13. pařížský obvod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
13. pařížský obvod
(Gobelins)
13. pařížský obvod (Gobelins) – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátFrancieFrancie Francie
RegionÎle-de-France
DepartementParis
13. pařížský obvod (Gobelins) na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,15 km²
Počet obyvatel178 350 (2021)[1]
Hustota zalidnění24 944,1 obyv./km²
Správa
StarostaJérôme Coumet (2014–2020)
Vznik1860
Oficiální webmairie13.paris.fr
PSČ75013
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

13. pařížský obvod (francouzsky: 13e arrondissement de Paris) též nazývaný obvod Gobelínů (Arrondissement des Gobelins) je městský obvod v Paříži. Tato část Paříže je dělnická čtvrť a není turisty příliš navštěvována. Známá je především svou asijskou čtvrtí kolem Porte de Choisy a hlavně budovou Francouzské národní knihovny. Své jméno získala podle sídla manufaktury na výrobu tapisérií, která zde existuje již od 17. století.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

13. obvod leží na levém břehu řeky Seiny. Na jihu hraničí s městy Le Kremlin-Bicêtre a Ivry-sur-Seine (touto hranicí je Boulevard périphérique), na západě jej oddělují od 14. obvodu ulice Rue de l'Amiral Mouchez a Rue de la Santé, na severu tvoří hranici s 5. obvodem bulváry Port-Royal, Saint-Marcel a Hôpital a na východě sousedí přes řeku Seinu s 12. obvodem.

Panoramatický pohled na 13. obvod s popisem budov
Panoramatický pohled na 13. obvod s popisem budov

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 v obvodu žilo 178 716 obyvatel a hustota zalidnění činila 24 995 obyvatel na km2. Podle sčítání obyvatel v roce 1999 měl obvod 171 533 obyvatel, což představovalo 7,8 % pařížské populace. Na rozdíl od vnitřních obvodů zde dochází k průběžnému nárůstu počtu obyvatel.

Radnice 13. obvodu

Politika a správa[editovat | editovat zdroj]

Radnice 13. obvodu se nachází na náměstí Place d'Italie č. 1. Současným starostou je Jérôme Coumet za Socialistickou stranu. Na svůj post byl zvolen, když abdikoval jeho předchůdce Serge Blisko v roce 2007. V následujícím roce obhájil křeslo v řádných volbách.

13. obvod má v pařížské městské radě 8 zástupců.


Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Tento obvod se dělí na následující administrativní celky:

Podle oficiálního číslování pařížských městských čtvrtí mají tyto čtvrtě čísla 49–52.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Velký rozvoj této oblasti Paříže nastal v 19. století a pokračoval do poloviny 20. století, kdy zde vzniklo množství továren. Bylo zde rovněž množství dílen na zpracování dřeva, koželužny, elektrikářské dílny, zámečnictví i pivovar. Již v roce 1783 zde Jean-François Pilâtre de Rozier ukončil svůj první let balónem.

Část obvodu jižně od náměstí Place d'Italie prošla zásadní přestavbou ve 2. polovině 20. století. Původní zástavba byla zbořena a na jejím místě vyrostly nové obytné domy, takže zůstalo jen málo původních staveb. Tyto práce byly ukončeny kolem roku 1968.

Nejvýznamnějším stavebním zásahem ovšem byla tzv. operace Italie 13 inspirovaná urbanistickými teoriemi Le Corbusiera. Tím vznikla obytná čtvrť Les Olympiades s více než 30 výškovými domy. Tato operace byla přerušena v polovině 70. let.

Na přelomu let 1981/1982 se v oblasti kolem Porte de Choisy a na Boulevardu Masséna začali usazovat první uprchlíci z Vietnamu. Následovaly další vlny uprchlíků a imigrantů z jihovýchodní Asie, zejména z Kambodže a Laosu, posléze i Číny, takže se v jižní části obvodu vytvořila asijská čtvrť.

Poslední rozsáhlou akcí je výstavba nové moderní čtvrti nazvané Paris Rive Gauche mezi železnicí a řekou ve východní části obvodu. Její součástí se stala v 90. letech i nová budova Francouzské národní knihovny.

Notre-Dame-de-la-Sagesse

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Církevní stavby

Kromě těchto katolických kostelů se ve čtvrti nachází rovněž několik protestantských kostelů, dvě synagogy a vzhledem k obyvatelstvu původem z Asie též dvě buddhistické pagody.

Ostatní památky

13. obvod v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Ve filmu Paris je t'aime je 13. obvodu věnována šestá povídka Porte de Choisy, kterou režíroval Christopher Doyle.
  • Část románu Bídníci Victora Huga se odehrává ve 13. obvodu (na boulevardu de l'Hôpital).
  • Jeden z románů o soukromém detektivovi Nestoru Burmovi spisovatele Léo Maleta Brouillard au pont de Tolbiac (Mlha na mostu Tolbiac) z roku 1956 se odehrává ve 13. obvodu (především kolem ulice Rue Watt).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 13e arrondissement de Paris na francouzské Wikipedii.

  1. Populations légales 2021. 28. prosince 2023. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]