Řecké písmo

	Řecká abeceda
Α α alfa	Ν ν ný
Β β beta	Ξ ξ ksí
Γ γ gama	Ο ο omikron
Δ δ delta	Π π pí
Ε ε epsilon	Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta	Σ σ ς sigma
Η η éta	Τ τ tau
Θ θ théta	Υ υ ypsilon
Ι ι ióta	Φ φ fí
Κ κ kappa	Χ χ chí
Λ λ lambda	Ψ ψ psí
Μ μ mí	Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama	Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma	Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta	Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Historie písma
	Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l. Hieratické písmo 32. stol. př. n. l. Démotické písmo 7. stol. př. n. l. Merojské písmo 3. stol. př. n. l.; ; ; Prasinajské písmo 19. stol. př. n. l. Ugaritské písmo 15. stol. př. n. l.; Jihoarabské písmo 9. stol. př. n. l. Etiopské písmo 5–6. stol. př. n. l.; ; Fénické písmo 12. stol. př. n. l. Paleohebrejské písmo 10. stol. př. n. l. Samaritánské písmo 6. stol. př. n. l.; ; Libyjské-Berberské 3. stol. př. n. l. Tifinagh; ; Paleohispánská písma (částečně slabičná) 7. stol. př. n. l.; Aramejské písmo 8. stol. př. n. l. Kharoṣṭhī 4. stol. př. n. l.; Brāhmī 4. stol. př. n. l. rodina písem Bráhmí Např. Tibetské písmo 7. stol. n. l. Hangŭl (částečně) 1443; ; Dévanágarí 13. stol. n. l.; ; ; Hebrejské písmo 3. stol. př. n. l.; Tāna 4. stol. př. n. l.; Pahlaví 3. stol. př. n. l. Avestánské písmo 4. stol. n. l.; ; Palmýrské písmo 2. stol. př. n. l.; Syrské písmo 2. stol. př. n. l. Sogdské písmo 2. stol. př. n. l. Orkhon (turkické runy) 6. stol. n. l. Rovas (maďarské runy) ~650; ; Staroujgurské písmo Mongolské písmo; ; ; Nabatejské písmo 2. stol. př. n. l. Arabské písmo 4. stol. n. l. N'Ko 20. stol. n. l.; ; ; ; Mandejské písmo 2. stol. n. l.; ; Řecká abeceda 8. stol. př. n. l. Etruské písmo 8. stol. př. n. l. Latinka 7. stol. př. n. l. Čerokézské písmo (slabičné; pouze podoba) ~1820; ; Runy 2. stol. n. l.; Ogham (původ nejistý) 4. stol. n. l.; ; Koptské písmo 3. stol. n. l.; Gótské písmo 3. stol. n. l.; Arménské písmo (původ nejistý) 405; Gruzínské písmo (původ nejistý) ~430; Hlaholice (původ nejistý) 862; Cyrilice ~940 Abur 1372; ; ; ; ;
	Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.? Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l. Semitská klínová písma ~2500 př. n. l. Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.; ; ;
	Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.? Čínské znaky ~21. stol. př. n. l. Japonské slabičné písmo ~800 n. l.; Bopomofo 1913; ;
	Mezoamerická písma doba různá

Řecké písmo
Typ	Abeceda
Mluvené jazyky	Řečtina, s mnoha modifikacemi pro mnoho jazyků
Časové období	~800 př. n. l. – současnost
Předchůdce	Protosinajské písmo Fénické písmo Řecké písmo; ;
Potomci	Gótské písmo; Hlaholice; Cyrilice; Koptské písmo; Arménské písmo; Staroitalské písmo; Latinka
ISO 15924	Grek
	Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Řecké písmo (též řecká abeceda nebo alfabeta) je nejstarší dosud používané písmo v Evropě. Používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny (s výjimkou koptštiny), i do jiných jazyků však pronikají řecká písmena např. jako matematické symboly. Písmo bylo vyvinuto v geometrickém období (kolem 9. století př. n. l.), pravděpodobně na základě fénického písma, a s několika změnami se používá dodnes.

