská četnická velitelství. Roku 1860 byl četnictvo reorganizováno. Počet pluků byl snížen na 10. Početní stav byl snížen z 19000 na 8000.
Četnické pluky po reorganizaci v roce 1860
| číslo pluku | země | číslo pluku | země |
|---|---|---|---|
| 1 | Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko, Korutany | 6 | Uhry(Budapešť) |
| 2 | Čechy, Morava a Slezsko | 7 | Uhry (Bratislava) |
| 3 | Benátsko, Tyrolsko a Vorarlbersko | 8 | Uhry (Šoproň) |
| 4 | Halič, Bukovina | 9 | Sedmihradsko, Vojvodina |
| 5 | Uhry (Košice) | 10 | Kraňsko,Přímoří, Chorvatsko a Slavonie, Dalmácie |
V roce 1863 přešla Vojvodina pod působnost 6. pluku.
Zemské četnické velitelství podle nařízení z 28. ledna 1866
| ZČV čís. | sídlo velitelství | země | ZČV čís. | sídlo velitelství | země |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Vídeň | Dolní a Horní Rakousko a Solnohradsko | 9 | Temešvár | Uhry |
| 2 | Praha | Čechy | 10 | Kluž | Sedmihradsko |
| 3 | Benátky | Benátsko, Tyrolsko, Vorarlbersko | 11 | Lvov | východní Halič a Bukovina |
| 4 | Brno | Morava a Slezsko | 12 | Krakow | západní Halič |
| 5 | Košice | Uhry | 13 | Lublaň | Štýrsko, Korutany, Kraňsko, Přímoří |
| 6 | Pešť | Uhry | 14 | Zagreb | Chorvatsko a Slavonie |
| 7 | Pozsony / Bratislava | Uhry | 15 | Zadar | Dalmácie |
| 8 | Sopron | Uhry |
Velitelé četnictva
Generální velitel
1849–1859 - Johann Franz Kempen von Fichtenstamm
1859–1865 - Karl svobodný pán von Steininger
1865–1868 - Adolf sv. p. z Schönbergeru
1868–1871 - Jan rytíř z Greiplu
1871–1894 - Heinrich Karl Giesl von Gieslingen
1894 - 1903 - Johan Edler von Horak
1903 - 1907 - Johan Döller von Wolframsberg
1907 - 1917 - Michael Tišljar von Lentulis
1917 - 1918 - Franz Kanik
1918 - Eduard z Tunku
Velitel pluku v Lombardii 1815 - 1849
1815 - 1849 Oberste Ludwig Rivaira
Velitel pluku 1850 - 1860
Čechy
1850 - Obstlt. Josef Kronenberg
1859 - Obstlt. Eduard Rottée von. Romaroli
Morava a Slezsko
1850 - Obstlt. Franz Reichardt
1859 - Obstlt.Franz Verrette
Velitel pluku 1860 - 1866
1. Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko a Korutany
1860 Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
2. Čechy, Morava a Slezsko
1860 - 1866 Oberst Rudolph Severus von Laubenfeld
Zemský velitel 1866 - 1918
Čechy
1866 - Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
Morava a Slezsko
1866–1867 - Petr rytíř Lammer z Castell-Rombalda
1867–1873 - Antonín Sabranský z Thalbrücku
1873–1880 - Adolf Polivka z Treunsee
1880–1885 - Jindřich John
1885–1891 - Antonín Galina
1891–1897 - Engelbert z Grosslu
1897–1900 - František šl. Polak
1900–1902 - Jindřich Hawel z Heidsee
1902–1905 - Ludvík Eppich
1905–1912 - Jan Herold ze Stody
1912–1912 - Bedřich Vranex (zatímní)
1912–1914 - Gustav Gautsch z Frankenthurnu
1914–1918 - Leopold Trummer z Tronningenu
1918–1918 - Karel Straube
| Do roku 1914 | 1914 - 1918 | hodnostní označení |
|---|---|---|
| Gendarm | Gendarm | dvě hvězdy |
| Titular-Postenführer | Führer | tři hvězdy |
| Titular-Wachtmeister | Vizewachtmeister | tři hvězdy, žlutá porta 13 mm široká (od listopadu 1908 20 mm) |
| Titular-Wachtmeister-Postenführer | Wachtmeister II. Klasse | tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm) |
| Wachtmeister-Postenkommandant | Wachtmeister I. Klasse | tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm) od II. třídy ho odlišovala důstojnická šavle v ocelové pochvě (1895)s hedvábným porteppe (1907) |
| Wachtmeister-Bezirksgendarmeriekommandant | Bezirkswachtmeister | tři hvězdy z bílého hedvábí; stříbrná porta pro poddůstojníky a 3 mm od ní 6 mm úzká stříbrná porta |
| Rittmeister | Rittmeister | tři hvězdy |
| Major | Major | jedna stříbrná hvězda; 3,3 cm široká zlatá porta pro důstojníky na límci a manžetách |
| Oberstleutnant | Oberstleutnant | jako major, dvě hvězdy |
| Oberst | Oberst | jako major, tři hvězdy |
Oběžníkem z roku 1908 bylo předepsáno, že pokud se jednalo o velitele stanic a okresní velitele, měly jako znamení malý zlatý knoflík s císařským monogramem.
Reference
- ↑ Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes. Vídeň,: [s.n.], 1850.