Přeskočit na obsah

Chmerek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChmerek
alternativní popis obrázku chybí
Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rodchmerek (Scleranthus)
L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V ČR vymizelý chmerek přeslenitý

Chmerek (Scleranthus) je rod asi 12 druhů, jednoletýchvytrvalých, planě rostoucích bylin nebo nízkých keřů z čeledi hvozdíkovité. Rozšíření rodu je velké, původní je v Evropě, Malé Asii, Africe, Austrálii i na Novém Zélandu a na Nové Guineji, druhotně se dostal do Ameriky.

České republice vyrůstají tři původní druhy, jednoleté chmerek roční a chmerek mnohoplodý a vytrvalý chmerek vytrvalý. Podle některých autorů je chmerek mnohoplodý považován jen za poddruh chmerku ročního. Rostliny rodu chmerek jsou v české přírodě zařazované mezi plevele.[1][2][3]


Popis

Rostliny jsou jednoletévytrvalé, nízké, trsnaté a mají hluboký kořen. Rozvětvené lodyhy, které u vytrvalých druhů vespod dřevnatí, jsou někdy drobně pýřité a porůstají protistojnými, přisedlými listy, které jsou na bázi pochvovitě srostlé. Listy bez palistů jsou čárkovitě kopinaté, celokrajné, na vrcholu ostře špičaté nebo tupé a v jejich paždích často vyrůstají svazečky drobných listů.

Hustá květenství tvořená svazečky nebo klubky drobných, zelenkavých květů vyrůstají z úžlabí listů nebo na koncích rozvětvených lodyh. Přisedlé květy jsou oboupohlavné, mají bylinný listen, nemají však korunu. Vytrvalý, pětičetný kalich je tvořen 2 až 4 mm velkými lístky, někdy se zřetelným bílým lemem, které jsou na bázi srostlé do pohárkovité květní číšky. V květu bývá jedna až deset tyčinek, z nichž jen některé jsou plodné, a na jejich bázi je nektarový disk. Polospodní semeník je z poloviny ponořen do číšky a na vrcholu je protáhlý ve dvě niťovité čnělky s hlavičkovitými bliznami. Květy bývají opylovány drobným hmyzem, včetně mravenců.

Plod je nepukavá nažka s deseti podélnými žebry obalená vytrvalým kalichem, který napomáhá jejich rozšiřování větrem do okolí. Nažka obsahuje obvykle pouze jedno hladké semeno čočkovitého tvaru.[4][5][6]

Taxonomie

Rod je rozdělen do dvou sekcí. Sekce Scleranthus je tvořena druhy euroasijskými i australskými s květy poměrně velkými, přisedlými, s mnoha tyčinkami a sestavenými do bohatých květenství. Sekce Mniarum se skládá z druhů pouze australských, má drobnější květy na stopkách vyrůstající jednotlivě neb v párech a většinou mívají jen po jedné tyčince, tobolky mají delší stopky.[7][8]

Galerie

Reference

  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.06.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. The Plant List: Scleranthus polycarpos [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Catalogue of Life 2016: Scleranthus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 26.05.2016 [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Sklerant [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2016-06-02]. S. 121. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky) 
  5. THIERET, John W.; RABELER, Richard K. Flora of North America: Scleranthus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Scleranthus [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 04.11.1999 [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (švédsky) 
  7. SMISSEN, Robin David. Systematics of Scleranthus (Caryophyllaceae) [online]. Victoria University of Wellington, NZ, rev. 1999 [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SMISSEN, Robin David; GARNOCK-JONES, P. J.; CHAMBERS, G. K. Phylogenetic analysis of ITS sequences bipolar distribution of Scleranthus .... S. 301–315. Australian Systematic Botany [online]. CSIRO Publishing, AU, 18.11.2002 [cit. 02.06.2016]. Čís. 16, s. 301–315. Dostupné online. ISSN 1030-1887. (anglicky) 

Externí odkazy