Z alfabety do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i latinka. V kódování Unicode jsou znaky řeckého písma umístěny v rozsahu 0370–03FF (hexadecimálně).

Přehled řeckých znaků

#	Písmeno	Název		Výslovnost		Odpovídající fénické písmeno	Transkripce do latinky
#	Písmeno	řecky	česky	humanistická (Erasmova)	novořecká	Odpovídající fénické písmeno	klasická ^{(Starověké Řecko)}	novořecká
1.	Α α	ἄλφα	alfa	[a] [aː]	[a]	alef	a
2.	Β β	βῆτα	beta	[b]	[v]	bet	b	v
3.	Γ γ	γάμμα	gama	[g]	[ʝ] před [e̞] nebo [i]; jinak [ɣ]	gimel	g	g, j
4.	Δ δ	δέλτα	delta	[d]	[ð]	dalet	d
5.	Ε ε	ἒ ψιλόν	epsilon	[e]	[e̞]	he	e
6.	Ζ ζ	ζῆτα	zéta	[zd], později [zː]	[z]	zajin	z
7.	Η η	ἦτα	éta	[ɛː] ([h])	[i]	chet	é	i
8.	Θ θ	θῆτα	théta	[tʰ]	[θ]	tet	th
9.	Ι ι	ἰῶτα	ióta	[i] [iː]	[i], [j]	jód	i
10.	Κ κ	κάππα	kappa	[k]	[c] před [e̞] a [i]; jinak [k]	káf	k
11.	Λ λ	λάμβδα	lambda	[l]	[l]	lámed	l
12.	Μ μ	μῦ	mí	[m]	[m]	mem	m
13.	Ν ν	νῦ	ný	[n]	[n]	nún	n
14.	Ξ ξ	ξῖ	ksí	[ks]	[ks]	sámech	x	x, ks
15.	Ο ο	ὄ μικρόν	omikron	[o]	[o̞]	ajin	o
16.	Π π	πῖ	pí	[p]	[p]	pe	p
17.	Ρ ρ	ῥῶ	ró	[r], [r̥]	[ɾ]	reš	r (ῥ: rh)	r
18.	Σ σ ς (koncové)	σῖγμα	sigma	[s]	[s]	šín	s	s
19.	Τ τ	ταῦ	tau	[t]	[t]	taw	t
20.	Υ υ	ὒ ψιλόν	ypsilon	([u]) [y] [yː]	[i]	waw	y (mezi souhl.)	y, v, f
21.	Φ φ	φῖ	fí	[pʰ]	[f]	původ nejasný	f	f
22.	Χ χ	χῖ	chí	[kʰ] ([ks])	[ç] před [e̞] a [i]; jinak [x]		ch	ch
23.	Ψ ψ	ψῖ	psí	[ps]	[ps]		ps
24.	Ω ω	ὦ μέγα	omega	[ɔː]	[o̞]		ó	o

Zastaralé znaky

Písmeno	Odpovídající fénické písmeno	Název			Transkripce do latinky	Výslovnost
Písmeno	Odpovídající fénické písmeno	česky	klasicky	novořecky	Transkripce do latinky	Výslovnost
Ϝ ϝ	waw	Digama	ϝαῦ	δίγαμμα	w	[w]
Ϛ ϛ	waw	Stigma	–	στίγμα	st	[st]
Ͱ ͱ	chet	Heta	ἧτα	ήτα	h	[h]
Ϻ ϻ	sáde	San	ϻάν	σάν	s	[s]
Ϙ ϙ	kóf	Koppa	ϙόππα	κόππα	q	[q]
Ͳ ͳ	sáde	Sampí	–	σαμπῖ	ss	[sː], [ks], [ts]
Ϸ ϸ	šín	Šo	–	–	sh	[ʃ]

