Přeskočit na obsah

Ana Bogdanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ana Bogdanová
Bogdanová v kvalifikaci Wimbledonu 2015
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození25. listopadu 1992 (32 let)
Místo narozeníSinaia, Rumunsko[1]
BydlištěSinaia, Rumunsko
Výška172 cm[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek1 883 748 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů421–263
Tituly0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (11. června 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open2. kolo (2016, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů50–73
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění148. místo (1. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019, 2021)
French Open1. kolo (2018, 2020)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211219a19. prosince 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bogdanová na Open de Limoges 2021

Ana Bogdanová (nepřechýleně Bogdan, * 25. listopad 1992 Sinaia), je rumunská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2018 na 59. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 148. místě. Trénuje ji András Székely. Na kombinovaném světovém žebříčku ITF juniorů figurovala v lednu 2009 na 2. příčce.[1]

V rumunském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 utkáním 2. světové skupiny proti Kanadě, v němž po boku Raluky Olaruové prohrála čtyřhru. Rumunky přesto zvítězily 3:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

S rumunskou profesionální tenistkou Elenou Bogdanovou (nar. 1992) není v příbuzenském vztahu.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2007, když na turnaj v Bukurešti s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Agnes Szatmariové v tiebreaku rozhodující sady.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červenci 2011 na izmirském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále hladce přehrála Bulharku Aleksandrinu Najdenovovou. Dalších šest trofejí si připsala v turecké Antalyi do listopadu 2013. Celkově jedenáctého singlového vítězství dosáhla v květnu 2016 v italském Gradu po výhře nad Švédkou Susanne Celikovou ve třech sadách.[2]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na květnovém Mutua Madrileña Madrid Open 2009 z kategorie Premier Mandatory. Na úvod kvalifikace vyřadila Polku Alicji Rosolskou, aby poté podlehla uzbecké tenistce Akgul Amanmuradovové, na níž uhrála jen dva gamy. Hlavní soutěž v této úrovni si poprvé zahrála na antukovém Gastein Ladies 2014, kde prošla kvalifikačním sítem. Na úvod singlu jí utkání skrečovala Chorvatka Ajla Tomljanovićová a následně skončila na raketě osmé nasazené Karolíny Plíškové.[1] Do premiérového kariérního semifinále se probojovala na srpnovém Brasil Tennis Cupu 2016, když ve druhém kole vyřadila turnajovou jedničku a bývalou světovou jedničku Jelenu Jankovićovou. Mezi poslední čtyřkou dohrála na raketě Maďarky Tímey Babosové.[4]

Na červencovém BRD Bucharest Open 2017 vyřadila nejdříve šestou nasazenou Cirsteaovou, poté Turkyni Çağlu Büyükakçay a ve čtvrtfinále turnajovou jedničku Anastasiji Sevastovovou, když jí dovolila uhrát čtyři gamy. V semifinálovém duelu však nenašla recept na Němku Julii Görgesovou po třísetovém průběhu.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci s rozhodující výhrou nad Kanaďankou Françoise Abandovou. V úvodní fázi dvouhry pak zdolala krajanku Soranu Cîrsteaovou, aby ji ve druhém kole zastavila další Rumunka Monica Niculescuová, které odebrala jediný game. V prvních duelech dvouhry skončila na Australian Open 2017 a French Open 2017, s ruskou tenistkou Jelenou Vesninovou, respektive se šťastnou poraženou kvalifikantkou Ons Džabúrovou z Tuniska. Ve druhých kolech byla vyřazena ve Wimbledonu 2017 i US Open 2017, v prvním případě od Caroline Garciaové a následně Moniky Niculescuové.[1]

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. prosinec 2021 Limoges, Francie tvrdý Belgie Alison Van Uytvancková 2–6, 5–7

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (13–7)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 17. července 2011 Smyrna, Turecko antuka Bulharsko Aleksandrina Najdenovová 6–1, 6–2
Finalistka 1. 16. října 2011 Antalya, Turecko antuka Itálie Agnese Zucchiniová 0–6skreč
Vítězka 2. 9. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–3, 6–2
Finalistka 2. 16. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý Ukrajina Ganna Požnichirenková 6–2, 5–7, 4–6
Finalistka 3. 24. března 2013 Antalya, Turecko tvrdý Španělsko Eva Fernandez-Bruguesová 2–6, 0–6
Vítězka 3. 2. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý Slovensko Zuzana Luknárová 4–6, 7–6(7–3), 6–4
Vítězka 4. 5. května 2013 Antalya, Turecko tvrdý USA Caitlin Whoriskeyová 7–6(7–4), 6–4
Vítězka 5. 8. září 2013 Antalya, Turecko tvrdý Švédsko Malin Ulvefeldtová 6–0, 6–2
Vítězka 6. 20. října 2013 Antalya, Turecko antuka Česko Martina Kubičíková 6–4, 6–3
Vítězka 7. 17. listopadu 2013 Antalya, Turecko antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová 7–6, 7–6
Finalistka 4. 16. srpna 2014 Woking, Spojené království tvrdý Rusko Marta Sirotkinová 5–7, 3–6
Finalistka 5. 8. února 2015 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Česko Kristýna Plíšková 2–6, 2–6
Finalistka 6. 16. srpna 2015 Hechingen, Německo antuka Švýcarsko Romina Oprandiová 3−6, 6−1, 2−6
Vítězka 8. 30. srpna 2015 Mamaia, Rumunsko antuka Rumunsko Cristina Dinuová 6−7(5−7), 6−2, 6−3
Vítězka 9. 13. září 2015 Sofie, Bulharsko antuka Rusko Viktorija Kamenská 6–2, 3–6, 7–5
Vítězka 10. 15. listopadu 2015 Bath, Spojené království tvrdý (h) Chorvatsko Ana Vrljićová 6–3, 4–6, 6–1
Finalistka 7. květen 2019 Saint-Gaudens, Francie antuka Rusko Anna Kalinská 3–6, 4–6
Vítězka 11. května 2016 Grado, Itálie antuka Švédsko Susanne Celiková 2–6, 6–2, 7−6(7−1)
Vítězka 12. listopad 2019 Saint-Étienne, Francie tvrdý Francie Océane Dodinová bez boje
Vítězka 13. prosinec 2019 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Ukrajina Darja Snigurová 6–1, 6–2

Čtyřhra: 4 (1–3)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 23. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Rusko Marija Mochová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Gruzie Sofia Kvacabajová
4–6, 4–6
Vítězka 2. 25. června 2012 Smyrna, Turecko tvrdý Srbsko Teodora Mirčićová Austrálie Abbie Myersová
Turecko Melis Sezerová
6–3, 3–0skreč
Finalistka 3. 4. února 2013 Antalya, Turecko antuka Srbsko Teodora Mirčićová Itálie Giulia Bruzzoneová
Itálie Martina Caregarová
3–6, 6–1, [6–10]
Finalistka 3. 27. ledna 2017 Andrézieux-Bouthéon, France tvrdý (h) Rumunsko Ioana Loredana Roșcová Německo Nicola Geuerová
Německo Anna Zajová
3–6, 2–2skreč

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ana Bogdan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Ana Bogdanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20211219a19. prosince 2021
  2. a b c Ana Bogdanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211219a19. prosince 2021
  3. Ana Bogdanová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20211219a19. prosince 2021
  4. Bogdan sends Jankovic crashing out [online]. Women's Tennis Association, 2-8-2016 [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy