Povídky z jedné kapsy

Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy (obálka Josef Čapek, vydal Fr. Borový 1934)

Povídky z jedné kapsy je soubor 24 povídek od českého spisovatele Karla Čapka z roku 1929. Např. v edici Slunovrat vyšla v roce 1990 (ve spojení s knihou Povídky z druhé kapsy), kde ji ilustroval Cyril Bouda. Povídky jsou většinou detektivního charakteru. Některé postavy se objevují napříč povídkami (např. Dr. Mejzlík).

Seznam povídek

1. Případ Dr. Mejzlíka
2. Modrá chryzantéma
3. Věštkyně
4. Jasnovidec
5. Tajemství písma
6. Naprostý důkaz
7. Experiment profesora Rousse
8. Ztracený dopis
9. Ukradený spis 139/VII, odd. C
10. Muž, který se nelíbil
11. Básník
12. Případy pana Janíka
13. Pád rodu Votických
14. Rekord
15. Případ Selvinův
16. Šlépěje
17. Kupón
18. Oplatkův konec
19. Poslední soud
20. Zločin v chalupě
21. Zmizení herce Bendy
22. Vražedný útok
23. Propuštěný
24. Zločin na poště

Česká vydání

Povídky z jedné kapsy vydalo poprvé Aventinum v roce v roce 1929. Poté, co bratři Čapkové Aventinum opustili, vyšly letech 1934–1947 celkem v sedmi vydáních v nakladatelství František Borový. Po zestátnění nakladatelství a po období, kdy Karel Čapek nebyl v Československu vydáván, vycházely povídky v letech 1956–1993 především v nakladatelství Československý spisovatel (1964 jedno vydání v SNKLU, 1993 Český spisovatel), obvykle společně s Povídkami z druhé kapsy.

Od roku 2009, kdy se díla Karla Čapka stala autorsky volnými, vydávají tyto povídky různá nakladatelství.

Děj povídek

• Případ dr. Mejzlíka
  • Policejní úředník doktor Mejzlík přijde za starým kouzelníkem Dastychem a vypráví mu o tom, jak se mu povedlo chytit kasaře. Láme si hlavu nad tím, jestli to byla předtucha, telepatie nebo jen náhoda, že šel tehdy zrovna do té ulice, kde byl kasař. Nakonec společně dojdou k tomu, že se jednalo o souhru náhody, pozorování a logiky.

• Modrá chryzantéma
  • Starý Fulinus vypráví, jak jednoho dne spatřil květ modré chryzantémy v rukou slabomyslné Kláry. Ta mu však není schopna říci, kde květina roste. Fulinus o tom poví místnímu knížeti a vydají se modrou chryzantému hledat. Ani za pomoci četníků se jim ji nepodaří najít. Poté se s knížetem ostře pohádá a z kraje odjíždí. A tu, když sedí ve vlaku, všimne si u trati něčeho modrého. Z vlaku tedy vystupuje a skutečně nalézá dvě modré chryzantémy u domku železničního hlídače, kam se nikdo nedostane, protože u trati je cedule se zákazem vstupu. Klára neuměla číst, a proto jí nedělalo problém přes trať přejít. Fulinus chryzantémy ukradne a pojmenuje květinu Klára.
• Věštkyně
  • Komisař Mac Leary vyšle svou ženu na průzkum toho, co podivná paní Edith Myersová provádí ve svém bytě. Paní Mac Leary se vydává za mladou svobodnou slečnu. Věštkyně jí řekne, že ji čeká hodně cestování a peněz, do roka si ji vezme nějaký boháč. Někdo starší ji prý bude bránit. Paní Mac Leary však věštkyni obviní ze špatného věštění a je předvolána k sudímu Kelleymu. Věštkyně je vyhoštěna ze země. Asi za rok potká soudce Kelley komisaře Mac Learyho a zeptá se ho, co dělá jeho paní. Odpovídá mu, že se rozvedli. Vzal si ji nějaký obchodník z Austrálie - před týdnem spolu odjeli do Melbourne.
• Básník
  • Mladý policejní koncipient dr. Mejzlík má za úkol vyhledat auto, kterým někdo ve čtyři hodiny ráno v Žitné ulici přejel opilou stařenu. Od svědků události se mu nedaří získat podstatné informace, dokud k němu není předveden básník Jaroslav Nerad. Ten si z události sice nic nepamatuje, ale napsal o ní báseň, ve které jsou zachyceny básníkovy surreální představy a asociace. Z verše „labutí šíje ňadra buben a činely“ vyvodí číslo vozu 235. Dr. Mejzlíkovi se z informací z básně skutečně podaří vůz nalézt.
• Rekord
  • Statkáři Františkovi někdo ublíží hozeným kamenem, poté co chtěl přetáhnout řemenem kluka, který mu kradl třešně. Četník Hejda zjišťuje, že kámen byl hozen ze vzdálenosti devatenácti metrů a 27 centimetrů, což by překonalo světový rekord v hodu koulí. Mládenci z celého okolí se pokouší házet kameny, až přijde Václav Lysický, který se k činu přizná. Tak daleko se mu již však kamenem dohodit nepodaří a četníci mu nechtějí věřit. Nakonec je i tak obviněn.
• Šlépěje
  • Když se pan Rybka vrací v zimě v noci domů, všimne si v čerstvě napadaném sněhu otisků stop, které končily uprostřed ulice a dál už nevedly. Snaží se zjistit, kam tento člověk zmizel, a přivolává si na pomoc komisaře Bartoška. Ani jednomu se však nepodaří přijít s reálnou teorií. Komisař tvrdí, že policie je od toho, aby řešila zločiny a ne záhady. Pan Rybka je zase rád, že jejich stopy ve sněhu stále pokračují.
• Poslední soud
  • Obávaný zločinec Kugler je při pokusu o zatčení zabit. Jeho duše se dostává před Poslední soud, kde soudí mrtví soudci a Bůh je svědkem. Během procesu jsou zmiňovány všechny Kuglerovy zločiny. Kugler se ptá Boha, proč nesoudí on sám. Bůh mu odpoví, že nemůže soudit lidi, protože o nich ví úplně všechno, proto člověk zasluhuje lidský soud. Kugler je odsouzen k doživotnímu trestu pekla.

Filmové a televizní adaptace

• Čapkovy povídky je pětipovídkový film režiséra Martina Friče z roku 1947. V hlavních rolích: Jaroslav Marvan, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Průcha aj.
• Povídky Básník, Zmizení herce Bendy, Jasnovidec, Zločin na poště, Muž, který se nelíbil, Ztracený dopis, Případy pana Janíka a Zločin v chalupě byly předlohou příslušných dílů dvanáctidílného televizního seriálu Čapkovy kapsy (2011).

Odkazy

Související články

• Povídky z druhé kapsy

Externí odkazy

• Dílo Povídky z jedné kapsy ve Wikizdrojích
• Osoba Povídky z jedné kapsy ve Wikicitátech
• Šablona:Kramerius titul
• Povídky z jedné kapsy v Digitální knihovně
• Kompletní Povídky z jedné kapsy jako audio kniha

Portály: Česko | Literatura