Výslovnost spřežek v moderní řečtině

Spřežka	Výslovnost		Obvyklý přepis
Spřežka	IPA	přibližně česky	Obvyklý přepis
αι	[e̞]	[e]	ai
ει	[i]	[i]	ei
ηι	[i]	[i]	ēi, i
οι	[i]	[i]	oi
υι	[i]	[i]	ui
ωι	[o̞]	[o]	ōi, oi
αυ před neznělou souhláskou	[af]	[af]	af, au
αυ jinde	[av]	[av]	av, au
ευ před neznělou souhláskou	[e̞f]	[ef]	ef, eu
ευ jinde	[e̞v]	[ev]	ev, eu
ηυ před neznělou souhláskou	[if]	[if]	ēf, if
ηυ jinde	[iv]	[iv]	ēv, iv
ου	[u]	[u]	ou
ωυ	[o.i]	[oj]	oy
γγ před (vyslovovaným) e, i	[ɲɟ], [ɟ] nebo [ɲʝ]	[ňď], [ď] n. [nj]	ng, ngh
γγ jinde	[ŋɡ], [ɡ] n. [ŋɣ]	[ng], [g] n. [nch]	ng
γκ na zač. slova před e, i	[ɟ]	[ď]	g
γκ na zač. slova jinak	[ɡ]	[g]	g
γκ uprostřed slova	jako γγ
γξ	[ŋɡz]	[ngz]	nx
γχ před e, i	[ɲç]	[nš]	nch
γχ jinde	[ŋx]	[nch]	nch
γμ	[gm] n. [ŋm]	[gm] n. [ngm]	gm
μπ na zač. slova	[b]	[b]	b, mp
μπ jinde	[mb] n. [b]	[mb] n. [b]	mb, mp
ντ na zač. slova	[d]	[d]	d, nt
ντ jinde	[nd] n. [d]	[nd] n. [d]	nd, nt

Řecká abeceda v HTML a Unicode

Písmeno	Název	HTML	Unicode
Α α	alfa	α	`0391 03B1`
Β β	béta	β	`0392 03B2`
Γ γ	gamma	γ	`0393 03B3`
Δ δ	delta	δ	`0394 03B4`
Ε ε	epsílon	ε	`0395 03B5`
Ζ ζ	dzéta	ζ	`0396 03B6`
Η η	éta	η	`0397 03B7`
Θ θ	théta	θ	`0398 03B8`
Ι ι	ióta	ι	`0399 03B9`
Κ κ	kappa	κ	`039A 03BA`
Λ λ	lambda	λ	`039B 03BB`
Μ μ	mí	μ	`039C 03BC`
Ν ν	ný	ν	`039D 03BD`
Ξ ξ	ksí	ξ	`039E 03BE`
Ο ο	omíkron	ο	`039F 03BF`
Π π	pí	π	`03A0 03C0`
Ρ ρ	ró	ρ	`03A1 03C1`
Σ σ	sigma	σ	`03A3 03C3`
Τ τ	tau	τ	`03A4 03C4`
Υ υ	ypsílon	υ	`03A5 03C5`
Φ φ	fí	φ	`03A6 03C6`
Χ χ	chí	χ	`03A7 03C7`
Ψ ψ	psí	ψ	`03A8 03C8`
Ω ω	ómega	ω	`03A9 03C9`

Poznámka: Pro velká písmena řecké abecedy v HTML napište první písmeno za & velké.

Mytologie

V řecké mytologii je prvním Řekem, který začal psát alfabetou, Palamédés, známý vynálezce a objevitel v trojské válce.

Odkazy

Reference

↑ Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu řecká abeceda na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo alfabeta ve Wikislovníku
Řecké písmo v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Unicode Řecká abeceda (anglicky)
Reckaabeceda.cz – web věnovaný řecké abecedě
Jak napsat písmena řecké abecedy na klávesnici
Digama (anglicky)
Stigma (anglicky)
Héta (anglicky)
San (anglicky)
Koppa (anglicky)
Sampí (anglicky)
Šo (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

[1]