Fridrich August III. Saský
Fridrich August III. Saský | |
---|---|
Rodné jméno | Friedrich August Johann Ludwig Karl Gustav Gregor Philipp von Sachsen |
Narození | 25. května 1865 Drážďany |
Úmrtí | 18. února 1932 (ve věku 66 let) Szczodre |
Místo pohřbení | Katedrála Nejsvětější Trojice v Drážďanech |
Alma mater | Lipská univerzita Štrasburská univerzita |
Povolání | panovník |
Ocenění | Pour le Mérite Železný kříž Řád černé orlice Vojenský řád Maxe Josefa Řád sv. Alexandra Něvského … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Choť | Luisa Antonie Toskánská (1891–1932)[1] |
Děti | Fridrich August Jiří Saský Fridrich Kristián Saský Arnošt Jindřich Saský Markéta Karola Saská Anna Monika Saská Marie Alice Saská[2] |
Rodiče | Jiří I. Saský a Marie Anna Portugalská |
Rod | Wettinové a albertinská linie Wettinů |
Příbuzní | Jan Jiří Saský, Maximilián Saský, Albert Saský, Marie Josefa Saská a Matylda Saská (sourozenci) |
Funkce | saský král |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich August III. německy Friedrich August Johann Ludwig Karl Gustav Gregor Philipp von Sachsen (25. května 1865 v Drážďanech – 18. února 1932 v Sibyllenortu, nyní Szczodre ve Slezsku v dnešním Polsku) byl v letech 1904 až 1918 poslední král Saského království z rodu Wettinů.
Biografie
Původ, mládí
Fridrich August III. Saský se narodil jako čtvrté dítě a první syn pozdějšího saského krále Jiřího I. (1832 – 1904) a jeho manželky Marie Anny Portugalské (1843 – 1884), dcery portugalské královny Marie II. Jeho dvě nejstarší sestry zemřely ještě jako nemluvňata.
Vojenská kariéra
Fridrich August sloužil v královské saské armádě, do níž vstoupil v roce 1877, ve svých 12 letech. Vzhledem ke svému původu rychle postupoval vpřed – 1883 první poručík, 1887 kapitán, 1889 major, 1891 podplukovník, 1892 plukovník, 1894 generálmajor, 1898 generálporučík. Na tomto postu již byl jmenován velitelem XII. (1. královského saského) sboru a na něm setrval do podzimu roku 1904, kdy se stal saským králem. Jeho nástupem na saský trůn se jeho vojenská kariéra skončila, přesto byl (jako poslední saský generál, který tento titul obdržel) 9. září roku 1912 jmenován polním maršálem.
Král
19. června roku 1902 se po smrti svého strýce Alberta Saského stal korunním princem a 15. října roku 1904 po smrti svého otce Jiřího I. ve svých 39 letech usedl na saský trůn. Jako král se snažil udržet rovnováhu mezi tradicí a pokrokem. Za jeho vlády vypukla 1. světová válka, jež předznamenala i konec jeho panování: 13. listopadu roku 1918 byla monarchie po porážce Německého císařství v první světové válce nahrazena republikou a král byl přinucen k abdikaci.
Po abdikaci se Fridrich August usadil na zámku Sybillenort ve Szczodre v Dolním Slezsku v dnešním Polsku, kde 18. února roku 1932 zemřel. Pochován byl po okázalé pohřební ceremonii se státními poctami v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.
Manželství, potomci
21. listopadu roku 1891 se ve Vídni oženil s princeznou Luisou Toskánskou, dcerou toskánského velkovévody Ferdinanda IV. a jeho manželky Alicie Bourbonsko-Parmské (1849-1935). Z jejich manželství se narodilo sedm dětí:
.
- Fridrich August (1893-1943) – jezuita, zavražděn[zdroj?] SS;
- Fridrich Kristián (1893-1968) – míšeňský markrabě, saský vévoda, hlava rodu Wettinů, ∞ 1923 Alžběta Helena Thurn-Taxis;
- Arnošt Jindřich (1896-1971)
- ∞ 1921 Žofie Lucemburská,
- ∞ 1947 Virginie Dulon (morganatický sňatek);
- Marie Karola (*/† 1898);
- Markéta Karola (1900-1962) ∞ 1920 Fridrich, vévoda Hohenzollern;
- Marie Alix (1901-1990) ∞ 1921 František Josef, vévoda Hohenzollern-Emden;
- Anna Pia (1903-1976) –
- ∞ 1924 arcivévoda Josef František z uherské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie,
- ∞ 1972 Reginald Kazanjian;
Manželství bylo rozvedeno v roce 1903 poté, co Luisa v prosinci roku 1902 utekla, jsouc po sedmé těhotná s jejich posledním dítětem.
Vývod z předků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich August III. Saský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jiří I. |
Saský král 1904 – 1918 |
Nástupce: - |
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.