Zabití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zabití se obecně používá jako synonymum pro usmrcení jiného. V českém trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.) se tím rozumí trestný čin podle § 141 druhého dílu hlavy první, ve zvláštní části. Jde o úmyslné usmrcení člověka, ale na rozdíl od vraždy je to způsobeno především silným rozrušením ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli.[1]

Pachateli tohoto deliktu hrozí odnětí svobody na tři roky až deset let. V případě zabití více osob, těhotné ženy nebo dítěte mladšího 15 let se trestní sazba zvyšuje na pět až patnáct let.[1] Nezabránění tomuto činu je také trestné (§ 368 odst. 1 TrZ), beztrestné je však neoznámení tohoto trestného činu (§ 368 odst. 1 TrZ[2]). Skutková podstata trestného činu zabití je privilegovanou skutkovou podstatou k trestnému činu vraždy (§ 140 TrZ).[3]

Odsouzení za trestný čin zabití se v České republice vyskytuje velice málo, za rok 2012 a 2013 šlo pouze o dva případy.[4]

Přesné znění § 141[editovat | editovat zdroj]

(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

  • na dvou nebo více osobách,
  • na těhotné ženě, nebo
  • na dítěti mladším patnácti let[5]

Vysvětlení pojmů[editovat | editovat zdroj]

  • Silné rozrušení je afektivní krátkodobý i dlouhodobý duševní stav, který vnitřně i navenek vykazuje značné emoční vzrušení či neklid. Takové chování ovlivňuje jeho další jednání a projevují se bez ohledu na další okolnosti. Na takovém rozrušení se podílí nervová labilita, duševní porucha pachatele či strach, úlek nebo zmatek. Například u strachu půjde o vystupňovanou obavu o svůj život nebo strach o ublížení na zdraví blízké osoby. Nelze však považovat obavy z krádeže majetku pachatele o dostatečné odůvodnění svého jednání. Jde o úmyslné jednání poškozeného, které je mimořádně zlé, zraňující, ponižující.[2]
  • Rozrušení ze strachu, úleku nebo ze zmatku je duševní stav pachatele, který se projevuje jako zkratkovitá reakce bez konkrétní představy a lidově řečeno přemýšlení nad svými činy není čisté. Jednání v rozrušení musí být podloženo z vnějších omluvitelných důvodů, nelze požadovat nižší trest s odvoláním na negativní vlastnosti pachatele. Například nelze obhajovat pachatele, který byl rozhněván a pod vlivem alkoholu, konkrétně třeba v důsledku nadměrného hluku oslavujících osob.[6]
  • Předchozí zavrženíhodné jednání poškozeného – tím je míněno předchozí fyzické napadení, fyzické nebo psychické týrání pachatele, provokace oběti apod. Mezi úmyslným usmrcením a zlým jednáním oběti musí být příčinná souvislost.[2]

Další definice trestného činu zabití[editovat | editovat zdroj]

Také v jiných zemích mají uzákoněn trestný čin zabití. Definice pojmu se však od českého znění trochu liší. Ve Švýcarsku je podle trestního zákona v článku 113 zabití vyhodnoceno pouze tehdy když pachatel jednal v ospravedlnitelném silném hnutí mysli nebo pod silným duševním tlakem. Oproti českému znění je zde zdůrazněno i psychické a emoční napětí. V Polsku je tento trestný čin (trestný zákon 4/1997 čln. 148) definován pouze jako čin vykonán pod vlivem silného hnutí mysli omluvitelného okolnostmi.[2] V Rakousku je podle trestním zákona § k76 pachaelem zabití, ten kdo se nechal strhnout k usmrcení jiného v silném, obecně pochopitelném hnutí mysli.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JELÍNEK, Jiří, a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 5. vyd. Praha : Leges, 2014. 1248 s. S. 197.  
  2. a b c d e DRAŠTÍK, Antonín, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. díl. Praha : Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-790-4. S. 201.  
  3. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-178-9. S. 1298.  
  4. KOHÚT, Pavel. Rozdíl mezi trestným činem vraždy a zabitím. Právní prostor. . Dostupné online [cit. 2017-05-31].  
  5. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník , [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
  6. DRAŠTÍK, Antonín, a kol. Trestní zákoník. Komentář. Praha : Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-790-4. S. 202.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou : zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o výkonu vazby, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, advokátní tarif. Praha: Leges, 2014. Glosátor. ISBN 978-80-7502-049-9