Přeskočit na obsah

Dominique de Villepin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dominique de Villepin
Dominique de Villepin (30. března 2010)
Dominique de Villepin (30. března 2010)
167. předseda francouzské vlády
Ve funkci:
31. květen 2005 – 17. květen 2007
PrezidentNicolas Sarkozy
PředchůdceJean-Pierre Raffarin
NástupceFrançois Fillon
Ministr vnitra
Ve funkci:
31. březen 2004 – 31. květen 2005
PředchůdceNicolas Sarkozy
NástupceNicolas Sarkozy
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
7. květen 2002 – 31. březen 2004
PředchůdceHubert Védrine
NástupceMichel Barnier
Stranická příslušnost
ČlenstvíUnie pro lidové hnutí (2002–2011)
Sdružení pro republiku (1977–2002)
République solidaire (2010–2011)

Rodné jménoDominique Marie François René Galouzeau de Villepin
Narození14. listopadu 1953 (71 let)
Rabat, MarokoMaroko Maroko
ChoťMarie-Laure de Villepin
RodičeXavier de Villepin a Yvonne Hétier
DětiMarie de Villepin
Arthur de Villepin
Victoire de Villepin
PříbuzníPatrick de Villepin[1] a Véronique Albanel[2] (sourozenci)
Frédéric de Saint-Sernin (bratranec)
Alma materÉcole Nationale d'Administration (1978–1980)
Univerzita Paříž X
Univerzita Paříž-Panthéon-Assas
Pařížský institut politických věd
Pařížská univerzita
Lycée Stendhal de Milan
Profesepolitik, diplomat, spisovatel a advokát
Náboženstvíkatolická církev
Oceněníprix Premier-Empire (2001)
Prix de la langue française (2003)
velkokříž Národního řádu za zásluhy (2005)
velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2006)
Pierre Lafue Prize (2009)
… více na Wikidatech
CommonsDominique de Villepin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominique Marie François René Galouzeau de Villepin, obvykle Dominique de Villepin (* 14. listopadu 1953 Rabat, Maroko) je francouzský spisovatel, diplomat a politik. Od 31. května 2005 do 15. května 2007 byl předsedou francouzské vlády.

Biografie

Vystudoval politologii na Pařížském institutu politických věd a pokračoval na prestižní francouzské univerzitě (přesněji) École nationale d'administration. Stal se diplomatem a působil jako vyslanec ve Washingtonu D.C. (1984-1989) a v Novém Dillí (1989-1992). Stoupal v hodnostech francouzského práva jako jeden z chráněnců tehdejšího prezidenta Jacquese Chiraca.

Do všeobecného světového povědomí se dostal jako ministr zahraničních věcí, když vyjádřil v r. 2003 svůj nesouhlas s invazí do Iráku. Vše vyvrcholilo jeho proslovem před OSN, kdy vystoupil proti druhé rezoluci OSN povolující použití síly proti režimu diktátora Saddáma Husajna.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Ordonnance souveraine no 13149 du 25 juillet 1997
  4. a b Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  5. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  7. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 maja 2000 r. o nadaniu orderów.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy